Stovkám státních úředníků hrozí, že v polovině příštího roku přijdou o místo, protože nemají dostatečné vzdělání.

Jde zpravidla o starší lidi, kteří na úřadech pracují desítky let na nejnižších pozicích, služební zákon od nich ale od poloviny příštího roku bude požadovat aspoň maturitu.

Například šéfovi Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního Karlu Večeřemu se nelíbí, že kvůli tomu bude muset propustit 60 zaměstnanců, se kterými je po léta spokojený − většinou pracují v podatelnách. "Nebudeme zřejmě schopni tato místa s velmi nízkými platy obsadit, ale přísný výklad zákona nám neumožňuje si tyto lidi nechat až do jejich odchodu do penze," stěžuje si Večeře. Ještě hůř je na tom Česká správa sociálního zabezpečení, která by podle mluvčí Jany Buraňové mohla přijít naráz až o 252 úředníků.

Zákon o státní službě má Česko od loňského ledna, jeho smyslem je odpolitizovat a zprofesionalizovat státní správu. Týká se celkem 70 tisíc zaměstnanců úřadů a ministerstev.

Vynucený odchod osvědčených zaměstnanců není to jediné, na co si šéfové velkých úřadů v souvislosti se zákonem stěžují.

"Velmi nám zkomplikoval život," uvedla předsedkyně Českého statistického úřadu Iva Ritschelová.

Vadí jí třeba nadbytečné papírování, složitá pravidla pro přijímání nových lidí nebo nemožnost zaměstnance adekvátně zaplatit hned po nástupu.

Šéfové své výtky společně poslali náměstkovi pro státní službu Josefu Postráneckému. Ten už má sepsaný seznam úprav, které by podle něj měly nepříznivé dopady služebního zákona zmírnit.

Řešení situace zaměstnanců bez maturity na seznamu není − Postráneckého už předběhli senátoři Jiří Oberfalzer (ODS) a Miroslav Nenutil (ČSSD). Navrhují, aby se lhůta, během níž na nižších postech mohou pracovat lidé bez maturity, prodloužila do konce roku 2021. Lidé by tak měli víc času si maturitu dodělat, další by mezitím odešli do důchodu.

Postránecký novelu podporuje a věří, že se stihne schválit do konce příštího června. "Já osobně chápu, že je tu několik set zaměstnanců, jejichž zkušenosti je do budoucna ještě potřebné využít," říká. Dodává ale, že jde o výjimečnou situaci: "Nic to nemění na mém stanovisku, že ve státní službě mají být lidé minimálně se středoškolským vzděláním."

Není ale jisté, zda novela projde − vláda k ní má výhrady. Návrh má v pátek začít projednávat sněmovna, předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek ho považuje za rozumný. "V soukromých firmách je běžné, že se lidé posuzují podle výsledků a zkušeností, a ne podle vzdělání. Věřím, že ve státní sféře by to mělo být obdobné," podotkl.

Během projednávání ve sněmovně hodlá náměstek pro státní službu Postránecký k novele připojit i zmíněný seznam dalších změn, které si přejí šéfové úřadů.

Například nabírání úředníků se má zjednodušit tak, že komise by už nemusely zvát na pohovor všechny uchazeče, ale jen 10 těch, kteří uspěli u písemného testu.

Naopak pozice, kam zástupy zájemců neproudí, by mohl zatraktivnit příspěvek až 100 tisíc korun, který by nový zaměstnanec dostal po nástupu. "Ale jen v případě, že se nepodaří třikrát po sobě výběrovým řízením volné místo obsadit," vysvětluje Postránecký s tím, že úřadům se nedaří nalákat hlavně "ajťáky" a právníky.

Změnit se má i to, že zaměstnanec nyní po nástupu automaticky spadne do nejnižšího platového stupně, bez ohledu na dosavadní praxi.

Posunout se může až ve chvíli, kdy složí úřednickou zkoušku. To může trvat i měsíce.

Tlak na změny zákona o státní službě je důsledkem toho, že se schvaloval narychlo: prezident Miloš Zeman jeho prosazením podmínil jmenování Sobotkovy vlády zkraje roku 2014. Původní služební zákon přitom prosadila už Zemanova vláda v roce 2002, nikdy se ale nedočkal účinnosti.

Související