Ústavní právo nosit zbraň

V oblasti ústavního práva si loňský rok nechával to nejlepší na konec. Týden před Vánoci ministerstvo vnitra předložilo návrh ústavního zákona, na jehož základě by občané získali ústavně garantované právo nabývat, držet, a dokonce nosit zbraně a střelivo.

Uvedený návrh je průlomový už tím, že je velmi málo států, které hledají všechny způsoby, jak občany vyzbrojit, a neobávají se nejrůznějších bezpečnostních rizik s tím spojených. V návrhu důvodové zprávy ministerstvo vnitra např. nijak neřeší otázku, jak se k němu staví policie a zda je připravena provádět kontroly osob a vozidel tak, jak je to známo z USA. A je na to připravena naše společnost? Ministerstvo se ani nezabývá otázkou, zda a v kolika případech třeba v USA ozbrojený občan zastavil "šíleného střelce". Zajímavá je z bezpečnostního hlediska také záležitost spojení zbraně s alkoholem.

Ve skutečnosti se ale lze domnívat, že ministerstvo návrh vidí jako nástroj vyloučení účinků chystané směrnice EU o omezení a zákazu některých druhů palných zbraní. Pokud ministerstvo vidí naději v tomto směru, nejspíš bude zklamáno. Je iluzorní se domnívat, že ústavní právo členských států nemůže být dotčeno právem EU. Opak je pravdou. Soudní dvůr EU nemá žádný důvod chránit v případě rozporu ústavní právo členského státu, když jeho úkolem je prosazovat právo EU, aby platilo ve všech členských státech stejně. Nakonec i Německo muselo změnit svou ústavu, dokonce v záležitosti obrany, po rozsudku lucemburského tribunálu.

Když ministerstvo vnitra argumentuje tím, že policie nemůže zvládnout vše a vyzbrojení občané by mohli zvládnout likvidaci "šíleného střelce", devalvuje činnost speciálních jednotek. Ty samy při zásahu řeší jako první problém, kdo je útočník a kdo oběť, a jak při zásahu minimalizovat škody. Ministerstvo také pomíjí to, že uvedená situace je už nyní řešitelná v rámci nutné obrany. Pozornost si také zaslouží připomínka BIS vyjadřující obavu, že navržená úprava by pomohla etablovat se nejrůznějším paramilitárním skupinám, které nakonec mohou být hybridní hrozbou. Přitom je škoda, že se ministerstvo nevydalo cestou výjimek, které návrh směrnice předpokládá např. pro lidi zařazené v nějaké formě do záloh ozbrojených sil.

Související