Ilustrace: Nikkarin
Ilustrace: Nikkarin

1) Co si myslíte o potřebnosti tzv. technické novely NOZ?

2) Co říkáte stanovisku Nejvyššího soudu k formě plných mocí? Myslíte, že bude v praxi respektováno?

3) Má smysl do NOZ vracet spoluvlastnické předkupního právo?

4) Je podle vás něco, co by se v NOZ mělo změnit, ale v novele to zahrnuto není?

 

1) NEJVYŠŠÍ SOUD:

Roman Fiala
místopředseda Nejvyššího soudu ČR

1) Mohu jen zopakovat, co jsem odpověděl na podobnou otázku Právního rádce v září loňského roku. Jsem přesvědčen, že občanský zákoník by měl být novelizován ve dvou fázích. Nyní pouze technickou novelou, která odstraní zjevné chyby. Takovou novelu konečně předpokládali a veřejně přislíbili i tvůrci občanského zákoníku s tím, že bude hotova ještě před tím, než občanský zákoník nabude účinnosti. Druhá fáze novelizací by pak měla být postupná a měla by vycházet z podrobných analýz dopadů zákona na právní praxi.

2) Předmětným rozhodnutím byl vyřešen jeden z mnoha problémů NOZ, alespoň do té doby, než zákonodárce nesrozumitelné ustanovení nahradí jiným srozumitelným a doufejme, že i rozumným. Současně také Nejvyšší soud dal jasně najevo, že při výkladu zákonů upřednostňuje logiku a zdravý rozum před vymýšlením "jak to zase nejde".

3) Na tento problém nemám jednoznačný názor.

4) Odpověď je obsažena v odpovědi na první otázku.

František Ištvánek

(předseda občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu ČR)

1) Jako soudce si dokážu představit perspektivy výkladu NOZ i bez technické či jiné jeho novely.

2) Příkladem takového východiska je právě výklad Nejvyššího soudu v této otázce provedený v konkrétním jeho rozhodnutí (a nikoliv ve stanovisku, jak je nepřesně podsouváno v otázce. Stanoviska Nejvyššího soudu přijdou na řadu až tehdy, kdy bude existovat rozpor v judikatuře, který dovolací soud nebude moci odstranit rozhodováním).

3) Nejsem specialista na tuto otázku.

4) Nejvyšší soud trvale upozorňuje na potřebu novelizace § 901 odst. 1 a na potřebu nahrazení pojmu úpadek v něm pojmem konkurs.

Zdeněk Krčmář

předseda senátu Nejvyššího soudu ČR

1) "Technickou" novelu NOZ vskutku potřebuje ("technické" chyby v zákoně by měly být opraveny), domnívám se však, že tato novela jde nad rámec opravy "technikálií", což neshledávám přínosným.

2) Rozhodnutí NS k formě plných mocí naplňuje pořekadlo, že nemá-li rozum zákonodárce, má ho mít soudce. Závěr NS k plným mocem "bude muset být" v praxi respektován. NS si to vynutí.

3) Jde o jednu z věcí, která nepatří k "technickým" opravám NOZ. Byly-li zde důvody přijmout zákon s vědomím, že spoluvlastnické předkupní právo bude vypuštěno, pak v současné době neexistuje obhajitelný důvod pro další změnu.

4) Existují věci, o nichž si myslím, že by v NOZ mohly nebo měly být upraveny jinak. Nicméně domnívám se, že právnímu řádu ČR by více než volání po stále nových změnách zákonů prospělo vyčkat stanoviska soudní praxe. To platí tím více, že každá nová generace politiků má tendenci začínat na "zelené louce", bez respektu k legislativním "revolucím" uskutečňovaným jejich politickými předchůdci.

2) PROFESNÍ KOMORY:

Martin Vychopeň

předseda České advokátní komory

1) Dovolím si odkázat na stanovisko představenstva ČAK, které bylo zveřejněno na webu ČAK dne 10. 9. 2015. Od té doby se na našich názorech nic nezměnilo. Tehdy ČAK konstatoval, že technická novela by "měla odstranit jen ty nedostatky, které nelze překlenout rozumem či nahradit výkladem a které vyžadují okamžitý zásah a nezasahují do koncepčních řešení jednotlivých institutů a možno říci do ducha zákona' a měla by být zpracována až po zjištění stanovisek soudců, advokátů a notářů a měla by být uvážlivě zpracována tak, aby opravdu měnila pouze ta ustanovení, která to nezbytně vyžadují, a způsobem, který odstraní pochybnosti."

