Plénům Nejvyššího soudu ve svém stanovisku definuje svůj právní názor k doručování podání k soudům prostřednictvím datových schránek a definuje, kdy je při komunikaci nutný elektronický podpis. Nejvyšší soud řešil i problém obdržení podání od osob, které vlastní více datových schránek či od právnických osob.

Co se mění?

  • V občanském soudním řízení lze učinit podání v listinné podobě, ale i v elektronické podobě pomocí veřejné datové sítě (datová schránka) nebo telefaxem. V elektronické podobě musí účastník projevit vůli směřující k uplatnění procesních práv a povinnosti.
  • Taková pravidla platí i pro trestní řízení a pro podání stran či jiných subjektů v postavení podobném postavení stran.
  • Pokud je z datové schránky odeslán do datové schránky soudu elektronický dokument obsahující podání ve věci samé, považuje se za řádně podepsaný úkon i bez toho, aniž by obsahoval elektronický podpis.
  • Pokud je to právnická osoba, pro kterou byla zřízena datová schránka, má procesní úkon učiněný jejím prostřednictvím stejný účinek, jako pokud takový úkon za právnickou osobu provede osoba oprávněná.
  • Soud doručuje písemnosti do datové schránky umožňuje-li to povaha doručované písemnosti a jen v případě, že soud zjistí, že má adresát zřízenou datovou schránku. Prokáže-li adresát, který je právnickou osobou, že neexistovala v době doručování osoba pověřená k přístupu do datové schránky a že tento stav nezavinila, nenastanou doručovací účinky.
  • Pokud má osoba více datových stránek, pro doručení se volí ta, která odpovídá povaze doručované písemnosti, nicméně účinky doručení nastanou i doručením do jiné datové schránky téže osoby.
Související