"Rozkrývání vlastnické struktury je jedním z hlavních cílů tohoto zákona," říká k zákonu o veřejných zakázkách Karla Šlechtová.
"Rozkrývání vlastnické struktury je jedním z hlavních cílů tohoto zákona," říká k zákonu o veřejných zakázkách Karla Šlechtová.
autor: HN - Martin Svozílek

Poslanci v pátek rozhodnou o jednom z nejdůležitějších zákonů kabinetu Bohuslava Sobotky: určí nová pravidla, podle nichž se budou v příštích letech soutěžit veřejné zakázky.

Přestože ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO) sněmovnu žádala, ať se její zákon, podle kterého se ročně rozdělí 600 miliard korun, nesnaží předělat, budou mít poslanci v pátek na stolech víc než 60 změn. Hned několik z nich je tak zásadních, že můžou proti vůli ministryně Šlechtové smysl zákona úplně otočit. Příklad: podle ministryně budou muset firmy, které vyhrají zakázku, odkrýt své koncové vlastníky − až po skutečného člověka, jenž společnost ovládá.

Jenže poslanci budou zároveň hlasovat o protinávrhu, aby vše zůstalo jako dnes. Tedy že firmy musí rozkrýt (a to ještě jen "v prvním koleni", ne ty koncové) majitele s podílem větším než 25 procent. "Ten návrh nás opravdu překvapil. Rozkrývání vlastnické struktury je jeden z hlavních cílů tohoto zákona," říká ministryně Šlechtová.

Co chtějí poslanci

Tendr na právníky

Ministerstvo pro místní rozvoj navrhuje, aby se na právní služby nemusely vypisovat tendry. Poslanec Ludvík Hovorka (KDU-ČSL) chce změnu – soutěž by musela být na služby dražší než dva miliony.

Na ÚOHS za 10 tisíc

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže by podle poslance Ladislava Oklešťka (ANO) řešil podněty na zakázky jen po zaplacení desetitisícového poplatku. Leo Luzar (KSČM) chce, aby úřad musel každý případ rozhodnout do 60 dnů.

S dotací EU bez soutěže

Kdo dostane dotaci vyšší než 200 milionů nebo svůj projekt z víc než 50 procent financuje z dotačních peněz, musí vypsat veřejnou zakázku. Poslanec Jan Chvojka (ČSSD) navrhuje 200milionovou hranici vyškrtnout. Lidovec Jaroslav Klaška chce zase výjimku pro zemědělce.

Nechat utajené majitele

Nový zákon počítá se zveřejňováním koncových vlastníků firem, jež vyhrály zakázku. Poslanec ČSSD Jan Birke si myslí, že by rozkrývání majitelů nemělo v zákoně být.

Paragrafy proti Babišovi

Poslanec TOP 09 Martin Plíšek zákon doplňuje o paragrafy, podle nichž by se firmy členů vlády nesměly účastnit soutěží, což je opatření namířené proti vicepremiérovi Andreji Babišovi (ANO) a jeho Agrofertu.

Odhalení vlastníků má jednoduchý motiv: omezit podezření, že zakázky skrytě vyhrávají politici nebo jimi tajně ovládané společnosti. Vypustit zveřejňování majitelů navrhuje poslanec ČSSD Jan Birke a podporují ho i někteří další. "Jeden zákon z lidí anděly neudělá," souhlasí Milada Halíková (KSČM). Birke upozorňuje, že radnice a úřady stejně nemají možnost ověřit si, jestli firmy o svých finálních vlastnících nelžou. "Ještě o tom budeme s paní ministryní jednat. A pokud najdeme řešení, netrvám na tom," tvrdí Birke.

Podsekneme cenu − a vyhrajeme

Další "nášlapnou minou" je pro Šlechtovou návrh, aby města a úřady mohly bez soutěže zadávat zakázky až za 100 milionů jako takzvané koncese, tedy pronájmy. Dnes je limit 20 milionů. Koncese se používají, když radnice hledá firmu, která by provozovala její vodovody. Podle Šlechtové hrozí, že města budou i běžné zakázky, například stavbu školky, vyhlašovat jako koncese − aby se vyhnula otevřené soutěži.

