jarvis_58e3b0db498e6cb2e186bb1a.jpeg
jarvis_58e3b0db498e6cb2e186bb1a.jpeg
autor: HN - Lukáš Bíba

Zdá se, že datová analytika přestává být pro manažerky a manažery neznámou a pracují s ní stále častěji. Velký potenciál pro její rozvoj vidíme v zatím netradičních oblastech, jako je práce s lokačními daty nebo zvyšování hodnoty zákazníka. A také v odvětvích, kde se doposud využívá zřídka, shrnul výsledky nedávného průzkumu David Slánský.

Kolega a šéf analytického týmu KPMG v Česku narážel na zjištění, že s analýzou dat pracují tři čtvrtiny tuzemských společností. Datová analytika se v byznysu stává mainstreamem. Ale jak si s daty a technologiemi rozumí advokátní kanceláře?

Právo je tradičně konzervativní oblast, která už ze své podstaty nebývá spojována s novodobou modlou − inovacemi. Advokátní kanceláře však neplují vzduchoprázdnem, a tak se i usedlejší praxe dostávají do kontaktu s technologiemi. Dobrým příkladem je třeba GDPR. Obecné nařízení o ochraně osobních údajů přivádí k práci na společných velkých projektech zcela odlišně profilované odborníky.

Využívání softwarových nástrojů při práci s dokumenty je dnes v advokátní praxi standardem. Výraznou konkurenční výhodu stěží poskytne automatické procházení databází a textů, jakkoliv může ulehčit práci. Služby automaticky navrhující právní dokumenty a smlouvy jsou zase zajímavou alternativou pro jednodušší rutinní práci, těžko ale představují konkurenci u složitějších případů.

Advokátní kanceláře se nemohou novým technologiím bránit. Největší technologickou příležitost vidím jinde. Datovou analytiku dnes používá většina firem hlavně pro získání informací o zákaznících a business development. Zaměřují se na jejich potřeby, hodnoty, ziskovost a pravděpodobnost obchodu. Podobnou cestou se dnes vydávají také pokrokovější právníci. Mohou tak samotnou službu nejenom poskytnout, ale také iniciovat.

S pomocí datové analytiky bychom měli překračovat tradiční hranice poskytovaných služeb. Jestliže pomáháme zahraničnímu klientovi s příchodem na český trh, není důvod, proč bychom mu i neporadili, na kterém místě přesně otevřít pobočky, jaký má být jejich počet a podobně.

Technooptimisté odhadují, že umělá inteligence se zapojí do řešení právních projektů do deseti let a využije se při činnostech, které teď vykonávají advokátní koncipienti. V tomto směru jsem ale poněkud skeptický. Domnívám se, že takové nahrazení lidského faktoru bude maximálně v jednotkách procent. Futuristé navíc zcela opomíjejí zásadní aspekty právnické práce, které nelze strojem nahradit: důvěru, empatii, nebo porozumění klientovi.

Autoři: Martin Hrdlík