Do rakouské metropole se sjeli zástupci téměř dvaceti škol se zvučnými jmény, jako je Columbia University, Duke University nebo University of California Los Angeles. Zájemcům zde prezentovali nabídku postgraduálního studia k zisku mezinárodního titulu LL.M., tedy Master of Law. Trpělivě odpovídali na otázky ohledně předmětů, výše stipendia i studijních nároků.

Dotazy je zasypala i redakce Právního rádce a ukázalo se, že čeští studenti mají v USA dobrou pověst. "Máme letos jednoho českého studenta a byl to právě on, kdo získal prestižní prospěchové stipendium určené jedinému uchazeči ze zahraničí. Částka odpovídá celému ročnímu školnému ve výši 47 500 dolarů," řekla Erika Linden z University of California, Hastings College of Law.

Zmíněným studentem je Tomáš Ditrych, který k zisku stipendia říká: "Mojí devízou zřejmě bylo úspěšné studium na Právnické fakultě UK v Praze a na prestižní Université Paris II Panthéon-Assas ve Francii, některé další akademické aktivity a bohaté pracovní zkušenosti nabyté především v pražské pobočce mezinárodní advokátní kanceláře Weil, Gotshal & Manges."

Proč studovat v Americe

Tomáš Ditrych ale není jediným českým studentem programu LL.M. v USA. Na amerických univerzitách studuje řada českých absolventů práv. Láká je zejména odlišné kulturní prostředí. "Mám za to, že pro Evropana je přínosnější strávit nějaký čas mimo Evropu. Před cestou do USA jsem měl celkem pestré studijní a pracovní mezinárodní zkušenosti, které se však omezovaly na Evropu. Chyběla mi jednak zkušenost z anglicky mluvících zemí a ze systému common law, jednak zkušenost z globálního prostředí. Na amerických školách je skvělé, že člověk studuje nejen s Američany, ale i se studenty z celého světa," říká Josef Nejedlý, student LL.M. programu na New York University.

Další motivací je pro mnohé vyzkoušení si odlišné výuky práva. Ta americká je oproti evropskému školství více interaktivní, stojí na diskusích a řešení praktických problémů. "Potvrdilo se mi, že Američané mají diametrálně odlišný přístup k výuce práva oproti tomu, na který jsme zvyklí v Evropě. Myslím, že pro nás právníky je velmi potřebné vystavovat se odlišným přístupům k právu, neustále na sobě pracovat a neuzavírat se v jednom právním prostředí," říká Nejedlý.

Dobrou zkušenost s aktivní výukou popisuje i Tomáš Ditrych. Podle něj v USA studeny neučí jen právo samotné, ale především, jak se stát právníkem: "Není neobvyklé, začíná-li profesor výuku předmětu ,Smlouvy', určeného studentům prvního ročníku, pojednáním o typech náhrady škody a způsobu jejich vymožení. Evropští profesoři by výuku totožného předmětu zahájili definicí právního jednání, jeho dělením na jednostranné, dvoustranné či vícestranné a vymezením subjektů a předmětu smlouvy. Porušení smlouvy a následky takového porušení by byly probírány až jako poslední," vysvětluje.

Neposledním důvodem pro studium v Americe je také rozšíření odborných znalostí. Podobně jako v řadě jiných oborů i v právu se prosazuje trend stále užší odborné specializace. "LL.M. program na kvalitní škole nabízí možnost se konkrétnímu tématu věnovat skutečně detailně, učit se od kapacit v oboru, a to se skvělým servisem, který české školy stále nenabízí," říká Lukáš Hoder, absolvent univerzity Georgetown Law ve Washingtonu.

Populární je postgraduální zahraniční studium také pro odvětví, která zatím v Česku nejsou tak rozvinutá. "Americký Oregon mne upoutal moderním a na USA nezvykle ekologickým právním přístupem k developerské činnosti. LL.M. program tam na jedné z ,nejzelenějších' univerzit sliboval možnost studia předmětů úzce specializovaných na ochranu životního prostředí a dále širokou škálu zapojení do praxe prostřednictvím právních klinik či externí spolupráce s veřejným i soukromým sektorem," popisuje Filip Šimák, který na University of Oregon studuje program zaměřený na právo životního prostředí.

Pro peníze za Fulbrightem

Každý, kdo chce studovat v USA, musí pečlivě zvažovat i finanční náročnost. Studium LL.M. v Severní Americe se totiž může vyšplhat až na dva miliony korun. Aby zahraniční pobyt studenty nezruinoval, zpravidla se neobejdou bez stipendií.

