Datové schránky nastupují

Do oblasti e-governmentu, respektive do oblasti elektronické komunikace při výkonu veřejné moci se zavádí v České republice nový institut, který nemá ve světě obdoby. Jedná se o datové schránky.

PROČ DATOVÉ SCHRÁNKY

O elektronické komunikaci s orgány veřejné moci a mezi nimi samotnými se hovoří v České republice již nejméně deset, spíše ale patnáct let. Problémy byly nejdříve technického rázu - neexistence připojení k internetu a nedostatečná šířka pásma (převažovalo tzv. vytáčené připojení), dále právního - absence pozitivní právní úpravy, nezbytná pro oblast orgánů veřejné moci (viz čl. 2 Ústavy) a konečně, či spíše především, neschopnost jednotlivých resortů domluvit se na jednotné koncepci a postupu, což nevyřešilo ani mocensky slabé Ministerstvo informatiky ČR.

Slibovali jsme si mnoho v roce 2000, kdy byl schválen zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.¹⁾ Ani ten ve skutečnosti průlom neznamenal; jednak díky zmíněné resortní roztříštěnosti a odlišným zájmům, ale také mnoha jiným, často spíše psychologickým faktorům, mezi které patří i nedostatečná propagace a málo příležitostí k využívání elektronického podpisu. Zde zaspal jak stát, tak ruka trhu.

Problematika podávání a doručování elektronickou cestou, ale i cestou "klasickou", byla v České republice upravena všelijak, jen ne jednotně a srozumitelně. Tato situace byla sice kritizována,²⁾ ale snahy, aby komunikace s orgány veřejné moci, a mezi těmito orgány vzájemně, mohla probíhat nejen v listinné, ale i v elektronické podobě (prostřednictvím tzv. datových zpráv),³⁾ zůstávala stále bez výsledku. Rozdílné úpravy, které byly zahrnuty například ve správním řádu, soudním řádu správním, občanském soudním řádu, trestním řádu, zákonu o správě daní a poplatků (a v mnoha dalších právních předpisech), si vyžadovaly nezbytně sjednocení, a to nejlépe formou zvláštního právního předpisu - např. zákona o doručování a podávání. Ten měl odstranit neodůvodněné rozdíly mezi jednotlivými úpravami, např. v otázce fikce doručení, náhradního doručování a doručení na úřední desce, především pak zavést snadnou, byť bezpečnou variantu doručování elektronickou cestou účastníkům řízení.

Účelem zavedení institutu datových schránek je tedy sjednotit způsoby doručování a zefektivnění komunikace mezi občanem a orgány veřejné moci a komunikace mezi orgány veřejné moci. Pokud právě ty využijí efektivně skutečnosti, že jim bude doručováno v elektronické formě, bude důsledkem navrhované úpravy rovněž zefektivnění práce s dokumenty v rámci jednotlivých orgánů. Kromě toho - jak je uvedeno dále - by měly datové schránky představovat i nový, státem garantovaný bezpečný kanál pro komunikaci mezi soukromoprávními subjekty.

ZÁKON O ELEKTRONICKÝCH ÚKONECH A AUTORIZOVANÉ KONVERZI DOKUMENTŮ

Novela zákonem č. 190/2009 Sb.

Ještě než nabyl zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů účinnosti, proběhla jeho novela, a to v rámci novely zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, která byla publikována pod č. 190/2009 Sb.

Kolem této novely kolovala řada fám a nepřesností, přičemž bylo hlavní myšlenkou oddálení účinnosti zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, protože po půl roce ostentativního nezájmu se především soukromá sféra probudila a náhle zjistila, co se chystá. Nic takového se nestalo, pouze došlo k oddálení "ostrého" spuštění systému datových schránek na 1. 11. 2009. Jak je ale již v českém legislativním procesu zvykem, původně legislativně-technické úpravy zákona, zařazené do poměrně souvisejícího zákona o archivnictví a spisové službě, kterých mělo být jen devět, vyústily v "novelizační smršť" v podobě třiatřiceti novelizačních bodů, které jsou v některých případech zásadního charakteru.

PŘEDMĚT ÚPRAVY

Tento zákon upravuje:

- elektronické úkony státních orgánů, orgánů územních samosprávných celků, Pozemkového fondu České republiky a jiných státních fondů, zdravotních pojišťoven, Českého rozhlasu, České televize, samosprávných komor zřízených zákonem, notářů a soudních exekutorů (dále jen "orgán veřejné moci") vůči fyzickým osobám a právnickým osobám, elektronické úkony fyzických osob a právnických osob vůči orgánům veřejné moci a elektronické úkony mezi orgány veřejné moci navzájem prostřednictvím datových schránek,

- dodávání dokumentů fyzických osob, podnikajících fyzických osob a právnických osob prostřednictvím datových schránek,

- informační systém datových schránek,

- autorizovanou konverzi dokumentů⁴⁾ (dále jen "konverze").

Zákon se nevztahuje na dokumenty, které obsahují utajované informace.⁵⁾

Zatímco původní znění zákona resp. důvodové zprávy výslovně zdůrazňovalo, že datové schránky nebude možné užívat ke korespondenci mezi subjekty soukromého práva, po novele je vše zcela jinak. Datová schránka bude tedy fungovat jako něco, co bychom mohli nazvat "e-mail 2.0", zákon tedy nyní poskytuje možnost používání datových schránek jako důvěryhodného (přesně řečeno autentizovaného) a zabezpečeného e-mailu i mezi soukromými subjekty navzájem.

Zákon tudíž nově zavádí dodávání dokumentů fyzických osob, podnikajících fyzických osob a právnických osob prostřednictvím datových schránek [§ 1 odst. 1 písm. b) - viz dále]. Přitom podle přechodných ustanovení po dobu šesti měsíců ode dne, kdy nabudou účinnosti novelizační body zákona, mohou fyzické osoby, podnikající fyzické osoby a právnické osoby dodávat do datové schránky jiné fyzické osoby, podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby pouze faktury nebo obdobné žádosti o zaplacení. Srozumitelně řečeno, od 1. 1. 2010 lze posílat pouze takové dokumenty, od 1. 7. 2010 cokoliv.

