Když ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo v srpnu loňského roku návrh připravované koncepční novely NOZ, dočkalo se hlasité kritiky napříč nejen právním spektrem. Jeho autoři se tedy nakonec rozhodli, že nepůjdou cestou prosazování změn za každou cenu, a připravili návrh, který má odstranit nejpalčivější problémy kodexu. Předložená novela se proto označuje jako "technická" nebo "urgentní" a podle předkládací zprávy se zaměřuje na "takové oblasti, jejichž stávající úprava může výrazně omezit, znepříjemnit či nevratně změnit život lidí, kterých se povinnosti, plynoucí z nového občanského zákoníku a zákona o obchodních společnostech a družstvech, přímo dotýkají".

V současnosti k materiálu skončilo připomínkové řízení. Přinášíme vám přehled toho, co chce ministerstvo v 17 paragrafech NOZ vlastně měnit. Jediný dostupný text návrhu je stále ten původní z loňska, je ale otázka, nakolik se změní právě v důsledku vznesených připomínek. A ačkoliv tzv. "technická novela" je ve vztahu k NOZ prioritou, ministerstvo se stále nevzdává ani svých plánů na širší koncepční novelu.

1) Forma plné moci (§ 441)

V současnosti NOZ stanoví, že tam, kde se vyžaduje pro právní jednání forma veřejné listiny, musí tuto formu mít i plná moc. V praxi to působí problémy především u obchodních korporací, kdy zejména pro zahraniční společnosti je komplikací přicestovat do ČR k udělení plné moci ve formě notářského zápisu. Problém se již pokusil překlenout výkladem Nejvyšší soud, který ve svém rozhodnutí určil, že postačí plná moc s úředně ověřeným podpisem. Nejasnosti by teď měla definitivně vyřešit novela.

Podle návrhu se ustanovení § 441 doplní tak, že tam, kde je zapotřebí veřejné listiny, postačí plná moc s úředně ověřeným podpisem, pokud půjde o věci obchodních korporací nebo bude-li zmocnitelem podnikatel při podnikatelské činnosti nebo bude-li zmocnitelem advokát. To znamená, že v ostatních případech nutnosti formy veřejné listiny zůstane požadavek notářského zápisu zachován (například ve věcech majetkového režimu manželů nebo zřeknutí se dědictví).

2) Obchodní podíl v SJM (§ 709 odst. 3)

Nejasnosti panují v současnosti také kolem toho, že podíl v obchodní korporaci nabytý za trvání manželství je součástí společného jmění manželů (nejde-li o výlučné vlastnictví). Některé výklady totiž připouštěly výkon účastnických práv a povinností spojených s podílem i pro druhého manžela.

Chystaná novela NOZ do toho vnáší jasno, když nově výslovně stanoví, že "nabytí podílu nezakládá účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev". Druhý manžel je tak oprávněný pouze z majetkové hodnoty podílu, ale již mu nepřísluší práva ani povinnosti spojené s účastí v obchodní korporaci (např. účast na valné hromadě apod.).

3) Svěřenský fond (§ 1451, § 1452, § 1457, § 1474)

Nejrozsáhlejší část novely se věnuje svěřenskému fondu. Důležitou změnou je především zřízení evidence svěřenských fondů, která má zabránit netransparentnímu vlastnictví a zneužívání fondů k legalizaci výnosů z trestné činnosti. V současnosti totiž mohou zakladatelé i beneficienti zůstat zcela skryti. NOZ sice podmiňuje vznik fondu sepsáním statutu zakladatele ve formě veřejné listiny, tento statut ale není předmětem žádné evidence, a není tak pro veřejnost dostupný.

Problematické také je, že dostupný nemusí být ani samotný okamžik vzniku svěřenského fondu. K tomu totiž nedochází okamžikem sepsání statutu, ale až v okamžiku, kdy správce přijme pověření k jeho správě. Pro tento akt však zákon nestanoví žádnou formu.

Z těchto důvodů proto novela počítá se zavedením konstitutivního zápisu fondu do evidence, s výjimkou fondů zřízených závětí, které vzniknou smrtí zůstavitele a z hlediska zápisu do evidence se pro ně uplatní deklaratorní princip. Nově by také každý statut svěřenského fondu měl povinně obsahovat počet a způsob jednání správců.