Nejznámějším stipendijním programem, který Češi ke studiu LL.M. využívají, je Fulbrightovo stipendium. "Ze zhruba dvaceti studentů, kteří se o stipendium každoročně uchází, je zhruba třetina nebo čtvrtina právníků. Pravidelně pak do Spojených států s naším stipendijním programem jeden až dva skutečně odjíždí," říká Jakub Tesař, studijní poradce Fulbrightovy komise.

Zisk Fulbrightova stipendia je však velmi náročný. Vzhledem k tomu, že program je financován českou a americkou vládou, mají šanci na úspěch jen určitá odvětví práva. "Pro nás jsou zajímavé oblasti, které jsou využitelné i po návratu v ČR a nejsou pouze pro kariéru kandidáta. Typicky jde o odvětví veřejného práva, jako je právo životního prostředí, mezinárodní právo či ústavní právo, ale i nové obory, jakým je třeba lékařské právo," vysvětluje Tesař.

Ani splnění dalších podmínek není nic jednoduchého. Základem je mít dokončené magisterské právnické vzdělání. "Také se díváme na životopis, motivační dopis a požadujeme doporučení. Chceme studenty, kteří jsou výborní akademicky i odborně a jsou aktivní a iniciativní. Řada z nich má praxi v oboru a také působí ve studentských organizacích," říká Tesař. Výběrová komise se dále dívá na známky, které považuje za důkaz, že se student škole věnoval a byl motivován studovat dobře.

Jazykový test na 100 ze 120 bodů

Velmi důležitým kritériem je také jazyková vybavenost, takže každý uchazeč musí složit jazykovou zkoušku. "Typicky se vyžaduje TOEFL. My máme sice limit 80 bodů, ale u právníků je standard 100 bodů a školy obvykle také tento počet požadují. Pro právníka je jazyk a řeč základním vybavením, takže bez vynikající znalosti angličtiny není možné tam studovat," dodává Tesař.

Protože jsou kandidáti obvykle velmi kvalitní, je konkurence mezi uchazeči opravdu vysoká. "Nicméně člověk si vyzkouší, jaké to je, o svých cílech přemýšlet prakticky, a pokusí se přesvědčit ostatní, že to celé dává smysl. Je potřeba být realista, ale za zkoušku nic nedáte," říká Lukáš Hoder.

Roli hraje také organizační náročnost, kterou každý nezvládne. "Studenti na tom musí začít pracovat poměrně brzy. Přihláška má uzávěrku 1. září a my studenty vybíráme na příští rok. Například letos v září jsme vybrali studenty, kteří odjedou v srpnu 2016," říká Tesař. Studenti tak musí na přihlášce začít pracovat zhruba rok a půl dopředu před plánovaným odjezdem do USA.

LL.M. jako cesta k lepší práci?

Řada čerstvých absolventů práv se pro studium LL.M. rozhodne kvůli lepšímu uplatnění na trhu. V Česku totiž tento titul může být klíčem k získání vysněné práce v advokacii. To ale neplatí pro každého. "Práci ve špičkové advokátní kanceláři jsem vykonával již před odjezdem do zahraničí. Mojí motivací proto nebyl zisk lepší práce, ale nabytí nových vědomostí a zkušeností, které tento titul a rok života v USA reprezentuje," říká Tomáš Ditrych.

Lepší práce není motivací ani pro Filipa Šimáka: "Pokud člověka něco baví a zároveň přesahuje svým dopadem jeho i budoucí generace, nemusí to a priori dělat kvůli osobnímu prospěchu. Cílem mého doktorského programu je hlubší poznání určitého výseku práva a jeho možné zlepšení. Zahraniční cesta do USA tak tvoří jednu z etap, jak k takovému poznání dojít. Studijní pobyt mne doposud obohatil nejen po stránce znalostní, ale především lidsko-sociální," říká.

Přesto je přínos titulu LL.M. pro uchazeče na trhu práce nezpochybnitelný. "Titul mi jistě pomohl. Po studiu jsem získal možnost pracovat přesně v oblasti, kterou jsem studoval. Pracoval jsem na ministerstvu financí v oddělení investičních arbitráží a následně v advokacii, kde mám možnost se velkým arbitrážím a soudním sporům každý den věnovat," uzavírá Lukáš Hoder.

Související