Jak se k základním registrům staví státní správa?

Rozdělím to do dvou oblastí. Ta část veřejné správy, která se intenzivně na přípravě systému základních registrů podílí je samozřejmě velmi dobře informována a všechna opatření, která se jí týkají, se snaží maximálně zabezpečit tak, aby od 1. července všechno fungovalo.

Zbytek veřejné správy bych rozdělil také do dvou podskupin. Státní správa je trochu zaskočena a překvapena, protože řada věcí je pro ni úplně nová, a tak si s ní v některých případech neví rady. Není to o tom, že by nechtěli, ale o tom, že ten pohled je natolik novátorský, že se s ním těžko sžívají. A pokud jde o samosprávu, ta je velice kvalitně připravena. Oni tu agendu a ten konkrétní zákon reálně vykonávají.

Obecně, není to tak, že bych viděl negaci, není to tak, že bychom vnímali odpor nebo snad dokonce snahy něco blokovat. Pokud někoho něco zaskočilo, je to právě ten nový pohled a to široké pojetí.

Dá se zobecnit, jaké očekávání veřejná správa od základních registrů má?

Očekávání jsou veliká a možná větší, než jaká je realita. Poslední dva měsíce vysvětlujeme všem úředníkům, že ve své podstatě se pro ty, kteří jsou editory, nic nezmění. Dál pracují ve stejném systému. Základní registry nebudou duplicitní vůči těm systémům, ve kterých pracují, ony jsou technologická zrcadla. Data, která do nich zapíšou, se automaticky technologickým řešením, pokud jsou referenční, přenášejí do základních registrů. Ale bude-li úředník potřebovat ztotožnit občana a ověřit údaje o něm, bude muset přistoupit k základním registrům, protože tam jsou ta referenční data. Ve filozofii základních registrů a agendových informačních systémů je ale základní rozdíl. Základní registry nikdy nesmějí sdružovat historii údajů a nikdy nesmí umožnit sdružování údajů k jedné osobě z vícero aspektů, a to proto, aby se z nich nestal Velký bratr. Úředníci možná očekávají větší změnu, než ke které reálně k 1. červenci dojde. Celá změna do optimálního stavu bude trvat ještě roky.

Jak se změní postup při ztotožňování občana, podnikatele a podobně?

Tam jde samozřejmě o velkou změnu. Podle § 5 zákona o základních registrech nesmíme po občanech vyžadovat dokládání referenčních údajů, musíme si je najít v těch registrech. To znamená přechod téměř u všech činností na digitalizované interaktivní formuláře. Ty jsou v tuto chvíli jedním z největších problémů, které máme. Měly být k dispozici 29. listopadu loňského roku od jednotlivých ministerstev, ohlašovatelů agend. V současnosti máme hotové formuláře pouze v 10 agendových informačních systémech. Všechny fomuláře tak k 1. červenci zdigitalizované nebudou, proto jsme vládě předložili materiál, aby nám uložila po kontrole, kterou musí provést správce dané agendy, zajištění digitalizace a interaktivity.

Jak velký problém je, že to nebude hned od 1. července?

Problém to samozřejmě je, zejména u těch malých a nejmenších obcí, kde mají formuláře vytištěné v řadě případů v zásobě. Jde o to, každému úředníkovi vysvětlit, že od 1. července nemá právo vyžadovat ty údaje, takže i když na tom formuláři budou, nesmí trvat na tom, aby je občan vyplnil. Pokud mu je vyplní dobrovolně, tak to není nic proti ničemu. Primárně by neměl být porušen základní úřední postup. Procesy ve veřejné správě to nezmění hned, proto v této souvislosti nepoužíváme slovo revoluce, ale evoluce. Nezablokujeme veřejnou správu, neznamená to, že od 2. července nebude fungovat.

Jak to bude s doručováním údajů do datových schránek?

Každému držiteli datové schránky máme povinnost poslat jednou za rok, vždy po skončení kalendářního období, de facto výpis ze základních registrů, ve kterém mu sdělíme, které údaje o něm stát vede v základních registrach a kdo se na ně v jaké úřední roli a proč díval. To je samozřejmě na veřejnou správu obrovský bič a výrazné posílení občanské společnosti. Druhá cesta je kdykoliv na vyžádání, například v případě Czech POINTů půjde o zpoplatněný výpis. Ze začátku to nebude rozsáhlé, bude to pro ty poučené, kteří o to mají zájem. Výpis dostanou okamžitě na místě.

