Podle jednoho z návrhů by měl § 114 odst. 3 zákoníku práce nově znít takto: „Vedoucímu zaměstnanci (§ 11) nepřísluší dosažená mzda a příplatek ani náhradní volno podle odstavců 1 a 2, je-li jeho mzda sjednána (§ 113) již s přihlédnutím k případné práci přesčas. Mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas je možné takto sjednat, je-li současně sjednán rozsah práce přesčas, k níž bylo při sjednání mzdy přihlédnuto. Mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas je možné sjednat v mezích celkového rozsahu práce přesčas (§ 93 odst. 4).” Příslušný odstavec by se tak měl nově týkat jen vedoucích zaměstnanců, alespoň takový je návrh Jana Chvojky, Jeronýma Tejce, Františka Bublana, Bohuslava Sobotky a dalších poslanců (jde o sněmovní tisk 601).

V případě jiného návrhu, který se týká § 215 odst. 2 zákoníku práce, jde o rozšíření výčtu zaměstnanců, kteří konají práce zvlášť obtížné a náleží jim tak dodatková dovolená, vymezená § 215. Podle návrhu by se měla týkat i těch, kteří „jako zdravotničtí pracovníci vykonávají činnosti při poskytování zdravotnické záchranné služby alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby.” Došlo by tedy k rozšíření zmíněné odstavce o písmeno i, a to právě v citovaném znění. Jde o návrh Jiřího Štětiny, Lenky Andrýskové, Jiřího Rusnoka, Borise Šťastného, Marka Šnajdra, Jiřího Skalického, Aleše Roztočila, Pavla Holíka, Jaroslava Krákory, Soni Markové a Vojtěcha Adama (sněmovní tisk 593).

Vedle toho se ve zmíněných návrzích navrhují i změny dalších zákonů (v případě prvního jde o zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů a zákon o specifických zdravotních službách, v případě druhého pak o zákon o zdravotnické záchranné službě).

Související