2) Nevěštíme z křišťálové koule. Protože však toto ustanovení činí problémy především ve vztahu k sepisu notářských zápisů jako veřejných listin, měla by tato otázka směřovat na notáře. Z hlediska advokátní praxe je to ustanovení nepohodlné, nutí klienty ke zbytečně formálnímu postupu, změnu tedy vnímáme vstřícně.

3) Nemá. Nejde o požadavek praxe, nýbrž o zásadní koncepční změnu občanského zákoníku. Tato materie byla předmětem odborných diskusí, v nichž jak příznivci zachování předkupního práva (což má i praktické důsledky), tak odpůrci snášeli dostatek argumentů. Není možné přejít tuto obsáhlou diskusi, která vyvrcholila v koncepční jednotu přístupu i k předkupnímu právu spoluvlastníků tím, že v rámci technické novely nebude závěr takové diskuse respektován.

4) V rámci připomínkového řízení k této novele navrhovala ČAK zejména doplnění ust. § 560, který se týká formy právního ujednání ve vztahu k nemovitostem, a to za účelem ochrany práv potenciálních klientů, kteří při nikoliv povinném sepisu smlouvy notářem či advokátem jsou vystaveni nikoliv odpovědnému přístupu jiných osob, což mnohdy způsobuje dalekosáhlé komplikace při případné nápravě vztahů, do nichž se právě bez péče notářů či advokátů dostanou.

Radim Neubauer

prezident Notářské komory ČR

1) Obecně lze říci, že tzv. technická novela v některých částech řeší problematická ustanovení nového občanského zákoníku, na druhou stranu některá ustanovení této novely nelze rozhodně označit jako technická, ale koncepční. Takovým ustanovením je například znovuzavedení zákonného předkupního práva. Pokud by se mělo zasahovat do koncepce občanského zákoníku, mělo by se tak dít až po důkladném zhodnocení stávající úpravy.

2 Sepis veřejné listiny - notářského zápisu - je individuální odpovědností každého notáře. I když chápeme problém se zvláštní formou plné moci, zejména u zahraničních osob, preferovala by Notářská komora ČR spíše legislativní změnu tak, jak je navrhováno v tzv. technické novele.

3 Navrhujeme zachovat dosavadní úpravu v občanském zákoníku ohledně předkupního práva. Znovuzavedení zákonného předkupního práva je nepřípadné a máme za to, že navrácení tohoto institutu do právního řádu není v návrhu řádně odůvodněno.

Znovuzavedení zákonného předkupního práva přinese problémy např. při společných převodech bytové jednotky a spoluvlastnického podílu na jednotce-garáži (v praxi označované jako garážové stání). Existuje totiž množství bytových domů, kde byla privatizace řešena jejich převodem do podílového spoluvlastnictví. Problematické je rovněž velké množství společných pozemků tvořících přístupové cesty.

4 Výraznou změnu si zaslouží dědické právo, proto podle našeho názoru není v této novele zahrnuto. K diskusi v této oblasti je např. úprava dědické smlouvy, výhrady soupisu či závěry pozůstalosti. Místo zavedení zákonného předkupního práva by bylo potřebné legislativně promítnout znovuzavedení přídatného spoluvlastnictví v právní úpravě do katastru nemovitostí.

3) AKADEMIE

Ivo Telec

vedoucí katedry soukromého práva a civilního procesu PF Univerzity Palackého v Olomouci

1) Novela je naprosto předčasná. Nejprve měla být legislativně-politicky provedena analýza používání nových předpisů, která politicky vyplývá z programového prohlášení vlády z února 2014. Cituji: "Vláda zajistí průběžnou analýzu uplatňování nového občanského zákoníku a související legislativy v aplikační praxi a podle jejích výsledků připraví novelizaci odstraňující zjištěné nedostatky, mezery a nejasnosti."

Ministerstvo spravedlnosti ale svévolně odmítlo splnit programové prohlášení vlády a odchýlilo se od něj. Zadalo pouze jakýsi "dotazník". Žádnou analýzu neprovedlo a nic nemá. Dokonce to i písemně přiznalo. Ministerstvo možná počítalo s tím, že si toho nikdo politicky ani právně nevšimne. Veřejnost ale není hloupá. Vládní prohlášení změněno nebylo. Ministerstvo proto hrubě politicky pochybilo na úkor celé politické koalice.

