Uděláme to bez účtu?

V ČR bohužel běžná otázka zrcadlící rozšířenou praxi. A nejde jen o obkladače, kterého si pozvete domů na koupelnu. I v obchodních vztazích se můžete nezřídka setkat s tím, že se náklady u zakázky "optimalizují", peníze se v rámci zakázky přelévají a případně i odklánějí a ne všechno se nutně musí objevit na faktuře.

Není jistě překvapením, že Německo je v potírání podobných praktik trochu dál, než je tomu u nás, čemuž odpovídá nejen stav legislativy a judikatura, ale samozřejmě také sankce. A právě s tím musí nezbytně nutně počítat český podnikatel, který uzavírá smlouvy s německým partnerem. Nejnovější rozsudek Spolkového soudního dvora ze 16. 03. 2017 stanovuje, že smlouva o dílo je podle § 134 německého občanského zákoníku (BGB) neplatná i tehdy, pokud sice nejprve zákazy stanovené zákonem neporušovala, následně však byla změněna "dohodou bez faktury" tak, že nadále porušovala zákaz stanovený v § 1 odst. 2 č. 2 německého zákona o boji proti neohlášené práci a nelegálnímu zaměstnávání - SchwarzArbG (č.j.: VII ZR 197/16).

Následky tohoto rozsudku jsou skutečně dalekosáhlé. Snaha ušetřit totiž může vyjít nebývale draho. Neplatná smlouva nezakládá žádnou odpovědnost za vady provedeného díla, těžko tak lze počítat s nějakými nároky ze záruky nebo se domáhat náhradního plnění v případě vad. Vzhledem k tomu, že i při tvorbě nového občanského zákoníku hledal poměrně často normotvůrce inspiraci u našich západních sousedů, lze očekávat, že by se německá praxe mohla časem promítnout i do české legislativy. Boj proti šedé ekonomice je stálicí politických projevů a předsevzetí nejen současné, ale v zásadě všech minulých a s největší pravděpodobností i budoucích vlád.

Artur Braun,
vedoucí partner bpv BRAUN PARTNERS

Měli bychom povzbuzovat naše děti, aby šly v našich šlépějích?

Mnoho z nás určitě zažilo podobný scénář. Je krásné léto, jsme s rodinou v Rakousku. Naše dovolená skvěle začíná. Již před jejím začátkem je ale jasné, že ji budu muset přerušit kvůli jednání v Berlíně. Na dotaz manželky, zda je to pouze jediná výluka, jsem přesvědčen, že ano. Po návratu z Berlína jsem ale musel náš prázdninový domov opět opustit. Zrušili jsme společné návštěvy přátel a krásné koncerty v Salcburku a já cestoval, anebo byl k dispozici na telefonu.

Můj 13letý syn Nicolas se mě zeptal, zda je to pro právníka normální a zda bych mu doporučil takovou profesi. Moje první a rychlá odpověď byla "ano, to je normální", ale pak jsem si nebyl zcela jist, zda chci, aby můj syn měl takový život?

Pocházím z rodiny právníků. Můj dědeček i otec byli nezávislí právníci ve Vídni. Moje rodina začala den společnou snídaní, pak jsme i společně ve 13:30 obědvali. Můj otec, který měl svou kancelář v samém centru Vídně, přišel domů na oběd téměř každý den. Netřeba dodávat, že jsme také večeřeli společně. A tehdy jsem měl pocit, že být právníkem je práce, která je k rodině přátelská. Dnes jsem partnerem mezinárodní advokátní kanceláře Taylor Wessing a chápu, že obraz mého dětství se sem už nehodí. Nějak se vše zrychlilo a já dnes už bohužel nemohu svým dětem nabídnout stejný luxus. Jsem tedy alespoň šťastný, když společně snídáme.

Osobně jsem ale přesvědčen, že stát se právníkem v oblasti realitních transakcí pro mě bylo významným rozhodnutím a nebyla to špatná volba. Při vypracovávání zakázek je nutná kreativita. Když bojujeme o klienty, musíme být zároveň tvrdí, přesvědčiví i občas dobří herci. Je to někdy prostě i skvělá zábava. Často se mi stává, že naši klienti nejen žádají odbornou radu, ale na velmi osobní úrovni mě i zapojují do svých soukromých vztahů. Abych byl upřímný, jsem tím velmi potěšen a dává mi to pocit, že svým klientům skutečně pomáhám a rozumím.

Nicolas mi pak řekl, že otec jeho spolužáka je také právníkem, ale s rodinou stráví mnohem více času než já. Bylo dost těžké připravit reakci, ale nakonec jsem mu vysvětlil, že stejně jako moje manželka i já očekáváme, že například ve své škole bude pracovat více než ostatní žáci, aby skutečně vynikl. Moji klienti ode mě očekávají totéž. A pokud jsou všichni dobří a v podstatě neexistuje nikde výrazný rozdíl v nabídce služeb, oni mají prostě právo očekávat "přidanou hodnotu". Musíme mít vyšší stupeň specializace, být připraveni pracovat intenzivněji, nebo dokonce v případě potřeby přerušit nebo zrušit dovolenou úplně.

Nicolas se na mě trochu skepticky podíval a já viděl, jak se jeho mozek snaží tuto informaci zpracovat, po chvíli ticha ale vzhlédl a řekl: "Tati, chci se také stát právníkem."

Už jsem mu ale neřekl, že musí ještě hodně studovat a že budoucnost naší profese čelí nyní většímu tlaku, pokud jde o odměnu za práci. Ani jsem mu nenaznačil, že se objevují názory, že v budoucnu může být právník nahrazen počítačem. A také neví, že v mém profesním životě existovaly i časy, kdy jsem se sám sebe ptal, jestli je tato práce pro mě opravdu ta pravá.

Ale když jsem viděl víru v jeho očích, že se k našemu povolání připojil i s jeho, pro něj dosud známými negativními vedlejšími účinky, mohlo by to být i pro něj správné rozhodnutí. A já se dokonce cítím pyšnější, že jsem právníkem, a doufám, že jsem otcem budoucího právníka. Odpověď tedy zní: ANO.

Erwin Hanslik,
vedoucí partner Taylor Wessing Praha