Krajský soud v Praze potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve věci sporu profesionálního fotbalového hráče Jiřího Jeslínka s FK Mladá Boleslav. Pravomocné rozhodnutí soudu, které nařizuje klubu vrátit dnes již svému bývalému hráči půlroční odměnu včetně úroků z prodlení, je rozhodnutím, které může změnit dosavadní praxi v nastavení smluvních vztahů mezi profesionálními hráči a jejich kluby.

Jeslínek se ohradil proti jednání klubu, který s ním jednostranně rozvázal smlouvu bez uvedení důvodu, přičemž si současně nárokoval vrácení všech odměn, které byly sportovci během daného působení v klubu vyplaceny, a jejich úhradu podmínil vydáním transfer karty. Z rozsudku soudu prvního stupně vyplývá, že zmíněné ujednání tzv. profesionální smlouvy o spolupráci při výkonu sportovní činnosti je absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Tím, že hráč vrátil klubu svou odměnu zpět na základě neplatného ujednání, vzniklo bezdůvodné obohacení na straně žalovaného klubu a ten je nyní povinen vydat je zpět. Odvolací soud navíc považoval za důležitá i další ujednání smlouvy, podle nichž se hráč ve smlouvě zavázal také k tomu, že po dobu trvání smlouvy nebude provozovat ani svoji profesionální sportovní činnost, ani jinou výdělečnou činnost a že z vyplácených dohodnutých odměn je povinen platit příslušnou daň z příjmů, zdravotní pojištění a sociální zabezpečení. Ze všech těchto důvodů odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že ujednání uzavřené mezi účastníky se příčí dobrým mravům, neboť zbavuje hráče práva na odměnu za výkon profesionální sportovní činnosti a staví jej do pozice člověka, který ačkoliv plní své povinnosti ze smlouvy, nemá možnost jiného příjmu a odvádí z vyplacené odměny veškeré státem stanovené dávky, musí v nezmenšené míře odměnu vrátit, a svou profesionální činnost tak vykonává zcela zdarma. Za těchto prokázaných okolností je zmiňované ujednání podle Krajského soudu v Praze rovněž v rozporu s Listinou základních práv a svobod, a to konkrétně s čl. 26 odst. 3 Listiny, podle něhož má každý právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací, a s čl. 28 Listiny, podle něhož mají zaměstnanci právo na spravedlivou odměnu za práci. "I když jde o smluvní vztah dvou podnikatelů, soud zdůraznil, že hráč bude v tomto vztahu vždy slabším účastníkem. A to i přes skutečnost, že hráč byl zastoupen profesionálním agentem, neboť agent sám smlouvu neuzavřel," dodává partner advokátní kanceláře bnt Jan Šafránek, který hráče zastupoval.

Autoři: