Když je někdo na úřadu práce, neznamená to, že je odkázán pouze na dávky od státu a nemůže si přivydělat. Dnes si nezaměstnaní sjednávají 95 procent přivýdělků na dohodu o provedení práce. Ve sněmovně však leží návrh, kterým chce ministerstvo práce a sociálních věcí tuto možnost škrtnout. Koncem ledna ho projedná sněmovní sociální výbor.

Ministerstvu se nelíbí, že na dohodu o provedení práce, která by měla teoreticky být pouze příležitostnou cestou k výdělku, nezaměstnaní často pracují dlouhodobě, třeba až tři a půl roku. "Nejsou tedy vytvořeny podmínky pro to, aby se uchazeči o zaměstnání trvale uplatnili na trhu práce," vysvětlil Petr Sulek z tiskového odboru ministerstva.

Zrušení možnosti sjednat si přivýdělek na zmíněný typ dohody bude podle ministerstva motivovat nezaměstnané, aby si hledali práci na hlavní pracovní poměr.

95 procent

nekolidujících zaměstnání je dle ministerstva sjednáno na dohodu o provedení práce.

5500 korun

je nejvyšší možná částka, kterou si nezaměstnaní mohou měsíčně přivydělat.

Změna má také lidi více chránit − nezaměstnaní, kteří si přivydělávají na dohodu o provedení práce, neodvádějí nemocenské pojištění a v budoucnu budou mít nárok na méně peněz od státu ve chvíli, kdy onemocní nebo půjdou na mateřskou. U druhého typu dohody − o pracovní činnosti − tato povinnost při výdělku aspoň 2500 korun měsíčně existuje. "Navíc pokud uchazeč o zaměstnání vykonává nekolidující zaměstnání na základě dohody o pracovní činnosti, je reálný předpoklad k tomu, že později přejde do pracovního poměru," vysvětluje Sulek, proč ministerstvo tento typ dohody, na niž lze pracovat až 20 hodin týdně, nezaměstnaným vzít nechce.

V roce 2015 si přivydělávalo skoro 69 tisíc uchazečů o práci. Většinou právě na dohodu o provedení práce, na niž lze odpracovat maximálně 300 hodin ročně. Lidé bez práce, kteří už nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti, si mohou podle zákona přivydělávat až do výše poloviny minimální mzdy, tedy maximálně 5500 korun. Pokud je přivýdělek na dohodu o provedení práce takto nízký, pracovník ani zaměstnavatel nemusí odvádět zdravotní ani sociální pojištění. To ale vytváří prostor pro to, aby firma část skutečného výdělku vyplácela bokem. Takovému zneužívání má úprava zabránit. "Opatření pomůže vyřadit z evidence úřadů práce lidi, kteří de facto pracují, ale částečně načerno a stát za ně platí zdravotní a sociální pojištění," vysvětlila poslancům ministryně práce Michaela Marksová během prosincového projednávání návrhu ve sněmovně.

S jakýmkoliv omezováním dohod o pracích mimo pracovní poměr nesouhlasí Hospodářská komora. "Dohody o provedení práce jsou pro zaměstnavatele i zaměstnance výhodné, pro stát nikoliv. Z tohoto úhlu pohledu je návrh ministerstva pochopitelný," uvedla právní expertka komory Markéta Schormová. Pochybuje však o tom, že když nezaměstnaní o tento typ dohody přijdou, začnou je firmy zaměstnávat na plný úvazek. "Nekolidující zaměstnání je zpravidla zaměstnání malého rozsahu, sezonní či časově omezené. O jeho povýšení na standardní pracovní poměr pravděpodobně zaměstnavatelé nebudou mít zájem," tvrdí Schormová.

Místopředsedkyně TOP 09 Markéta Adamová ministerský návrh považuje za "absurdní". "Představte si třeba situaci, že někdo jednorázově pomůže známému s úklidem po malování na základě dohody o provedení práce. Kvůli tomu bude vyřazen z evidence. Stát ho tedy v podstatě nutí udělat to nelegálně v rámci šedé ekonomiky bez řádného zdanění," řekla Adamová poslancům.

Související