Z hlediska podmínek pro zaměstnávání se rozlišují tři kategorie cizinců, jejichž právní režim je upraven odlišně. Jde o cizince:

- s trvalým pobytem na základě povolení k pobytu na území České republiky. Své postavení dokládají tito cizinci po dosažení patnácti let věku průkazem o povolení k pobytu vydaným Policií ČR. Na tyto cizince se pohlíží při zaměstnávání jako na státní občany ČR, nepotřebují povolení k zaměstnání a s výjimkou některých povolání, kde zákon vyžaduje státní občanství (např. státní služba), nejsou při volbě zaměstnání omezeni.

- občany členských států Evropské unie a jejich rodinné příslušníky. Tito občané mají v pracovněprávních vztazích v České republice stejné právní postavení, jako občané České republice. Občané Evropské unie proto v České republice nepotřebují povolení k zaměstnání a mají právo pobytu po dobu jeho trvání. Obdobně jako na občany Evropské unie se pohlíží i na občany ze států Evropského hospodářského prostoru (EHP), tedy z Norska, Islandu a Lichtenštejnska. Povolení k zaměstnání nepotřebují ani občané Švýcarska.

- občany ze třetích států. Tito cizinci potřebují pro přijetí do zaměstnání, jakož i po celou dobu zaměstnání v České republice povolení k zaměstnání od příslušného úřadu práce. Výjimka je v případech, kdy je jiná úprava provedena mezinárodní smlouvou, jíž je Česká republika vázána. Tito cizinci potřebují rovněž povolení k pobytu za účelem zaměstnání. U této kategorie cizinců došlo od 1. ledna 2011 k největším změnám.

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OBČANŮ ZE STÁTŮ EVROPSKÉ UNIE


Právní úprava zaměstnávání občanů Evropské unie v zákoně o zaměstnanosti vychází zejména z Nařízení Rady 1612/68 EHS o volném pohybu pracovníků v rámci Společenství. Směrnice Rady č. 90/365/EHS o právu pobytu zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné po skončení její pracovní činnosti a z Nařízení Komise EHS č. 1251/70 o právu pracovníků zůstat na území členského státu poté, co byli v tomto státě zaměstnáni. Právo ES zapracované do zákona o zaměstnanosti zajišťuje občanům z členských států Evropské unie a jejich rodinným příslušníkům stejné právní postavení při uplatňování se na trhu práce v České republice jako občanům České republiky.

Oproti občanům států, které nejsou členy Evropské unie, jde o odlišnou právní úpravu spočívající zejména v tom, že k výkonu práce na území České republiky nepotřebují mít povolení k zaměstnání od úřadu práce. Do zákona o zaměstnanosti je rovněž zapracován čl. 39 Smlouvy o založení ES, který umožňuje volný pohyb pracovníků uvnitř Společenství a umožňuje např. ucházet se o zaměstnání, pobývat v některém z členských států za účelem výkonu zaměstnání apod.

INFORMACE O ZAMĚSTNÁVÁNÍ


Nastoupí-li do zaměstnání občan Evropské unie nebo cizinec, u kterého se nevyžaduje povolení k zaměstnání (např. občan s trvalým pobytem, občan s uděleným azylem, rezident - viz § 98 zákona o zaměstnanosti) jsou zaměstnavatel nebo právnická či fyzická osoba, ke které jsou tyto fyzické osoby svým zahraničním zaměstnavatelem vyslány na základě smlouvy k výkonu práce, povinny o této skutečnosti informovat písemně příslušný úřad práce nejpozději v den nástupu těchto osob k výkonu práce.

Obdobná povinnost se vztahuje i na případy, kdy za trvání zaměstnání nastane skutečnost, na jejímž základě již tyto osoby povolení k zaměstnání nepotřebují. Tuto informační povinnost musí zaměstnavatel splnit nejpozději do deseti kalendářních dnů ode dne, kdy nastala skutečnost, na jejímž základě se povolení k zaměstnání nevyžaduje.