Není moc jasné, proč tato legisvakance, když stejně není možné kontrolovat, co a kdo si prostřednictvím datových schránek posílá; zákon správci a provozovateli systému výslovně zakazuje seznamovat se s obsahem schránek jiných subjektů. Je s podivem, proč zákonodárce použil termín "faktura", který účetní a daňové zákony již dávno opustily, nemluvě o vysoce vágním termínu "obdobné žádosti o zaplacení". Je tedy fotografie fyzicky nadprůměrně vybavené osoby vymahače dluhů, doplněná výzvou "Zaplať, jinak...!", také žádostí o zaplacení? Lze se domnívat, že podle tohoto zákona ano.

POUŽÍVÁNÍ DATOVÝCH SCHRÁNEK

Použití datových schránek je zákonem nastaveno takto:

- komunikace orgánů veřejné moci vůči právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám, kterým se zřizuje datová schránka ze zákona, a právnickým nebo fyzickým osobám, kterým byla datová schránka zřízena na základě jejich žádosti;

Stávající, nejčastěji využívané aplikace pro podávání ve standardizované formě, jako je podání České správě sociálního zabezpečení či Ministerstvu financí ČR, budou v kombinaci s datovými schránkami použitelné i nadále a datové schránky budou konstruovány tak, aby tyto aplikace mohly být i nadále využívány.

ZŘIZOVÁNÍ A IDENTIFIKACE DATOVÝCH SCHRÁNEK

Datové schránky zřizuje a spravuje Ministerstvo vnitra ČR (dále jen "ministerstvo") z titulu ústředního správního úřadu pro oblast informačních systémů veřejné správy dle § 12 odst. 1 písm. o) zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, ve znění pozdějších předpisů.

Datové schránky jsou tedy zřizovány dvojím způsobem:

- na žádost,

- ze zákona.

Náležitosti žádosti jsou popsány pro schránku fyzické osoby v § 3 odst. 3, pro datové schránky podnikající fyzické osoby v § 4 odst. 4, pro datové schránky právnické osoby v § 5 odst. 4 zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.

Datovou schránku zřídí na základě žádosti ministerstvo bezplatně do tří pracovních dnů ode dne podání žádosti. Datovou schránku podnikající fyzické osoby zřídí ministerstvo bezplatně advokátovi, daňovému poradci a insolvenčnímu správci bezodkladně poté, co obdrží informaci o jejich zapsání do zákonem stanovené evidence. Datovou schránku orgánu veřejné moci zřídí ministerstvo bezodkladně po jejich vzniku, v případě notářů a soudních exekutorů bezodkladně poté, co obdrží informaci o jejich zapsání do zákonem stanovené evidence.

K identifikaci datové schránky slouží identifikátor. Identifikátor datových schránek je pro každou datovou schránku jedinečný a není zaměnitelný s žádným jiným identifikátorem využívaným orgány veřejné moci. Podle prováděcího předpisu, kterým je vyhláška č. 194/2009 Sb., o stanovení podrobností užívání a provozování informačního systému datových schránek, správce informačního systému datových schránek vytváří identifikátor datových schránek automatizovaně s využitím algoritmů pro generování náhodných čísel.

Podle § 14 se v informačním systému datových schránek vedou informace o jednotlivých datových schránkách a nakládání s nimi, přičemž tyto údaje (uvedené v odst. 3) jsou neveřejné a nelze je poskytnout jiným osobám, s výjimkou kontaktní adresy, na niž má být adresátovi doručováno, pokud byl ovšem dán souhlas k jejímu zveřejnění. Ministerstvo umožní identifikovat datovou schránku tak, aby do ní mohlo být doručováno, a to - na rozdíl od původní právní úpravy - nejen orgánům veřejné moci, ale všem osobám. Vznikne tedy jakýsi "telefonní seznam datových schránek".

Je pravděpodobné, že bude definována minimální množina vstupních údajů, aby se nevracely rozsáhlé výsledky, přičemž se podle dostupných informací předpokládá následující omezení:

- pro fyzické osoby: příjmení a datum narození,

- pro podnikající fyzické osoby: IČ nebo příjmení a datum narození,

- pro právnické osoby: IČ nebo začátek názvu,

- pro orgán veřejné moci: IČ nebo začátek názvu.

DATOVÁ SCHRÁNKA FYZICKÉ OSOBY

Existují dva druhy datových schránek pro fyzické osoby:

- fyzické osoby nepodnikající - občané;

- fyzické osoby podnikající.

Přitom platí, že fyzická osoba může mít zřízenu pouze jednu datovou schránku fyzické osoby a podnikající fyzická osoba může mít zřízenu pouze jednu datovou schránku podnikající fyzické osoby, tj. bez ohledu na počet podnikatelských činností.

Z tohoto pravidla se uplatní výjimka ve vztahu advokátům, daňovým poradcům a insolvenčním správcům. Pro advokacii, daňové poradenství a insolvenční správcovství se zřizuje samostatná datová schránka podnikající fyzické osoby. V praxi to znamená, že např. advokát, který je současně soudním tlumočníkem, bude mít ze zákona zřízenu datovou schránku podnikající fyzické osoby advokáta a bude mít možnost si nechat zřídit na žádost datovou schránku podnikající fyzické osoby pro tlumočnictví, respektive i další podnikatelské činnosti.

Existují tedy celkem čtyři varianty fyzických osob s datovými schránkami:

- jako podnikající fyzická osoba, kterou tento zákon podřazuje pod legislativní zkratku orgán veřejné moci - notář, exekutor;

- jako podnikající fyzická osoba, která podniká podle zvláštních předpisů - advokáti, daňoví poradci a insolvenční správci;

- jako podnikající fyzická osoba, která podniká podle živnostenského zákona;

- jako nepodnikající fyzická osoba - občan.

