Z registru smluv mohou vypadnout smlouvy za miliardy korun. Poslanci v únoru schválili, aby v databázi povinně zveřejňovaných smluv nebyly státní podniky, městské a krajské firmy nebo Česká televize a Český rozhlas. Boj o výjimky začal kvůli národnímu podniku Budějovický Budvar, který si stěžoval, že ho registr smluv znevýhodňuje.

Kritikům poslaneckých výjimek vadí, že po novele bude registr vykostěný. Zákon byl přitom hlavním protikorupčním tahákem loňských voleb. V nejbližší době teď novelizovaný předpis na stůl dostanou senátoři. Ti už avizovali, že se jim poslanecká tvořivost nelíbí a zřejmě budou chtít zákon poslancům vrátit.

Zákon je účinný od léta roku 2016 a má pouhých 10 paragrafů, už od svého přijetí však vyvolává bouřlivé debaty. Od července tohoto roku navíc bude hrozit firmám, které smlouvy v registru nezveřejní, významná sankce - nezveřejněná smlouva nebude platit.

Nejen o tom, co přinese registr v novém státním firmám i občanům, diskutovali právníci i politici na debatě Právního rádce a vydavatelství Economia, která se konala 22. března v prostorách vysoké školy CEVRO Institut.

Transparentnost ano, znevýhodnění ne

"Chceme transparentnost, ale nechceme, aby české firmy byly znevýhodněny na trhu oproti konkurentům ze zahraničí," shrnula na úvod konference obavy podnikatelů Eva Veličková ze Svazu průmyslu a dopravy. Jako o prostředku, který vytváří na trhu protisoutěžní podmínky a znevýhodňuje české podniky, o registru mluvil i místopředseda Antimonopolního úřadu (ÚOHS) Hynek Brom.

"Zákon selektivně vymezuje určité subjekty, které jsou vystaveny podmínkám, kterým jiné subjekty hospodářské soutěže vystaveny nejsou," říká Brom. Podle místopředsedy antimonopolního úřadu mohou pak tyto podmínky vést až k likvidaci některých firem. S tím ale nesouhlasil poslanec Jan Farský (TOP 09), který je jedním z "otců" protikorupčního předpisu. "Registr pouze apeluje na větší transparentnost státního hospodaření," uvedl poslanec Farský.

Nejhlasitěji po výjimce ze zveřejňování smluv volal Budějovický Budvar. Ten v registru smluv zveřejnil informaci o vývozu sklenic na Balkán, což podle slov šéfa podniku využila konkurence a pivovar to poškodilo. Tuto informaci ale podle právníka Josefa Karlického z advokátní kanceláře Frank Bold vůbec zveřejňovat nemusel. Zákon o registru smluv totiž dává možnost nezveřejnit informace, které by firma považovala za obchodní tajemství.

Budvar měl ale k zákonu i další výtky. "Jako pivovar musíme být rychlejší než naši konkurenti, čemuž zveřejňování smluv v registru brání," vysvětloval na debatě právník Budějovického Budvaru Miroslav Majner. "Jsme sice národní podnik, od státu ale nečerpáme žádné dotace. Proč bychom tedy měli v registru zveřejňovat své smlouvy a smlouvy našich obchodních partnerů?" dodal Majner.

Budvaru dal na konferenci za pravdu i poslanec za KDU-ČSL Jan Bartošek. Podle něj ale pouhá výjimka pro národní pivovar nestačí, protože podniků v podobné situaci je více. "Jde o princip věci, některé podniky nesmí být znevýhodněny proti jiným," řekl Bartošek.

Dalším, kdo by podle poslaneckého návrhu nemusel svoje smlouvy zveřejňovat, je Česká televize a Český rozhlas. Podle šéfa ČT Petra Dvořáka registr brání fungování televize ve čtyřech oblastech - zpravodajství, sportovních přenosech, vlastní tvorbě a nákupech filmů od zahraničních partnerů. Televizi vadí rychlost, se kterou by se smlouvy v registru měly zveřejňovat. Zákon chce po povinných subjektech, aby smlouvy do registru zaslaly bez zbytečného odkladu nebo nejdéle do 30 dnů od uzavření smlouvy.

"Pokud se stane něco mimořádného, nejsme schopni vyhovět požadavku registru, že tam musíme vkládat hned všechny smlouvy. Pokud by byl třeba další teroristický útok v Bataclanu, můžeme o tom podle registru reportáž vysílat tak za týden," vysvětloval na konferenci Dvořák.

