Práce ve skladu - ilustrační foto
Práce ve skladu - ilustrační foto
autor: archiv

Pracovní síla ze střední a východní Evropy se má prodražit. Novými návrhy se Evropská komise snaží chránit země s vyššími příjmy. V Česku by se tato pravidla dotkla několika desítek tisíc zaměstnanců, kteří jsou v rámci své práce vysláni firmou do zahraničí. Stavební, průmyslové nebo finanční firmy by měly nově platit těmto zaměstnancům vyšší platy než dosud.

"Často vídáme, že dva lidé pracují vedle sebe, ale vydělávají každý jinou mzdu," uvedla eurokomisařka pro zaměstnanost, sociální věci a pracovní mobilitu Marianne Thyssenová. Návrh má podle ní zajistit spravedlivější podmínky v rámci celounijního pracovního trhu.

Má se týkat takzvaných "vyslaných pracovníků", tedy těch, kteří mají pracovní smlouvu se společností ve své domovské zemi a dočasně je firma vyslala pracovat do jiného členského státu. Například když česká stavební firma staví dům v Německu.

Firma musí těmto pracovníkům platit nejméně minimální mzdu v dané zemi. Jejich platy ale bývají často nižší než platy místních pracovníků.

1,9 milionu

lidí pracuje v Evropské unii jako vyslaní pracovníci.

To se nelíbí státům s vyššími příjmy, které si stěžují, že vyslaní pracovníci snižují cenu práce v oboru a také ji berou místním obyvatelům.

Změnu pravidel požadují především Francie, Německo a Belgie, ve kterých pracuje nejvíce vyslaných pracovníku z celé EU. Firmy z Německa a Francie ale paradoxně také nejvíce zaměstnanců do zahraničí vysílají. Šampionem v tom jsou však firmy z Polska.

Předseda Evropské komise Jean­-Claude Juncker hned po svém zvolení v roce 2014 řekl, že se postará, aby "v unii byla za stejnou práci na stejném místě stejná odměna". Tím ale naopak pobouřil země střední a východní Evropy, jejichž podniky mají díky nižším nákladům na zaměstnance konkurenční výhodu.

Podle návrhu, který v úterý představila eurokomisařka Thyssenová, by společnosti vyslanému pracovníkovi měly dát nově nejen minimální mzdu, jaká je v dané zemi, ale zároveň všechny "tamní" příplatky či příspěvky. Závazné by také začaly být pro vyslané pracovníky kolektivní smlouvy ve všech hospodářských odvětvích. To vše firmám citelně zvýší náklady.

Navíc po dvou letech v zahraničí by musel zaměstnanec začít požívat veškerých výhod a pracovně právních podmínek hostitelské země.

Návrh je tak pro mnohé země velmi výbušný a Evropskou unii ostře rozděluje. "Nechápeme, proč komise přichází s tímto konfliktním tématem v tak citlivou dobu," řekl HN český diplomat v narážce na to, jak rozhádaná už je unie kvůli uprchlické krizi.

Proti návrhu jsou kromě zemí visegrádské čtyřky také například Bulhaři a Rumuni.

Problém s ním mají ale také Španělé a Portugalci. Podle těchto států je současný stav normální konkurencí na jednotném trhu, a ne sociálním dumpingem, jak to označují některé západní země.

"Vyslání pracovníků představuje pouze jednu ze tří možností, jak využívat rozdílů ve mzdách napříč unijními státy," uvedl analytik prestižního bruselského think-tanku Bruegel André Sapir. Mezi další způsoby, jak firmy využívají levnější pracovní sílu, řadí Sapir přesun celé výroby do států s nižšími příjmy nebo dovoz produktů, které se v těchto zemích vyrábějí a jsou díky tomu levnější. Nikdo v Evropské unii přitom tyto dvě možnosti nepovažuje za neférové nebo nelegální.

Vyslaní pracovníci jsou ale podle Sapira na rozdíl od dovozu levnějšího zboží a přesunu výroby do zahraničí evropským občanům zkrátka více na očích.

Výrazně větším problémem než vyslaní pracovníci jsou přitom podle analytiků Bruegelu lidé pracující načerno. Ti mají na výši mezd daleko větší dopad. Podíl šedé ekonomiky na výkonu například belgické ekonomiky je až 21 procent.

Vyslaní zaměstnanci pracují nejčastěji ve stavebnictví (až 40 procent), v dopravě, zemědělství nebo finančních službách.

Nejvíce vyslaných pracovníků českých firem pracuje v Německu a Rakousku, dohromady přes 50 procent.

Do Česka naopak přicházejí hlavně Slováci a Němci.

Autoři: Silvie Housková