Ilustrační foto
Ilustrační foto
autor: Archiv HN

Až 50 tisíc korun pokuty hrozí podnikateli, který nepodá kontrolní hlášení ani poté, co ho k tomu správce daně vyzve. Pokud si ale svou chybu uvědomí včas a hlášení podá sice se zpožděním, ale ještě dřív, než si toho finanční úřad všimne, zaplatí jen tisícovku. Zákonnou odpovědnost za nepodání hlášení či jeho podání s nedostatky nese vůči správci daně vždy plátce DPH. 

Avšak pokud spolupracuje s externí účetní firmou, může smluvně přenést náklady na odstranění případných chyb a pokuty na ni. "Záleží na smluvním ujednání mezi klientem a poradenskou firmou, v jakém rozsahu odpovědnost zpracovatel kontrolního hlášení přebírá. Případné pokuty, penále a jiné škody tedy musí poradenská firma uhradit, pokud za jejich vznik nese smluvní odpovědnost," vysvětlil daňový poradce a jednatel společnosti KODAP Vlastimil Sojka.

Kdo hlášení podává a co do něj píše?

Povinnost podat kontrolní hlášení se týká necelých 471 tisíc subjektů. Nejpočetnější skupinu - asi 45 % povinných osob - tvoří podle údajů poradenské společnosti Bisnode živnostníci. Zhruba 40 % jsou pak společnosti s ručením omezeným. Povinnost podat hlášení do 25. února se však vztahuje pouze na ty podnikatele, kteří platí DPH měsíčně. Čtvrtletní plátci mají na první podání čas až do 25. dubna.

Kontrolní hlášení se podává výhradně elektronicky. Uvádí se do něj zejména dodání zboží nebo poskytnutí služeb s místem plnění v tuzemsku a pořízení zboží nebo přijetí služby z jiného státu EU. Naopak do hlášení se nebude psát dovoz zboží ze zemí mimo EU nebo dodání zboží a poskytnutí služeb do jiného státu EU.

"Podnikatelé novou povinnost kritizují s tím, že jim přináší zvýšení nákladů a další byrokratickou povinnost. Také se objevují obavy z možného zneužití dat," říká analytička Bisnode Petra Štěpánová. Zvláště větší firmy musely vynaložit i desítky tisíc korun na úpravu účetního programu, aby poskytl požadovaný výstup pro kontrolní hlášení. U menších společností jsou sice počáteční výdaje nižší, i tak ale musely zaplatit například školení pracovníků. Tam, kde bylo doposud pořizováno minimum údajů z daňových dokladů do účetnictví, může kvůli kontrolnímu hlášení podle expertů vzrůst pracnost účetních procesů až o čtvrtinu.

Po přísném nástupu stát ubral

Aby ministerstvo financí alespoň částečně vyhovělo požadavkům podnikatelů, rozhodlo se zmírnit sankce, které v souvislosti s kontrolním hlášením hrozí. Pokud zákonodárci novelu schválí, budou moci každému živnostníkovi i firmě finanční úřady prominout jednu tisícikorunovou pokutu za pozdní podání kontrolního hlášení ročně. Pardon by měl správce daně udělit automaticky, aniž by o něj zapomnětlivci museli nějak zvlášť žádat.

"Původní návrh byl příliš přísný a my chceme dosáhnout určité flexibility, aby mohl správce daně prominout pokuty v odůvodněných případech. Proto nyní přicházíme s tímto kompromisem," vysvětlil ministr financí Andrej Babiš. Novela, kterou vláda schválila v polovině ledna, také počítá s prodloužením lhůty pro reakci plátce daně na výzvu finančního úřadu k doplnění informací či odstranění nedostatků v podaném kontrolním hlášení. Místo pěti kalendářních dní by na to měli podnikatelé nově mít pět pracovních dnů. Vzhledem ke způsobu, jakým se lhůta počítá, tak podle ministerstva financí budou mít na reakci vždy minimálně jeden týden.

Jenže slibované zmírnění zákonem stanovené povinnosti zatím není účinné. Pokud půjde schvalovací proces hladce, mohli by se ho podnikatelé dočkat nejdříve od 1. června. To ale podle kritiků není jedinou slabinou připravovaných novinek. I mírnější lhůta pro reakci na výzvu úřadu je pořád příliš krátká, tvrdí někteří daňoví poradci. Pokud totiž v létě živnostníci odjedou na delší než několikadenní dovolenou, mohou se dostat do problémů.

E-mailem. Jednoduše, ale s rizikem

Další úskalí má počítání lhůty také pro ty podnikatele, kteří si nezřídili datovou schránku a spoléhají na to, že s finančním úřadem budou komunikovat e-mailem. To sice zákon připouští, avšak má to jeden háček. "Správce daně považuje e-mail za doručený jeho odesláním, bez ohledu na to, zda zamýšlenému příjemci e-mail vůbec dorazil a zda si jej příjemce přečetl. Od okamžiku odeslání tak běží lhůta pěti dní pro reakci," upozornil Sojka.

Datová schránka má podle něj oproti e-mailu výhodu v tom, že teprve přihlášením do ní je podnikateli výzva doručena, a začíná tudíž běžet lhůta vyřízení. Fikci doručení zákon v tomto případě stanovuje až po 10 dnech. Pokud si tedy podnikatel stanoví například pravidlo, že se do datové schránky bude přihlašovat pouze v pondělí, bude mít díky tomu na reakci celý týden včetně víkendu.

Navzdory veškeré kritice, která se na kontrolní hlášení snesla, je ministerstvo financí považuje za důležitý nástroj v boji proti daňovým únikům. "Nepoškodí poctivé podnikatele, naopak jim přinese méně kontrol a rychlejší vracení nadměrných odpočtů," slibuje Babiš. Zda to tak bude doopravdy, by se mělo ukázat už během letoška. Kontrolní hlášení se navíc dostane také před Ústavní soud. Se stížností se na něj obrátila skupina senátorů, podle níž stát nesmí snahou o boj proti daňovým únikům zakrývat neústavní zákony umožňující zneužití moci.