Už jen za pár měsíců budou firmy s největší pravděpodobností odpovídat za všechny trestné činy, kromě těch výslovně vyloučených. Aktuálně je přitom koncepce opačná - právnické osoby je možné postihnout jen za ta jednání, na která zákon pamatuje. S novým řešením souhlasí i předseda senátního Ústavně právního výboru Miroslav Antl. Jednotlivých výjimek by podle něho mělo být co možná nejméně. K častým novelizacím zákonů je ale obecně spíše skeptický. "Netvrdím, že jsou zákony dokonalé. Ale určitě je můžeme lépe využívat," říká senátor Antl, jinak bývalý státní zástupce či náměstek policejního prezidenta, se specializací na nejzávažnější násilnou a drogovou kriminalitu, včetně organizovaného zločinu. Předseda Antl je ale v posledních letech také jednou z klíčových postav při schvalování nových ústavních soudců. Čistě osobně by mezi nimi rád viděl současného nejvyššího zástupce Pavla Zemana či místopředsedu Nejvyššího soudu ČR Romana Fialu.

Na podzim vám začal druhý mandát. S jakými plány do něj vstupujete?

Chtěl bych zejména pokračovat v tom, co jsem dělal v Ústavně právním výboru. Když jsem se po dvou letech "místopředsedování" stal jeho předsedou, výrazně jsme zvýšili výkonnost - jsme několik let nejaktivnějším výborem Senátu. Nabírali jsme stále více tisků, začali je opravovat a většina našich doporučení prochází i plénem. Říkají o mně, že jsem nedemokratický předseda, nesnáším totiž politické debaty, preferuji věcnou debatu s připravenými lidmi. Samozřejmě chci pokračovat také v pořádání konferencí, kolokvií a přijímání delegací.

Jak časté jsou opravy, které děláte? A jak žádoucí?

Určitě je nutno napravovat či zamítat to, co je v rozporu s Ústavou, nebo to, co by nemohlo fungovat v praxi. Mrzí mě, že v Senátu chybějí právníci. Jsme tady jen čtyři, a to dlouhodobě. Samozřejmě že bychom měli opravovat všechny legislativně technické nedostatky. Ale někdy jsme si vědomi, že pokud novelu vrátíme s pozměňovacím návrhem, nechá ji sněmovna být a ke změnám vůbec nedojde. To se stalo třeba u zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Věděli jsme, že je špatně. Pokud by ale došlo ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu, zase bychom byli poslední v Evropě, kteří by tento předpis neměli.

TRESTNÍ ODPOVĚDNOST PRÁVNICKÝCH OSOB

Jak hodnotíte změny ve výčtu trestných činů, za které budou nově odpovídat právnické osoby?

Pro ty, co znají trestní zákoník, je to určitě výhoda. Rozprava týkající se jednotlivých trestných činů bude ještě bouřlivá. Z pohledu právnických osob by měla být trestná třeba i pomluva nebo účast na sebevraždě. Ve výčtu v současnosti chybí mimo jiné šíření toxikomanie. Paní ministryně spravedlnosti od začátku prosazovala doplnění taxativního výčtu o znásilnění. Stejně je to ale věcí následné právní praxe, postihovány budou i nadále nejspíše převážně majetkové, daňové či ostatní hospodářské trestné činy. Tam, kde orgány činné v trestním řízení neusvědčí konkrétního pachatele, bude pro právnickou osobu ve hře i "trest smrti", tedy zánik právnické osoby. Drtivá většina trestných činů se však nejspíše nebude používat a právnické osoby za ně nebude nikdo stíhat. Ničemu však nevadí, že v zákoně budou. To nově zvolené řešení je tak určitě srozumitelnější. Líbí se mi víc.

Výjimek by tedy mělo být co možná nejméně?

