Směnárníci musí nově zjišťovat jména lidí, kteří si u nich mění, nakupují a prodávají virtuální měny.
Směnárníci musí nově zjišťovat jména lidí, kteří si u nich mění, nakupují a prodávají virtuální měny.
autor: Archiv

Na více než 80 místech v Praze je možné zaplatit útratu bitcoiny. Za virtuální měnu se lze najíst, přenocovat, zaplatit s ní za ošetření psa nebo například uhradit školné na soukromé vysoké škole CEVRO Institut. Používat bitcoiny je podobně snadné jako platit kartou. Stačí peníze pomocí mobilní aplikace poslat do virtuální peněženky protistrany. Zájemci si mohou pořídit také bitcoinovou kartu, kterou pak přiložením k terminálu v obchodě zaplatí úplně stejně jako s platební kartou na běžné peníze.

Fenomén takzvaných kryptoměn se stal natolik viditelný, že si ho začíná všímat i stát. Bojí se, aby mu skrze virtuální, anonymní a neregulovaný svět neutíkaly daně a aby se přes něj nelegalizovaly výnosy z trestné činnosti nebo netekly peníze k teroristům. Zákonodárci doma i v zahraničí proto začínají ve vztahu k alternativním penězům přitvrzovat.

Až do konce loňského roku Česko nemělo žádný zákon, který by svět kryptoměn reguloval. Zasahování do obchodování s bitcoiny, nejrozšířenější digitální měnou, se zřekla i Česká národní banka. Od 1. ledna ale začal v Česku platit historicky první právní předpis, který se jich týká. Stal se jím zákon proti praní špinavých peněz. Ten klade nové povinnosti na směnárny a další poskytovatele služeb s virtuálními penězi. Tyto instituce musí nově zjišťovat identitu svých zákazníků. To znamená, že musí chtít jejich občanku, z níž vyčtou jméno a rodné číslo klienta, jeho pohlaví, státní občanství a adresu. Nemělo by tak už docházet k tomu, že se zákazníci bitcoinových směnáren schovávají za falešná jména nebo přezdívky.

Zákonodárci doma i v zahraničí začínají přitvrzovat v postoji k virtuálním měnám, bojí se daňových úniků i podpory teroristů.

Nová povinnost kladená na směnárny má omezit anonymitu uživatelů bitcoinu. Zatím totiž podle ministerstva financí, které zákon sepsalo, platilo, že díky ní lze převodem do virtuální měny zamaskovat možné stopy propojující peníze s trestnou činností. První ohlasy na novelu ze strany uživatelů kryptoměn považovaly takový zásah do anonymity za katastrofu. V praxi ale není zákonná novinka až tak přelomová. Mnohé směnárny své klienty začaly prověřovat dřív, než začala novela platit. Už v září 2013 totiž vydal Finanční analytický útvar ministerstva financí metodický pokyn, podle nějž je používání těchto měn považováno za velmi rizikové. A protože peníze do bitcoinových směnáren posílají zákazníci z klasických bankovních účtů a naopak, musely banky takové transakce prověřit. Klient, který tak ve směnárně vyměnil bitcoiny za více než 1000 eur, musel bance vysvětlit, kde peníze vzal. Banka také zjišťovala, zda převod takové částky zapadá do doposud běžného chování klienta u ní. Otázkám bank se nevyhnuli ani provozovatelé bitcoinových směnáren.

Navíc obchody s kryptoměnou v hodnotě více než 15 tisíc eur musely banky rovnou hlásit jako podezřelé Finančnímu analytickému útvaru. Podle jeho informací takových případů přibývalo až o 30 procent ročně. "Už před účinností nového zákona často docházelo k tomu, že státní orgány nahlášené peníze kvůli podezření, že pocházejí z trestné činnosti, zablokovaly," upozorňuje jednatel směnárny Simple Coin Pavel Niedoba. Aby dokázal získat obstavené peníze zpět, začala jeho směnárna prověřovat klienty už před účinností zákona. Kdo nechtěl dát občanku, nemohl si bitcoiny vyměnit.

jarvis_587e5462498e15b906ddd1f6.png

I proto se zdá odborníkům novela zbytečná. "Stát se ke kryptoměnám 'musí' vyjádřit, aby vypadal, že jde s dobou," říká na její adresu bitcoinový analytik Dominik Stroukal. Zákonu vytýká, že je v klíčových věcech nejasný. "Pod definici povinné osoby jako osoby poskytující služby spojené s virtuální měnou se schová cokoliv," upozorňuje.

Také kavárny a škola přijímající platby v bitcoinech se zprvu zalekly, že i ony budou muset prověřovat identitu svých zákazníků. Finanční analytický útvar nicméně tvrdí, že k takovým obavám není důvod. Zákon se týká pouze poskytovatelů finančních služeb. "Pokud někdo přijímá pouze platby ve virtuálních měnách, ale nedělá směnárenskou činnost nebo další služby − poskytování virtuálních peněženek a podobně −, pak není povinnou osobou podle zákona proti legalizaci výnosů z trestné činnosti," vysvětluje zástupce ředitele útvaru Jiří Tvrdý.