Písemná informace obsahuje údaje vedené v evidenci, kterou je zaměstnavatel povinen vést podle § 102 zákona o zaměstnanosti. Jde např. o identifikační údaje cizince, jeho adresu v zemi trvalého pobytu, identifikační údaje zaměstnavatele apod. Každou změnu těchto údajů jsou zaměstnavatel nebo právnická či fyzická osoba, ke které jsou tyto osoby svým zahraničním zaměstnavatelem na základě smlouvy vyslány k výkonu práce, povinny nahlásit nejpozději do deseti kalendářních dnů ode dne, kdy změna nastala nebo kdy se o ní dověděli.

Zaměstnavatel nebo právnická či fyzická osoba, ke které byly tyto osoby svým zahraničním zaměstnavatelem na základě smlouvy vyslány k výkonu práce, jsou povinny nejpozději do deseti kalendářních dnů informovat příslušný úřad práce o ukončení jejich zaměstnání nebo vyslání.

POVINNOST ZAMĚSTNAVATELE


Do zákona o zaměstnanosti byl od 1. ledna 2011 zařazen nový § 86. Stanoví zaměstnavatelům povinnost k součinnosti s úřady práce mají-li zájem zaměstnávat cizince. Zaměstnavatelé mohou získávat cizince na volná pracovní místa, která nelze obsadit jinak, jestliže předem úřadu práce oznámí a projednají s ním záměr zaměstnávat cizince včetně jejich počtu, druhu práce, kterou budou vykonávat a předpokládané doby výkonu práce.

Předchozí oznámení a projednání záměru zaměstnávat cizince se nevyžaduje u zaměstnavatele, který hodlá zaměstnávat cizince:

- kterému je vydáno povolení k zaměstnání bez ohledu na situaci na trhu práce,

- u kterého se povolení k zaměstnání nevyžaduje,

- který žádá o prodloužení povolení k zaměstnání,

- který bude zaměstnán jako držitel zelené nebo - od 1. ledna 2011- modré karty.

Cizinec může být přijat do zaměstnání jen tehdy, má-li platné povolení k zaměstnání a platné povolení k pobytu na území České republiky. O vydání povolení k zaměstnání (mimo zelené nebo modré karty) žádá cizinec písemně úřad práce zpravidla před svým příchodem na území České republiky sám nebo prostřednictvím zaměstnavatele, u kterého má být zaměstnán.

Žádost o vydání povolení k zaměstnání obsahuje např. identifikační údaje cizince, jeho adresu v zemi trvalého pobytu a adresu pro doručování zásilek, číslo cestovního dokladu a název orgánu, který jej vydal, identifikační údaje budoucího zaměstnavatele, druh práce, místo výkonu práce a dobu, po kterou by mělo být zaměstnání vykonáváno.

K žádosti o vydání povolení je nutno přiložit vyjádření zaměstnavatele, že cizince zaměstná, doklady osvědčující odbornou způsobilost pro výkon požadovaného zaměstnání, lékařské potvrzení o zdravotním stavu cizince, které nesmí být starší než jeden měsíc.

Má-li cizinec zájem být zaměstnán v České republice na základě zelené nebo modré karty, žádost o její vydání nepodává na úřadu práce, ale na příslušném zastupitelském úřadu.

KDY SE NEVYŽADUJE POVOLENÍ K ZAMĚSTNÁNÍ


Povolení k zaměstnání nebo zelená karta (od 1. ledna 2011 i modrá ) se nevyžaduje k zaměstnání cizince např. s povoleným trvalým pobytem, cizinci, kterému byl udělen azyl, cizinci, jehož výkon práce na území České republiky nepřesáhne sedm po sobě jdoucích kalendářních dnů nebo celkem třicet dnů v kalendářním roce a jde-li zároveň o výkonného umělce, vědeckého, výzkumného nebo vývojového pracovníka, který je účastníkem vědeckého setkání, žáka nebo studenta do šestadvaceti let věku, sportovce a osobu, která v České republice zajišťuje dodávky zboží nebo služeb nebo toto zboží dodává nebo provádí montáž na základě obchodní smlouvy, případně vykonává záruční a opravářské práce. Dále se povolení nevyžaduje u cizince, který se na území ČR soustavně připravuje na budoucí povolání, nebo který byl vyslán na území České republiky v rámci poskytování služeb zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státu Evropské unie.

