Kolik práce pro vás představoval nový občanský zákoník?

Intenzivně se mu věnujeme už rok. Nejhorší asi byla ta míra právní nejistoty, kdy jsme až do konce byli napjati, jestli NOZ bude, či nebude. Připravovali jsme se změnou smluvních dokumentů, tvorbou disclaimerů do e-mailů či novými instrukcemi pro naše obchodníky.

Na kolik vás to přišlo?

Přesné vyčíslení nemáme, ale troufám si říct, že u nás nešlo o takové částky, jako zmiňovaly třeba banky. Řádově šlo maximálně o několik milionů, rozhodně ne o desítky.

Jak hodnotíte nový občanský zákoník?

Začátkem ledna se toho stalo méně, než lidé očekávali. Nestalo se vlastně nic, čeho by si mohl běžný člověk všimnout. Nový zákoník se bude postupně projevovat víc a víc, protože řada vztahů se řídí stále starou úpravou a ty řídící se novou úpravou v praxi ještě nedorostly do stadia sporů. První následky nového občanského zákoníku budeme moci hodnotit nejdříve po půl roce, po roce. Celkově ale nepatřím ani k jeho bigotním zastáncům, ani k militantním odpůrcům. Mám mnohé výhrady, ať už jde o rozsah, nebo o míru a množství inspirací, které byly použity při jeho tvorbě. Na druhou stranu jsem delší dobu pociťoval nutnost změny. Nejsem si jistý, jestli musela být takto rozsáhlá. Největším problémem bude obrovská diskontinuita rozhodovací praxe soudů. Bojím se, že bude trvat řádově pět deset let, než se vytvoří ustálená judikatura, přičemž do té doby budou rozhodnutí velmi různorodá a protichůdná.

Čím jsou telekomunikace pro právníka specifické?

Tohle odvětví po právní stránce pokrývá tak pestrou škálu oborů, že téměř nemá obdoby. S výjimkou trestního práva, které neděláme tak často, a s výjimkou M&A transakcí (i když i těch v poslední době přibývá), se pohybujeme prakticky ve všech oblastech práva. Ať je to pracovní právo, autorské právo - mobilní sítě potřebují neustále nová řešení na míru - či stavební právo, protože stavíme další a další základnové stanice. Věnujeme se samozřejmě i zákaznickým vztahům, ochraně osobních údajů, vymáhání pohledávek a dalším s tím spojeným věcem. A takto bych mohl pokračovat dál. Já osobně se po odborné stránce snažím více věnovat oblasti ochrany soukromí, data retention, správnímu a soutěžnímu právu.

Jak velký řídíte tým?

Právníků máme šestnáct s tím, že ne všichni u nás působí na plný úvazek. V regulačním týmu působí pět lidí, v bezpečnostním zhruba patnáct. Postupem času dochází k tomu, že se agendy stávají rutinnějšími a zaberou kratší dobu, zároveň ale ruku v ruce s tím přicházejí nové agendy, které dříve nebyly. Před několika lety jsme například vůbec nedělali televizní a rozhlasové vysílání, mobilní platební služby a podobně.

Říká se, že technologický pokrok je tak rychlý, že mu právo nestačí. Jak se v takové situaci pracuje na právním oddělení v telekomunikacích?

Souhlasím s vámi, ale právě to mi přijde zajímavé, protože pokud bych pracoval v oblasti, která by se nevyvíjela, asi by mě to dříve nebo později přestalo bavit. Jsem rád, že se právní úprava i technologie vyvíjejí a že jsme nuceni vytvářet stále nová a kreativní řešení v oblastech, které právo úplně nepokrývá. Zajímavý je také posun, který jsem zmiňoval. Telekomunikace už nejsou zdaleka jen otázkou zavolání si nebo poslání SMS zprávy. SMS zprávou dnes již zaplatíte třeba jízdenku hromadné dopravy nebo si on-line objednáte film. To vše jsou oblasti, ve kterých se dostáváme za hranici telekomunikační regulace a stáváme se objektem i regulace finanční a televizní.

S jakými advokátními kancelářemi spolupracujete?

Zastávám názor, že interní právník, který má na starosti ucelenou agendu od banálních každodenních dotazů až po větší věci, bude mít vždycky větší vhled do konkrétních věcí než advokát. Současně si ale myslím, že externí právník, který se věnuje třeba soutěžnímu právu, je schopen získat takové synergie, kterých by interní právník nikdy nedosáhl. Když advokát zpracovává soutěžní právo pro několik velkých firem z různých odvětví, byť navzájem odlišných, je schopen své zkušenosti a znalosti použít. Něco podobného by interní právník nikdy nebyl schopen získat. V poslední době jsme například v oblati M&A opakovaně spolupracovali s kanceláří Havel, Holásek & Partners, včetně soutěžní oblasti. Robert Neruda je, myslím, odborníkem, který u nás nemá obdoby. Třeba v oblasti pracovního práva se zase málokdo vyrovná Nataši Randlové.

Můžete popsat, jak vypadá váš běžný pracovní den? Existuje pro vás vůbec něco takového?

Můj den sestává z mnoha různých schůzek, interních nebo externích. Nezbývá mně, bohužel, mnoho času na běžnou právní činnost; to si snažím v poslední době alespoň trochu vynahrazovat tím, že působím jako rozhodce Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře a Agrární komoře ČR. Alespoň tam si mohu kauzy zpracovávat opravdu sám a současně mně to umožňuje mít na ně odlišný pohled. Snažím se také psát články, často o právních tématech ne úplně právním způsobem. Snažím se, aby nebyly tak terminologicky a právně "suché", ale zároveň dbám na to, aby nikdo nemohl říct, že jsou právně nepřesné. Přednáším také na konferencích. Kromě toho si myslím, že člověk by měl dělat také něco, co není zpoplatněno. V mém případě to je práce ve výkonné radě UNICEF ČR.

Proč jste se vydal cestou podnikového právníka? Proč nejste třeba advokát nebo soudce?

Už sama ta otázka naráží na striktní české rozdělení, kdy se člověk musí hned po škole rozhodnout, jestli půjde tím, či oním směrem. Těžko si představit, že po pěti, deseti, dvaceti letech ve funkci interního právníka půjdu dělat koncipienta, byť samozřejmě úplně vyloučeno to není. Daleko flexibilnější mně přijde úprava v jiných zemích, kdy právník složí univerzální zkoušku a poté může profesi měnit. Třeba se ale ještě jednou rozhodnu uchýlit do advokacie, nebo minimálně k advokátním zkouškám.


Miroslav Uřičař

- General Counsel Legal, Regulatory & External Affairs

- rozhodce Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře a Agrární komoře ČR

- absolvoval Právnickou fakultu UK v Praze, následně pracoval v OKD, odkud přešel do RadioMobilu (dnešní T-Mobile)

 

"Pohybujeme se prakticky ve všech oblastech práva. Ať je to pracovní právo, autorské právo - mobilní sítě potřebují neustále nová řešení na míru - či stavební právo, protože stavíme další a další základnové stanice. Věnujeme se samozřejmě i zákaznickým vztahům, ochraně osobních údajů, vymáhání pohledávek a dalším s tím spojeným věcem."

 

FOTO LUKÁŠ BÍBA, ARCHIV ECONOMIA

Související