Podle výzkumu, který provedli na fakultě sociálních věd, jsou výnosy při elektronických dražbách jistější, vyšší a prodej jejich prostřednictvím je úspěšnější než při veřejné soutěži nebo kamenné dražbě. Jde navíc o transparentní způsob, neboť všechny dražby musejí být zveřejňovány na veřejném portálu www.centralniadresa.cz. Další výhodou jsou také nízké náklady. Navzdory všem výhodám se ale v praxi zatím elektronickým dražbám (zvlášť ze strany veřejných institucí) nedaří tolik, jak by se možná očekávalo. Proč?

Elektronické dražby jako přílepek

Úprava elektronických dražeb v zákoně o veřejných dražbách je účinná od 1. ledna 2013. Tehdy se tam dostala jako přílepek v souvislosti s novelou občanského soudního řádu přímo v Poslanecké sněmovně, aniž by o tom vědělo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které je gestorem zákona. Problematiku upravoval jediný paragraf bez prováděcích předpisů.

"Tato úprava byla podle našeho názoru nedostatečná. Poslední odstavec navíc říkal, že co neupravuje zmíněný paragraf, na to se přiměřeně použijí ostatní ustanovení zákona. Já tvrdím, že slovo přiměřeně patří do kuchařky, nikoliv do právního předpisu. Když to budu hnát do krajnosti, tak dražebník si mohl dražbu připravit jakýmkoliv způsobem, nemusel vůbec dodržovat zákon a mohl to odůvodnit tak, že postupoval přiměřeně. V konečném důsledku to znamenalo, že hned na druhou elektronicky provedenou dražbu byla podána žaloba na její neplatnost," říká Zdeňka Niklasová, která je ředitelkou odboru veřejných dražeb a realitní činnosti na MMR.

Zmíněné ustanovení o přiměřenosti bylo nakonec ze zákona vypuštěno. Navíc byla přijata prováděcí vyhláška, která nabyla účinnosti 30. ledna 2014 a která stanovuje nejen požadavky na elektronické dražební systémy, ale také procesně upravuje dražební jednání. Subjektům, které měly elektronické dražební systémy, bylo určeno přechodné období, aby je stihly přizpůsobit požadavkům vyhlášky. "Naostro" se tedy elektronické dražby provádějí ani ne rok.

Zmatek v předpisech

Právní úprava veřejných dražeb včetně možnosti provádět je elektronicky je roztříštěná. Existuje sice zákon o veřejných dražbách, podle toho ale nepostupují všichni. Vztahuje se pouze na soukromé dražebníky, kteří mají k takové činnosti příslušné živnostenské oprávnění, dále podle něj postupují územní samosprávné celky a orgány státní správy v případě dražby vlastního majetku nebo také celní úřady, pokud zpeněžují majetek, který propadl státu.

Například exekutoři, jejichž dražby jsou asi nejznámější, však postupují podle občanského soudního řádu (OSŘ). Při dražbách se jím řídí ještě například soudy nebo finanční úřady a celní úřady v případě vymáhání daní a nedoplatků. Problémem v praxi ale je, že dražby prováděné podle OSŘ procesně neodpovídají zákonu o veřejných dražbách.

"Přináší to komplikace především pro účastníky dražby, kteří si musí předem zjistit, na jaký typ dražby jdou a jaká jsou pak jejich práva a povinnosti. Že jsou s tím velké problémy, dokládá celá řada podnětů a stížností právě na exekutory, které chodí k nám na ministerstvo pro místní rozvoj. My je bohužel musíme odkázat na gesční ministerstvo spravedlnosti," dodává Zdeňka Niklasová.

Žádný systém ještě vyhlášce nevyhověl

Problémem ale není jen dvoukolejnost právní úpravy. Zmatky způsobuje také to, že existuje mnoho různých elektronických dražebních systémů, které jsou navíc velmi odlišné co do kvality. Systémy provozované podle zákona o veřejných dražbách, resp. jeho prováděcí vyhlášky, kontroluje ministerstvo pro místní rozvoj. To tvrdí, že při kontrolách zatím nenarazilo na žádný elektronický dražební systém, který by byl stoprocentně podle zákona a vyhlášky připravený.