Povolení k zaměstnání se nevyžaduje též u občana, který na území České republiky pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu tzv. rezidenta jiného členského státu Evropské unie za účelem zaměstnání, pokud od vydání tohoto povolení uplynulo více než 12 měsíců. Rezidentem se rozumí občan ze třetí země (mimo stát EU), který získal povolení k dlouhodobému pobytu na území členského státu Evropské unie. Podmínkou je, že od povolení k dlouhodobému pobytu v některé jiné členské zemi Evropské unie uplynulo více než dvanáct měsíců. Např. občan Ukrajiny, který získal povolení k dlouhodobému pobytu v Polsku, nepotřebuje k zaměstnání v České republiky povolení od úřadu práce, jestliže od vydání povolení v Polsku, které je členským státem Evropské unie, uplynulo více než dvanáct měsíců.

ZELENÉ KARTY


Novela zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zavedla od 1. ledna 2009 nový druh povolení k dlouhodobému pobytu cizinců za účelem zaměstnání ve zvláštních případech (dále jen "povolení k pobytu - zelená karta"). Toto povolení má duální charakter. Jde o povolení k zaměstnání i o povolení k pobytu cizince na území České republiky.

Smyslem této úpravy je odstranit nadbytečné administrativní překážky bránící operativnímu přístupu cizinců na český trh práce v profesích, které nebudou v době třiceti dnů od nahlášení volného pracovního místa úřadu práce obsazena českým občanem, občanem jiného členského státu Evropské unie nebo jejich rodinnými příslušníky. K tomuto účelu vede Ministerstvo práce a sociálních věcí centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli povolení k pobytu - zelená karta.

OMEZENÍ ZELENÝCH KARET


V souvislosti s potřebou řešit dopady ekonomické krize v oblasti zaměstnávání zahraničních pracovníků bylo nezbytné přijmout opatření vlády České republiky ke způsobu realizace projektu zelených karet. To bylo provedeno vyhláškou Ministerstva vnitra č. 461/2008 Sb.

Tato vyhláška uvádí seznam zemí, jejichž státní příslušníci jsou oprávněni o vydání zelené karty požádat. V aktuálně platné podobě obsahuje seznam dvanáct zemí, konkrétně jde o Austrálii, Bosnu a Hercegovinu, Černou Horu, Chorvatsko, Japonsko, Kanadu, Korejskou republiku, Makedonii, Nový Zéland, Srbsko, Ukrajinu, USA.

Vyhláška zúžila seznam zemí, jejichž státní příslušníci jsou oprávněni požádat o vydání zelené karty. Toto rozhodnutí bylo motivováno snahou minimalizovat případné negativní dopady na český trh práce v souvislosti s celosvětovou hospodářskou krizí. Vzhledem k tomu, že nekvalifikované profese jsou nejvíce ohroženy dopady ekonomické krize na pracovní trh, byly při tvorbě seznamu upřednostněny země, ze kterých lze očekávat příliv kvalifikovaných pracovníků. Zohledněny byly rovněž snahy o rovnováhu mezi zahraničně politickými hledisky a bezpečnostními hledisky.

PŘÍLEŽITOST PRO KVALIFIKOVANÉ CIZINCE


S oživením ekonomiky stoupá potřeba kvalifikovaných zaměstnanců. Proto byl od 1. ledna 2011 novelizován zákon o zaměstnanosti zákonem č. 427/2010 Sb., kterým se pro zaměstnávání kvalifikovaných cizinců zavedly tzv. modré karty. Tento způsob zaměstnávání se postupně zavádí ve všech státech Evropské unie.

Žádost o vydání modré karty je oprávněn podat cizinec, pokud chce v České republice pobývat přechodně po dobu delší než tři měsíce a bude zaměstnán na pracovním místě vyžadujícím vysokou kvalifikaci. Považuje se za ní řádně ukončené vysokoškolské vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání, pokud studium trvalo alespoň tři roky. Za cizince se považují občané států mimo Evropskou unii. Modrou kartu nemůže obdržet např. cizinec, který žádal o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu nebo který pobývá v České republice za účelem sezonního zaměstnání, rodinný příslušník občana Evropské unie, pokud pobývá na území České republiky.

