Lidem, kteří svoje dluhy nesplácejí, hrozí zabavení majetku při exekuci. Nejvíc nařízených exekucí bylo v Česku v roce 2011, kdy se jich uskutečnilo 959 tisíc.
Lidem, kteří svoje dluhy nesplácejí, hrozí zabavení majetku při exekuci. Nejvíc nařízených exekucí bylo v Česku v roce 2011, kdy se jich uskutečnilo 959 tisíc.
autor: archiv HN

Lidé, kteří nezvládají splácet dluhy více věřitelům, se mohou dnes z dluhové pasti dostat po pěti letech. Soud jim může dluhy odpustit, pokud prodají majetek nebo během pěti let splatí 30 procent závazků. Od příštího roku by to ale mohlo být jinak. Novela insolvenčního zákona připravená ministerstvem spravedlnosti chce oddlužení otevřít i pro ty, kteří by na něj podle dnešních pravidel nedosáhli.

Nově by o odpuštění dluhů bylo možné žádat po uhrazení poloviny závazku během tří let, 30 procent během pěti let nebo poté, co se dlužník bude sedm let o splácení alespoň snažit. Podle ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) zákon otevře cestu lidem, kteří se z dluhové pasti dnes dostat nemohou, přestože se o to pokouší. "Je to druhá šance," říká Pelikán. Změnu odsouhlasila vláda a nyní ji začnou projednávat poslanci.

Jejího zavedení se ale obávají soudci, kteří upozorňují, že je zavalí nezvládnutelné množství žádostí o oddlužení. "Za soudy se bojíme té první nárazové vlny oddlužení, chybí nám lidé i prostory," říká místopředseda Krajského soudu v Českých Budějovicích Zdeněk Strnad, insolvenční soudce a člen skupiny odborníků, která s novelou radila. Věřitelé zase protestují, že dlužníci ztratí motivaci hradit dluhy, když nebude dáno procento závazků, které budou muset splatit.

Oddlužení

Soud nyní odpustí dlužníkovi zbytek závazků, pokud pět let splácí 30 procent dluhů. Nově by stačilo splatit polovinu dluhů za tři roky nebo se o splácení snažit sedm let.

Jednou za deset let

Současný zákon dlužníkům povoluje požádat o oddlužení hned poté, co už jedním prošli. V tomto případě by novela přitvrdila, ministerstvo navrhuje, aby lidé mohli požádat o další odpuštění dluhů až po deseti letech. Podle ministerstva skutečně někteří lidé podávají po odpuštění dluhů návrhy na další oddlužení. "Platná právní úprava tento trend nepředvídala a nijak jej nereflektuje," uvádí ministerstvo. Upozorňuje zároveň, že podmínky budou pro dlužníky vstřícnější, proto je potřeba nastavit pravidla tak, aby je nebylo možné zneužívat.

Pro ty, kteří by oddlužení zneužívali, proto chystá další potrestání. Pokud se například dlužník chce splácení závazku vyhnout, i když by na to peníze měl, soud mu návrh na oddlužení zamítne. Podle nových pravidel pak bude v následujících třech letech zamítat i další návrhy tohoto dlužníka.

"S opakovanými návrhy na opětovné oddlužení jsme se nesetkali," uvádí ale místopředseda Krajského soudu v Ostravě Rostislav Krhut. Připouští však, že o odpuštění dluhů žádali lidé, kteří chtěli podvést věřitele. Případy podvádějících dlužníků řešil i Krajský soud v Plzni. "Setkal jsem se i s tím, že případy zasahovaly do trestněprávní oblasti, když už šlo ze strany dlužníků o podvodné jednání," uvádí předseda soudu Miloslav Sedláček. "Nemohu ale říct, že by se to stávalo extrémně často," vysvětluje.

Zpřísní se také podmínky, za kterých bude soud moci odpuštění části dluhů zrušit. Návrh počítá s tím, že by to mohl udělat ve chvíli, kdy dlužník nebude déle než tři měsíce platit insolvenčnímu správci odměnu nebo výdaje, které správce má, pokud jde třeba prohlédnout dlužníkův majetek. Totéž platí, pokud nebude platit pohledávky na výživném. "Dnes není vyloučeno, že dlužník tyto pohledávky nehradí třeba několik měsíců, a přesto v oddlužení setrvá, pokud je později, v průběhu oddlužení doplatí," uvádí soudce Strnad.

Podle něj je přísnější úprava namístě. "Kdo není schopen hradit měsíčně ani výdaje a odměnu insolvenčního správce či běžné výživné a spoléhá přitom, že to za něj ve finále někdo jiný − nejspíš stát − uhradí, neměl by dobrodiní oddlužení užívat," říká Strnad.

Povinné poradenství

Novinkou je také možnost přikázat dlužníkovi využít služeb sociálního poradenství. Soudce o tom rozhodne na návrh insolvenčního správce, pokud bude mít obavy, že dlužník může mít s plněním závazků problémy nebo že si po odpuštění dluhů nabere další. Odborné poradenství by se zaměřilo hlavně na vzdělávání směrem k lepšímu hospodaření s majetkem.

"Zejména pro některé typy dlužníků bych viděla povinně nařízené vzdělávání jako užitečné," hodnotí ustanovení Jolana Maršíková, místopředsedkyně Krajského soudu v Hradci Králové. Předseda Vrchního soudu v Praze Jaroslav Bureš je naopak k poradenství skeptický. "Při oddlužení plněním splátkového kalendáře se mnoho lidí pravidelně pohybuje na hranici existenčního minima, tedy stavu hmotné nouze," uvádí Bureš. "Podle ústavy má každý právo na pomoc v hmotné nouzi. Radit dlužníkům, jak v této situaci žít, je pozdě," dodává.

Pokud se dlužník bude nařízenému poradenství vyhýbat, nehrozí mu podle nového zákona žádný trest. Podle Maršíkové by to ale mohl být další důvod pro zrušení schváleného oddlužení.

Návrh mění i samotný způsob oddlužení. Dnes se volí mezi prodejem majetku a splátkovým kalendářem, přičemž o tom rozhodují věřitelé. Nově by mohli vybírat mezi prodejem majetku na straně jedné a prodejem majetku a zároveň splátkovým kalendářem na straně druhé. Majetek se tedy bude prodávat vždy.