Česká národní banka - ilustrační foto
Česká národní banka - ilustrační foto
autor: HN - Martin Svozílek

"Česká národní banka bude mít dostatek kompetence a pravomocí na to, aby se český klient bankovního sektoru a český daňový poplatník cítil bezpečně. To byl náš úkol, a ten jsme splnili. Pokládám to za mimořádný úspěch při vyjednávání a obhajování národních zájmů České republiky,“ prohlásil ministr financí Miroslav Kalousek po jednání ministrů financí Evropské unie v Bruselu.

Ministři schválili návrh směrnice, který zavádí jednotné požadavky na regulaci bank a zpřísňuje tzv. kapitálovou přiměřenost. Jedná se o poměr, který ukazuje, kolik má banka okamžitě zpeněžitelných prostředků oproti svým půjčkám a dalším závazkům. Velmi zjednodušeně charakterizuje odolnost banky při krizových situacích.

Současné zpřísnění požadavků bude podle Kalouska problematické pro některé evropské banky, nikoliv ale pro české. "Všechny naše finanční instituce tuto směrnici už teď bohatě plní,“ prohlásil Kalousek.

Česko bude moct zakázat českým bankám platit svým matkám

Kalousek ale považuje za české vítězství hlavně to, že dceřiné společnosti zahraničních bank bude nadále regulovat Česká národní banka. Bude pro ně v případě potřeby moci zpřísnit požadavky na kapitálovou přiměřenost nad celoevropskou úroveň. A hlavně, bude moci zakázat, aby česká dceřiná společnost odváděla své mateřské instituci tolik peněz, že by mohla sama zkrachovat. Třeba vyměnila svoji hotovost za řecké dluhopisy z mateřské instituce.

Dnes nad podobnými obchody bdí Česká národní banka, podle původní směrnice to ale měl dělat regulátor ze země, kde je sídlo mateřské instituce banky. A ten by se o české problémy nemusel zajímat. Tomu se ovšem podařilo zabránit.

"Bylo to pro Českou republiku životně důležité, protože devadesát devět procent jejího bankovního sektoru jsou dceřiné společnosti zahraničních bank. Nebylo myslitelné, aby domácí regulátor tahal za kratší konec. Nakonec se povedlo, že Česká banka, má poslední slovo," prohlásil Kalousek.

Stinnou stránkou jsou peníze, které leží

Národní regulace bankovnictví má ovšem i své stinné stránky. Zaručuje sice vysokou ochranu vkladů v bankách a všeobecně bankovního sektoru proti případným krachům, na druhou stranu velkým zahraničním bankovním holdingům neumožňuje efektivně přelévat přostředky mezi zeměmi. Například převést peníze z jedné země, kde je nadbytek vkladů, jako třeba v České republice, do druhé země, kde je hlad po úvěrech. Zároveň to ovšem znamená, že pokud nejsou o peníze uložené v bankách zájemci a nelze je přesunout jinam, nemohou vydělávat, a vkladatelé tak dostávají často ze svých peněz nízké úroky, které nepokryjí ani inflaci.

Navrženou směrnici ještě musí schválit Evropský parlament. Ten v ní ale chce prosadit některé své představy, například tvrdá omezení pro odměny manažerů bank.

Autoři: Marek Hudema