Žádost o vydání modré karty podává cizinec na zastupitelském úřadu České republiky ve státu, jehož je občanem. Musí k ní přiložit pracovní smlouvu pro výkon zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci sjednanou na dobu nejméně jednoho roku na stanovenou týdenní pracovní dobu (zpravidla čtyřicetihodinová). V žádosti musí být rovněž uvedena hrubá měsíční mzda nebo roční mzda odpovídající alespoň výši 1,5násobku průměrné mzdy vyhlášené sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí (pro rok 2011 je to částka 34 986 Kč) a doklady potvrzující vysokou kvalifikaci. Modrá karta se vydává s dobou platnosti o tři měsíce delší, než je doba, na níž byla uzavřena pracovní smlouva, nejdéle však na dva roky. Nelze ji vydat na práci podle dohody o pracovní činnosti nebo podle dohody o provedení práce.

EVIDENCE PRACOVNÍCH MÍST


Centrální evidenci volných pracovních míst, která mohou obsadit držitelé modré karty, vede Ministerstvo práce a sociálních věcí (§ 37b zákona o zaměstnanosti). Volným pracovním místem se rozumí místo, které nebylo obsazeno do třiceti dnů od jeho oznámení úřadu práce, s výjimkou pracovních míst úředníků územních samosprávných celků a pracovních míst zaměstnanců, kteří ve správních úřadech vykonávají státní správu. Současně jde o místo, pro jehož výkon se vyžaduje vysoká kvalifikace. Se zařazením pracovního místa do centrální evidence volných pracovních míst musí zaměstnavatel souhlasit. Jedním z účelů centrální evidence je ochrana trhu práce České republiky. Proto nebude do centrální evidence volných pracovních míst zařazen zaměstnavatel, kterému byla v posledních dvanácti měsících před podáním žádosti o modrou kartu pravomocně uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce. Stejně tak nebude do centrální evidence zařazeno volné pracovní místo, pokud by jeho obsazení cizincem ohrozilo situaci na trhu práce.

V případě změny zaměstnavatele nebo pracovního zařazení vyznačí Ministerstvo vnitra v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli modré karty podání žádosti o souhlas se změnou zaměstnavatele, pracovní místo, pro které je souhlas vyžadován, a den udělení souhlasu. Aby byla centrální evidence vždy aktuální, sdělí Ministerstvo vnitra neprodleně po vydání modré karty Ministerstvu práce a sociálních věcí identifikační údaje cizince, kterému byla vydána modrá karta, stejně jako informace o prodloužení její platnosti nebo o jejím zrušení.

PLATNOST MODRÉ KARTY


Modrá karta je platná do doby:

- nabytí právní moci rozhodnutí o prodloužení doby její platnosti, pokud byla žádost o vydání modré karty podána v době platnosti modré karty,

- než jiný členský stát Evropské unie rozhodne o žádosti o vydání modré karty, pokud byla žádost o vydání modré karty podána v době platnosti modré karty,

- vycestování cizince z území, pokud mu jiný členský stát Evropské unie vydal modrou kartu.

ZRUŠENÍ PLATNOSTI


Ministerstvo vnitra, které modrou kartu vydává, může její platnost zrušit. Je to např. v případech, kdy její držitel o zrušení požádá, nebo jestliže přestal splňovat některou z podmínek pro vydání modré karty nebo údaje uvedené v žádosti neodpovídají skutečnosti (např. neexistence vysokoškolské kvalifikace).

Mezi pracovní důvody, pro něž platnost modré karty skončí, patří nesplnění povinnosti držitele karty spočívající v oznámení ministerstvu vnitra do tří pracovních dnů skončení pracovního poměru nebo změny pracovního zařazení.

To se však neuplatní v případě, kdy splnění uvedené povinnosti zabránily držiteli modré karty důvody na jeho vůli nezávislé.

