Z toho důvodu se jeví jako vhodné shrnutí hlavních poznatků z této praxe a s tím související upozornění, na která pravidla je třeba pamatovat při vyřizování žádostí o nahlížení do spisu.

NAHLÍŽET LZE TAKÉ DO PRAVOMOCNĚ UZAVŘENÉHO SPISU


V praxi stavebních úřadů byl zaznamenán mylný názor, že pokud je spis pravomocně uzavřen, není úřad povinen žadateli o nahlížení do takového spisu vyhovět. Opak je ale pravdou.

Pokud nemá úřad jiný (a je nutno zdůraznit, že zákonem podložený) důvod, proč nahlížení odepřít, jak bude dále upřesněno, pak je umožnit musí. Přímo to ukládá § 38 odst. 1 správního řádu.

NAHLÍŽET DO SPISU MOHOU ZA PODMÍNEK STANOVENÝCH ZÁKONEM I JINÉ OSOBY NEŽ ÚČASTNÍCI ŘÍZENÍ


Jiným osobám než účastníkům řízení umožní úřad nahlížení v první řadě tehdy, pokud k tomu prokážou právní zájem nebo jiný vážný důvod. Co je právním zájmem nebo jiným vážným důvodem, musí vyhodnotit úřad podle konkrétních okolností každé věci. Nicméně, prokázání právního zájmu či jiného vážného důvodu samo o sobě ještě nestačí.

Další podmínkou, která musí být splněna, je předpoklad, že nahlížením do spisu nebude porušeno právo některého z účastníků, případně dalších dotčených osob, anebo veřejný zájem. Také z tohoto hlediska se tedy musí úřad zabývat každou žádostí. Problematiku podmínek pro nahlížení do spisu lze pak shrnout tím, že všechny podmínky upravené § 38 odst. 2 správního řádu musejí být splněny současně.

V návaznosti na předchozí text je třeba upozornit, že pokud jiná osoba než účastník řízení splní všechny předpoklady pro nahlížení do spisu ve smyslu § 38 odst. 2 správního řádu, pak má, stejně jako účastník řízení, právo nahlížet i do pravomocně uzavřeného spisu.

PRÁVO NA POŘÍZENÍ KOPIE ČÁSTI NEBO CELÉHO SPISU


S právem na nahlížení do spisu, za předpokladu splnění k tomu stanovených podmínek, je ve smyslu § 38 odst. 4 správního řádu spojeno také právo činit ze spisu výpisy, jakož i právo na poskytnutí kopií části, případně celého spisu. Zde je ale třeba upozornit na speciální úpravu nahlížení do spisu zakotvenou ve stavebním zákoně,2) konkrétně v jeho § 168 odst. 2. Zde je zakotveno pravidlo, dle něhož poskytne stavební úřad kopii dokumentace stavby, pokud žadatel předloží souhlas toho, kdo dokumentaci pořídil, případně souhlas vlastníka stavby, které se dokumentace týká. K tomu je třeba upřesnit, že dokumentací stavby je ve smyslu citovaného zákonného ustanovení nutno rozumět projektovou dokumentaci, nikoliv celý spis ve věci. Jiným výkladem by ostatně byla popřena úvodní část citovaného § 168 odst. 2 stavebního zákona, dle něhož se nahlížení do spisu řídí ustanoveními správního řádu. Co je přesně třeba rozumět "dokumentací staveb" pak upravuje prováděcí vyhláška ke stavebnímu zákonu, tj. vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb.

Pro úplnost je nutno dodat, že dle § 168 odst. 2 stavebního zákona, v odůvodněných případech (tedy i za předpokladu, že by žadatel o nahlížení měl k dispozici souhlas toho, kdo dokumentaci pořídil, případně souhlas vlastníka stavby, které se dokumentace týká) lze usnesením odepřít nahlížení do vybraných částí dokumentace u staveb důležitých pro obranu státu, staveb civilní ochrany a bezpečnosti, případně z důvodů ochrany osob a jejich majetku.

O ODEPŘENÍ NAHLÍŽENÍ DO SPISU MUSÍ BÝT ROZHODNUTO


Pokud úřad odepře nahlížení do spisu, musí o tom vydat usnesení, jak mu to ukládá § 38 odst. 5 správního řádu. Jinými slovy, nepostačí odepřít nahlížení pouze formou písemného sdělení, jak se v praxi také často děje.

Ustanovení § 38 odst. 5 správního řádu nerozlišuje mezi případy, kdy je nahlížení odpíráno účastníkovi řízení a kdy je odpíráno osobě, která účastníkem není (a prokazuje splnění podmínek pro nahlížení dle § 38 odst. 2 správního řádu).

Z toho je zřejmé, že úřad by měl vydat usnesení, jímž se nahlížení odpírá, v každém případě. Vždy je pak povinen takové usnesení řádně zdůvodnit. Je přitom zřejmé, že častěji dochází v praxi k odepření nahlížení vůči osobám, které účastníky nejsou.

V takových případech by odůvodnění usnesení mělo obsahovat zejména popis skutečností, pro které úřad posoudil jako nesplněné podmínky pro nahlížení do spisu dle § 38 odst. 2 správního řádu (např. popis důvodů, pro něž úřad vyloučil existenci právního zájmu nebo jiného vážného důvodu k nahlížení, atd.).

Proti usnesení o odepření nahlížení lze uplatnit řádný opravný prostředek, tj. odvolání. Pokud by tedy úřad takové usnesení nevydal a na žádost o nahlížení sdělil pouze zamítavou odpověď, protiprávně by tím žadatele zbavil možnosti účinně se bránit proti způsobu vyřízení věci (podáním odvolání).


Poznámky:

1) Zákon č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

2) Zákon č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.


Stanislava Neubauerová
právnička, Kancelář veřejného ochránce práv, Brno

Související