Bude právně nezpochybnitelný?

Bude právně nezpochybnitelný. Všechny referenční údaje jsou právně závazné, což je ve veřejné správě také úplná novinka. Do právního řádu zavádíme tři základní principy. První je, že referenční údaje mají přednost před jakýmikoliv jinými údaji ve veřejné správě. Za druhé, že je úředník musí primárně využívat při úřední činnosti a za třetí, že úředník, který čerpá data ze základních registrů je ze zákona definován jako člověk, který je čerpá v dobré víře a nikdo po něm nemůže chtít náhradu žádné škody v případě, že by ten údaj nebyl správný, protože to v řadě případů neovlivní.

Jaké náklady si zavedení základních registrů vyžádalo?

Pro celý systém základních registrů se všemi doprovodnými úpravami agendových informačních systémů, ať už registrových nebo navazujících, bylo alokováno zhruba 2,9 miliardy korun. Ta částka zatím není vyčerpána. Podařilo se nám například vysoutěžit nižší dodávky, někde tedy šetříme, někde ne. Všechny náklady ale samozřejmě ještě nejsou uhrazeny. Proces probíhá a projekty končí až k 31. prosinci 2012 a ještě tam probíhají další akceptace. Nemůžu v tuto chvíli říci, kolik bylo reálně vydáno, protože se to každý den mění.

Kolik budou činit náklady na provoz základních registrů?

Jsou kalkulovány a materiál bude předložen vládě. Trochu je problém, že ten materiál byl předložen již v roce 2009, ale chybou tehdejšího vedení Ministerstva vnitra nebyly ty peníze de facto nárokovány. Materiál byl sice schválen, ale bez uložení úkolu ministrovi financí peníze uvolnit. Je tam tedy garance, kolik by to mělo stát, ale Ministerstvo financí nemá úkol ty peníze "nadělit".

Pokoušíme se o to znovu a je to zhruba do 200 milionů korun ročně, a to za úplně všechno. To znamená i za provozy správců registrů. I pro ty tři nebo čtyři ústřední správní úřady, které mají na starosti registry, je to úplně nová činnost. Jen u registru práv a povinností, který je v gesci odboru veřejné správy Ministerstva vnitra, se rozesílalo v jeden den sedm a půl tisíce datových zpráv úřadům. Je to kontinuální činnost, kterou tu dělají dva lidé při své práci, což je katastrofa. Jsou to tedy také nároky na nová místa, která by měla zabezpečovat tu činnost, náklady na klasické provozní mandatorní dopady typu pronájmu datových center, housing, hosting. Také plyn, voda, elektřina, chlazení, pronájem, bezpečnost a ostraha prostor a pak také provozní odpůrné náklady typu servisních smluv. Neznamená to ale 200 milionů korun příští rok. Postupně to bude narůstat.

Proti tomu jsou z roku 2008 cost benefit analýza a Feasibility study a z obou těch dokumentů vyplývá, že systém základních registrů je schopen při úplně maximálním vytížení a využití ušetřit nejen státnímu rozpočtu, ale i podnikatelům, na ztrátě produktivního času a podobně až 8 miliard korun zhruba v období tří let.

Nyní jsme to přepočítávali, ceny a systém nákladů se za ty roky změnily, a jsme zhruba na třech, čtyřech miliardách korun úspory za tři roky. I tak je ta úspora veliká.

Jak byste význam základních registrů shrnul?

Vždy říkám, že vzorovým příkladem významu základních registrů z pohledu občana je to, že když se dnes slečna vdá, tak musí navštívit minimálně šest úřadů a řadu dalších subjektů, třeba mobilního operátora nebo banku, a doložit tam změnu příjmení. U základních registrů to bude tak, že matrikářka zanese změnu do knihy a tím pádem do informačního systému evidence obyvatelstva a pokud ta dáma dá souhlas, tak to dokážeme pomocí systému základních registrů předat i těm osobám typu banky a podobně. To je obrovská úspora.

FOTO: Ministerstvo vnitra ČR

Související