A do třetice, co podle ministryně zákon rozleptává: poslanec Ladislav Okleštěk z ANO chce zpoplatnit podání k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Upozorněním na neférovou zakázku by se úřad zabýval jen po zaplacení poplatku 10 tisíc. Podle Oklešťka by se tím přetíženému úřadu ulehčilo. "Významně se omezí podání, která nemají relevantní podklad," vysvětluje Okleštěk.

Kdykoliv se ve sněmovně objeví nový zakázkový zákon nebo jeho významné úpravy, jsou kolem toho desítky poslaneckých návrhů a velké rojení lobbistů. Do poslední chvíle nebývá jasné, které změny projdou. Proto poslanecké návrhy nejsou zcela bez šancí. Lidovec Ludvík Hovorka navrhuje řešit častý problém: firma nabídne v tendru podezřele nízkou cenu a vyhraje. Přitom je velké podezření, že cenu takzvaně podstřelila a že za ni nedokáže zakázku udělat.

Podle poslance Hovorky se mají nabídky všech firem zprůměrovat, a když ta vítězná bude o 15 procent nižší než ostatní, zadavatel zakázky musí požadovat vysvětlení. "Klienti za námi často chodí a říkají: To není možné, za tyhle peníze přece konkurence nemůže tu zakázku udělat," souhlasí advokát Jan Vych, specialista na veřejné tendry.

Nový zákon z úřadu ministryně Šlechtové zachovává pravidlo, že kdo buduje něco za evropské dotace, musí vypisovat soutěž − pokud dotace činí nejméně polovinu z celkové ceny projektu nebo jsou vyšší než 200 milionů. Poslanec ČSSD Jan Chvojka doporučuje 200milionovou hranici vyškrtnout s tím, že to investory odrazuje.

"Má to svoji logiku," souhlasí i Martin Kameník z protikorupčního sdružení Oživení. Poslanec Jaroslav Klaška chce zase z těchto pravidel výjimku pro zemědělce. Bojí se, že by žádost neuměli podat. "Nejsou to odborníci na zakázky a máme snahu jim pomoci. Je ale pravda, že by to byla výjimka pro jeden sektor," uznává Klaška.

Místo školky celý mrakodrap

Vůči poslaneckým návrhům je ministerstvo Karly Šlechtové odtažité, ale k jednomu má neutrální postoj − k tomu, aby se zvýšil podíl takzvaných víceprací, tedy toho, co je možné udělat v rámci jedné zakázky navíc, aniž by se musela vypisovat nová soutěž, z 30 na 50 procent.

Podle názorů kritiků jsou práce navíc elegantním způsobem, jak zakázky v průběhu stavby prodražovat. Lidé z praxe si ale stěžují, že často není možné cenu a rozsah prací odhadnout.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

"Hrozí, že se z původně předpokládaných školek budou zcela legálně stavět mrakodrapy," shrnuje ale v narážce na účelové prodražování Kateřina Koláčková z poradenské společnosti Otidea. Zatím nejviditelnějším konfliktem v koalici je v souvislosti se zakázkovým zákonem návrh opozičního poslance Martina Plíška z TOP 09. Zakazuje účast v soutěžích firmám, v nichž vlastní podíl členové vlády. Změna by samozřejmě dopadla především na byznys ministra financí a vlastníka Agrofertu Andreje Babiše (ANO).

Koaliční partneři z KDU-ČSL už ohlásili, že návrh podpoří. Sociální demokraté, kteří spor nakonec rozhodnou, si však nechali čas na rozmyšlenou do pátku. Podle posledních zpráv ale nechtějí riskovat, že se takhle významný zákon zasekne na protibabišovském návrhu. A budou tedy hlasovat proti.