Koncem září nabyl účinnosti zákon o pojišťovnictví, který do tuzemského právního řádu přináší mimo jiné nové požadavky na kapitálovou přiměřenost pojišťoven, a od prosince ho budou následovat nová pravidla pro odměňování zprostředkovatelů. V Bruselu už se přitom schyluje k dalším změnám. "Aktuálně probíhá implementace směrnice Insurance Distribution Directive a vzniká nový zákon o distribuci v pojišťovnictví, který nahradí zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích (tedy ten, jehož zatím poslední novela vstoupí v účinnost v prosinci - pozn. red.)," připomněla při panelové diskusi pořádané měsíčníkem Právní rádce náměstkyně ministra financí Lenka Jurošková. Brusel se v rámci nového kola regulace mimo jiné pokouší minimalizovat riziko střetu zájmů při prodeji pojištění. Zprostředkovatelé a prodejci pojistek by proto měli své klienty automaticky informovat o tom, kdo je platí. Nakonec ale nebudou muset zveřejňovat výši své provize, o čemž se také uvažovalo v jednom z předchozích návrhů.

Změny se pod taktovkou IDD dotknou také subjektů, které zatím stály mimo legislativní regulaci. "Řeší se v ní otázky kolem registrace a postavení distributorů pojištění, přičemž dotčených subjektů je více, než tomu bylo doposud. Zahrnuje totiž například i internetové srovnávače. Definuje také širší požadavky na informování spotřebitelů," upozornila expertka na pojišťovací trh Kateřina Lhotská.

Ministerstvo financí během prázdnin novinky konzultovalo s odbornou veřejností a podle legislativního plánu vlády by mělo paragrafové znění nového zákona předložit do konce letošního roku. Novými pravidly by se pak měl pojistný sektor, prodejci pojištění, ale třeba i internetové srovnávače pojistek řídit od ledna 2018.

Byznys na druhé koleji

Pro pojišťovny není nové kolo regulace nijak příznivou zprávou. "Tak jako v každé jiné regulované oblasti ani v pojišťovnictví častá změna legislativních podmínek nepřispívá k právní jistotě a předvídatelnosti práva," zdůraznila v rozhovoru pro Právního rádce vedoucí oddělení legislativy a práva České asociace pojišťoven Zuzana Hlaváčková.

Že sektor nyní čeká bouřlivé období, připouští i zástupci České národní banky. "V horizontu tří až pěti let bude mít největší vliv na rozvoj pojišťovacího sektoru právě regulace a regulatorní rámec," tvrdí člen bankovní rady ČNB a expert v oblasti pojišťovnictví Tomáš Nidetzký.

Právě vysoká frekvence, s níž se nové a nové regulatorní požadavky na pojišťovny valí, může pro pojišťovací sektor znamenat nebezpečí. "V momentě, kdy přijde nová regulace, v korporacích nastává prioritizace projektů a projekty s regulatorní prioritou předběhnou všechny ostatní projekty. Na klientské projekty, byť mohou být dobré, se nemůže dostat, protože den má 24 hodin a ten nenatáhnete, navíc jsou tu ještě finanční limity," varuje Nidetzký, který před svým nástupem do ČNB letos v květnu zastával post generálního ředitele obchodu pro ČR v pojišťovně NN.

I jedna nová směrnice přitom může znamenat přenastavování procesů, které zabere roky. Tak například na implementaci požadavků směrnice Solvency II - do českého právního rámce vtělené pomocí novely zákona o pojišťovnictví - se pojišťovací domy připravovaly od roku 2013. Mimo jiné musely splnit nové požadavky na kapitálovou přiměřenost a přenastavit své vnitřní řídicí a kontrolní systémy. Novinkou je také zcela nové pojetí rizik. "Je to obrovská změna. Místo starého konceptu, kde Solvency I se soustředila výhradně na pojistné riziko, Solvency II přináší požadavek, aby se pojišťovna byla schopná podívat sama na sebe, jakým rizikům je vystavena a jakým způsobem je schopná ta rizika řídit," popisuje ředitelka sekce regulace a dohledu nad pojišťovnami ČNB Zuzana Silberová. Každá tak rozsáhlá právní úprava s sebou pro dotčené subjekty nese vedle administrativní zátěže i vysoké finanční náklady.

Zdržení kvůli provizím

Tuzemští zákonodárci navíc pojišťovnám přípravu na požadavky z Bruselu opepřili. Rozhodli se k nim totiž "přilepit" ještě novou regulaci provizí prodejců životního pojištění. Chtěli tím zabránit tzv. překlápění smluv, tedy jejich vypovídání po výrazně kratší době, než na kterou byly původně pojistky uzavřeny. V důsledku toho spotřebitelé přicházeli o peníze - když smlouvu sjednanou na třicet let vypověděli po dvou letech, putovala většina peněz na krytí nákladů pojišťoven a provizi zprostředkovatele. Na odkupném spotřebitel nedostal téměř nic.

