jarvis_58a32f6d498ec909013a6548.jpeg
jarvis_58a32f6d498ec909013a6548.jpeg
autor: HN - Lukáš Bíba

Nenápadná právnička Ivana Švehlová je téměř celou svou profesní kariéru soudní funkcionářkou. Posledních sedm let, kdy vedla Krajský soud v Praze, pod sebou měla 12 soudů, od Berouna po Kutnou Horu. Na začátku února jí vypršel mandát a stala se opět řadovou "krajskou" soudkyní. Středočeskou justici předala soudci Nejvyššího soudu a expertovi na procesní právo Ljubomíru Drápalovi. Švehlová patří k úzké skupině žen, kterým se podařilo prosadit ve vedení klíčových českých soudů. Po jejím odchodu zůstává mezi šéfy krajských soudů už jen ostravská předsedkyně Iva Hrdinová.

"U manažerských pozic se předpokládá, že budete pracovat výrazně nad rámec běžných povinností soudce, což je často u žen, pokud mají rodiny, problematické. Ženy jsou také podle mého názoru méně ambiciózní než muži," uvedla Ivana Švehlová v HN v jednom z mála rozhovorů, které během své kariéry poskytla.

Vlivné kolegium

Největší dopad na chod justice měla práce Švehlové v kolegiu osmi předsedů českých krajských soudů. Skupina, která zastupuje drtivou většinu soudů v zemi, byla přitom dlouhodobě mnohým justičním funkcionářům trnem v oku. V zásadě totiž platí, že s čím kolegium nesouhlasí, to v soudnictví neprojde. "Jestli někde vidím překážky transformace justice, tak v řadách soudních funkcionářů. Zejména v kolegiu předsedů krajských soudů," řekl v rozhovoru pro server Epravo.cz předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. S kolegiem nevycházela ani bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková, která se i přes odpor předsedů snažila sjednotit výběr budoucích soudců po svém.

Ivana Švehlová

Jako předsedkyně začínala u Okresního soudu v Benešově. Po deseti letech přešla na post místopředsedkyně Krajského soudu v Praze. Ten pak vedla sedm let. V rámci 12. ročníku celojustiční soutěže Právník roku obdržela Cenu sv. Yva za mimořádný přínos české justici.

Sama Švehlová vliv skupiny komentovat nechce: "Kolegium se schází pravidelně a vyjadřuje se k aktuálním problémům justice. V poslední době jsme se například vyjadřovali k připravované novele insolvenčního zákona, k podmínkám vstupu do justice a dlouhodobě řešíme platy zaměstnanců soudů." Právě nízké platy Švehlové dlouhodobě vadily, za svou předsednickou kariéru je ale u soudu navýšit nedokázala. "Je velmi těžké sehnat kvalitní administrativní personál. Začínající zapisovatelka si vydělá 13 tisíc korun hrubého, kdežto za kasou v obchodě si může vydělat o 10 tisíc více. Navíc již dávno nejde jen o písařské práce, ale jedná se o náročnou práci s různými počítačovými systémy a vysokou odpovědnost. Máme ale problém sehnat i vyšší soudní úředníky, asistenty soudců a těžko jsme sháněli například i účetní a ředitele správy. Platy neodpovídají svěřené agendě."

Úspěšný soud

Během sedmiletého mandátu Švehlové se musel pražský krajský soud vypořádat s jednou z největších kauz uplynulých let, případem bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha. Sama se ke kauze nevyjadřovala, ta ale podle ní ovlivnila práci soudu nejen v trestním úseku. "Soudce, který kauzu vyřizoval, byl vyčleněn jen na vyřizování této věci," popsala s tím, že se to odrazilo v práci ostatních trestních soudců. "Byli jsme také vystaveni neskutečnému tlaku médií. Denně u soudu stály desítky novinářů, bylo nutné přijmout zvýšená opatření pro nerušený chod soudu."

Problémy měl její soud také s personálním zázemím. "V našem justičním areálu byl v podnájmu Obvodní soud pro Prahu 5. My jsme tak neměli místo pro své pracovníky a jednací síně. Měli jsme dokonce po určitou dobu neobsazenou téměř třetinu míst v administrativě, ale i spoustu soudcovských míst jen proto, že je nebylo kam posadit," popsala Švehlová. Za spolupráce ministra spravedlnosti Roberta Pelikána se podle ní nakonec povedlo polovinu Obvodního soudu pro Prahu 5 přesídlit, druhá část má být vyklizena v příštím roce. "Přes všechny personální problémy, s nimiž jsme se potýkali, Krajský soud v Praze patřil a patří k nejlepším soudům v republice," stála si za svým úřadováním Švehlová. Podle dat ministerstva spravedlnosti, které pravidelně zpracovává projekt "Mapa průtahů", byl její soud v roce 2015 v civilních sporech druhý nejrychlejší krajský soud v zemi, v trestních řízeních obsadil čtvrté místo. I podřízené okresní soudy pak v obou oblastech obsazují první příčky.

Elektronizace justice není vždy výhodná

Ivana Švehlová se vždy držela stranou mediální pozornosti a nevyjadřovala se ani k justičním kauzám. Výjimku udělala kvůli nedávné soutěži Právník roku, kde obdržela zvláštní ocenění za mimořádný přínos české justici. Během předávání totiž šéf České advokátní komory Martin Vychopeň v reakci na medializovaný lednový oběd předsedy Vrchního soudu v Praze Jaroslava Bureše s vlivným advokátem Radkem Pokorným předal v žertu Švehlové obálku. Prý obsahovala potvrzení, "že spolu nikdy na obědě nebyli". Soudkyně Vychopeňův vtip přešla s úsměvem, na téma ale následně reagovala. Soudce podle ní nežije a nemůže žít ve vzduchoprázdnu, izolovaný od ostatních lidí. Přesto by měl být osobou takových kvalit, s tak vysokým morálním kreditem, že by měl striktně oddělovat život pracovní od toho osobního. "Sama mám také přátele mezi advokáty. Ale v případě, kdy někdo takový přijde do jednací síně, je pro mě pouze jednou stranou sporu a rozhodně nemá žádnou výhodu," řekla HN.

Švehlová se dlouhodobě věnovala také elektronizaci justice. "Samozřejmě nám v mnohém práci značně usnadnila, ale v některých ohledech také ztížila. Kvůli elektronizaci se advokáti i účastníci řízení odnaučili vyjadřovat své myšlenky stručně a jasně. To, co dříve napsali na několik stran, dnes například díky kopírování napíší na desítky stran, což práci značně ztěžuje," řekla Švehlová. Ostře se staví proti náhodnému generátoru přidělování soudních věcí. "S tímto návrhem rozhodně nesouhlasím. Pokud bude generátor zaveden, změna povede ke zrušení specializací soudců, což by byla velká chyba," dodala soudkyně.