Šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček.
Šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček.
autor: HN - Jan Rasch

Martin Janeček vypadal spokojeně a uvolněně. Pro pětatřicetiletého šéfa finanční správy dopadla první opravdu důležitá zatěžkávací zkouška dobře − během odevzdávání kontrolních hlášení pro plátce DPH se na straně berního úřadu neobjevily žádné zásadní problémy ani servery nekolabovaly. "A plátci k tomu přistoupili zodpovědně," chválil si statistiky, podle nichž bylo vadných pouze kolem čtyř procent odevzdaných přehledů.

Pro Janečka, který rád vysvětluje, že budoucností finanční kontroly je důkladná analýza dat, zůstává ale dál několik neznámých. Předně − co je zač těch asi 45 tisíc firem a podnikatelů, kteří jsou v registrech plátců DPH a kteří ani čtyři dny po termínu na odevzdání kontrolních hlášení nic neposlali.

"Pokud daný podnikatel nic nenakoupil a v daňovém přiznání má nulu, nepožadujeme k té nule kontrolní hlášení. To nám ale řekne až další zpracování, které potrvá minimálně měsíc," řekl Janeček.

245 tisíc

kontrolních hlášení dorazilo na servery finanční správy v termínu, tedy do 25. února. Jde o 84 procent předpokládaných přehledů.

16 procent

z firem a podnikatelů, kteří měli podle předpokladů poslat hlášení, tak neučinilo. Jde celkem o 45 tisíc plátců DPH.

10 miliard

očekává Andrej Babiš, že by díky kontrolnímu hlášení mohlo natéct ročně navíc do státního rozpočtu.

Ti, kteří nic neutržili, tvoří však jen jednu část. Tou další jsou ti, kteří kontrolní hlášení nepodali, ač měli. Buďto zapomněli, nebo se zdrželi schválně i přes hrozbu pokuty. Jako třeba vybraní právníci, kteří se obávají, že vyplněním přehledu poruší advokátní mlčenlivost.

"Příkaz prolomit profesní mlčenlivost nelze vydat svévolně prostřednictvím formuláře. Takové omezení musí mít oporu v zákoně," zlobil se prostějovský advokát a kritik finanční správy Ondřej Lichnovský, který stojí v čele Unie daňových poplatníků.

Mezi tisíci mlčícími firmami jsou jistě i takové, které ve skutečnosti představují mrtvé schránky, jež nevyvíjejí žádnou činnost.

"Daňová správa nesdělila, kolik bylo podáno přiznání k DPH a jestli to množství je alespoň přibližně stejné," upozornila Petra Pospíšilová z ČSOB, která je současně prezidentkou Komory daňových poradců. Pokud by hlášení bylo výrazně méně než přiznání, byl by to problém.

Finanční správa očekávala, že do 25. února jí kontrolní hlášení, tedy zjednodušený přehled všech vydaných a přijatých faktur za leden, pošle na 290 tisíc plátců DPH. Včetně 60 tisíc živnostníků, jejichž roční tržby přesahují 10 milionů korun a musí podávat přiznání k DPH měsíčně, ne čtvrtletně.

Právě u živnostníků očekávali odborníci problémy při odevzdávání hlášení. "U živnostníků budou chyby ve způsobu vyplňování, například řada informací, které finanční správa poskytla, je tak trochu mezi řádky nebo zveřejňována postupně," varoval Petr Drahoš z poradenské agentury Mazars.

Jaké je procento živnostníků, kteří měli odevzdat hlášení už v únoru, ale neudělali to, a jak často chybovali, budou finanční analytici také teprve posuzovat. "Zatím takové číslo neznám," prohlásila mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová.

Ministr financí Andrej Babiš se podobně jako hlava daňové správy Janeček nechal slyšet, že kontrolní hlášení, které je klíčovým nástrojem v jeho politice boje s daňovými úniky, při své premiéře dopadlo dobře: "Tvrzení, že kontrolní hlášení nepůjde podat, a podobné účelové výmysly, kterým jsme v posledních týdnech čelili, bylo nutno brát s velkou rezervou."

Jeho kritiky ale zveřejněná čísla nepřesvědčila. "Nárůst úřadování převýší užitek, který ministerstvo financí očekává," zopakovala Zuzana Pšeničková, místopředsedkyně Komory certifikovaných účetních a majitelka účetní firmy z Písku. Podle ní kontrolní hlášení navalila na záda poradců a účetních novou zátěž, ale stejně se Babišovi a spol. nepodaří vybrat o deset miliard na daních víc, jak slibují.

Autoři: Luboš Kreč