Rozdělený ostrov

Ženeva hlásí krach dalšího kola jednání o znovusjednocení Kypru, ostrova rozděleného po turecké okupaci v roce 1974 na část tureckou a řeckou. Diplomatické rozhovory v průběhu více než čtyřiceti let vedly do slepé uličky i přes nepřehlédnutelnou snahu Evropské unie posílit postavení řecké části vůči části turecké.

EU si v tomto ohledu slibovala nejvíce vstupem řeckého Kypru do EU v roce 2004. Ekonomicky příliš neriskovala. Je to malá ekonomika, tržní a vcelku prosperující. Jejím problémem byla vysoká vnitřní zadluženost, což mohlo bránit zapojení Kypru do třetí etapy hospodářské a měnové unie. Jenže, jako už tolikrát předtím, rozhodly se unijní orgány vykládat maastrichtská konvergenční kritéria nikoliv podle práva, ale politicky. A tak byla země s více než osmdesátiprocentním veřejným dluhem do eurozóny v roce 2008 přijata, ačkoliv právo přikazuje hranici šedesátiprocentní. Vymstilo se to na Kypru jako kdekoliv jinde. Dluhová krize si vyžádala nestandardní řešení, včetně omezování volného pohybu kapitálu mezi Kyprem a zbytkem unie, která vybočovala z mezí dovolených Smlouvou o fungování EU.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce IHNED.cz
Chcete si přečíst celý článek?