Služební zákon má odpolitizovat státní správu, zvýšit její stabilitu a profesionalitu nebo omezit časté personální změny na ministerstvech. I to je jeden z klíčových úkolů pro Josefa Postráneckého.

Jaký je aktuální stav příprav na "plné spuštění" toho, aby se zprofesionalizovala státní správa?

Dá se říci, že to plné spuštění v režimu zákona nastane od 1. července, kdy naprostá většina stávajících úředníků bude překlopena pod služební zákon. V tuto chvíli jsme v etapě počátečních kroků. Některé z nich nastaly ihned v prvních dnech s účinností zákona 6. listopadu 2014, kdy byli pod zákon překlopeni vedoucí služebních úřadů. Tedy úřadů mimo ministerstva. Po mém nástupu bylo jedním z prvních úkolů složení služebního slibu těmito vedoucími služebních úřadů. Dalším úkolem je obsazení nejvyšších postů ve státní službě.

Hovoříte o počáteční fázi, 1. červenec se ale blíží...

Ano, blíží se závěr této etapy. Úkolů je mnohem více, než jsou výběrová řízení na nejvyšší úředníky jednotlivých úřadů. Důležitým krokem je příprava jednotlivých prováděcích předpisů.

Daří se je přijímat?

Vláda v uplynulých týdnech schválila svým nařízením pravidla organizace služebních úřadů, která sjednocují základní principy ohledně organizační struktury a velikosti jednotlivých útvarů, počínaje sekcemi a konče odděleními. Před dvěma týdny vláda schválila obory státní služby. To je důležité proto, že každý úředník bude v režimu zákona zařazen do příslušného oboru služby, který odpovídá náplni činnosti, již úředníci na jednotlivých úřadech mají.

Normotvorba může být nevyzpytatelná. Je reálné riziko, že se některý z předpisů zasekne?

Pochopitelně dokud nejsou předpisy schváleny, a většinu jich bude schvalovat vláda, je riziko vždy. Zatím byly ty předpisy, které již vláda schvalovala, přijaty na první pokus. Pevně věřím, že tomu tak bude i u zbývajících předpisů.

Který bude ještě stěžejní?

Nařízení vlády o služebním hodnocení. Nejenom že jde o nový prvek, který není na řadě úřadů znám, ale důležité je, že bude tento předpis spjat s promítnutím i do osobního ohodnocení. To je svým způsobem nejvýznamnější mimotarifní složka mzdy vázaná na kvalitu a výkonnost práce úředníků.

Takže konec vysokým odměnám na resortech s odcházejícími ministry.

Nebude už je rozdávat ministr, pokud jde o úředníky, kteří budou v režimu zákona. Nezapomeňme ale, že bude část zaměstnanců v režimu zákoníku práce. Ti takzvaní političtí úředníci a pak zaměstnanci zabezpečující obslužné činnosti na jednotlivých úřadech. Bude jich ale zlomek.

Jaký máte vzkaz pro kritiky, kteří mají za to, že nestihnete do 1. července vše zvládnout?

Vzkaz mám ten, že se zatím stíhá vše, co zákon předpokládá. Nezbývá nám nic jiného než i v dalších etapách je naplnit jak z hlediska časového, tak obsahového v duchu litery zákona. Pevně věřím, že se to podaří, a ani jiná varianta možná není.

Velkým tématem je systemizace. Řada úřadů si je údajně nejistá, jak vlastně svou strukturu nastavit.

Nejenom že to vědí, oni už to nastavené mají. Na konci dubna jim skončila lhůta, aby připravili návrh systemizace, a nyní ho projednávají s ministerstvem financí.

Všichni dodali?

Ano. Pochopitelně někde požadují navýšení počtu úředníků oproti současnému stavu, ale pokud to neodůvodní novou působností nebo rozsahem činností, které zabezpečují, bude ministerstvo financí k těmto požadavkům rezervované.

Českým trendem jsou novelizace. Máte svůj osobní tip na ustanovení, která by mohla být doladěna?

Jsme teprve v počátku naplňování zákona. První zkušenosti, zda jsou ustanovení formulována tak, že se dají aplikovat v praxi, se ukážou až v druhé polovině letošního roku a v roce příštím. To proběhnou hlavní změny, které přináší služební zákon. Ukáže se, jestli kupříkladu procesy pro výběrová řízení nebo způsoby, které nastavují organizační záležitosti a hodnocení zaměstnanců, jsou v zákoně formulovány tak, že jsou aplikovány bez problémů.

A co systém odměňování?

Ten je u nás dlouhodobě stabilní, svým způsobem i ustrnulý. Bude potřebné připravit poměrně radikální změny. Základní principy stanoví zákon, a tak se to bude muset promítnout i do novely zákona. Nicméně časově předpokládám, že by se na případné větší novele mohlo začít pracovat až v příštím roce.

Líbí se vám pojem superúředník?

Tak ten se mi vůbec nelíbí. Ale chápu novinářské zkratky a pojmy, které možná veřejnost zaujmou více než ty úřední, jež přináší zákony.

Je určité otevření státní správy dobré i pro podnikatelskou obec?

Nepochybně. Dovedu si představit, jak asi hledí podnikatel, když přijde na finanční anebo živnostenský úřad a každý rok je tam jiný vedoucí. Vnímá, že to snižuje kvalitu práce úřadu a jeho stabilitu.

Je ve státní správě dostatek kvalitních právníků? Mít na svém oddělení dobrého právníka je totiž mnohdy výhra v loterii...

To je jeden mýtus. Že by ve veřejné správě měli pracovat především právníci. A že čím více je tam právníků, tím je kvalitnější. Nezapomínejme, že rozsah činností státní správy je mnohem pestřejší. Kupříkladu úkolem řady útvarů na ministerstvech je zpracovávat koncepční a strategické materiály, které orientují Českou republiku směrem do budoucna. Mají zabezpečovat předpoklady pro zvýšení konkurenceschopnosti naší ekonomiky a tak dále. Potřebujeme odborníky různého zaměření, ekonomického, humanitního, přírodovědného. Právníci jsou důležití zase pro jiné typy agend, jako je příprava právních předpisů či výkladová stanoviska. Podle mého názoru v současné, moderní veřejné správě je potřeba celá řada profesí. Pokud se podaří kvalitní odborníky všeho druhu do ní dostat, pozitivně se to projevuje i na její kvalitě. Víc právníků tedy automaticky neznamená kvalitnější státní správu. -


Část rozhovoru vyšla v týdeníku Ekonom.


JOSEF POSTRÁNECKÝ

Absolvent Univerzity Karlovy v Praze, promovaný geograf na Přírodovědecké fakultě v oboru ekonomická a regionální geografie. Na bruselské EHSAL studoval postgraduální kurz Master of Public Administration. V minulosti působil jako poradce místopředsedy vlády pro hospodářskou politiku, vrchní ředitel sekce pro regionální politiku a jako ředitel odboru rozvoje a strategie regionální politiky na ministerstvu pro místní rozvoj, náměstek ministra pro reformu veřejné správy anebo ředitel kanceláře náměstka ministra vnitra pro ekonomiku, strategie a evropské fondy.


FOTO: JAN RASCH

Související