Z toho lze dovodit, že za určitých okolností může mít fyzická osoba až tři datové schránky, např. v kombinaci advokát + tlumočník + občan.

Některé profese, které jsou podnikáním podle zvláštních předpisů (je tomu tak u lékařů, patentových zástupců, znalců a tlumočníků, auditorů, autorizovaných architektů apod.), ale na oddělení datových schránek pro různé profese živnostenského a "neživnostenského" charakteru nárok nemají. Proto znalec či tlumočník, který současně provozuje např. maloobchod či zemědělskou výrobu, bude mít pouze jednu datovou schránku podnikající fyzické osoby.

Jen pro úplnost: Pokud vykonává advokát svoji činnost jako společník obchodní společnosti, pak se může stát, že bude uživatelem dvou datových schránek - do doby maximálně tří let od nabytí účinnosti zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů dobrovolně jako fyzická osoba podnikající podle zvláštních předpisů a povinně jako případný statutární představitel právnické osoby. To proto, že pokud výkon advokacie jménem společnosti nepřipouštějí v jednotlivých případech zvláštní právní předpisy (například § 35 odst. 1 trestního řádu, § 24 a § 25 občanského soudního řádu, § 35 soudního řádu správního, § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu ČR), vykonávají advokáti advokacii vlastním jménem a na účet společnosti; to samé platí i v případě, pokud byl advokát, který je společníkem společnosti, k poskytnutí právních služeb určen podle tohoto zákona.⁶⁾

Vykonává-li fyzická nebo právnická osoba působnost v oblasti veřejné správy podle nového § 5a, ministerstvo jí na žádost umožní, aby její datová schránka plnila rovněž funkci datové schránky orgánu veřejné moci podle § 6 zákona. Nemusí tedy obhospodařovat více datových schránek.

DATOVÁ SCHRÁNKA PRÁVNICKÉ OSOBY

Datovou schránku právnické osoby zřídí ministerstvo bezplatně právnické osobě zřízené zákonem, právnické osobě zapsané v obchodním rejstříku a organizační složce podniku zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, a to v případě právnické osoby zřízené zákonem bezodkladně po jejím vzniku, v případě právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku a organizační složky podniku zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku bezodkladně poté, co obdrží informaci o jejím zapsání do obchodního rejstříku.

Právnické osobě, která není uvedena výše, zřídí ministerstvo datovou schránku právnické osoby bezplatně na žádost této osoby do tří pracovních dnů ode dne podání žádosti.

Právnická osoba má vždy nárok na zřízení jedné datové schránky právnické osoby. Zatímco podle původního znění zákona měl mít také každý orgán veřejné moci jednu datovou schránku, novela reagovala na připomínky prakticky všech resortů (které ovšem mohly být uplatněny již při vzniku zákona) a umožňuje na žádost zřídit více datových schránek každému orgánu veřejné moci. Platí to samozřejmě i o datových schránkách orgánů územních samosprávných celků.

Naopak právnická osoba, která není orgánem veřejné moci, má stále nárok na zřízení pouze jedné datové schránky právnické osoby. Z toho tedy vyplývá, že vnitřní poměry právnické osoby (doručování mezi jednotlivými organizačními celky, útvary apod.) nejsou řešeny v rámci systému datových schránek a každý uživatel datové schránky je musí stanovit a zajistit sám. Přístup bude zřízen statutárnímu zástupci a on musí rozhodnout, kdo bude dokumenty z datové schránky vybírat. Případné provázání se spisovou službou závisí na vnitřním organizačním předpisu organizace.

PŘÍSTUP DO DATOVÉ SCHRÁNKY

Do datových schránek mohou podle § 8 zákona přistupovat tyto kategorie osob a s těmito oprávněními:

- K přístupu do datových schránek fyzické osoby, resp. podnikající fyzické osoby, je oprávněna fyzická osoba, pro niž byla datová schránka zřízena.

- K přístupu do datových schránek právnické osoby je oprávněn statutární orgán právnické osoby, člen statutárního orgánu právnické osoby nebo vedoucí organizační složky podniku zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, pro něž byla datová schránka zřízena.

- K přístupu do datových schránek orgánu veřejné moci je oprávněn vedoucí orgán veřejné moci, pro nějž byla datová schránka zřízena.

- Osoby uvedené v prvních třech bodech jsou tzv. primární osoby uvedené v § 8 odst. 1 až 4 zákona a jsou oprávněny činit úkony uvedené v § 11 odst. 4 a 6, tj. žádat o znepřístupnění a opětné zpřístupnění datových schránek.

- Ještě podstatnější je ale to, že rozsah přístupu uvedených osob do datových schránek zahrnuje i přístup k dokumentům určeným do vlastních rukou adresáta.

- Osoby uvedené v prvních třech bodech mohou určit, že úkony, které jsou jim podle tohoto zákona vyhrazeny ve vztahu k pověřeným osobám a k ministerstvu, může činit fyzická osoba k tomu určená (dále jen "administrátor"). Důvodem vytvoření funkce administrátora, který má význam především na velkých úřadech či u velkých právnických osob, je soustředit správu a organizační záležitosti spojené s provozem datové schránky do rukou jedné osoby a oprostit tak statutární orgány a vedoucí orgánů veřejné moci od ryze administrativních záležitostí. Administrátor je tedy rovněž oprávněn žádat ministerstvo o znepřístupnění datové schránky, případně žádat o opětovné zpřístupnění znepřístupněné datové schránky, jakož i určovat, které pověřené osoby mají přístup k dokumentům určeným do vlastních rukou adresáta.

- K přístupu do datových schránek je dále oprávněna tzv. pověřená osoba, kterou osoby uvedené v prvních třech bodech, případně v šestém bodě, pověří v rozsahu jimi stanoveném. Pověřená osoba je oprávněna k přístupu k dokumentům určeným do vlastních rukou adresáta pouze stanoví-li tak osoba uvedená v odstavcích 1 až 4 nebo administrátor.

