Pro společnosti, které mají mezi sebou vzájemné vztahy, zná zákon o obchodních korporacích pojem podnikatelská seskupení. "Podnikatelská seskupení se vytvářejí už od dvou společností nebo osob a důležitá je nejen samotná jejich struktura, ale i intenzita vztahů mezi nimi," říká counsel KPMG Legal Martin Hrdlík.

Podnikatelská seskupení třikrát jinak

Zákon rozděluje podnikatelská seskupení na tři typy. Prvním z nich je ovlivnění. "Potenciálně ovlivnitelnou osobou musí být vždy obchodní korporace. Ovlivnit ji může jakákoliv fyzická i právnická osoba, v krajním případě i stát nebo veřejnoprávní instituce," vysvětluje Hrdlík. Tento vztah vzniká, pokud někdo rozhodujícím významným způsobem ovlivní chování druhé korporace. K ovlivnění musí skutečně dojít a nestačí jen možnost, že by se tak mohlo stát.

Vlivnou osobou může být jak osoba fyzická, tak právnická. Za vlivnou osobu považoval soud dokonce i banku, která byla v postavení věřitele v konkurzu oděvní firmy OP Prostějov, ačkoliv Ústavní soud pak jeho závěry zpochybnil. "Technicky může k ovlivnění docházet jakýmikoliv prostředky, a to na základě telefonátů, osobních schůzek, přes média a podobně," uvedl Martin Hrdlík.

Druhým stupněm vzájemných vztahů mezi společnostmi je ovládání. "Osobou ovládající je v obchodní korporaci každý, kdo může přímo nebo nepřímo uplatňovat rozhodující vliv," vysvětlil Hrdlík. Důležité je, že stačí pouze možnost rozhodujícího vlivu, k jeho uplatnění nemusí ve výsledku dojít. Typicky to podle advokátů bude například mateřská společnost, která může, ale nemusí uplatňovat rozhodující vliv u své dceřiné společnosti.

Ovládání je podle Hrdlíka například taková situace, kdy dceřiná společnost jedná na popud svého společníka v zájmu mateřské společnosti na úkor zájmu vlastního. "Nejde ale o to, aby mezi těmi společnostmi vzniklo jednotné řízení," dodal advokát.

Právě v situaci, kdy firmy podléhají jednotnému řízení od jedné nebo více osob, vzniká koncern. Mateřská společnost v koncernu nemusí dceřinou ovlivňovat úplně ve všech oblastech její činnosti, stačí mít jednotné řízení například ve společných nákupech nebo v marketingu, pokud jeho koordinace slouží k prosazování koncernových zájmů.

Výhody koncernu

Rozlišení vztahů je klíčové pro případnou náhradu újmy mezi propojenými společnostmi. Vlivná či ovládající osoba se může nutnosti nahradit újmu zprostit pouze, pokud prokáže, že jednala v dobré víře, rozumně a informovaně a v zájmu ovlivněné osoby. "Jako důkaz mohou sloužit zpracované analýzy a posudky, z nichž při svém jednání vlivná či ovládající osoba vycházela," vysvětlila Iva Špačková.

Jestliže toto společnost neprokáže, musí hradit újmu poškozené společnosti. "Pokud by vlivná osoba újmu nenahradila do konce účetního období nebo v jiné dohodnuté přiměřené lhůtě, hradí újmu nejen společnosti, ale i jejím společníkům," upozornila Špačková. K povinnosti nahradit újmu se navíc přidává i ručení za dluhy věřitelům společnosti.

Rozdílná pravidla pro vyrovnání újmy pak mohou využívat koncerny. "Řídící osoba musí prokázat, že újma vznikla v zájmu koncernu a bude vyrovnána přiměřeným protiplněním nebo jinými prokazatelnými výhodami plynoucími z členství v koncernu, a to v přiměřené době," vysvětlila Iva Špačková.

Aby mohly společnosti využívat tohoto takzvaného koncernového privilegia, tedy že mohou újmu nahradit třeba výhodami, musí mít na webových stránkách deklarováno, že tvoří koncern. Pokud to koncern neudělá, musí odškodňovat podle stejných pravidel jako při ovlivnění a ovládání. Také v situaci, kdy by byl společnosti způsoben úpadek, nemohou společnosti využít koncernového privilegia.

Smlouvy a zpráva o vztazích

Jak konkrétně by měla vypadat koncernová deklarace, zákon neuvádí. Podle právníků by tam ale měly být informace, že koncern existuje, odkdy existuje, kdo je jeho členem, a dobré je připojit popisek nebo schéma, jak koncern vypadá. "Ideálně by měly být v českém jazyce," uvedl Martin Hrdlík.

Právníci probrali i to, co spadá pod povinnosti statutárních orgánů, co je to obchodní vedení nebo kdy vzniká střet zájmů. Pozornost věnovali také zprávě o vztazích, kterou musí vypracovávat statutární orgán ovládané společnosti. Jejím obsahem je například struktura vztahů, způsob a prostředky ovládání nebo zhodnocení výhod a nevýhod plynoucích ze vztahů mezi propojenými osobami. Otázky mezi účastníky semináře vyvolalo hlavně to, jak podrobně musí být zpráva psána a kdy už je informace obchodním tajemstvím. Tento problém je trápil například u zveřejňování smluv. "Ve zprávě musí být alespoň informace, že smluvní vztahy existují, jaké jsou strany smlouvy, datum uzavření a předmět plnění, případně další významná specifika smlouvy," vysvětlila Iva Špačková.

Právníci následně ukázali možnosti, jak mohou být koncerny uspořádány. Praktická část semináře byla věnována například problémům z oblasti fungování koncernů, tomu, jak nastavit ideální jednotné řízení v rámci koncernu, nebo problematice souběhu funkcí.

Související