Vládou projednávaný zákon o elektronické identitě umožní například českému občanovi vyřešit z domova veškeré náležitosti při stavbě chaty na Slovensku nebo kdekoliv v EU.
Vládou projednávaný zákon o elektronické identitě umožní například českému občanovi vyřešit z domova veškeré náležitosti při stavbě chaty na Slovensku nebo kdekoliv v EU.

V brzké době lidé nebudou muset téměř chodit na úřady. Vláda bude ve středu projednávat návrh zákona o takzvané elektronické identitě. Ta umožní lidem část svých starostí s úřady vyřídit z domova e-mailem. "Vzniká portál občana, kde by mělo být vše na jednom místě. Přihlásíte se do portálu a vybíráte si služby, které chcete řešit," vysvětluje Pavel Novák z kanceláře náměstka ministra vnitra pro informační komunikační technologie.

Popsal, že v celém procesu figurují tři strany. Na jedné je poskytovatel služeb, například úřad, který potřebuje bezpečně identifikovat protistranu. Na druhé straně je člověk, který potřebuje vyřídit nějakou žádost a přihlásí se přes identifikační bránu k dané instituci, zadá požadované údaje a odsouhlasí, které informace chce s institucí sdílet. "Mezi nimi bude takzvaný systém národní identitní autority, který ověří uživatele. Přes něj se ověřené informace dostanou k úřadu," doplnil Novák.

V budoucnu se lidé budou moci podívat také na bývalá podání či žádosti a všechny historické dokumenty.

Od toho, co lidé chtějí vyřídit, se bude odvíjet také úroveň ověření. Ministerstvo vnitra předkládá tři různé úrovně zabezpečení určené současným evropským nařízením eIDAS.

To upravuje pravidla pro elektronickou komunikaci v Evropské unii.

V praxi bude systém vypadat tak, že k běžné komunikaci s úřadem bude každému stačit pouze přihlašovací jméno a heslo, tedy nízká úroveň. Když bude chtít převést majetek, půjde už o vysokou úroveň zabezpečení a bude potřeba ověření pomocí elektronického občanského průkazu s čipem. Také ty musí ale teprve schválit vláda.

Nejde jen o občanské průkazy s čipem. Další možností jsou již dnes používané datové schránky, které využívají úřady nebo banky. Odborníci se shodují, že současné systémy pro identifikaci na dálku, jako je mojeID nebo právě datové schránky, budou mít v nejbližší době stále největší využití, protože občanské průkazy s čipem se začnou vydávat až v průběhu několika let.

Celý systém elektronické identity však musí fungovat do září 2018, je to součástí nařízení Evropského parlamentu a Rady EU. Vláda má proto nejvyšší čas poslat do sněmovny návrh zákona. "Zákonodárci zaspali. Už je pozdě, a pokud to neschválí tato vláda, tak to spadne na její vrub," naráží na blížící se termín softwarový odborník Pavel Nemrava ze společnosti Software602.

Elektronické občanky jsou rozšířené například v Estonsku, kde fungují již několik let a lidé si vyřizují téměř vše z domova. Systém by se současně částečně provázal s dalšími evropskými systémy. Umožní například českému občanovi vyřešit z domova veškeré náležitosti při stavbě chaty na Slovensku nebo kdekoliv v EU.

Autoři: Jan Menšík