Někdy se jedná o drobnosti, existují však také systémy obsahující funkcionality, které zákon vůbec nepřipouští. Stalo se například, že všem ostatním účastníkům dražby se zobrazilo jméno a příjmení vydražitele včetně jeho rodného čísla a bydliště, což je nepřípustné, protože základem elektronických dražeb je anonymita. Jindy zase systémy požadavky zákona ignorují. "Je zde například zakotven požadavek zpětného dohledání všech příhozů, což ale řada systémů vůbec neumožňuje. Jde tak o přímé porušení zákona a vyhlášky," upozornil Jiří Skuhrovec z Centra aplikované ekonomie, který je zároveň vedoucím vývoje projektu ElektronickeDrazby.cz.

A jak kontrola probíhá? Ministerstvo se podle zákona nesmí účastnit kontrolované ostré dražby, proto si nechává nasimulovat dražbu fiktivní. Při ní pak zkoumá, zda systém splňuje všechny požadavky. Následně vyhotoví protokol se zjištěními, který ale platí ke dni kontroly. "Druhý den už ten systém může být jiný. Ministerstvo neprovádí žádnou certifikaci systémů ani nic podobného. Nemáme možnosti do takového systému zasahovat, neboť jde o soukromý majetek," říká Zdeňka Niklasová.

Jeden systém pro dražby veřejného majetku

Co kdyby tedy existoval pouze jeden systém elektronických dražeb, u kterého by stát garantoval, že splňuje vše, co má? Představit si to podle Zdeňky Niklasové lze jen u dražeb veřejného majetku. Soukromí dražebníci již totiž do vývoje elektronických portálů investovali velké finanční prostředky a proti jejich zrušení by silně protestovali.

"Nyní se připravuje novela zákona o majetku České republiky, která výrazně posiluje pozici Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Na ten by měl být převeden veškerý nepotřebný majetek státu, který bude úřad spravovat a také prodávat. Zde vidíme velký prostor pro případnou přípravu elektronického dražebního systému, který by připravilo ministerstvo financí, protože úřad spadá do jeho gesce. Tento systém by pak mohl být k dispozici i dalším subjektům, například obcím a krajům," říká Niklasová.

Právě obce a kraje by takové řešení uvítaly. Mnohdy systémy pro elektronické dražby nevlastní, a když už se pro tento způsob prodeje majetku rozhodnou, musejí si ho pronajmout od subjektu, který ho nabízí k využití. Nicméně za to, že je systém v pořádku, podle zákona a vyhlášky odpovídá vždy sám dražebník, a nikoliv provozovatel systému. Obce a kraje proto často nechtějí riskovat a k elektronickým dražbám se vůbec neuchylují.

Chystá se novela

V současnosti leží v Poslanecké sněmovně drobná novela zákona o veřejných dražbách, která omezí skládání dražební jistoty v hotovosti maximální částkou 270 000 korun. Změna je nutná kvůli souladu se zákonem o omezení plateb v hotovosti, který právě takový limit zakotvuje.

Kromě toho ale ministerstvo pro místní rozvoj připravuje rozsáhlejší novelu zákona, která by měla být předložena vládě v příštím roce. Mělo by v ní dojít k úpravě pojmosloví tak, aby odpovídala novému občanskému zákoníku a také by se měla zpřesnit ustanovení, která v praxi činí potíže.

"Vedou se například debaty, co to je "složení dražební jistoty v hotovosti". Podle stanoviska ČNB lze dovodit, že to znamená k rukám dražebníka, někteří dražebníci si to ale vykládají tak, že účastník dražby vezme peníze a složí je přímo v bance na účet dražebníka," popisuje Zdeňka Niklasová.

Pokud jde o elektronické dražby, mělo by dojít k přesunutí části úpravy z vyhlášky přímo do zákona. Konkrétně se to má týkat pravidel dražebního procesu, takže ve vyhlášce by napříště měly zůstat jen požadavky na dražební systémy.

 

DRAŽBA NENÍ AUKCE

V běžné řeči se dražby často zaměňují za aukce. Právně to ale není totéž.

- Výsledkem aukce je uzavření klasické právní smlouvy, jde tedy o převod vlastnictví a doba pro zpochybnění transakce může být za určitých okolností až 10 let. Typickým příkladem je server Aukro.cz.

- U elektronické dražby jde o přechod vlastnictví, které přechází na vydražitele ihned okamžikem udělení příklepu. Nabývacím titulem je potvrzení o nabytí vlastnictví, který vyhotovuje dražebník. Doba pro zpochybnění dražby je pouhé tři měsíce. Příkladem je portál ElektronickeDrazby.cz.

 

Problémem v praxi je, že dražby prováděné podle OSŘ procesně neodpovídají zákonu o veřejných dražbách.

Související