Je-li statutární orgán právnické osoby či vedoucí orgánu veřejné moci kolegiátním útvarem, jsou jeho všichni členové oprávněni k přístupu do datové schránky právnické osoby, respektive orgánu veřejné moci. (Typicky v případě společného jednání členy statutárního orgánu obchodní společnosti. Zde je třeba ovšem nabádat k opatrnosti, resp. k nutnosti prověření existujících vnitřních předpisů tak, aby skutečně bylo s doručenými dokumenty následně efektivně pracováno.)

U každé datové schránky je možné určit libovolný počet osob, které do ní budou mít přístup - určení těchto osob je možné provést i elektronicky. Při určování těchto osob je nutné dbát na skutečnost, že takto dodané dokumenty mohou mít pro držitele datové schránky velký význam - přístupem každé takové osoby dojde k doručení, takže je nutné dobře nastavit proces práce s datovou schránkou více oprávněnými osobami. V těchto případech se zároveň určí rozsah oprávnění k přístupu do datové schránky.

Správce (ministerstvo) ani provozovatel (Česká pošta) informačního systému datových schránek nejsou oprávněni k přístupu do datových schránek jiných subjektů.

PŘÍSTUPOVÉ ÚDAJE

Přihlášení zajišťuje ministerstvo prostřednictvím jím vydaných přístupových údajů nebo elektronických prostředků anebo prostřednictvím elektronických prostředků třetích osob.

Přístup pomocí přístupových údajů

Osoba oprávněná k přístupu do datové schránky se do ní přihlašuje prostřednictvím přístupových údajů. Přístupovými údaji není míněno osobní číslo, nýbrž údaje v rozsahu uživatelské jméno a heslo. Přitom je povinna zacházet s přístupovými údaji tak, aby nemohlo dojít k jejich zneužití.

Podle vyhlášky č. 194/2009 Sb. platí, že přístupové údaje pro přihlašování do datové schránky tvoří uživatelské jméno a bezpečnostní heslo. Uživatelské jméno je pro každou osobu jedinečné a je tvořeno řetězcem nejméně šesti a nejvýše dvanácti znaky vzniklými automatizovaným generováním. Bezpečnostní heslo nesmí být shodné s uživatelským jménem a je tvořeno řetězcem nejméně osmi a nejvýše dvaatřiceti znaky. Vždy se jedná o kombinaci písmen, číslic a speciálních znaků. Přípustné znaky pro tvorbu uživatelského jména a bezpečnostního hesla jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce.

Přístup pomocí elektronických prostředků

Vyšší míru bezpečnosti by mělo zajistit použití elektronických prostředků - typicky nosiče, obsahujícího autentizační certifikát podobně tak, jak je tomu u nástrojů pro vytváření elektronického podpisu. Podle vyhlášky č. 194/2009 Sb. obsahuje nosič soukromý kryptografický klíč a veřejný kryptografický klíč, a dále certifikát sloužící k autentizaci uživatele, a to vše dle technických norem uvedených v příloze č. 2 k této vyhlášce.

Přihlašuje-li se osoba oprávněná k přístupu do datových schránek prostřednictvím elektronického prostředku, správce informačního systému datových schránek neumožní přihlášení bez současného zadání uživatelského jména a bezpečnostního hesla a naopak - správce informačního systému v takovém případě neumožní osobě přihlášení pouze samotnými přístupovými údaji. Tím je zaručen stále dodržovaný vyšší bezpečnostní režim datových schránek.

Je-li při přihlašování do datových schránek prostřednictvím přístupových údajů bezprostředně po sobě po páté chybně zadáno bezpečnostní heslo, správce neumožní přihlášení do datových schránek prostřednictvím stejného uživatelského jména po dobu jedné hodiny od okamžiku pátého chybného zadání bezpečnostního hesla. Správce současně zašle na elektronickou adresu zvolenou osobou, pro niž byla datová schránka zřízena, nebo administrátorem, sdělení, že došlo k pokusu o neoprávněné přihlášení do datových schránek a že se osobě oprávněné k přístupu do datových schránek doporučuje, aby bez prodlení bezpečnostní heslo změnila.

Neučiní-li osoba oprávněná k přístupu do datové schránky, která je do datové schránky přihlášena, v datové schránce žádný úkon po dobu třiceti minut, správce ji z datové schránky odhlásí. To ale neplatí, je-li do datové schránky přistupováno prostřednictvím elektronického systému spisové služby nebo jiné elektronické aplikace s užitím systémového certifikátu.

Správce informačního systému datových schránek umožní osobě oprávněné k přístupu do datové schránky kdykoliv změnit bezpečnostní heslo. Změnu bezpečnostního hesla lze učinit způsobem umožňujícím dálkový přístup.

ZPŘÍSTUPNĚNÍ DATOVÉ SCHRÁNKY

Ministerstvo zašle do vlastních rukou přístupové údaje k datové schránce oprávněné osobě bezodkladně po zřízení datové schránky. Údaje jsou zasílány fyzické osobě v případě zřízení datové schránky fyzické osoby, resp. datové schránky podnikající fyzické osoby, statutárnímu orgánu právnické osoby nebo vedoucímu orgánu veřejné moci v případě zřízení datové schránky těchto subjektů.

Ke zpřístupnění datové schránky dojde buď prvním přihlášením oprávněné osoby (uvedené v § 8 odst. 1 až 4) nebo patnáctým dnem po doručení přístupových údajů. Tímto okamžikem je datová schránka zpřístupněna jak tomu, pro koho byla zřízena, tak pro ty, kteří do ní hodlají datové zprávy zasílat. Novela neodložila účinnost zákona, ale nastavila delší přechodné, zprovozňovací a zkušební období tak, že nepřihlásí-li se oprávněná osoba do datové schránky, schránka se zpřístupní až dnem 1. listopadu 2009. Přitom při doručení prvních přístupových údajů se § 24 odst. 1 a 2 správního řádu nepoužijí; lhůta stanovená v § 23 odst. 4 správního řádu činí v tomto případě devadesát dnů.