Této situaci by podle právníků Rekonstrukce státu prospělo, kdyby se zrušil požadavek na písemnost smlouvy, což by umožnilo její snadnější a rychlejší zaslání do registru. U vysílání například o živelních pohromách pak může Česká televize využít možnosti zveřejnit smlouvu později, kterou jí zákon o registru smluv dává už nyní. "V případě vysílání o hrozící katastrofě, živelné pohromě valící se krajinou, hrozícím náletu nebo podobné věci může ČT využít výjimky v § 6 odst. 2 ZRS. Pak by vysílání směřovalo k odvrácení nebo zmírnění bezprostředně hrozící újmy v souvislosti s mimořádnou událostí a smlouva by mohla být uveřejněna, až na to bude čas," uvádí Petr Bouda, právní analytik Frank Bold.

Při nákupech od zahraničních partnerů zase podle šéfa televize naráží na problém, že si zahraniční filmová studia často nedokážou představit, že by jejich smlouvy byly veřejně dostupné pro každého. Společnostem jako BBC nebo Warner Brothers by podle vedení České televize nevadilo prozrazení ceny nebo částky, nechtějí ale smlouvy zveřejňovat jako celek, protože je považují za součást svého know-how.

Další z účastníků debaty, ředitel společnosti Veletrhy Brno Jiří Kuliš, poukázal i na administrativní zátěž, kterou jim registr smluv přinesl, pokud chtějí ochránit obchodní tajemství. Na začerňování údajů ve smlouvách museli vyčlenit speciálně jednu zaměstnankyni.

Když to jde v Brně, musí to jít všude

"Žádné extra náklady na administrativu to nepřináší," uvedl v debatě náměstek primátora města Brna Matěj Hollan. "My jsme zavedli zveřejňování smluv už před přijetím toho zákona, protože jsme vyhodnotili, že to nebude mít pro město žádný dopad. A tak to taky je - nestalo se vůbec nic. Pokud to tak funguje pro Brno, musí to tak fungovat i pro ostatní města. Na úrovni samospráv s tím není žádný problém," řekl na konferenci Hollan.

Na registr se kromě kritiky od samotných firem snesla i ostrá slova od jednotlivých poslanců. "Je to nástroj kapitalistické konkurence," rozhorlil se na konferenci komunistický poslanec Jan Klán. Podle něj registr není protikorupčním nástrojem. "Zachrání snad něco občan, když se bude moci dívat do nevýhodně uzavřené smlouvy?" dodal Klán.

Podle Jana Farského ale registr funguje jako preventivní opatření. "Nemusí do něj koukat jen občané, ale také konkurenční firmy. Těším se, až se v něm objeví třeba smlouvy na opravy chodníků v některých obcích. Uvidíme, jak moc některá města za takové služby přeplácejí. K tomu je registr dobrý," hájil databázi smluv Farský.

Právník Adam Rut z Otevřené společnosti upozornil na další důležitý přínos, který registr přináší. "Podniky ve chvíli, kdy vědí, že existuje registr a že budou muset smlouvy zveřejňovat, některé takové smlouvy třeba ani neuzavřou."

Zákon ocenila i Bezpečnostní a informační služba. Ta ve své výroční zprávě z roku 2015 napsala, že zákon je pozitivním krokem v boji proti modernímu organizovanému zločinu. Předpis získal také ocenění Zákon roku 2015 v anketě advokátní kanceláře Deloitte. "Jen deset nových paragrafů zásadně zvyšuje transparentnost nakládání s veřejnými prostředky. Smlouvy na plnění nad 50 000 Kč uzavřené veřejnými subjekty budou zveřejňovány na internetu ve formátu umožňujícím vyhledávání dat, pod jednoduchou a účinnou sankcí neplatnosti smlouvy. Otevírá se prostor všem, kdo mají k nakládání s veřejnými prostředky co říct - firmám, neziskovým organizacím a podobně," píše se v odůvodnění, proč vyhrál zrovna zákon o registru smluv.

Boj o plošnou výjimku

Obávané "vykostění smluv" by podle odborníků konkrétní výjimky například pro Budvar nebo pro firmy, které obchodují s výbušninami nepřinesly. Zčásti pochopitelná je podle právníků i výjimka ze zveřejňování smluv pro veřejné vysoké školy. Problematická jsou nicméně plošná vynětí, která navrhují vyjmutí všech státních nebo všech státem vlastněných firem průmyslové nebo obchodní povahy.

Pojem "právnické osoby s majetkovou účastí státu nebo samospráv, které mají průmyslovou nebo obchodní povahu" je podle právníků, které oslovila Rekonstrukce státu, neurčitý a způsobí výkladové nejasnosti. "Jedná se o nešťastnou formulaci. Místo povahy by mělo jít spíše o účel, za jakým byla daná právnická osoba založena," uvedl pro anketu Rekonstrukce státu profesor Luboš Tichý z Centra právní komparatistiky Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Jestli projde i tato plošná výjimka, by měli senátoři rozhodnout už ke konci dubna.

Související