Kromě toho předpis přidává nové ustanovení do § 1457, které se týká obmyšleného, a to konkrétně, že "jmenování nebo jiné určení obmyšleného svěřenského fondu zřízeného k soukromému účelu je účinné dnem, kdy byl obmyšlený zapsán do evidence svěřenských fondů".

V souvislosti s konstitutivním zápisem a změnami ohledně vzniku svěřenského fondu obsahuje novela také změny ohledně jeho zániku. Pokud naloží svěřenský správce při zániku správy s majetkem podle statutu, popřípadě vydá-li nebo převede majetek stanoveným způsobem, svěřenský fond automaticky nezanikne jako doposud, ale bude nutné do 30 dnů podat návrh na výmaz z evidence svěřenských fondů. Fond pak zanikne dnem tohoto výmazu.

Kvůli nové evidenci také předpis počítá s úpravou zákona č. 304/2013 Sb., jehož název navrhuje změnit na "o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů". Kromě toho se zde počítá s právní fikcí, podle které bude evidence fondů veřejným rejstříkem, a navrhuje se vložit celou novou hlavu zákona, která se bude týkat podrobných pravidel pro evidenci svěřenských fondů.

4) Předkupní právo (§1124, § 1125)

Podle navrhované novely se má vrátit zákonné předkupní právo spoluvlastníků ke spoluvlastnickým podílům, pokud nejde o převod na osobu blízkou. Taková úprava platila před účinností NOZ a díky přechodným ustanovením pak až do konce roku 2014. Spoluvlastníci by navíc nově měli mít předkupní právo i v případě, že bude podíl převáděn bezúplatně. Podle navrhovaného znění zákona pak budou mít možnost podíl vykoupit za obvyklou cenu.

Podle důvodové zprávy se má předkupní právo do zákoníku vrátit především proto, že u nás fungovalo desítky let, lidé na něj spoléhají a jeho zrušení přineslo do praxe jen komplikace. Dalším důvodem je pak také to, aby nedocházelo ke vstupu třetích osob do spoluvlastnictví, typicky například u spoluvlastněných rodinných domů.

Řada odborníků ale změnu kritizuje jako změnu koncepční, která není dostatečně odůvodněna a která by neměla být předmětem hned první novely NOZ. Navíc argumentují tak, že pokud chce někdo předkupní právo pro spoluvlastníky zakotvit, může to učinit smlouvou.

V souvislosti s tím počítá novela také se zrušením stávajícího § 1125, který specificky upravuje předkupní právo spoluvlastníků k zemědělskému závodu a s návratem zákonného předkupního práva se jeví jako bezpředmětný.

5) Zaměstnávání nezletilých (§ 35)

Novela se také dotkne závislé práce nezletilých starších 15 let. V současnosti totiž nelze s takovou osobou sjednat pracovněprávní vztah, dokud neskončila školní docházku. V praxi si ale zpravidla chtějí nezletilí dohodnout zaměstnání na dobu po skončení povinné docházky ještě během jejího trvání.

Novela proto podmínku ukončené docházky pro sjednání práce vypouští, současně ale stanoví, že "jako den nástupu do práce nesmí být sjednán den, který by předcházel dni, kdy nezletilý ukončí povinnou školní docházku". Nově tak bude možné práci sjednat ještě během studia a nastoupit do ní po jeho ukončení.

Kromě toho také navrhovaný předpis ruší možnost zákonného zástupce rozvázat pracovní poměr nebo smlouvu o výkonu práce u nezletilého mladšího 16 let. To je doposud možné tam, kde to vyžaduje jeho vzdělávání, vývoj nebo zdraví. Pravidlo se ukázalo jako nepraktické.

6) Svéprávnost (§ 59, § 3033)

V současnosti může soud omezit svéprávnost maximálně na tři roky. V případě nutnosti dalšího omezení o něm musí znovu rozhodovat, jinak se po uplynutí určené doby osoby stanou znovu automaticky plně svéprávnými. Praxe ale kritizuje tříletou lhůtu jako krátkou a vidí ji jako přílišnou zátěž, která povede k zahlcování soudů. I podle důvodové zprávy by tak krátká doba mohla vést k oslabení dotčených osob, neboť hrozí, že by docházelo k přetížení znalců, kteří by pak kvůli tomu nemuseli jednotlivým případům věnovat pozornost, jakou vyžadují.

