Pokuta až půl milionu korun hrozí podnikatelům, pokud by nedopatřením či omylem nezaevidovali některé své tržby. To může i zavedené podnikatele poslat ze zisku do ztráty. V extrémních případech navíc mohou úředníci nechat provozovnu dokonce uzavřít. Z pohledu státu je přitom lhostejné, zda chybu, kvůli níž nebyla tržba nahlášena, udělal podnikatel sám, nebo se jí dopustil jeho zaměstnanec či brigádník. Podle zákona je to totiž vždy podnikatel, kdo odpovídá za řádné zaevidování tržeb. Vzniklou škodu − tedy zaplacenou pokutu nebo ušlý zisk − může na zaměstnance přenést jen částečně.

"Podle obecné právní úpravy v zákoníku práce zaměstnavatel za chyby svých zaměstnanců odpovídá v plné výši a regresní nárok na náhradu škody může až na výjimky uplatnit pouze do výše 4,5násobku průměrného mě­síčního výdělku," popisuje partner advokátní kanceláře Schaf­fer & Partner Aleš Eppinger. To u číšníka s průměrným platem představuje jen necelých 65 tisíc korun. Pouze v případě, že pracovník způsobí škodu úmyslně nebo pod vlivem návykových látek, musí ji svému zaměstnavateli nahradit v plné výši.

 

Poskytovatelé služeb v rámci elektronické evidence tržeb ručí za případné škody jen ve velmi omezené míře.

Proto by podnikatelé a vedoucí firem podle právníků měli své lidi kontrolovat a prohřešky přísně trestat. "Porušení či opakované porušování povinností zaměstnance souvisejících s evidováním tržeb může být podle okolností důvodem buď pro výpověď, anebo pro okamžité zrušení pracovního poměru," říká Hana Erbsová z advokátní kanceláře Ambruz & Dark Deloitte Legal. Záleží na závažnosti porušení pravidel. Ta však musí zaměstnavatel předem jasně stanovit a prokazatelně sdělit všem pracovníkům. Vhodné je zanést je přímo do pracovní smlouvy či dohody nebo je písemně upravit ve vnitřním předpisu zaměstnavatele.

Výpadek internetu

Zříci se povinnosti evidovat tržby podnikatelé nemohou, ani pokud dojde k výpadku internetového spojení. Zákon jim v takovém případě dává pouze odklad. Účtenku mohou zákazníkovi vydat bez unikátního kódu přiděleného finanční správou. Neprodleně po obnovení spojení, nejpozději však do 48 hodin od uskutečnění transakce ji musí zpětně zaevidovat. Naštěstí to podnikatelé nemusí dělat ručně. Moderní pokladní systémy to zvládnou automaticky.

Problém by tak nastal až při delším výpadku spojení anebo při chybě pokladního systému. Ani tady ale zákon o elektronické evidenci tržeb nepočítá s tím, že by se podnikatel podléhající evidenci tržeb mohl zříci odpovědnosti za to, že nedostál své povinnosti. "Odpovědnost za porušení povinností stanovených zákonem o evidenci tržeb ponese vždy podnikatel, který měl tržbu zaevidovat," připomíná Markéta Boumová, senior konzultantka v daňovém oddělení Deloittu.

Sami poskytovatelé EET řešení za případné škody ručí jen ve velmi omezené míře − nejčastěji pouze do výše sjednané smluvní ceny. To podle expertů představuje jen chabou "náplast" na vysoké pokuty, které podnikatelům podléhajícím elektronické evidenci tržeb za nezaevidování účtenek hrozí. "Pokud poskytovatel prodá svoje řešení pro EET řádově za tisíce korun plus adekvátní roční podporu k tomu a komerční subjekt přes toto řešení zaeviduje tržby v řádech milionů korun, vzniká ekonomický nepoměr mezi oběma," zdůrazňuje Jan Mrvík, výkonný ředitel společnosti Editel CZ, která poskytuje služby v oblasti elektronické výměny dokumentů.

Avšak žádat od dodavatele záruky ve výši obratu poplatníka evidujícího tržby je podle něj nereálné. "Jako vhodné řešení se spíše jeví aplikace servisní podpory například v režimu 24 x 7 s garancemi za přenos, kvalitu a podobně. Takováto servisní podpora však bude spojena s dalšími náklady," dodává Mrvík. Je tak na individuálním posouzení každého podnikatele podléhajícího elektronické evidenci tržeb, co se mu ještě vyplatí a co už ne.

Podle právníků by také podnikatelé mohli zkusit vymáhat škodu od dodavatelů soudní cestou podle obecných právních předpisů. To však nejspíš bude v praxi obtížné. "Zde je již právní postavení takto poškozeného podnikatele výrazně slabší, neboť by kromě vzniku škody a porušení právní povinnosti svých subdodavatelů musel prokázat i příčinnou souvislost," vysvětluje Eppinger.

Když tedy podnikatel poskytuje služby v místech se špatným připojením k internetu, kde je vysoká pravděpodobnost selhání, měl by finanční správu rovnou požádat o povolení evidování tržeb v tzv. zjednodušeném režimu. Pokud povolení získá, bude zákazníkům vydávat účtenky bez unikátních kódů a údaje o evidovaných tržbách zasílat správci daně zpětně datovou zprávou. Tržby bude muset takto zaevidovat do pěti dnů od uskutečnění transakce.