ZNEPŘÍSTUPNĚNÍ DATOVÉ SCHRÁNKY

Datovou schránku, která nebyla zřízena ze zákona, tj. datová schránka fyzické osoby a podnikající fyzické osoby ministerstvo znepřístupní, a to případně i zpětně, ke dni:

- úmrtí osoby, pro niž byla datová schránka zřízena,

- uvedenému v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého jako den úmrtí této osoby,

- nabytí právní moci rozhodnutí o zbavení nebo omezení způsobilosti této osoby k právním úkonům,

- kdy byla tato osoba omezena na osobní svobodě z důvodu vzetí do vazby, výkonu trestu odnětí svobody, výkonu zabezpečovací detence, ochranného léčení nebo ochrany zdraví lidu.

V případě podnikající fyzické osoby a právnické osoby ministerstvo znepřístupní datovou schránku, a to případně i zpětně, ke dni jejího výmazu ze zákonem stanovené evidence, například z živnostenského rejstříku.

Pokud se jedná o datovou schránku právnické osoby zřízené zákonem a datovou schránku orgánu veřejné moci, ministerstvo ji znepřístupní dnem jejich zrušení, a jde-li o notáře nebo soudního exekutora, ke dni zániku funkce, a to případně i zpětně. V těchto případech není možné primárně znepřístupnit datovou schránku na základě žádosti těchto osob nebo jejich statutárních představitelů, nejedná-li se ovšem o datovou schránku zřízenou na žádost, tj. druhou a další datovou schránku podle § 6 odst. 4 nebo § 7 odst. 2 zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.

Ministerstvo znepřístupní datovou schránku fyzické osoby, podnikající fyzické osoby a právnické osoby rovněž na žádost osoby, jíž byla datová schránka zřízena, nebo administrátora, jde-li o schránku, kterou ministerstvo zřizuje na žádost. Tím dá oprávněná osoba najevo, že si do své datové schránky nepřeje zasílat žádné zprávy ze strany orgánů veřejné moci. Žádost lze zaslat rovněž elektronicky za podmínky, že je podepsána zaručeným elektronickým podpisem založeném na kvalifikovaném certifikátu žadatele vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb. Příjem elektronicky zaslaných žádostí umožní elektronická podatelna Ministerstva vnitra ČR nebo informační systém datových schránek; v druhém případě není nutné připojení zaručeného elektronického podpisu.

Datová schránka je znepřístupněna nejpozději třetím pracovním dnem následujícím po dni podání žádosti.

Zákon v § 11 odst. 6 připouští opětné zpřístupnění znepřístupněné datové schránky fyzické osoby, podnikající fyzické osoby, právnické osoby nebo orgánu veřejné moci. Uvedené osoby, pokud jim byla zřízena datová schránka na žádost, nikoliv ze zákona, mohou datovou schránku znepřístupňovat a opětovně zpřístupňovat podle svých potřeb. Aby však nedocházelo ke zneužívání možnosti zpřístupňovat a opětovně znepřístupňovat schránku (což by mohlo komplikovat průběh některých řízení), je možnost zpřístupňovat a znepřístupňovat datovou schránku omezena. Po druhém znepřístupnění datové schránky v jednom roce lze schránku opětovně zpřístupnit nejdříve po uplynutí jednoho roku ode dne posledního znepřístupnění. Ministerstvo ji zpřístupní na žádost osoby, jíž byla datová schránka zřízena, nebo administrátora do tří pracovních dnů od podání žádosti.

ZNEPLATNĚNÍ PŘÍSTUPOVÝCH ÚDAJŮ

V případě, že osoby oprávněné k přístupu do datové schránky své přístupové údaje ztratí, budou jim odcizeny, vyzradí je apod., počítá zákon podobně, jako tomu je např. u údajů pro vytváření elektronického podpisu, se zneplatněním přístupových údajů.

Ke zneplatnění přístupových údajů musí dojít neprodleně poté, co došlo k oznámení, že má osoba oprávněná k přístupu do datové schránky obavy ze zneužití jejích přístupových údajů; proto ministerstvo zneplatní přístupové údaje osoby oprávněné k přístupu do datové schránky neprodleně po jejím oznámení, zejména při ztrátě či odcizení přístupových údajů, a současně zašle této osobě do vlastních rukou nové přístupové údaje.

Kromě toho ministerstvo zneplatní přístupové údaje pověřené osobě v případě zrušení pověření neprodleně po oznámení oprávněné osoby (uvedené v § 8 odst. 1 až 4 zákona) nebo administrátora, a o této skutečnosti informuje pověřenou osobu, jejíž údaje znepřístupnilo, i osobu, která o zneplatnění požádala. Důvodem může být např. změna či odvolání z funkce nebo ukončení pracovního poměru. V tomto případě již nejsou pověřené osobě zasílány nové přístupové údaje.

Pokud dojde ke změně obsazení statutárního orgánu nebo vedoucího orgánu veřejné moci, je nutné zneplatnit rovněž přístupové údaje osob, které již přístup do datové schránky mít nemají. Ministerstvo zneplatní přístupové údaje statutárnímu orgánu právnické osoby nebo jeho členovi, přestane-li být statutárním orgánem právnické osoby nebo jeho členem, vedoucímu organizační složky podniku zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, přestane-li být vedoucím organizační složky podniku zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, a vedoucímu orgánu veřejné moci, přestane-li být vedoucím orgánu veřejné moci, neprodleně po oznámení této skutečnosti novým statutárním orgánem právnické osoby nebo jeho členem, novým vedoucím organizační složky podniku zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, novým vedoucím orgánu veřejné moci nebo administrátorem. Ministerstvo současně zašle do vlastních rukou novému statutárnímu orgánu právnické osoby nebo jeho členovi, novému vedoucímu organizační složky podniku zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, novému vedoucímu orgánu veřejné moci, případně administrátorovi nové přístupové údaje.

