Senátor a přední český hazardní byznysmen Ivo Valenta se pár dní před Vánocemi radoval. Ústavní soud se zabýval žalobou, kterou k němu s několika dalšími politiky podal kvůli kontrolním hlášením pro plátce DPH, jež zavedla vláda Bohuslava Sobotky. Soudci sice stížnost zamítli, nařídili ale kabinetu opravit pár detailů. "Verdikt je důkazem, že hloupost se dá porazit," řekl slovácký miliardář a zopakoval, že kontrolní hlášení považuje nadále za nesmysl, který jen přidělává komplikace.

Jak ovšem ukazují data z finanční správy, tuzemští podnikatelé se s kontrolními hlášeními naučili žít a odevzdávají je včas a dobře vyplněná. Takže berní úředníci v podstatě nemusí vůbec sahat k pokutám a trestům. "K 30. listopadu evidujeme 1776 udělených pokut za porušení povinností souvisejících s kontrolním hlášením v celkové částce 76,78 milionu korun," řekla tisková mluvčí finančního ředitelství Petra Petlachová.

Jelikož od začátku roku 2016 bylo podáno na tři miliony kontrolních hlášení od více než půl milionu plátců DPH, zásadnější problémy nastaly jen v každém sedmnáctistém případě.

kontrolní hlášení

Hlášení musí plátci DPH odevzdat nejpozději 25. den následujícího měsíce. Kdo tak učiní až po vyzvání finanční správy, riskuje pokutu 10 tisíc, kdo nezareaguje vůbec, hrozí mu trest 50 tisíc. Pokud berní úředníci vyzvou k doplnění údajů či jejich úpravě a plátce to neudělá do pěti pracovních dnů, pokuta je 30 tisíc korun.

69 milionů

je souhrnná cena 1383 pokut, které finanční správa dala firmám, jež měly odevzdat hlášení, ale neučinily to ani po výzvě. Jde o naprostou většinu ze všech sankcí, které úřad letos rozdal.

"Počet uložených pokut se nám zdá opravdu překvapivě malý," uvedla Gabriela Hoppe z poradenské agentury Grant Thornton a připustila, že s kolegy očekávala, že nepříjemností s kontrolními hlášeními bude podstatně víc.

Z dat, která Gabriela Hoppe má, vyplývá, že naprostá většina sankcí − přesně 1383 − se týká nekontaktních firem, které hlášení nepodaly, ač měly, a finanční správa je k tomu dokonce sama vyzvala. Za to je pokuta 50 tisíc korun. "Celková výše těchto pokut, kdy nebylo podáno kontrolní hlášení ani v náhradní lhůtě, činila 69,15 milionu korun," potvrdila Petra Petlachová z daňové správy.

Kontrolní hlášení musí od roku 2016 podávat všichni plátci DPH, kterých je přes půl milionu. Firmy výkazy elektronicky posílají každý měsíc, živnostníci podle výše svého obratu buď čtvrtletně, nebo také měsíčně. V podstatě jde o zjednodušený přehled přijatých i vydaných faktur, které pak speciální program na serverech finančního úřadu může porovnávat, a odhalovat tak možné úniky.

"Systém kontrolního hlášení zachytil relativně vysoký počet nekontaktních plátců DPH, na které by měli správci daně obrátit svoji pozornost," komentovala čísla Gabriela Hoppe ze společnosti Grant Thornton s odkazem na to, že nejvíc postihů mířilo právě proti plátcům, kteří se sice objevili v přehledech jiných firem, ale sami žádná hlášení neodevzdali.

Nicméně to, že odevzdávání kontrolních hlášení se zatím děje bez výrazných kolapsů, neznamená, že by z toho tuzemští podnikatelé a jejich daňoví poradci a účetní měli radost. Právě naopak. Z průzkumu, který letos na podzim mezi stovkou českých manažerů a finančních ředitelů udělali konzultanti z Mazars, vyplynulo, že polovina z nich kontrolní hlášení nadále vnímá jako administrativní a povětšinou zbytečnou zátěž. Celkem 15 procent z firem oslovených Mazars potřebuje na přípravu měsíčního kontrolního hlášení méně než hodinu, dalších 57 procent má hlášení hotové nejvýš za jeden pracovní den.

Související