Navrhovaná novela proto počítá s prodloužením doby, na kterou je možné omezit svéprávnost, ze tří na pět let. Současně zpřesňuje ustanovení doplněním fráze, že soud omezí svéprávnost "na určitou dobu, po kterou je zřejmé, že důvody pro omezení svéprávnosti nepominou".

7) Pobyt v "klokáncích" (§ 971)

Novela také nově výslovně stanoví, že je možné opakované svěření dítěte do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, tzv. klokánků, pokud je to v zájmu dítěte. Podle důvodové zprávy totiž panovaly na některých soudech o této možnosti pochybnosti, neboť primárně mají tato zařízení sloužit ke krátkodobé péči (maximální doba pro umístění činí šest měsíců). "Legitimním důvodem pro ponechání dítěte v takovém zařízení může být například skutečnost, že dítě je na zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc již zvyklé, je v něm spokojené a nežádoucím přemístěním by mohly být narušeny jeho sociální vazby nebo jiné zájmy," stojí v důvodové zprávě k návrhu.

8) Ochrana těla po smrti (§ 113, § 115, § 116, § 117)

Navrhované změny v § 113 a § 115 se týkají pitev po smrti člověka. Dosavadní úprava je podle medicínské praxe nejasná a nekoresponduje se zákonem o zdravotních službách, který provádění pitev a používání těla zemřelého, včetně udělování souhlasu, upravuje. Doplňkem je také transplantační zákon. Novela ustanovení NOZ přeformulovává tak, aby se o pitvách rozhodovalo výhradně podle zvláštních zákonů, čímž odstraňuje dvoukolejnost.

Současně se počítá se zrušením paragrafů 116 a 117, neboť se upouští od vytvoření rejstříku, který by obsahoval informace o (ne)souhlasu s pitvou nebo použitím těla pro potřeby lékařské vědy, výzkumu či výukovým účelům.

9) Škoda způsobená opuštěným zvířetem nebo věcí (§ 2938a)

Dalším tématem, kterému se novela věnuje, je škoda způsobená opuštěným zvířetem nebo věcí. Výslovně stanoví, že takovou škodu nahradí poslední vlastník, dokud si je nepřivlastní jiná osoba, a že takové povinnosti se nelze zprostit. Změna chce zabránit případům, kdy by se někdo vyhýbal odpovědnosti tím, že zvíře či věc opustí. -


JAK JDE ČAS S NOVELAMI NOZ:

- srpen 2014: ministerstvo spravedlnosti přišlo s koncepční novelou NOZ, která byla nejen odbornou veřejností podrobena silné kritice. Její přípravu proto ministerstvo odložilo a zaměřilo se jen na nejpalčivější praktické problémy v tzv. urgentní novele.

- říjen 2014: ministerstvo spravedlnosti prezentuje návrh tzv. urgentní novely.

- červen 2015: navrhovaná účinnost tzv. urgentní novely je 1. června 2015.

- září 2015: v plánu legislativních prací vlády ČR je na tento měsíc zařazena k projednání koncepční novela NOZ. Budoucí ministr spravedlnosti Robert Pelikán avizoval, že s tzv. koncepční novelou občanského zákoníku "naloží ministerstvo s větší rozvahou a po důkladném projednání návrhu s ostatními resorty, profesními skupinami i odbornou veřejností. Návrhu paragrafovaného znění novely bude předcházet pečlivá analýza všech připomínek a podnětů, které ministerstvo průběžně dostává, aby bylo možné předložit do legislativního procesu kvalitní právní úpravu, na níž bude panovat širší odborný i politický konsenzus."


Tam, kde je zapotřebí veřejné listiny, postačí plná moc s úředně ověřeným podpisem, pokud půjde o věci obchodních korporací nebo bude-li zmocnitelem podnikatel při podnikatelské činnosti nebo bude-li zmocnitelem advokát.

Důležitou změnou je především zřízení evidence svěřenských fondů, která má zabránit netransparentnímu vlastnictví a zneužívání fondů k legalizaci výnosů z trestné činnosti.


ILUSTRACE: NIKKARIN