Jsou-li osobě oprávněné k přístupu do datové schránky zaslány přístupové údaje po jejím oznámení, zejména při ztrátě či odcizení přístupových údajů opětovně během tří let, ministerstvo vybírá správní poplatek stanovený jiným právním předpisem. Tím je zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, kde podle přílohy, položka 4, písm. d) činí poplatek za opětovné vydání přístupových údajů k datové schránce 200 Kč.

ZRUŠENÍ DATOVÉ SCHRÁNKY

Zatímco v předchozím textu je popisováno znepřístupnění datových schránek, aniž by tím byla dotčena její existence, § 13 zákona řeší zrušení datové schránky jako takové.

Ministerstvo zruší:

- datovou schránku fyzické osoby po uplynutí tří let ode dne úmrtí fyzické osoby, případně dne, který je v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí,

- datovou schránku podnikající fyzické osoby po uplynutí tří let ode dne výmazu podnikající fyzické osoby ze zákonem stanovené evidence,⁷⁾

- datovou schránku právnické osoby po uplynutí tří let ode dne zániku právnické osoby nebo organizační složky podniku zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, které nemají právního nástupce, případně ode dne jejich výmazu ze zákonem stanovené evidence,

- datovou schránku orgánu veřejné moci po uplynutí tří let ode dne po jeho zrušení.

Po uvedenou dobu tří let nebudou datové schránky již přístupné osobám, které měly v minulosti statut osoby oprávněné k přístupu do datové schránky, ale v případě nutnosti bude možné se na základě jiných právních předpisů (při úředním řízení) s obsahem datové schránky seznámit. Záznamy o přenesených zprávách včetně obálek těchto zpráv uchovává informační systém datových schránek trvale.⁸⁾

Zprávy, které budou do datové schránky doručeny, v ní budou k dispozici až do okamžiku jejich vyzvednutí, tj. bez ohledu na případnou fikci doručení, mezitím nastalou. Mimo jiné je tak zachována možnost, aby příjemce i s odstupem času zjistil, co všechno promeškal, tím, že si schránku nevyzvedával. Informační systém datových schránek uchová doručenou datovou zprávu po dobu devadesáti dnů od doručení do datové schránky příjemce.⁹⁾ Pak budou smazány, takže dlouhodobé uložení si musí zajistit uživatel sám, např. v rámci své spisové služby nebo nějakého zálohovacího mechanismu. Uvažuje se ale o službě České pošty, která bude archiv pro uživatele provozovat za úplatu.

Nedoručenou datovou zprávu uchovává informační systém datových schránek po neomezenou dobu. Přitom má ale provozovatel datových schránek právo takové zprávy po devadesáti dnech od fikce doručení (§ 17 odst. 4 zákona) přemístit do off-line datového úložiště, odkud lze zprávu na žádost příjemce zprávy vrátit zpět do jeho datové schránky.¹⁰⁾

INFORMAČNÍ SYSTÉM DATOVÝCH SCHRÁNEK

Informační systém datových schránek (ISDS) je informačním systémem veřejné správy,^{11) který obsahuje informace o datových schránkách a jejich uživatelích.} Zákon o informačních systémech veřejné správy se na něj tudíž vztahuje v plném rozsahu. Správcem informačního systému datových schránek je ministerstvo. Provozovatelem informačního systému datových schránek je držitel poštovní licence, konkrétně Česká pošta, s. p. Tento provozovatel má ze zákona nárok na odměnu za provozování Informačního systému datových schránek, která je stanovena podle cenových předpisů.¹²⁾ V současné době podle smluv mezi správcem a provozovatelem (Českou poštou a Ministerstvem vnitra ČR), podepsaných 27. 2. 2009, byly stanoveny náklady za odesílání zpráv prostřednictvím datových schránek takto: odesílání datových schránek bude zpoplatněno vždy v případě orgánů veřejné moci, u subjektů soukromého práva jen při korespondenci soukromého charakteru navzájem.

Cena služby je pro uživatele při odesílání zásilek (orgány veřejné moci a soukromoprávními subjekty vůči jiným soukromoprávním subjektům podle § 18a zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů) stanovena takto:

V informačním systému datových schránek se vedou tyto informace o datových schránkách, o jejich uživatelích a veškeré manipulaci s obsahem schránek (bez toho, že by se kdokoliv dostal dovnitř, tj. do samotného obsahu). Ministerstvo zajišťuje průkaznost doručování datových zpráv, přičemž jsou při systému uchovávány auditní logy, které umožňují posouzení neshod na okamžiku doručení datových zpráv a samozřejmě i případných pokusů o útok na informační systém datových schránek.

Informační systém datových schránek je provozován nepřetržitě v režimu 24 x 7 s výjimkou plánovaných odstávek v rozsahu maximálně 96 hodin ročně v rozmezí 18.00-7.00 hodin. Informační systém datových schránek umožní odeslat datovou zprávu o maximální velikosti 10 MB; velikost datových schránek jako takové je ale neomezena, proto bude každá datová zpráva do Informačního systému datových schránek doručena.

Pro úplnost je třeba uvést, že podle § 15 zákona ministerstvo za účelem správy Informačního systému datových schránek využívá údaje vedené v Informačním systému evidence obyvatel a že příslušné orgány (Ministerstvo spravedlnosti u insolvenčních správců, soud určený k vedení obchodního rejstříku, Česká advokátní komora u advokátů, Notářská komora České republiky u notářů, Exekutorská komora České republiky u exekutorů, Komora daňových poradců České republiky u daňových poradců a správní orgán vedoucí evidenci podnikajících fyzických osob) bezodkladně informují ministerstvo o zápisu a výmazu osob z této evidence. Kromě toho věznice nebo vazební věznice bezodkladně informují ministerstvo o vzetí fyzické osoby do vazby nebo o nástupu fyzické osoby do výkonu trestu odnětí svobody, detenční ústav o nástupu fyzické osoby do výkonu zabezpečovací detence a soud o vykonatelném rozhodnutí, jímž se fyzická osoba omezuje na osobní svobodě z důvodu ochranného léčení nebo ochrany zdraví lidu.

