Návrh na kompenzaci předložilo ministerstvo zemědělství a vláda ho schválila. Na svém twitterovém účtu o tom informoval Bohuslav Sobotka. Celková výše kompenzace činí 133 milionů korun, je však určena pouze sadařům, týká se přibližně 150 podniků. Nárok na ni mají ty podniky, kterým klesly tržby více než o polovinu. 

„Každý pěstitel, který se bude chtít o podporu ucházet, bude muset prokázat, že byl mrazy skutečně postižen. A na základě svého účetnictví musí prokázat, že tržby z jednoho hektaru daného poškozeného druhu byly v letošním roce nižší než padesát procent,“ odhalil způsob dokazování vzniklých škod předseda ovocnářské unie Martin Ludvík.

A co vinaři?

I v dubnu byly zaznamenány v sadech teploty pod bodem mrazu, sahali až k -7 °C, což znamenalo největší škody převážně na jižní Moravě. Nejvíc zasaženým ovocem jsou meruňky, pak švestky, ale i rybíz a jahody, které nebyly před mrazem chráněny látkou. Velké škody zaznamenali i vinaři, ale ti kompenzace nezískají.

Vinice si mohou vinaři pojistit, kdežto sady předmětem pojištění nejsou. A to je hlavním argumentem, proč se s nimi nepodělit o kompenzaci. „Logicky z toho vypadly vinohrady, protože to je pojistitelné riziko,“ potvrdil ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Vinaři s tímto rozhodnutím souhlasí, to dokazuje i názor prezidenta Svazu vinařů ČR Tibora Nyitraye. Ten však vyslovil přání vyšších dotací na pojištění. Stát by dle jeho slov mohl přispívat alespoň polovinu na pojištění vinic, aby tak motivoval vinaře k uzavření pojistné smlouvy. Celková škoda, kterou vinaři zaznamenali díky jarním mrazíkům, se vyšplhala na částku 1,4 miliardy korun.

Stát by měl kompenzovat více

Kompenzace za mrazíky není jediná, kterou vláda projednávala. Rozhodla již v červenci o kompenzaci za loňské sucho ve výši 1,2 miliardy korun.

Takové jednání vytváří lepší podmínky pro české zemědělce a chovatele, kteří by v případě, že by jim nebyla poskytnuta kompenzace, nebyli schopni konkurovat nabídce ze zahraničí.

Související