1) Zájezd namísto cestovní smlouvy a pořadatel namísto cestovní kanceláře

NOZ nově používá termínu "smlouva o zájezdu". Nové pojmenování je výsledkem kritiky starého označení, neboť to úplně přesně neodpovídalo tomu, co bylo obsahem cestovní smlouvy. Plněním totiž nebyla pouze cesta, ale zájezd jako soubor služeb. S označením zájezd tak nově počítá NOZ, který jej definuje jako soubor služeb cestovního ruchu, pokud je uspořádán na dobu delší než 24 hodin nebo zahrnuje-li přenocování a obsahuje-li alespoň dvě z těchto plnění:

ubytování

dopravu

jinou službu cestovního ruchu, která není doplňkem dopravy nebo ubytování a tvoří významnou část souboru nabízených služeb (§ 2522 NOZ).

Je tedy třeba uvést, že se tak nyní setkáváme s mnohem přesnějším označením.

Další velkou novinkou, kterou rekodifikace přinesla, je, že za osobu pořadatele zájezdu se nepovažuje pouze cestovní kancelář s platnou koncesí, ale každý, kdo nabízí zájezd veřejnosti nebo skupině osob podnikatelským způsobem (§ 2523 NOZ). Tímto novým pojetím se proto rozšiřuje ochrana dobré víry klienta. Neboť ten, přestože uzavře smlouvu s neoprávněnou osobou, má zákonem garantována stejná práva, jako kdyby smlouvu uzavřel s pořadatelem, který oprávnění má.

2) Sjednávat lze ústně, potvrzení musí být písemné

Na rozdíl od staré úpravy, smlouva o zájezdu nemusí být písemná. Obligatorně ovšem musí být v písemné formě potvrzení o zájezdu (§ 2525 NOZ). Upouští se tak od tvrdosti a striktní úpravy písemné formy cestovní smlouvy. Přesné náležitosti potvrzení jsou pak uvedeny v zákoně (§ 2527 NOZ). Patří mezi ně například cena zájezdu, výše odstupného, ubytování, jeho kategorie a stupeň vybavení. Potvrzení by tak mělo být co nejpřesnější, aby zákazník nekupoval tzv. zajíce v pytli, ale přesně věděl, jaké služby a v jaké kategorii mu budou zaručeny.

Povinností pořadatele je následně doručit zákazníkovi další podrobné a důležité informace, které nejsou obsaženy ve smlouvě, nejpozději sedm dní před zahájením zájezdu. Součástí toho je samozřejmě i letenka. Stejnou povinnost obsahovala i stará úprava. Situace může být někdy nevyzpytatelná, někdy není možné všechny informace takto v předstihu poskytnout. Nicméně pořadatelé mají tuto povinnost a klienti jsou oprávněni si tyto informace vyžádat.

3) Změna je možná, ale má svá pravidla

Pořadatel je oprávněn změnit jak cenu zájezdu, tak smlouvu samotnou. V obou případech musí být ovšem splněny zákonné podmínky.

Dle § 2530 NOZ může pořadatel zvýšit cenu zájezdu, ale pouze z důvodů uvedených v odst. 2 (zvýší-li se cena za dopravu, letištní, přístavní či jiné poplatky, směnný kurz české koruny v průměru o více než 10 procent). Všechny tyto uvedené situace mohou být důvodem zvýšení ceny zájezdu, pouze pokud nastanou do 21. dne před sjednaným okamžikem zahájení zájezdu. Pozdější změna podmínek už nemůže mít na cenu zájezdu vliv.

Nutí-li vnější okolnosti pořadatele změnit podmínky zájezdu, navrhne zákazníkovi změnu smlouvy (§ 2531 NOZ). Jestliže s touto změnou klient nesouhlasí, má právo od smlouvy odstoupit. Nárok má potom na náhradní zájezd, u kterého už pořadatel nemůže zvyšovat jeho cenu.

Odstoupit od smlouvy může zákazník před zahájením zájezdu vždy, pořadatel jen, pokud byl zájezd zrušen nebo porušil-li klient svou povinnost. Jestliže pořadatel zruší zájezd ve lhůtě kratší jak 20 dní před jeho zahájením, přísluší zákazníkovi penále ve výši 10 procent z ceny zájezdu. To neplatí, pokud byl zájezd zrušen vzhledem k vyšší moci (§ 2535 NOZ).

Na druhou stranu, povinností klienta je uhradit pořadateli stornopoplatek, jestliže od smlouvy odstoupí z jiného důvodu, než je porušení pořadatelových povinností, nebo jestliže zákazník sám povinnosti poruší.

