Martin Valoušek

Poté co mě Martin Procházka v minulém čísle popsal jako lehce zmatenou, avšak vcelku sympatickou matku Terezu (děkuji Martine), čekám, že mě s nabídkou práce brzy osloví okouzlené charitativní organizace.

V mezidobí bych rád předal štafetu právníkovi, který mně osobně připadá zajímavý tím, že se mu částečně podařilo skloubit koníček a práci. S Martinem Valouškem jsem se poprvé setkal na pražské právnické fakultě a oblíbil si ho pro jeho schopnost vnést do každé skupiny určitý chaos a specifický humor. Již v té době dobře fotil, což využíval zejména k tomu, aby ušetřil za dárky k narozeninám a svatbám. Mnohým z nás tak na zdi visí některý z jeho fotografických výtvorů.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce IHNED.cz
Chcete si přečíst celý článek?