Nejde o žádnou technickou novelu, nýbrž spíše o dílčí, údajně koncepční změny k horšímu. Nemalá část odborné veřejnosti s nimi proto nesouhlasí.

S právem to v podstatě ani nijak nesouvisí. Nazvat to lze jedině legislativním kýčem. Kupř. omezení rodičovských práv ve prospěch těžení z dětské práce na trhu nemá s právem nic společného. Rovněž tak alespoň nepřímé upřednostňování pobytů nezletilců na tzv. dětských záchytkách sleduje dílčí hospodářské zájmy.

Obávám se, že žádný slušný a odpovědný člověk, který rozumí své legislativní práci, by se nemohl pod takový návrh podepsat. Ledaže by chtěl spáchat "profesní sebevraždu" anebo se za každou cenu osobně vlichotit nějaké dočasné politické moci a po nějakou dobu se "ohřívat na výsluní" před pádem. Právně vzato se o této novele nelze vůbec bavit. Jednoduché hodnocení zní: politicko-populistický paskvil. Jako právník bych se za něj musel stydět (a vrátit diplom).

2) Nejedná se zatím o stanovisko, ale jen o jedno z mnoha rozhodnutí. Jeví se ale jako rozumný výkladový postup, kudy se může praxe vydat. Řadu věcí ovšem již řeší zákon o mezinárodním právu soukromém, který ale někteří právníci "nečtou".

3) Každopádně to není možné v diletantské podobě návrhu, který vyvolá jen další otázky a možná povede i ke zbytečným sporům. Jedná se o politickou otázku, která by snad v některých případech byla řešitelná, pokud by ji ale zpracovali na slovo vzatí odborníci. Takoví lidé však na ministerstvu zásadně chybí.

4) Žádné lidské dílo není dokonalé. Z toho vychází i rozumné programové prohlášení vlády o provádění analýzy. Pokud by vládní prohlášení bylo politicky plněno, možná bychom našli některé dílčí věci hodné k zamyšlení a eventuální revizi. U tak zásadního kodexu ale nic nelze uspěchat. Některá nedorozumění dokonce vznikla jen z neznalosti obsahu a účelu zákoníku anebo se týkají zcela jiných předpisů.

Kateřina Ronovská, Petr Lavický

členové Katedry občanského práva PF Masarykovy univerzity v Brně

1) Svůj názor jsme vyjádřili mimo jiné na listopadovém jednání odborného kolegia pro občanské právo ustaveného při Ústavu státu a práva Akademie věd České republiky. Při diskusi na tomto setkání vedené mj. vyplynulo, že naprostá většina bodů aktuálně předkládané novely NOZ přináší podstatné koncepční změny, které jsou činěny na základě politických rozhodnutí. Tomu také odpovídá závěr vyslovený v usnesení tohoto odborného kolegia ze dne 18. listopadu 2014: "Ani jeden z bodů aktuálně předkládané novely nemůže být vnímán jako návrh řešení akutních či koncepčně-technických otázek, kterým by předcházela nezbytná diskuse a analýza." Některé problémy jsou zároveň řešeny i jinak, např. novelizacemi navazujících veřejnoprávních předpisů (např. "propitvatelnost" novelou zákona o zdravotních službách, tč. v připomínkovém řízení).

2) Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. listopadu 2014, sp. zn. 29 Cdo 3919/2014, nastoluje několik důležitých otázek, nejen pokud jde o formu plné moci k založení jednočlenné společnosti s ručením omezeným, ale také co se týče formy plné moci obecně a konečně též ohledně vzájemného vztahu některých ustanovení občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích. Odpovědi, které na tyto otázky přináší zmíněné rozhodnutí Nejvyššího soudu, lze považovat z vícero důvodů za diskutabilní; jejich rozbor však nelze vměstnat do omezeného rozsahu časopisecké ankety.

