Předloha počítá mimo jiné s tím, že bude z výběrových řízení možné vyloučit nespolehlivé uchazeče. Zadavatelé dostanou také více kritérií k hodnocení kvality nabídek a nebudou muset vybírat výhradně podle nejnižší ceny. A vítězné firmy budou muset odkrývat své skutečné vlastníky.

Vládní návrh zákona ještě před finálním hlasováním odolat desítkám pozměňovacích návrhů. Na stole byl například protinávrh, který měl omezit rozkrývání koncových vlastníků firem. Pokud by jej poslanci schválili, platit by zůstala stávající úprava, podle které firmy ucházející se o veřejné zakázky nemusí rozkrývat majitele s podílem menším než 25 procent.

Pro ministryni Karlu Šlechtovou (ANO), jejíž resort zákon o zadávání veřejných zakázek, připravil, byla norma prioritou číslo jedna. Po schválení v Poslanecké sněmovně neskrývala radost, že úprava prošla. "Je to zcela nový zákon pro celou Českou republiku. Podařilo se nám prosadit opravdu to, co ministerstvo žádalo a co je v souladu s evropskými směrnicemi. Hlavně ale doufáme, že to pomůže veřejným zadavatelům," uvedla Šlechtová.

Místo školky mrakodrap

Jednou z mála změn, které prošly nad rámec vládního návrhu je zvýšení limitu na vícepráce. Místo 30 % by měl podle poslanců být 50 %. Zadavatelé by tak měli mít volnější ruku v tom, co nechají udělat nad rámec zakázky, aniž by museli vypisovat nové výběrové řízení.

Tato změna nicméně ministerstvu pro místní rozvoj příliš nevadila. Byl to jediný pozměňovací návrh, ke kterému se postavilo neutrálně. Změna má ale řadu kritiků. Vícepráce jsou totiž elegantním způsobem, jak zakázky v průběhu stavby prodražovat. "Hrozí, že se z původně předpokládaných školek budou zcela legálně stavět mrakodrapy," shrnuje ale v narážce na účelové prodražování Kateřina Koláčková z poradenské společnosti Otidea.

Babišův Agrofert o přístup k zakázkám nepřišel

Opoziční TOP 09 naopak ve sněmovně neuspěla s úpravou, podle které by se do soutěží nemohly hlásit firmy, v nichž má člen vlády nejméně desetiprocentní podíl. Návrh zcela zřejmě cílil na podnikatelské aktivity ministra financí Andreje Babiše (ANO).

Přestože se k omezení přihlásilo několik stran včetně koaličních lidovců, Babiše nakonec zachrání ČSSD. "Nemáme závazné hlasování, ale klub se shodl, že bychom pro tento návrh hlasovat neměli," uvedl poslanec za ČSSD Jiří Dolejš.

Podle šéfa klubu Romana Sklenáka bylo rozhodnutí jednomyslné. "My si nejsme vůbec jistí, že ten návrh poslance Plíška je v souladu s evropskou legislativou a názorem Evropské komise. To je jediný důvod, proč tento návrh nepodpoříme," komentoval to Sklenák.

Kvůli tomu, že se ČSSD na poslední chvíli rozhodla Babiše podpořit, se ve sněmovně strhla vzrušená debata. Podle zástupců ČSSD Plíškův návrh nic neřeší a lepší bude Babišovo podnikání vyřešit prostřednictvím zákona o střetu zájmů.

Termíny napjaté k prasknutí

Přestože zákon o veřejných zakázkách nakonec poslanci schválili, problémům není zdaleka konec. Norma totiž vychází ze tří evropských směrnic, které musí členské státy převzít nejdéle do 18. dubna. To ale nebude vzhledem k legislativním lhůtám jednoduché. Senátoři mají na projednání zákona 30 dnů. Dalších 15 dní má na jeho podpis prezident.

Šlechtová přesto věří, že se termín podaří stihnout. „Pokud to Senát nevrátí do sněmovny, věřím, že zákon začne od 18. dubna platit,“ prohlásila na dnešní tiskové konferenci. Ani tak by ale Česko ještě nemělo vyhráno. Účinnost zákona totiž nastane až tři měsíce po vyhlášení ve sbírce.

"Já doufám, že pokud by Evropská komise s námi zahájila jakékoli řízení nebo žalobu na Českou republiku, tak během té doby, než se to všechno zadministruje z jejich strany, zákon už bude v účinnosti," dodala ministryně.

Související