Ano, vždyť se můžeme poučit i z historie. Napsat trestní zákon nám trvalo hrozně dlouho. Mohli jsme už na začátku devadesátých let převzít trestní kodex ze Skandinávie nebo ze západní Evropy. I kdyby se tím třeba do českého práva dostaly trestné činy, které zdánlivě nepotřebujeme. Bylo by to jedno. Mohli bychom hned zachytit ty největší daňové úniky, nejzávažnější finanční a majetkovou kriminalitu, vlastně celou tu Klausovu privatizaci. Jde spíše o to, aby v zákoně něco nechybělo, než o to, že je tam něco navíc.

Je to tedy podobná diskuse, jako když se řeší, zda mají být v trestním zákoníku i válečné trestné činy? Protože kdyby k nim někdy v budoucnu došlo, je potřeba pamatovat na jejich postih?

Přesně tak. Zejména v této době. Něco má sice přídech socialismu, například sabotáž. K té ale může dojít i v tomto systému, do budoucna budeme muset počítat i s dalšími extremistickými trestnými činy.

Často zaznívá kritika, že jsou pro právnické osoby moc přísná pravidla přičitatelnosti trestného činu. Souhlasíte s tím?

Pokud bychom do nich začali sahat, opět se budeme dohadovat, co v nich má být a co ne. Je to podobné jako s mírou škodlivosti trestného jednání, v podstatě záleží na úvaze orgánů činných v trestním řízení. Zda má význam takové jednání postihovat a hledat pachatele méně závažné trestné činnosti na úkor těch největších. To ale nelze nastavit zákonem.

Je podle vás pravda, že stále dochází k větší kriminalizaci jednání jednotlivců i firem?

Nemyslím si, že je to pravda. Podívejte se na snahu o bezpečnější internet a potenciální ohrožení malých dětí agresorem nebo pedofilem. Trestně to lze postihnout od začátku, a to jako poškození cizích práv, tedy morální podvod, protože se pachatel vydává za někoho jiného. Spíše pořád vymýšlíme, čím bychom doplňovali trestní zákoník namísto toho, abychom jej důsledně aplikovali. Měli bychom spíše rozlišovat, jaké prohřešky je už třeba postavit před soud a co lze řešit alternativními cestami.

DROGOVÉ TRESTNÉ ČINY

Jako státní zástupce jste se zaměřoval i na postih drogové kriminality. Panují v této oblasti poslední dobou nějaké trendy?

Veškerá kriminalita se zhoršuje, ale nijak výrazně. Jako státní zástupce jsem dozoroval i mezinárodní drogové zločiny, a tehdy jsem tak trochu podezíral šéfa Národní protidrogové centrály Jiřího Komorouse, že pachatele, kteří cestují přes Východočeský kraj, chytají právě u nás, i když by je mohli sledovat dál. U mne totiž bylo jisté, že dostanou ty nejpřísnější tresty, a také to tak bylo. V současnosti je nejnebezpečnější, že se stáváme i cílovou zemí. Důležitá je tedy nejen důsledná policejní práce, ale také součinnost občanů, jejich chuť oznamovat a svědčit. A hlavně snahu důsledně postihovat tyto trestné činy.

Je problémem, že na trh se dostávají stále nové a nové drogy, na jejichž složení zákon nepamatuje?

To je ale také otázka postihu. Když se podíváte na skutkovou podstatu šíření toxikomanie, najdete tam pojem "návykové látky". Takže, pokud taková látka ovlivňuje lidský organismus, můžeme pachatele stíhat právě přes šíření toxikomanie, i když není na seznamu omamných a psychotropních látek (OPL). A navíc je nutno výrazně zrychlit proces doplňování seznamů OPL o nové "drogy".

Například, když objeví novou "drogu" v Nizozemsku, musí prakticky ten den doplnit jejich seznam. Přitom oni "měkké drogy" postihují mírněji než zbytek Evropy. U nás musí dojít k doplnění seznamu zákonem, tedy složitou legislativní cestou od vládního návrhu přes celý Parlament, a doplnění seznamu tak trvá půl roku. I tohle by se tedy mělo zjednodušit, seznam by stačilo doplnit "operativně" vyhláškou ministerstva zdravotnictví nebo vládním nařízením. Ale jak jsem říkal, stíhat je to možné i tak. Lidé však bohužel častěji vymýšlejí, proč něco nejde provést, než jak by to šlo. Ale já spoléhám na aktivitu státních zástupců, zejména těch mladých. Předtím, než jim praxe vezme ideály.

STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ

Co říkáte na debaty kolem nového zákona o státním zastupitelství?

Já jsem paní ministryni už i ostře napadl, zejména po tom jejím chabém pokusu podmanit si státní zástupce. Státní zastupitelství si zaslouží nezávislost, existenční jistotu a pravomoci. Nejvíce se mi líbil návrh ex-ministra spravedlnosti Pavla Blažka, na kterém se mohli - na rozdíl od současnosti - podílet všichni z ústavně právních výborů obou komor. To, co on předložil, bylo zkonzultováno také s Pavlem Zemanem, Lenkou Bradáčovou a řadovými státními zástupci. Návrh rovněž splňoval zadání vlády. Pak přišla Marie Benešová. Té zazlívám stažení tohoto návrhu ze sněmovny. Jí prý tam chybělo řešení důchodů žalobců a samostatný rozpočet. Ale to všechno se dalo dořešit a zákon už mohl být hotový. V zákoně by měla být jasná samostatnost státních zástupců.

Navíc dvacet let posloucháme o boji proti korupci, speciální protikorupční útvar není a myslím, že se ani nehodí. Politikům, dalším mocným a vlivným a ani jejich sponzorům. Ale specializovaný útvar státních zástupců musí existovat a hlídat, že například jsou důkazy zajišťovány tak, aby byly použitelné u soudu.

Žádoucí je i zrušení vrchních státních zastupitelství. Čtyřstupňový systém je zbytečně rozsáhlý a složitý. Výjezdy k vraždám a dozor nad nimi zvládne i okresní státní zástupce.

Je naprosto nemyslitelné, aby nejvyšší státní zástupce nevěděl, zda se přes noc politici nedohodnou na jeho odvolání. Poslední návrh profesorky Válkové vypadal tak, že by během tří let mohla vyměnit všechny vedoucí státní zástupce a udělat z nich poslušné úředníky. Nelze podřizovat státní zastupitelství politické kontrole. Musí být nezávislé. Na druhou stranu nesmí být nezávislé na zákonech. I vůči svévolně chybujícím státním zástupcům je nutno důsledně vyvodit kázeňskou, anebo dokonce i trestní odpovědnost. Nemohou si dělat, co chtějí. A teď mám na mysli Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Vazebně stíhané zřejmě nikdo neodsoudí - a z mediálně prezentované "mega-kauzy" zbývá jen hořká pachuť...

Je možné, aby vrchní státní zastupitelství hledalo výklad trestního zákoníku tím způsobem, že padne vláda?

O to vůbec nejde. Nesnáším, když padají politické úvahy v tomto duchu. To už jsme někde jinde. Zapomíná se na to, že každá koalice jednou skončí. Státní zástupce nemůže mluvit jako politik, měl by se vyjadřovat profesionálně ke své práci, ke konkrétním zločinům, k jejich pachatelům - a z pozice státního zástupce mít v hlavě strategii vyšetřování, které on dozoruje. Osobně jsem si myslel, že to prvotní zatýkání a vazební stíhání je jen začátek - a dále budou padat obvinění ze závažné hospodářské a majetkové trestné činnosti. Ale zaútočit takovýmto způsobem, a to i proti rozvědce, mi připadá velmi neuvážené a špatně připravené. Státní zástupci samozřejmě musí nebojácně, důsledně a razantně postupovat i proti zločinným úředním osobám a politikům, musí však přitom respektovat zákony.

Pokud ale panují současné zásady trestního řízení, patrně to udělat museli.