Zatím ale o tuto možnost projevilo zájem jen minimum podnikatelů. "Do 5. prosince jsme přijali 251 žádostí o povolení pro tržby evidované ve zjednodušeném režimu," říká mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová. Podnikatelů, kteří v první vlně spadli do režimu EET, je přitom na 50 tisíc.

Dvojí metr ochrany dat

Není to ale zdaleka jen nezaevidovaná účtenka, za niž může podnikatele stihnout pokuta. Zákon o elektronické evidenci tržeb klade důraz také na ochranu dat. Dojde-li například ke zneužití autentizačních údajů nebo certifikátu využívaných v souvislosti s evidencí tržeb, hrozí jejich držiteli taktéž až půlmilionová pokuta.

O čem už ale zákon mlčí, je únik dat na cestě mezi pokladnou a serverem finanční správy. Avšak podnikatelé by na tuto hrozbu zapomínat neměli a případné úniky a odpovědnost za ně by si měli ošetřit ve smlouvách se svými dodavateli a poskytovateli internetového připojení.

"Doporučit lze ve smlouvě co možná nejpřesněji vymezit proces manipulace s daty, vymezení odpovědných osob a uzlových bodů při předávání dat ze systému EET a v neposlední řadě přiměřené zajištění závazku mlčenlivosti a profesionálního postupu při procesování toku dat z EET," radí Eppinger. A dodává: "Ohledně smluvní pokuty je třeba dbát na její přiměřenost, která dle našich zkušeností v návaznosti na objem zpracovávaných dat může činit stovky tisíc až miliony korun."

Stranou zájmu státu zůstala i ochrana citlivých dat samotných podnikatelů. Zákon o elektronické evidenci tržeb totiž počítá s tím, že na každé účtence musí být uvedeno daňové identifikační číslo poplatníka. Jenže to u fyzických osob obsahuje rodné číslo podnikatele. To tak živnostník dává všanc svým zákazníkům s každou vydanou účtenkou. Na nebezpečí zneužití rodných čísel už zákonodárce upozorňoval i Úřad pro ochranu osobních údajů, ale bez úspěchu.

Dvě účtenky

Další komplikací z pohledu podnikatelů je to, že účtenka z EET nemusí zákazníkům stačit. Jak upozornila Česká obchodní inspekce, tento typ účtu totiž nenahrazuje doklad o zakoupení podle zákona o ochraně spotřebitele. Účtenka pro EET totiž nemusí splňovat všechny náležitosti, které zákon stanovuje pro doklad o zakoupení. Nemusí obsahovat například informaci o tom, jaký výrobek nebo službu zákazník pořídil, a nezapisují se do ní ani vady výrobku, s nimiž byl spotřebitel předem seznámen, nebo zkrácení záruční doby, na němž se zákazník s prodávajícím dohodl při koupi použitého zboží.

"Spotřebitelům doporučujeme, aby na vystavení dokladu o zakoupení se všemi náležitostmi stále trvali a nespokojili se jen s účtenkou vyplývající ze zákona o evidenci tržeb," upozorňuje mluvčí ČOI Jiří Fröhlich. Podnikatelé mají i nadále povinnost doklad, který slouží například k reklamaci, při prodeji zboží či služeb na žádost spotřebitele vydat.

"Vystavení dokladu o zakoupení bude Česká obchodní inspekce i nadále kontrolovat," dodává Fröhlich. Pokud inspektoři zjistí, že podnikatel odmítl doklad vystavit anebo v něm chyběla některá ze zákonem stanovených náležitostí, mohou mu uložit pokutu ve výši až 100 tisíc korun.

Vydělat na pokutách

Ačkoliv většinu podnikatelů pokuty hrozící v souvislosti s elektronickou evidencí tržeb děsí, najdou se i tací, kteří v nich vidí podnikatelskou příležitost. Tak například Spolek provozovatelů služeb v gastronomii a hotelnictví začal nabízet službu s názvem antiEET, v jejímž rámci slibuje za roční paušál ve výši necelých 9000 korun právní ochranu firmám podléhajícím evidenci. "Cílem antiEET je minimalizovat sankci, nebo ji zrušit úplně," říká obchodní ředitel spolku Mikael Oganesjan.

Právní ochranu ve správním řízení kvůli EET nabízí lidé, kteří doposud poskytovali řidičům kontroverzní pojištění proti dopravním pokutám.

Avšak právníci jsou k takovým nabídkám skeptičtí. "Zájemci o tyto služby by si především měli zkontrolovat, kdo takovou službu poskytuje, jaké má zkušenosti se zastupováním poplatníků v daňových řízeních, jak vysokou má tento 'poradce' profesní pojistku v případě způsobení škody svému klientovi," radí Eppinger.

Oganesjan a Petr Kocourek, který v obchodním rejstříku figuruje jako prezident spolku, doposud nabízeli řidičům "pojištění" proti dopravním pokutám. Oganesjan proslul jako "youtuber" sérií skandálních videí, na nichž porušuje dopravní předpisy a hádá se s policií.

Úspěch ve správním řízení spolek negarantuje. Profesní pojistku nemá, podle Oganesjana jí disponují advokáti, s nimiž spolupracuje. Jejich jména však spolek neuvádí. Před aktivitami Oganesjana a Kocourka už několikrát varovala i Česká advokátní komora.

Připraveno ve spolupráci s měsíčníkem Právní rádce.

Související