Za důležitější než vlastní rozbor právního názoru Nejvyššího soudu však považujeme jinou věc: Občanský zákoník, zákon o obchodních korporacích a další předpisy přinesly mnoho nových ustanovení, popř. recipovaly sice ustanovení, která i předtím byla součástí právního řádu, ale nově se ocitají v odlišném normativním kontextu. V těchto oblastech se bude rozhodovací praxe ocitat mnohdy na pomyslné startovací čáře a zcela jistě narazí na nejednu slepou uličku, než se ustálí na všeobecně sdílené interpretaci. Podobných situací, jaké přineslo zmíněné rozhodnutí Nejvyššího soudu, proto zažijeme ještě mnoho. Pochybnosti o správnosti právního názoru vysloveného v soudním rozhodnutí by však neměly být záminkou pro novelizaci občanského zákoníku, neboť tím by se opět načala nikdy nekončící řada neustálých novelizací. Chceme-li ve jménu principu právní jistoty dosáhnout maximální předvídatelnosti a stability interpretace a aplikace občanského zákoníku a dalších předpisů, musíme judikaturu ponechat jejímu přirozenému vývoji.

3) O zákonném předkupním právu ke spoluvlastnickému podílu bylo napsáno a řečeno mnohé. V občanském zákoníku byla po všech těchto diskusích zvolena určitá koncepce. Pokud se v praxi v budoucnu ukáže, že absence působí obtíže, lze se zamyslet nad změnou koncepce. Pokud by k takové změně mělo být přistoupeno, je třeba změnu řádně odůvodnit (konkrétními poznatky z praxe), což předkladatelé v návrhu novely (bohužel) nečiní. Inspiraci § 140 občanského zákoníku z roku 1964 zároveň nepovažujeme za příliš vhodnou, a to s ohledem na výkladové problémy, které v praxi přinášel. V každém případě obecně by mělo platit, že koncepční změny právní úpravy nemohou přijít po několika měsících účinnosti občanského zákoníku. Novelizacím tohoto druhu musí předcházet dlouhodobé sledování účinnosti právní úpravy, vyhodnocení problémů a způsobů jejich řešení, a pokud se změna úpravy ukáže být jediným řešením, důkladná diskuse o podobě nové právní úpravy.

4) Nejsme zastánci přílišného "legislativního optimismu". Máme za to, že by ke změnám zákonů mělo být přistupováno pouze tehdy, pokud na základě na jisto postavených poznatků z praxe vyjde najevo, že interpretace a aplikace některých ustanovení činí dlouhodobě a opakovaně problémy, které není možné interpretací překlenout a vyřešit. Proto počkejme. Dříve nebo později se ukáže, kde si praxe za pomoci judikatury neporadí.

4) ADVOKACIE

Robert Němec

řídící partner, PRK Partners

1) V zásadě lze souhlasit s některými novelizačními návrhy ryze technické povahy, které odstraňují textové nebo interpretační nedostatky NOZ. Týká se to např. odstranění interpretačních problémů s opatřováním plných mocí ve formě veřejné listiny dle § 441 odst. 2, které přináší problémy v souvislosti s poskytováním právních služeb.

2) Stanovisko NS považuji za velice racionální a praktické. Bohužel v České republice se často forma povyšuje nad obsah, takže nelze vyloučit, že zvítězí argument, že NS šel v interpretaci nad rámec zákona. To vyvolává určitou právní nejistotu. Pro nás jakožto praktikující advokáty přitom není rozhodující, co zákon říká, ale jestli je to jednoznačné. Proto se přikláním k tomu, aby pro vyloučení jakýchkoli pochybností bylo příslušné ustanovení novelizováno.

3) Zde musím odlišovat svůj osobní názor na otázku předkupního práva a respekt k řádnému legislativnímu procesu. Osobně se domnívám, že předkupní právo spoluvlastníků mělo být zachováno, a to zejména ve vztahu ke spoluvlastnictví, které vzniklo před účinností NOZ. U spoluvlastnictví vznikajících po NOZ bych nechal na spoluvlastnictví, zda si předkupní právo přejí upravit či nikoliv. Nicméně tato otázka byla předmětem odborných diskusí, v nichž jak příznivci zachování předkupního práva, tak odpůrci snášeli dostatek argumentů. V rámci technické novely není namístě takové závěry ignorovat.

4) V naší bankovní praxi činí největší problémy potřeba notářských zápisů při zástavě pohledávek jako zajištění při poskytování úvěrů. Podle NOZ má zástava pohledávek sepsaná ve formě notářského zápisu přednost i před dříve vzniklou zástavou, která není sepsána ve formě notářského zápisu. Požadavek notářských zápisů nepřiměřeně zvyšuje transakční náklady a přináší řadu výkladových problémů.