Určitě, zejména zásada legality. Státní zástupce je povinen stíhat každý trestný čin, o kterém se dozví. Museli. Ale nemusel kolem toho být takový "humbuk"...

REVIZE KLÍČOVÝCH ZÁKONŮ

Co obecně říkáte na revizi Ústavy, o které se právě debatuje?

Já jsem v podstatě nepřítelem zásadních změn Ústavy. A pokud by k nim mělo docházet, musí být určitě důkladně a s rozvahou konzultovány zejména s ústavněprávními experty. Nelíbí se mi, že když například politiky naštve prezident republiky - kterého jsme si navíc vybrali v přímé volbě -, začnou se řešit jeho ústavní pravomoci. I když pan prezident mne teď velmi zklamal tou překotnou výměnou v čele Nejvyššího soudu ČR. Ale zpět k Ústavě. Mě zejména rozčilují ty poměrně časté poslanecké pokusy o dílčí změny Ústavy, třeba jen jediného jejího článku. Na Ústavu navazují další právní předpisy - a případné její změny musí být zcela výjimečné a dokonale odůvodněné.

Co říkáte na současné plány ministerstva spravedlnosti na revizi občanského zákoníku?

Pochopím je, když budou změny podloženy praxí - a měnit budeme to, co nefunguje, anebo lidem komplikuje či dokonce znemožňuje řádný život. A pokud revize, tak s odstupem času, uváženě a komplexněji, než třeba souběžnými pěti návrhy, které jsou nesmyslně projednávány odděleně. Až život ukáže, co je skutečně nezbytné opravit. Ostatně tak to musí být u všech rekodifikací, ať jde o civilní či trestní kodexy. Ostatně rekodifikace trestního řízení i civilního procesu měly být hotové dávno. Ideálně souběžně s oběma zákoníky. Vždyť třeba trestní řád je z roku 1961, prošel desítkami novelizací (přes 70 včetně těch středních), po jeho zásadní změně volají všichni. Dokonce i advokáti, přestože podle mne trestní proces zvýhodňuje gaunery na úkor obětí zločinů. Ale všichni se shodneme na tom, že je nutné zejména výrazně zrychlit přípravné řízení trestní.

SCHVALOVÁNÍ SOUDCŮ ÚSTAVNÍHO SOUDU

V posledních měsících jste měli poměrně hodně práce se schvalováním kandidátů na soudce Ústavního soudu. Jak zatím hodnotíte prezidentovo počínání?

Je potřeba přiznat, že Miloš Zeman plní to, co slíbil, ať na něj jinak máme názor jakýkoliv. Například řekl, že chce k Ústavnímu soudu poslat advokáta, a tak poté, co neprošel Jiří Nykodým, navrhl Davida Uhlíře, ač ho osobně neznal. Hned po svém nástupu do úřadu vyplnil mezery, které kvůli ješitnosti nebo nedostatku svých kandidátů zanechal Václav Klaus. Miloš Zeman navíc chodil osobně do Senátu představovat jednotlivé kandidáty, což Václav Klaus neudělal nikdy.

Můžeme už mluvit o takzvaném třetím Ústavním soudu. Jak na vás působí?

Já tam zatím nevidím žádné politické rozhodování. Je dobře, že je Ústavní soud kompletní, je oborově a personálně pestrý a bohatý. Připadá mi ale strašlivé, když nastoupí nový soudce - jako nyní David Uhlíř - a už tam na něj čeká 170 spisů, a pravidelně mu přibývají další. To musí být psychický velice náročné - a pro běžného občana nepředstavitelné. Úplně ale nevím, co s tím dělat. Možná jen zrychlit práci a třeba navýšit počet asistentů soudce ze tří na pět.

Bylo pro vás překvapivé, že Jiří Nykodým neprošel, i když měl doporučení vašeho výboru?