DORUČOVÁNÍ DOKUMENTŮ ORGÁNŮ VEŘEJNÉ MOCI PROSTŘEDNICTVÍM DATOVÝCH SCHRÁNEK

Podle § 19 zákona mají dokumenty orgánů veřejné moci doručované prostřednictvím datové schránky a úkony prováděné vůči orgánu veřejné moci prostřednictvím datových schránek formu datové zprávy. Podle § 17 zákona se doručuje prostřednictvím datových schránek příjemcům - uživatelům schránek takto:

- Umožňuje-li to povaha dokumentu, orgán veřejné moci jej doručuje jinému orgánu veřejné moci prostřednictvím datové schránky, pokud se nedoručuje na místě. Umožňuje-li to povaha dokumentu a má-li fyzická osoba, podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba zpřístupněnu svou datovou schránku, orgán veřejné moci doručuje dokument této osobě jejím prostřednictvím, pokud se nedoručuje veřejnou vyhláškou nebo na místě. V případě, že má být v daném případě doručeno veřejnou vyhláškou nebo při úkonu (tj. při osobním jednání dojde i k předání dokumentu), použije se přednostně tato forma doručení a není nutné použít Informační systém datových schránek. Doručuje-li se způsobem podle tohoto zákona, ustanovení jiných právních předpisů upravující způsob doručení se nepoužijí.

Některé dokumenty konvertovat nelze - viz § 24 odst. 5 zákona - a rovněž nelze převést do elektronické podoby trojrozměrné předměty (např. předměty doličné) nebo dokument není ve formátu podporovaném Informačním systémem datových schránek nebo se jedná o spustitelnou aplikaci (obvykle virus). Zprávy s takovými přílohami nelze posílat prostřednictvím datové schránky, protože to povaha dokumentu neumožňuje. Přípustné formáty datové zprávy dodávané do datové schránky jsou stanoveny v příloze č. 3 k vyhlášce č. 194/2009 Sb., přičemž rozpaky mezi odborníky vzbuzuje skutečnost, že ministerstvo, snad v touze "neomezit nikomu přístup k orgánům státu", zvolilo formu výčtu povolených formátů namísto obvyklého úzkého počtu, jako tomu je například u elektronických podatelen, ve značně hypertrofickém rozsahu (od klasických TXT, PDF a DOC až po WAV a MP3).

- Připouštějí-li jiné právní předpisy doručování prostřednictvím datových schránek, pořadí způsobů doručování stanovené těmito právními předpisy zůstává ustanovením odst. 1 nedotčeno. V některých právních předpisech je upraveno pořadí způsobů doručování. Proto je nutné ponechat pořadí způsobů doručování v těchto případech na speciálních zákonech, které jej stanovují. Pokud však pořadí způsobů doručování v jiném právním předpisu není, použije se pořadí podle tohoto zákona.

- Dokument, který byl dodán do datové schránky, je doručen okamžikem, kdy se do ní přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu.

Je-li dokument nebo úkon určen do vlastních rukou adresáta, vyznačí tuto skutečnost odesilatel v datové zprávě. Informační systém datových schránek umožní odesílateli datové zprávy nastavit příznak, zda se jedná o datovou zprávu určenou pouze do vlastních rukou adresáta. Následně Informační systém datových schránek zajistí, aby měl k datové zprávě skutečně přístup pouze adresát a nikoliv ostatní osoby oprávněné k přístupu do datové schránky (odpovídající příznak bude součástí hlavičky datové zprávy a adresátovi se zobrazí informace o tom, že zpráva je určena pouze do vlastních rukou adresáta).

V případě, že přistupující osoba toto oprávnění nemá, zprávy určené pouze do vlastních rukou se jí ani nezobrazí a tudíž nemohou být považovány za doručené okamžikem přihlášení do schránky. S výjimkou případů, kdy zvláštní právní předpis vylučuje náhradní doručení,^{13) platí fikce doručení, která nastává desátým dnem od okamžiku, kdy byla datová zpráva dodána do datových schránek adresáta.}

Má-li přístup do jedné datové schránky více fyzických osob, bude prostřednictvím Informačního systému datových schránek zajištěno, že každá z nich bude mít možnost seznámit se s obsahem pouze těch datových zpráv, které budou odpovídat rozsahu jejího oprávnění.

- Nepřihlásí-li se do datové schránky osoba podle § 17 odst. 3 ve lhůtě deseti dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do schránky, považuje se tento za doručený posledním dnem této lhůty; to neplatí, vylučuje-li jiný právní předpis náhradní doručení (viz výše).

- Osoba, pro niž byla datová schránka zřízena, může za podmínek stanovených jiným právním předpisem¹⁴⁾ žádat o určení neúčinnosti doručení podle § 17 odst. 4.

- Doručení dokumentu podle odst. 3 nebo 4 má stejné právní účinky jako doručení do vlastních rukou.

- Doručování mezi orgány veřejné moci prostřednictvím datových schránek se nepoužije, pokud je mezi nimi z bezpečnostních důvodů zavedena jiná forma elektronické komunikace.

V uplynulých letech vytvořily některé orgány veřejné moci speciální komunikační kanály pro sdělování určitého typu informací a stanovily striktní bezpečnostní pravidla pro tuto komunikaci. V těchto případech není z bezpečnostních důvodů možné využít Informační systém datových schránek pro doručování dokumentů.

PROVÁDĚNÍ ÚKONŮ VŮČI ORGÁNŮM VEŘEJNÉ MOCI PROSTŘEDNICTVÍM DATOVÉ SCHRÁNKY

Za podmínek stanovených v § 18 mají fyzické osoby, podnikající fyzické osoby a právnické osoby možnost činit úkony vůči orgánům veřejné moci prostřednictvím datových schránek, mají-li zpřístupněnu svou datovou schránku, a pokud to není vyloučeno povahou tohoto úkonu. Je však zcela na jejich úvaze, zda této možnosti využijí. Po nabytí účinnosti zákona č. 300/2008 Sb. budou tedy existovat tři kanály pro provádění úkonů (činění podání) vůči orgánům veřejné moci:

a) v listinné podobě do podatelen orgánů veřejné moci;

b) elektronicky prostřednictvím e-mailu do elektronických podatelen,¹⁵⁾ případně prostřednictvím transakční části portálu veřejné správy,

c) prostřednictvím datových schránek.