4) Reklamace a pomoc v nesnázích

Na co si musí dát zákazníci dobrý pozor, je lhůta pro vytknutí vad zájezdu. Ta se zkracuje na jeden měsíc od jeho skončení. Pokud tuto lhůtu oprávněný dodrží, má nárok na slevu z ceny ve výši přiměřené rozsahu a trvání vady (§ 2540 NOZ).

Co se nicméně v zákoně rozšířilo, je pomoc v nesnázích. Ta nově musí být pořadatelem poskytnuta neprodleně. Zároveň nejsou v zákoně obsaženy žádné konkrétní příčiny nesnází. Lze tedy uvažovat o tom, že ať už se do nesnadné situace klient dostane z jakéhokoli důvodu, pořadatel je povinen mu pomoct.

5) Narušená dovolená a způsobená újma

Institut narušené dovolené byl podle důvodové zprávy do NOZ zaveden po vzoru jiných zemí Evropské unie (například Nizozemsko, Německo, Belgie). Velký vliv na jeho zavedení měla také judikatura ESD. Náhrada za tzv. ztrátu radosti z dovolené opravňuje zákazníka domoct se nejen náhrady za majetkovou újmu, ale také za nemajetkovou újmu za narušení dovolené při porušení povinnosti pořadatelem, za niž odpovídá (§ 2543 NOZ). Intenzita porušení pak spočívá zejména v tom, že jeho příčinou došlo ke zmaření nebo podstatnému zkrácení zájezdu. Dočkáme se tak zřejmě bohaté judikatury soudů, která se bude dotýkat této otázky. -

Hlavní zdroj: Důvodová zpráva k novému občanskému zákoníku


Čerpání dovolené podle zákoníku práce


Určení čerpání

1. Čerpání dovolené určuje zaměstnavatel tak, aby mohla být čerpána zpravidla v celku. Pokud se poskytuje v několika částech, jedna z nich musí trvat alespoň dva týdny v celku (lze se dohodnout jinak). Určenou dobu čerpání musí zaměstnavatel oznámit alespoň 14 dní předem.

2. Při určení se přihlíží k:

- provozním důvodům zaměstnavatele

- oprávněným zájmům zaměstnance

3. Zaměstnavatel může v dohodě s odborovou organizací a se souhlasem rady zaměstnanců určit hromadné čerpání dovolené, jen jestliže je to nezbytné z provozních důvodů; hromadné čerpání dovolené nesmí činit více než dva týdny a u uměleckých souborů čtyři týdny.

4. Musí být čerpána ve stejném kalendářním roce, kdy vznikl nárok na ni, ledaže tomu brání:

- překážky na straně zaměstnance

- naléhavé provozní důvody

5. Dodatková dovolená musí být vždy vyčerpána, a to přednostně.

6. Zaměstnavatel nesmí určit čerpání dovolené na dobu, kdy zaměstnanec:

- vykonává (výjimečné) vojenské cvičení

- je uznán dočasně práce neschopným

- je na rodičovské dovolené

- je zaměstnankyně na mateřské dovolené

Na dobu ostatních překážek v práci na straně zaměstnance smí zaměstnavatel určit čerpání dovolené jen na jeho žádost.

7. Pokud zaměstnankyně požádá o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené (případně v době rodičovské, která běží ve stejné době jako mateřská), je zaměstnavatel povinen její žádosti vyhovět.


Dovolená

1. Když připadne svátek na pracovní den během čerpání dovolené, nezapočítává se jako vyčerpaný den.

2. Dovolená se přeruší, pokud zaměstnanec:

- nastoupí (výjimečné) vojenské cvičení

- byl uznán dočasně práce neschopným

- ošetřuje nemocného člena rodiny

- nástupem rodičovské dovolené

- nástupem mateřské dovolené u žen

3. Zaměstnavatel nahrazuje zaměstnanci náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly proto, že zaměstnavatel změnil určenou dobu čerpání dovolené nebo že ho z dovolené odvolal.


Nevyčerpaná dovolená

1. Nemůže-li být dovolená vyčerpána v daném roce, zaměstnavatel musí určit čerpání tak, aby byla vyčerpána nejpozději do konce následujícího kalendářního roku.

2. Není-li čerpání určeno nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené rovněž zaměstnanec. Zaměstnavateli to oznámí alespoň 14 dnů předem.

3. Zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou pouze v případě skončení pracovního poměru. Náhrada se neposkytuje za nevyčerpanou dodatkovou dovolenou.


Grafika: Ondřej Šafránek

Související