Bylo. Den předtím jsme přitom jednotlivé kandidáty projednávali v klubu, kde se neozvala jediná námitka. A byli to právě členové našeho klubu, kteří tuto volbu zvrátili. Zcela nepochybně to byla msta za církevní restituce. Každý má právo na svůj názor, rozmanitost i oponentních názorů je důležitá. I v senátech soudních. Současní soudci politické strany nezastupují, snad kromě jednoho, jehož volbu jsem ostře kritizoval.

Jde o doktora Suchánka, který byl před svým příchodem na Ústavní soud aktivní v ČSSD?

Ano, ale nyní když čtu jeho disentní stanoviska, působí velmi rozumně. Některé jsou mi srozumitelnější a bližší než názor pléna.

Letos nás čekají další dva návrhy. Bude se podle vás Vlasta Formánková nebo Jiří Kůrka, kterým letos skončí mandát, ucházet o další mandát? A jaký máte názor na jeho opakování?

Nemám s tím problém. Pokud je soudce psychicky zdráv a ve formě, klidně může pokračovat dál. Navíc během deseti let prvního mandátu mohl dobře projevit svou odbornost. Také je otázkou, co má ústavní soudce, který končí třeba v 55 letech, dělat. Do advokacie může jít těžko, přednášení ho neuživí. Možná by mohl být emeritním soudcem Ústavního soudu... Neměl by se však vracet do justice. Do politiky už vůbec ne.

Bylo by vhodné, aby se mezi soudci objevil ještě zástupce právnického povolání, které u soudu v současnosti není zastoupeno?

Ano, bylo by to vhodné. Pan prezident konzultoval některé návrhy i se mnou, takto jsme se shodli například na Tomáši Lichovníkovi. A jsem přesvědčen, že to bude jeden z nejlepších ústavních soudců. Miloš Zeman vždy předem vytyčil určitá kritéria, která by měl kandidát splňovat - a sám je dodržel.

A pokud bych se vás zeptal na čistě osobní tipy? Kdo by měl být podle vás ústavním soudcem?

Nerad bych jim tímhle ublížil, ale mohl by to být třeba nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, je vynikajícím právníkem, má za sebou bohatou praxi, mj. i z Eurojustu. A ze soudců místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala, zvláště teď, když ho tři předsedové "ústředních" soudů vyřadili jako kandidáta na předsedu Nejvyššího soudu. Oba považuji za špičkové právníky, manažery a profesionály - a zcela nepokrytě říkám, že s nimi konzultuji osoby kandidátů, které neznám. Snad je tímto neohrozím v jejich stávajících pozicích, když pochvala ode mne je někdy jak "polibek smrti" (smích). -

 

Část rozhovoru vyšla v právní rubrice týdeníku Ekonom


JUDR. MIROSLAV ANTL

- předseda Ústavně právního výboru Senátu Parlamentu ČR

- dvaadvacet let působil jako prokurátor a následně státní zástupce na Krajském státním zastupitelství v Hradci Králové

- po krátkém angažmá na ministerstvu vnitra se stal v roce 2002 prvním náměstkem policejního prezidenta, následně pracoval jako bezpečnostní ředitel v Českém Telecomu a Telefónice O2

- od roku 2008 je senátorem za ČSSD (jako nestraník), loni mu začalo druhé funkční období

- jako vysokoškolský učitel dlouhodobě přednáší trestní právo

 

"Pořád vymýšlíme, čím bychom doplňovali trestní zákoník namísto toho, abychom jej důsledně aplikovali. Měli bychom spíše rozlišovat, jaké prohřešky je už třeba postavit před soud a co lze řešit alternativními cestami."

"Dvacet let posloucháme o boji proti korupci, speciální protikorupční útvar není a myslím, že se ani nehodí. Politikům, dalším mocným a vlivným a ani jejich sponzorům."

"Nerad bych jim tímhle ublížil, ale ústavním soudcem by podle mého osobního názoru mohl být třeba nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. A ze soudců místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala, zvláště teď, když ho tři předsedové "ústředních" soudů vyřadili jako kandidáta na předsedu Nejvyššího soudu."


Foto: Ivana Jašminská

Související