David Plch

řídící partner, White & Case

1) Technická novela občanského zákoníku, která by odstranila zjevné chyby, jazykové problémy, případně vnitřní rozpornost některých ustanovení, je podle mého názoru žádoucí - o takové se nakonec hovořilo ještě před nabytím účinnosti. S případnou zásadnější novelizací by se ale rozhodně nemělo spěchat a měla by jí předcházet širší odborná diskuse, velmi pečlivá příprava a zejména podrobná analýza dosavadního dlouhodobějšího fungování stávající právní úpravy, jakož i dopadů takové novely do právní praxe.

2) Z praktického pohledu je to bezpochyby odvážný a pozitivní krok. Jelikož lze ale namítat, že stanovisko jde do jisté míry proti textu zákona, obávám se, že k němu bude praxe přistupovat spíše zdrženlivě.

3) Předkupní právo si spoluvlastníci mohou v případě potřeby sjednat smluvně, tudíž není nezbytné do jejich vztahu zasahovat zákonným předkupním právem.

4) Z pohledu komerční praxe obsahuje NOZ řadu institutů, jejichž aplikace je přinejmenším problematická, např. úprava převzetí majetku nebo domněnka o přechodu zajištěného dluhu, nebo jejichž výklad s ohledem na nové pojmosloví není ani v komentářové literatuře jednotný (některá ustanovení o převodu závodu, přechodná ustanovení, korporátní schválení atd.). Jakékoliv podstatnější zásahy by nicméně neměly být předmětem technické novely.

Dagmar Dubecká

řídící partnerka, Kocián Šolc Balaštík

1) Je jasné, že názory na úpravu toho kterého institutu mohou být různé, to by však nemělo znamenat, že NOZ či jeho podstatnou část přepíšeme (pod rouškou novely) po roce či dvou jeho účinnosti, neboť se někomu příslušná úprava nelíbí. Takže technická novela, bude-li se skutečně jednat o "technické" změny, a nikoli změnu konceptu té které úpravy, ano, novela měnící podstatu ne. Protože se ale zaměřujeme na korporátní klientelu, nevyjadřuji se tím k nutnosti změny opatrovnictví, omezování svéprávnosti či pitvy apod., neboť s nimi v praxi nepřicházíme do styku.

2) Stanovisko vítám, neboť příslušné ustanovení NOZ přineslo v praxi mnoho komplikací. Vysvětlovat jedinému zahraničnímu akcionáři, že sice může někoho zmocnit k výkonu působnosti valné hromady korporace, ale musí to učinit formou notářského zápisu před českým notářem (což byl jeden z výkladů), bylo skutečně vyčerpávající. Jestli bude v praxi respektováno? To asi bude záležet na každém notáři. Již před daným rozhodnutím spousta notářů vykládala ustanovení celkem liberálně. A takových bude podle mě pouze přibývat.

3) Smysl to určitě má, pokud si myslíte, že je správnější chránit druhého spoluvlastníka. Smysl to nemá, pokud si to nemyslíte.

(Ne)existence spoluvlastnického předkupního práva jsou stejně správné a nelze rozhodně říct, které ze dvou řešení je lepší. Zákonodárce si holt musí vybrat, koho bude chránit. Když už jsme ale jednou předkupní právo zrušili, tak mi nepřijde z hlediska kontinuity správné, aby se po dvou letech zase vracelo. To přinese v praxi jen další nejasnosti. A navíc by zde mohl být i ústavní problém z hlediska uvažované retroaktivity.

4) NOZ určitě obsahuje řadu nejasných ustanovení. Myslím ale, že řada problémů by mohla být odstraněna, pokud by se konečně začal zákon (a teď nemyslím jen NOZ) vykládat s tzv. selským rozumem. Čas od času mě udivují teoretické debaty a snahy za každou cenu najít v úpravách nedostatky. Mezi zásady NOZ spadá i povinnost vykládat jednání tak, aby nebyla neplatná, a obsah NOZ tak, jak by jej vyložil člověk s "průměrným" rozumem. Pokud by se všem, kdo mají s právem a jeho výkladem co do činění, uvedené povedlo, byla by potřeba různých novel mnohem nižší. -

 

Ilustrace: Nikkarin