Jan Bubeník, šéf a zakladatel personálně poradenské firmy Bubenik Partners
Jan Bubeník, šéf a zakladatel personálně poradenské firmy Bubenik Partners
autor: Martin Svozílek

Které právní předpisy se vás dotýkají nejvíce?

Fungujeme na principu poradenské firmy, takže uzavíráme smlouvy v rámci zákona o obchodních korporacích nebo podle nového občanského zákoníku. Dodržovat musíme také zákon o ochraně osobních údajů. Zavazují nás i předpisy ministerstva práce a sociálních věcí. V poslední době jsme museli pozměnit smlouvy tak, aby reflektovaly novou právní realitu, ale šlo spíše o "kosmetické úpravy" - například u odkazů na správná ustanovení.

Je podle vás české právní prostředí na headhuntery připraveno - reaguje právní úprava dostatečně rychle a flexibilně?

V současné době není v českém prostředí příliš "bariér vstupu" - právních, ani těch jiných. Disponujeme licencí udělovanou ministerstvem ke zprostředkování práce za úplatu. Dle mého názoru je správné ji mít, aby byla headhunterská společnost brána seriózně. Stává se, že někteří "konkurenti" se této činnosti věnují bez licence. Podle mě se jedná o úplný základ pro to, aby executive search společnost poskytovala solidní služby. Byť je licence cílena spíše pro agentury práce, týká se i nás.

Jak je vaše činnost "právně ošetřena"? Disponujete právním oddělením?

Právní oddělení nemáme. Tím, že relativně často vybíráme seniorní partnery nebo specialisty do větších advokátních kanceláří, které jsou našimi klienty (v minulosti to byly například White & Case, Havel, Holásek & Partners nebo Squire Patton Boggs), konzultujeme smlouvy rovnou s nimi.

Konzultovali jsme například i osobní údaje oslovených kandidátů - respektive to, jakým způsobem máme při naší činnosti ošetřenou jejich ochranu. Lidem, které oslovíme, dáváme k podpisu souhlas se zpracováním osobních údajů a součástí seriózní práce je i poučení, jak budeme s jejich údaji nakládat. Seznámíme oslovené i s možností, že údaje, které o nich uchováváme, na jejich přání kdykoli trvale zničíme. K tomu však ještě nikdy nedošlo.

Komu je headhunter odpovědný?

Naše společnost funguje jako společnost s ručením omezeným. Uzavíráme smlouvy o poskytování služeb v oblasti personálního poradenství. Stranami smluv, které uzavíráme, jsou většinou akciové společnosti či společnosti s ručením omezeným a naše společnost. Headhunter funguje jako "poradce", nebo řekněme "dodavatel služby". Odměňován je prostřednictvím honoráře od našich klientů.

V případě, že se vámi oslovený manažer rozhodne nabídku přijmout a ze své stávající pozice chce odejít - jak je jeho pracovní poměr ukončen?

My samotní žádné právní dokumenty nepodepisujeme. U odcházejících manažerů je to individuální, případ od případu. Někdy manažer podepisuje pouze výpověď, jindy je to dohoda o ukončení výkonu funkce nebo zaměstnaneckého poměru. Různí se to i v návaznosti na to, zda je oslovený člověk nositelem zvláštního know-how, bezpečnostní prověrky nebo obchodního tajemství. Tyto postupy nelze paušalizovat.

Jak se v takovém případě řeší rozpracované projekty manažerů z právního hlediska? Jsou takové situace běžné?

Z 99 procent případů oslovujeme právě osoby, které jsou v té době velice úspěšně zaměstnány, a stává se, že jsou "uprostřed něčeho". V mnoha případech jsou na ně projekty vázány. Buď se velmi seriózně domluví na tom, že projekt předají, nebo že projekt "dotáhnou" a teprve poté odcházejí. Způsob, jakým odejdou, je podle nás vyjádření serióznosti.

Takže vše proběhne neoficiálně - ústně?

Ano, vždy klientovi říkáme, že právě z tohoto chování lze poznat, jak se může oslovený manažer v budoucnu zachovat k našemu klientovi - budoucímu zaměstnavateli. Většina oslovených chce odejít naprosto přirozeně a profesionálně. Zkrátka chtějí opustit "čistý stůl".

Co následné vyplácení manažerů, kteří odstupují? Setkáváte se s konkurenčními doložkami?

Ano, setkáváme. Nejsou to však jen konkurenční doložky, které "budoucí bývalý" zaměstnavatel uplatní - a pak jim musí platit odpovídající náhradu. V některých případech k uplatnění konkurenčních doložek ani nedojde. Oslovení sami chtějí ve své pozici setrvat, z nejrůznějších důvodů. Setkal jsem se s ročním bonusem manažera za setrvání ve funkci, v takovém případě oslovený manažer vyčkává, aby uplynul rok a na bonus měl nárok. Domlouvají se i například na proporční části bonusu, pokud odchází dříve. U bankéřů jsou tyto bonusové částky odloženy na tříleté intervaly. Podle domluvy jim budoucí zaměstnavatel může poměrnou část vyplatit v podobě nástupního platu či "retenčních bonusů".

Je běžnou praxí, že na schůzky s klienty nebo vámi oslovenými manažery berete právníky?

K tomu nedochází, to totiž vůbec není nutné. Občas se s právníky díváme na to, zda je smlouva dobře vyvážená nebo aktuální. Zatím nebylo žádných řekněme zásadnějších sporů. Za více než desetiletou praxi v oboru jsme se nemuseli s nikým soudit. Občas se potkáváme s právníky "na druhé straně" - naši budoucí klienti přicházejí s právním zástupcem, aby dojednali případné úpravy ve smlouvě, kterou navrhujeme uzavřít.

S právníky obecně přicházíme do kontaktu v momentě dojednání smluvního vztahu, uzavření určitého kontraktu. Dále se s nimi setkáváme při přípravě manažerských smluv pro klienty, které my jako headhunteři přivedeme.

Na jaké právní problémy jste při činnosti headhuntera narazil?

Téměř na žádné, asi máme štěstí. Ale je to dáno i způsobem, jakým k práci přistupujeme. Vše funguje na domluvě a osobním přístupu. S "vyhrocenými" právními problémy jsme se za desetiletou praxi skutečně nesetkali. S trestním právem jsme přišli do styku snad jen v případě, kdy kancelář White & Case hledala odborníka z této oblasti. Po celou dobu se dbalo se zejména na ochranu korporátních zákazníků. -

 

JAN BUBENÍK

- Zakladatel a jednatel headhunterské společnosti Bubenik Partners

- V minulosti pracoval pro americkou management consulting firmu McKinsey & Co nebo šéfoval pražské pobočce headhunterské společnosti Korn/Ferry

- Vystudoval ekonomii v Coloradu

- Jako studentský lídr se při sametové revoluci aktivně zapojil do politiky a po revoluci v roce 1989 se stal nejmladším členem parlamentu

Foto: Martin Svozílek