Podle novely budou zprostředkovatelé, kteří dnes v Česku prodají dvě třetiny všech životních pojistek, ručit za smlouvu pět let. Pokud se ji tedy klient po 1. prosinci rozhodne vypovědět dříve, budou muset prodejci vracet šedesátinu své provize za každý měsíc, který do pěti let chybí. Měla by se tak zvýšit jejich motivace nabízet takové produkty, kterých se zákazníci nebudou chtít brzy zbavit.

Změny nastanou i v případě výpočtu odkupného, tedy částky, jež po zrušení pojistky připadne klientovi. Pojišťovny si nově budou moci odečíst jen poměrnou část nákladů, které jim v souvislosti s uzavřením pojistky vznikly. To by mělo znamenat další peníze navíc pro klienta.

Zdánlivě jednoduchá novinka ale rozpoutala spory v koalici i na ministerstvu financí a loni v červnu vyústila ve stažení původních novel zákonů o pojišťovnictví a pojišťovacích zprostředkovatelích z jednání Poslanecké sněmovny. Překlopení Solvency II do českého právního řádu se tím oddálilo o více než rok, a pojišťovny tak šly do finální fáze přípravy na směrnici naslepo.

Spotřebitel zůstává v ohrožení

Paradoxem přitom je, že k výslednému efektu rozložení výplaty provizí, na němž tuzemští zákonodárci tak lpěli, se řada expertů staví skepticky. "Novelu zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích nevnímám jako zásadně přínosnou pro spotřebitele. Pokud nebude existovat registr pojistných smluv, aby mohla ČNB kontrolovat, jestli se smlouvy nepřeklápí, pokud nebude napsané ve smlouvách, kolik klient zaplatí jako odměnu externí síti, tak jakákoliv úprava je naprosto zbytečná," upozornil při debatě Právního rádce s názvem "Změny v pojišťovnictví" Adam Vrbecký, managing partner M.B.A. Legal, která mimo jiné zastupuje pojišťovny ve sporech o dlužné pojistné. U většiny špatných smluv jde podle něj spíš o to, že člověk neví, co mu prodejce dává k podpisu. "Řešili jsme případ, kdy muž uzavřel rodinnou pojistku, ačkoliv byl sám a bezdětný," popisuje advokát. Setkal se také s dlužníky, kteří uzavřeli investiční životní pojištění a přitom věřili zprostředkovateli, který tvrdil, že jde o spoření na vkladní knížku.

Obavy o to, zda novela skutečně zlepší postavení spotřebitele, neskrývá ani výkonný ředitel Unie společností finančního zprostředkování a poradenství Jiří Šindelář: "Regulace vždy vykazuje zpoždění oproti situaci na trhu. Je otázkou, jestli v dostatečné míře dokáže postihnout všechny situace, které mohou v tak složitém a rychle se měnícím prostředí pojišťovnictví nastat." Snadno se podle něj může stát, že pojišťovny začnou nová pravidla obcházet například zavedením poplatků za předčasné ukončení smlouvy. Odkupné sice vyplatí podle zákonem předepsaných pravidel, ale o peníze klient přijde jinak.

Pochybnosti o finální podobě novely při panelové diskusi o změnách v pojišťovnictví připustila ostatně i náměstkyně ministra financí Jurošková. "Cesta k nalezení kompromisu byla dlouhá. Původně měla novela obsahovat víc."

Totéž se ale dá podle expertů říct i o zbrusu nové dávce regulace - evropské směrnici IDD, na níž se v Bruselu pracuje od roku 2012. "Směrnice jako celek je poměrně obecná, a člověk se tak neubrání otázce: -Co na tom tak dlouho vymýšleli?" řekla Právnímu rádci již dříve Lhotská.

Vstříc dalším novelám

Ani směrnice o distribuci v pojišťovnictví ale za mnohaletým nastavováním pravidel pro trh s pojištěním zřejmě neudělá poslední tečku. Podle Vladimíra Přikryla, vrchního ministerského rady se zaměřením na legislativu v oblasti soukromého pojišťovnictví, musí sektor ze strany Bruselu počítat s dalším tlakem na posilování stability a ochrany proti cyklickým výkyvům. "To samozřejmě bude mít vliv na náklady pojišťoven a odrazí se i na produktech," očekává Přikryl a dodává: "Dalším místem, kde bude Evropa tlačit a vymýšlet stále kreativnější cesty, je ochrana slabší strany. Myslím si, že Evropa bude v tomto směru žádat posílení jednoduchých informací pro spotřebitele."

Klíčové přitom podle ministerstva financí je, aby pojišťovny věnovaly pozornost nejen té části regulace, které se musí aktuálně přizpůsobit, ale aby zároveň sledovaly i vyjednávání o dalších pravidlech v Bruselu. V době, kdy je evropská legislativa teprve v plenkách, totiž může ČR - například prostřednictvím resortu financí - do její tvorby ještě zasáhnout a prosadit změny. Ve chvíli, kdy se schválená směrnice překlápí do českých zákonů, je už na jakékoliv argumenty - byť racionální a logické - pozdě.

Související