Podnikání
Podnikání
autor: Ilustrace Filip Černý

Poslanci tento týden schválili novelu zákona, která osvobozuje společnosti s ručením omezeným od soudního poplatku za zápis do obchodního rejstříku. Klesnout má také odměna notářů. Výsledkem má být snížení nákladů na založení firmy na 100 eur, tedy zhruba 2 700 korun. 

Snížení poplatků má podpořit podnikání. Členským státům ho naordinovala Evropská komise. Náklady pro státní rozpočet s tím spojené tuzemské ministerstvo spravedlnosti vyčíslilo až na 35 milionů korun. Pokud by ale Česká republika Bruselu nevyhověla, mohla by přijít o mnohem víc. Komise by jí totiž mohla zastavit čerpání ze strukturálních a investičních fondů. 

Zda Česko za své peníze opravdu dostane lepší a pružnější podnikatelské prostředí, není podle Neubauera vůbec jisté. "Nelze vyloučit ani trend opačný, a sice usnadnění nedostatečně promyšleného zakládání společností a následně jejich častější likvidace a insolvence," upozornil prezident Notářské komory a dodal: "Tento vývoj byl zaregistrován například ve Spolkové republice Německo po zavedení tzv. jednoduchých společností s ručením omezeným, jejichž velká část byla do tří let opět rušena." 

Kromě státního rozpočtu to budou právě notáři, jejichž úkor snížení nákladů na založení firem půjde. Nově stanovená částka 2 700 korun by měla zahrnovat odměnu notáře za sepsání zakladatelské smlouvy či listiny, dále také jeho odměnu za provedení zápisu firmy do rejstříku a DPH.

Doposud přitom podle údajů ministerstva spravedlnosti notář inkasoval od začínajících podnikatelů 4 000 korun za sepsání zakladatelské listiny či smlouvy a dalších 300 korun v případě, že prováděl i zápis firmy do rejstříku. Počítat společníci nadto museli také se soudním poplatkem ve výši 6 000 korun a v některých případech i s tisícikorunovým správním poplatkem za ohlášení živnosti. Sečteno: založení společnosti s ručením omezeným vyšlo na 11 300 korun.

Speciální "eseróčka" s příplatkem

Výrazného propadu odměn notářů se ale Neubauer neobává. Plán zákonodárců na snížení nákladů se totiž má týkat jen nejjednodušších společností s ručením, tedy takových, jejichž zakladatelské dokumenty obsahují jen povinné náležitosti stanovené zákonem. Kdo bude chtít speciální ustanovení, bude si muset u notáře připlatit. Takové "příplatkové" společnosti přitom nyní tvoří většinu případů, které notáři řeší.

Zda se na tom něco díky zavedení levnější varianty změní, nelze zatím s jistotou odhadnout. Avšak indicie nasvědčující tomu, že si podnikatelé rádi připlatí, existují. "Zejména u společností s více společníky bude i nadále nanejvýš vhodné si ve společenské smlouvě ujednat určité mechanismy vzájemné kontroly, předkupní práva, dědění podílu, převoditelnost podílu, omezení jednatelských oprávnění jednatelů atd., které již nespadají mezi základní náležitosti stanovené zákonem," míní Neubauer.

Firma bez notáře? Zamítnuto 

Zákonodárci zvažovali i variantu, že by zakladatelé eseróček nemuseli k notáři vůbec. Ta však nakonec spadla se stolu. "Toto řešení se nejevilo jako vhodné, když požadavek zakladatelského právního jednání ve formě veřejné listiny je při zakládání společnosti s ručením omezeným odůvodněn legitimním zájmem na ochraně věřitelů vznikající společnosti s ručením omezeným a osobních věřitelů jejích zakladatelů," uvedlo ministerstvo spravedlnosti v důvodové správě. Jde o to, že majetek společnosti musí být oddělen od majetku jejích zakladatelů. Na úkor společníků se totiž pak mohou případní věřitelé uspokojovat jen omezeně do výše nesplacených vkladů na základním kapitálu.

Ministerstvo také poukázalo na to, že přezkum notářem má preventivní funkci. Pokud by jej zákonodárci vypustili, musel by nově vznikající společnosti s ručením omezeným prověřovat rejstříkový soud. Takový přezkum by musel probíhat "v plném rozsahu přezkumu zakladatelského právního jednání i nad rámec zapisovaných údajů," tvrdí ministerstvo v důvodové zprávě. To by zpomalilo celý proces zakládání firmy.

Ten už je přitom dnes v Česku výrazně delší, než v jiných zemích a než požaduje Evropská komise. Podle studie Světové banky Doing Business trvá založení firmy v Česku 15 dní. Průměr nejvyspělejších zemí světa sdružených v organizaci pro Hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) však činí jen zhruba 8 dní. Tuzemští zákonodárci nicméně věří, že by zrychlení řízení mohla přinést i současná novela.

Avšak také k tomu je Neubauer skeptický. Překážky pro založení firem jsou podle něj spíš administrativního než finančního charakteru. Jedním z problémových míst je prý nutnost skládat základní kapitál na zvláštní účet u banky. Banka poté musí vydat potvrzení o složení vkladu, byť může jít jen o kapitál ve výši 1 koruny, a toto potvrzení pak musí podnikatel přiložit k žádosti o zápis firmy do obchodního rejstříku. "Pomineme-li, že poplatek za zřízení a vedení účtu mnohonásobně převyšuje výši zůstatku, a společnost je tak prakticky okamžitě předlužena, tak zejména tato skutečnost brání tomu, aby notář po sepsání zakladatelského právního jednání obratem zapsal společnost do obchodního rejstříku," upozornil prezident notářské komory.

Firem v Česku přibývá, více je ale i těch nečinných

Naopak Asociace malých a středních podniků dlouhodobě věří, že snížení nákladů na založení nové firmy bude pro byznys přínosné. Že by to tak mohlo být, naznačují i zkušenosti z minula. Od roku 2014, kdy byla zrušena podmínka složení základního kapitálu ve výši 200 tisíc korun, počet nově zakládaných společností s ručením omezeným výrazně narostl. Loni po nižším kapitálu sáhlo 78 % zakladatelů.

"Lze jednoznačně potvrdit, že popularita firem s nízkým kapitálem je na vzestupu. Meziročně se podíl počtu nově založených firem s kapitálem nižším než 200 000 Kč zvýšil o devět procentních bodů," uvedla analytička Bisnode Petra Štěpánová. Snížení nákladů odstraňuje další bariéru pro vstup do podnikání, i ono by tedy mohlo nastartovat další boom nových "eseróček".

Oprávněná podle Štěpánové ale zároveň může být i Neubaurova obava z toho, že po osekání nákladů budou nové firmy ve větší míře vznikat jen na zkoušku. Na druhou stranu ani to nebude pro český byznys žádná novinka. "Naše poslední studie ukázala, že v některých sektorech zhruba 30 % firem jsou jen prázdné schránky, které nevykazují žádnou podnikatelskou činnost," připomněla analytička.

Tlak na odstraňování bariér pro vstup do podnikání přitom zdaleka nekončí. V Bruselu se už hovoří například o zřízení institutu jednočlenné soukromé evropské společnosti. Tu by si každý mohl založit on-line, z domu a bez přítomnosti notáře.