Virtuální peníze, virtuální daně

Další zásah, který zákonodárci pro bitcoinový svět v dohledné době chystají, se týká daní. Vláda plánuje přidat do zákona o DPH paragraf, podle něhož odběratel zboží či služeb ručí za daň neodvedenou dodavatelem v případě, že za ně zaplatil virtuální měnou. To znamená, že pokud dodavatel DPH nezaplatí, může ji finanční úřad vymáhat po firmě, která zboží nakoupila.

"Virtuální měny představují prvek, s jehož využitím lze reálně přerušit stopu převáděných peněz. Proto představuje poskytnutí úplaty formou virtuální měny extrémní riziko možného zneužití pro spáchání daňového podvodu," zdůvodnilo potřeby nové právní úpravy ministerstvo financí.

Normu v pátek schválila sněmovna a nyní míří do Senátu. Pokud ji také on podpoří, transakce ve virtuálních měnách rozšíří spektrum případů, na než mohou finanční úřady ručení použít. Doposud po něm sahaly hlavně v případech, kdy odběratel nakoupil zboží za výrazně nižší cenu, než byla na trhu obvyklá, aniž by to mělo ekonomické opodstatnění. Šlo o stovky případů ročně a desítky milionů korun.

Finanční správa naopak slevila ze svých dříve oznámených plánů na přípravu zákona, který by řešil, jak se bude vybírat DPH z velkých obchodů s virtuálními měnami. Musela se totiž podřídit průlomovému rozsudku Soudního dvora Evropské unie z konce roku 2015. Ten bitcoinům přiřkl podobnou výjimku, jaká se vztahuje i na klasické bankovky a mince. Díky tomu se ze směny kryptoměn DPH neplatí.

Evropská centrální banka chce prosadit povinnou registraci pro všechny obchodníky, kteří přijímají bitcoiny.

Směnárny však musí, stejně jako kterýkoliv jiný podnikatel, odvádět státu daň z příjmu. Vypočítat ji ale není snadné. Protože podle České národní banky bitcoiny nejsou měnou, nahlíží se na ně, jako by šlo o movité věci − třeba pantofle v prodejně obuvi.

"Bitcoiny daníme jako zboží, které nakupujeme, prodáváme, ale bez DPH. To znamená, že se udržuje něco jako skladová zásoba a každý nákup a prodej bitcoinů se musí zaúčtovat, takže máte desetitisíce transakcí a musíte účetně pracovat s každou, vypočítat z ní daň," popisuje Niedoba.

Jenže cena bitcoinů na rozdíl od ceny bot velmi kolísá. Minulý týden jen od čtvrtečního večera do pátečního rána klesla o více než 40 dolarů. A to se musí odrazit i v účetnictví. Podle Generálního finančního ředitelství se musí příjmy z provedených transakcí oceňovat na denní bázi s použitím kurzu oficiální burzy virtuálních měn. "Hlavně v začátcích bylo složité nastavit proces, jak se to bude danit. V roce 2014 jsme zaplatili dvakrát víc za účetnictví než na daních," stěžuje si Niedoba.

Zato kavárny, restaurace a další prodejci zboží a poskytovatelé služeb, kteří přijímají platby ve virtuálních měnách, rozdíl oproti klasické konkurenci nepociťují. DPH i daň z příjmu při prodeji zboží a služeb se řídí stejnými pravidly jako při platbách papírovými penězi.

Registrace pro všechny

Vedle novinek v zákoně proti praní špinavých peněz by mohla při odhalování daňových úniků finančním úřadům pomoci i nová pravidla, kterými chce obchody s virtuálními měnami svázat Evropská komise. Návrh, který představila loni v létě, počítá mimo jiné s tím, že by provozovatelé směnáren a poskytovatelé elektronických peněženek museli získat licenci nebo by se alespoň museli u státních správ registrovat. Plán Evropské komise na podzim podpořila i Evropská centrální banka. Nejraději by ovšem dosáhla toho, aby se povinnost registrace vztahovala i na nákup zboží a služeb ve virtuální měně. Pokud by o tom přesvědčila komisi a Evropský parlament, mohlo by to znamenat, že třeba i bitcoinové restaurace by se v budoucnu musely registrovat a žádat své hosty při placení o prokázání totožnosti.

Specialisté na kryptoměny tak sledují vývoj na domácí i zahraniční scéně s obavami. "Celý ekosystém je mladý, živý a každým dnem v něm vznikají nové myšlenky a kombinace těch starých. Bojím se, aby regulace nezašla za hranu a zbytečně neublížila inovacím, které do budoucna mohou zásadně zlevnit, zjednodušit a zabezpečit každodenní peněžní transakce," říká Stroukal.

Připraveno ve spolupráci s měsíčníkem Právní rádce.