"Novela zákoníku práce stojí na principu flexicurity. To znamená, že zákon by měl vycházet vstříc zaměstnavatelům, ale také by měl chránit zaměstnance," přiblížil na semináři Revoluční změny v pracovním právu advokát Martin Hrdlík koncept, z něhož legislativci při psaní novely vycházeli. Ta je teď v prvním čtení v Poslanecké sněmovně a její účinnost je navrhována na 1. července 2017.

Nová dovolená

Jednou z novinek v zákoníku je zakotvení institutu vrcholového řídícího zaměstnance. Do této kategorie budou spadat lidé, kteří jsou přímo podřízení řídicímu orgánu společnosti, a dále ti, kteří podléhají přímo tomuto zaměstnanci. Další podmínkou je dosažení smluvní mzdy alespoň ve výši 75 tisíc korun. Vrcholoví řídící zaměstnanci budou mít nově stanovenou maximální týdenní pracovní dobu 48 hodin, budou si rozvrhovat pracovní dobu sami a nebudou mít nárok na příplatky.

"Je to kontroverzní téma, protože řada zaměstnanců si bude přát se do té kategorie dostat, ale řada z nich naopak ne," komentuje návrh Martin Hrdlík. "Pokud se totiž vytvořila taková kategorie, tak budou muset zveřejňovat výši příjmu, což je do určité míry citlivá informace," vysvětluje.

Nové úpravy se dočká také dovolená. U té se s účinností počítá až od ledna 2018 a personalistům přidá ze začátku starosti povinnost přepočítávat dovolenou na hodiny. "Praktický dopad to má hlavně na zaměstnance, kteří mají nerovnoměrnou pracovní dobu," uvádí advokátní koncipientka Barbora Bezděková. Dojde také ke zrušení dovolené za odpracované dny a nově bude vznikat nárok na 1/52 dovolené za kalendářní rok za každou odpracovanou týdenní pracovní dobu. Zákon také vrací do hry možnost převádět dovolenou do dalšího období, pokud si o to zaměstnanec písemně zažádá a má dovolenou delší než čtyři týdny.

Největší strašák: home office

Zatím nejhlasitější stížnosti u zaměstnavatelů vyvolala úprava práce z domova neboli home office. Zaměstnavatelé budou muset nově proplácet zaměstnanci všechny náklady, které mu v souvislosti s prací z domova vzniknou. "Zde bude v praxi problém, jak to určit," upozorňuje Bezděková. Podle ní nebude obtížné určit poplatek třeba za internet, horší situace ale nastane, pokud bude zaměstnanec tvrdit, že kdyby nepracoval, tak si nebude například topit nebo svítit. "Reálné zachycení té spotřeby si nedovedeme představit," říká Hrdlík. Zaměstnavatel by měl také zabránit sociální izolaci zaměstnance. Nová pravidla ale nebudou platit, pokud bude práce z domova vykonávána jen výjimečně. "Co to ale znamená 'výjimečně', zákoník práce také neuvádí," upozorňuje Bezděková.

Podle novely budou zaměstnavatelé také povinni vytvářet takové pracovní podmínky, které umožní předcházení stresu spojeného s prací. "V zákoně k tomu není sankce, ale inspekce práce to může kontrolovat," uvádí Bezděková s tím, že inspekce nemůže sice uložit pokutu, může ale firmě uložit nějaké opatření k nápravě. Podle právníků tak zákon dává zaměstnancům do rukou argument, který zaměstnavatel nebude nikdy schopen přesvědčivě vyvrátit.

Další novinkou, která dává české právo do souladu s unijními předpisy, je povinnost zařadit zaměstnance po návratu z rodičovské dovolené na jeho původní místo. To platí už nyní u mateřské dovolené.

Doručování bude jednodušší

Jako pozitivní změnu vítají advokáti zjednodušení doručování písemností. "Současná úprava je velmi přísná a je tu preference doručování na pracovišti," vysvětluje Barbora Bezděková. Pokud chtěl zaměstnavatel doručit zaměstnanci třeba výpověď, musel se o to nejdříve pokusit v práci, poté v místě zaměstnancova bydliště nebo tam, kde se obvykle zdržuje, a až pak mu mohl písemnost poslat poštou. Teď bude moci zvolit odeslání poštou už jako druhou variantu poté, co se mu nepovede doručení zaměstnanci na pracovišti. "I tak ale bude nutné vůči zaměstnanci splnit informační povinnost o tom, co se stane, když písemnost nepřevezme," upozorňuje Bezděková.

Ulehčení čeká i zaměstnance, kteří mají problém doručit zaměstnavateli například výpověď poté, co se vrátí z rodičovské dovolené a zjistí, že zaměstnavatel mezitím zmizel. Nově bude platit fikce doručení ve chvíli, kdy zaměstnanec prokáže, že k doručení mu nebyla od zaměstnavatele poskytnuta dostatečná součinnost.

Nejen zákoník práce

Novinky v pracovním právu nepřinese jen novela zákoníku práce. Do Poslanecké sněmovny se chystá návrh zpřísňující kontrolu agenturního zaměstnávání, jehož účinnost je naplánovaná na 15 dnů po jeho vyhlášení. "V praxi se stává, že si zaměstnanec sjedná pracovní poměr napřímo a pak i přes agenturu. Tím se obchází například přesčasy," říká Martin Hrdlík. Novela zákona o zaměstnanosti, v níž je agenturní zaměstnávání upraveno, cílí právě na tento nešvar a zakazuje ho. Za jeho porušování hrozí agentuře i zaměstnavateli pokuta ve výši až jeden milion korun.

Závěrem právníci z KPMG Legal upozornili i na novou pracovněprávní judikaturu Nejvyššího a Ústavního soudu. Nejvyšší soud se zabýval přechodem práv a povinností při nájmu provozovny a rozhodl, že zaměstnavatel má povinnost převzít zaměstnance, i pokud od předchozího zaměstnavatele převzal jen prázdné prostory. Musí ale vykonávat stejnou činnost. Další důležité judikáty letošního roku se týkaly více druhů práce, nedodržení podmínek pro sjednání pracovního poměru na dobu určitou nebo lásky na pracovišti.

Související