Dále se zruší platnost modré karty, jestliže doba trvání nezaměstnanosti jejího držitele přesáhla tři po sobě jdoucí měsíce nebo jestliže k nezaměstnanosti držitele modré karty došlo opakovaně po dobu její platnosti, tedy alespoň dvakrát. To se však neuplatní v případě, kdy ke skončení pracovního poměru a z toho důvodu k nezaměstnanosti došlo z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce (např. organizační důvody, nadbytečnost zaměstnance, přemístění nebo zrušení zaměstnavatele, zdravotní stav držitele karty), nebo dohodou ze stejných důvodů nebo okamžitým zrušením podle § 56 zákoníku práce (např. nevyplacení mzdy zaměstnavatelem nebo zdravotní důvody na straně držitele karty).

Další důvody pro zrušení platnosti modré karty spočívají v jednání cizince. Např. byl-li pravomocně odsouzen za spáchání zvlášť závažného zločinu nebo je-li důvodné podezření, že její držitel může při dalším pobytu v České republice závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit bezpečnost státu. Důvodem pro zrušení platnosti modré karty dále je, jestliže její držitel nemá na území České republiky zajištěno ubytování. Zrušení platnosti modré karty rovněž znamená vyřazení jejího držitele z evidence uchazečů o zaměstnání [§ 29 písm. h) zákona o zaměstnanosti].

KONTROLA ÚŘADŮ PRÁCE


Dodržování ustanovení o zaměstnávání cizinců včetně pracovní činnosti podle zelených a modrých karet kontrolují úřady práce a v určitých oblastech i celní úřady.

Podle § 149 odst. 1 písm. b) a c) zákona o zaměstnanosti se právnická osoba (zaměstnavatel, agentura práce apod.) dopustí správního deliktu např. tím, že zprostředkuje zaměstnání bez povolení nebo jiným způsobem poruší při zprostředkování zaměstnání zákona o zaměstnanosti nebo dobré mravy (možná pokuta až do částky dvou milionů korun) nebo umožní výkon nelegální práce (pokuta až do částky pěti milionů korun). Stejná sankce může postihnout právnickou nebo podnikající fyzickou osobu, jestliže umožní fyzické osobě nebo cizinci výkon nelegální práce.

Skutečnost, že práci vykonává fyzická osoba včetně cizince v pracovněprávním vztahu, musí prokázat tato osoba, případně zaměstnavatel. Půjde např. o prokázání existence tohoto vztahu pracovní smlouvou, dohodou o práci konané mimo pracovní poměr nebo smlouvou sjednanou osobou samostatně výdělečně činnou podle obchodního zákoníku nebo jiného předpisu. Jelikož nelze předpokládat, že by fyzické osoby měly výše uvedené doklady s sebou denně na pracovišti, lze je doložit kdykoliv v průběhu kontroly.

Zjistí-li úřad práce porušení ustanovení o tzv. nelegální práci a dalších ustanovení zákona o zaměstnanosti s tím souvisejících, vyřadí uchazeče o zaměstnání z evidence a přestane poskytovat podporu v nezaměstnanosti.

PRAVOMOC CELNÍCH ÚŘADŮ


Novela zákona o zaměstnanosti rozšířila od 1. ledna 2011 kontrolní pravomoc celních úřadů. Mohou kontrolovat, zda cizinec vykonává práci na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy a zda ji vykonává v souladu s vydaným povolením k zaměstnání, zelenou nebo modrou kartou.

Musí se tedy jednat o pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce či o smlouvu podle živnostenského nebo obchodního zákona. Mohou rovněž kontrolovat i to, zda zaměstnavatelé plní oznamovací povinnost vůči úřadům práce při zaměstnávání cizinců. Působnost celních úřadů je však "bez" sankční pravomoci, která i ve vymezených kontrolních oblastech přísluší úřadům práce. V případě zjištěných nedostatků u zaměstnavatelů předává celní úřad úřadu práce podklady pro zahájení správního řízení o uložení pokuty.

U cizinců jsou kontrolní orgány oprávněny vyžadovat předložení povolení k zaměstnání, pokud zákon jeho vydání požaduje, a povolení k pobytu. Fyzické osoby, které se zdržují na pracovištích zaměstnavatele, jsou povinny osvědčit svou totožnost.


Ladislav Jouza
právník, Praha

Související