Seminářem provázeli advokáti Iva Baranová spolu s Filipem Horákem.
Seminářem provázeli advokáti Iva Baranová spolu s Filipem Horákem.
autor: Lukáš Bíba

Jak už název napovídá, nejsou fondy kvalifikovaných investorů určené pro širokou veřejnost. Investoři jsou v nich totiž vystaveni většímu riziku. "Logika těchto fondů je jednoduchá - měly by umožnit investorům participovat na něčem, na co by si za normálních okolností 'nesáhli'," řekla na semináři pořádaném KPMG Legal ve spolupráci s Právním rádcem Iva Baranová z KPMG Legal. "Teď jsou populární start-upy,před tím to byly fondy, které se zaměřovaly na private equity," řekla Baranová.

Zákon nijak nelimituje investiční strategii těchto fondů, proto mohou vzniknout fondy kvalifikovaných investorů zaměřené například na investice do závodních koní nebo veteránů. Právě po zajímavých investičních možnostech je v posledních letech podle právníků stále větší hlad. "Od klientů slýcháme, že kapitálu je na trhu dost, ale je nedostatek produktů," řekla Baranová.

"Fondy kvalifikovaných investorů tak umožňují i menším investorům podílet se na investicích, které byly dříve vyhrazeny třeba jen institucionálním investorům," vysvětlil na semináři Filip Horák z KPMG Legal.

Více rizika, méně ochrany

Fondy upravuje zákon o investičních společnostech a investičních fondech (ZISIF), nařízení vlády, vyhlášky ČNB a také řada evropských předpisů. "Kvalifikovaný investor je takový investor, který je ochoten a schopen snést větší míru rizika," vysvětluje Baranová. "Vyšší míra rizika se promítá do nižní úrovně ochrany v porovnání s fondy určenými veřejnosti," dodává.

Kvalifikovaným investorem může být fyzická nebo právnická osoba, která do příslušného fondu vloží minimální vklad ve výši jednoho milionu korun a učiní prohlášení o tom, že si je vědomá rizik spojených s investováním do tohoto fondu. Zároveň taková osoba musí projít takzvaným testem vhodnosti. Tím projde, pokud administrátor fondu nebo jím pověřená osoba písemně potvrdí, že investující osoba má odborné znalosti a zkušenosti v tom oboru, v němž investuje, a že investice odpovídá jejím finančním cílům a zázemí. "Až do loňského roku byl limit pro investici 125 tisíc eur a prohlášení, že si je investor vědom rizik," uvádí Baranová. "Pak ale došlo ke snížení hranice na jeden milion korun, což bylo z důvodu konkurenceschopnosti vůči dalším zemím a zvýšení atraktivity českých fondů kvalifikovaných investorů," dodává. K této hranici přidal zákonodárce nově právě i test vhodnosti. K tomu administrátoři používají ivnestiční dotazníky. "Dotazníky nejsou pro někoho, kdo má zkušenost s investováním, nijak složité - jsou tam například otázky, zda si je investor vědom, že hodnota majetku investičního fondu může kolísat, nebo jsou tam otázky na finanční zázemí a podobně," říká Baranová.

Ve fondu kvalifikovaných investorů musí být zpravidla alespoň dva investoři, jejich maximální počet zákon neomezuje. Vkladovou povinnost mohou investoři někdy plnit i po částech - pokud to umožňuje společenská smlouva. Do roka od vzniku fondu v něm pak musí být kapitál ve výši 1 250 000 euro, pro private equity fondy je hranice o něco nižší, a to 1 000 000 euro.

Jak založit fond

Pokud by investor chtěl takový fond sám založit, musí k tomu sehnat následující osoby: obhospodařovatele, administrátora a depozitáře. "Klíčovou osobou je obhospodařovatel, ten provádí správu majetku a fondu jako takového ve vztahu k investicím," říká Filip Horák. Obhospodařovatelem může být investiční společnost, samosprávný investiční fond nebo zahraniční osoba. Tento subjekt musí mít licenci od ČNB a mimo jiné rovněž řídí rizika fondu. "Administrátor je pak subjekt, který zajišťuje denní chod fondu, vede účetnictví, vydává investiční cenné papíry, oceňuje majetek a podobně," vysvětluje Horák. Depozitář opatruje majetek fondu a vede jeho účty. Obvykle je to banka, může to ale být i notář.

Fondy podle ZISIF mohou mít různé právní formy. Buď to mohou být fondy bez právní osobnosti, pod které spadají podílové fondy, nebo svěřenské fondy. Druhou kategorií jsou fondy s právní osobností. Ty mohou mít podobu například komanditní společnosti, komanditní společnosti na investiční listy, společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti s proměnným základním kapitálem. Právě akciová společnost s proměnným základním kapitálem (SICAV) se v posledních letech stává populární formou investičního fondu.

Specifickým typem fondů, které byly na semináři zmíněny, byly nemovitostní fondy. "Nemovitostních fondů je na trhu velký počet, klienti je pořád shledávají zajímavými i díky atraktivním výnosům," uvádí Iva Baranová. Nemovitostní fondy upravuje nařízení vlády o investování investičních fondů a o technikách k jejich obhospodařování. Platily pro ně dosud určité investiční limity, které ale novela od 1. června zrušila.

-----

Závěrečná část byla věnována zdanění fondů a samotných investorů. Pokud je fond takzvaným základním investičním fondem podle zákona o daních z příjmu, tak jeho sazba daně z příjmu právnických osob činí pět procent. To je výhoda oproti standardní sazbě daně z příjmu právnických osob, která je devatenáctiprocentní. "U investora - fyzické osoby - fond při výplatě podílu na zisku obecně sráží patnáctiprocentní srážkovou daň a investor obdrží čistou hodnotu, nemusí už tento příjem dávat do daňového přiznání," vysvětlil Michal Výborný z KPMG Česká republika. "V případě fyzických osob nikdy nelze příjem od srážkové daně osvobodit," dodal. Pokud je však investorem právnická osoba, tak její příjem od srážkové daně za určitých podmínek osvobozen být může.