Kromě toho ještě existují zvláštní způsoby komunikace, jako třeba prostřednictvím Daňového portálu, který slouží pro komunikaci s daňovou správou a k získávání informací z daňového řízení.

Úkon učiněný osobou uvedenou v § 8 odst. 1 až 4 nebo pověřenou osobou, pokud k tomu ovšem byla pověřena, prostřednictvím datové schránky, má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný úkon více z uvedených osob. S ohledem na skutečnost, že některé právní předpisy vyžadují společný podpis více osob, se v takovém případě úkonu učiněnému prostřednictvím datových schránek účinky podepsaného dokumentu nepřiznávají a je třeba použít zaručený elektronický podpis.

Z výše uvedeného vyplývá, že zatímco v případě postupu ad b), tj. prostřednictvím e-mailu do elektronických podatelen, je třeba vyhovět požadavkům konkrétního procesního předpisu,¹⁶⁾ v případě postupu ad c) již s výjimkou společného podpisu více osob na jednom dokumentu použití elektronického podpisu podle § 11 zákona o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů není vyžadováno.

VZÁJEMNÉ DODÁVÁNÍ DOKUMENTŮ SOUKROMOPRÁVNÍCH OSOB

Podle § 18a popisujícího dodávání dokumentů fyzických osob, podnikajících fyzických osob a právnických osob platí:

- Ministerstvo umožní na žádost fyzické osoby, podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby dodávání dokumentů z datových schránek jiné fyzické osoby, podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby do datových schránek této osoby.

- Ustanovení § 17 odst. 3 a 4 (doručení okamžikem, kdy se do datových schránek přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu, a fikce doručení) se na dokument dodaný podle odst. 1 nevztahuje. Dokument je doručen okamžikem, kdy jeho převzetí potvrdí odesílateli adresát prostřednictvím své datové schránky; toto potvrzení je bezplatné.

Jinými slovy, zatímco u veřejnoprávní komunikace je doručení prokazováno záznamy z Informačního systému datových schránek, u dodávání dokumentů soukromého charakteru je doručeno teprve v případě, že příjemce toto doručení sám aktivně potvrdí.

- Za dodání dokumentu náleží provozovateli Informačního systému datových schránek odměna, kterou hradí fyzická osoba, podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba, z jejíž datové schránky byl dokument odeslán. Odměna se stanoví podle cenových předpisů - viz výše.

SPRÁVNÍ DELIKTY

Nově, a to zřejmě v reakci na soukromoprávní doručování prostřednictvím datových schránek, byly zařazeny do zákona správní delikty.

Podle § 26a se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že užije datovou schránku k šíření a) nevyžádaných obchodních či jiných obtěžujících sdělení, b) počítačového programu, který může poškodit Informační systém datových schránek, údaj v něm obsažený nebo výpočetní techniku držitele datové schránky. Za přestupek lze uložit pokutu do ad a) 10 000 Kč, do ad b) 20 000 Kč.

Podle § 26b se podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba dopustí správního deliktu tím, že užije datovou schránku stejným způsobem, jak je uvedeno výše, ale sankce je mnohonásobně vyšší: 10, resp. 20 mil. Kč.

Domnívám se, že nesmyslně vysokou sankcí u druhé skupiny osob hrozí reálné riziko pomsty ze strany zaměstnanců vůči zaměstnavateli tím, že se dopustí takového jednání, přičemž, budou-li vůbec zjištěni, "hojení se na nich" může být pouhou iluzí.

Nevyžádaná pošta, tzv. spam, je tedy nyní sankcionována dvěma právními normami. Zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti, ve znění pozdějších předpisů zakazuje pouze šíření nevyžádaných obchodních sdělení, kde je možné uložit sankci jen právnickým osobám a fyzickým osobám podnikajícím, a to do výše 10 mil. Kč. Naproti tomu je zakázáno posílat prostřednictvím datových schránek nejen nevyžádaná obchodní, ale i jiná obtěžující sdělení; sankce se tedy vztahuje i na sdělení ideologická (politická, náboženská) či různé fámy (tzv. hoaxy).

BEZPEČNOST SYSTÉMU DATOVÝCH SCHRÁNEK

Nejdiskutovanější otázkou je nyní bezpečnost a funkceschopnost datových schránek. Strach z jejich nefunkčnosti je dán především unikátností systému, který zavádíme tímto způsobem a v takovém rozsahu jako první na světě, což poměrně logicky evokuje otázku, zda to správce (Ministerstvo vnitra ČR) a především provozovatel systému datových schránek (Česká pošta), zvládnou. Z technologického hlediska nepředstavuje Informační systém datových schránek žádný zázrak - ten je v myšlence, jejím prosazení na bitevním poli meziresortní řevnivosti a v "procpání" legislativním procesem. Jinak jde jen o řádně vytvořené programové vybavení a dostatečnou spolehlivost hardware.

Otázka bezpečnosti je diskutována především ze dvou pohledů: 1. bezpečnost elektronické komunikace jako takové, 2. strach ze zneužívání pravomocí správce, tj. Ministerstva vnitra ČR. Zabezpečená elektronická komunikace (prostřednictvím šifrovaného přenosu v rámci internetového protokolu https je velice bezpečná; probíhají tak i všechny transakce s platebními kartami v elektronických obchodech či v internetovém bankovnictví). Co se týká možného zneužití zvenku, pak je toto opět řádově daleko menší, nežli pokud používáme kterýkoliv z veřejných e-mailových serverů (tzv. freemail), jako jsou např. Seznam, Atlas, Volný apod., ale i v případě, že využíváme služby externí.¹⁷⁾

Zde nemáme žádnou kontrolu nad tím, kdo a jak s naší e-mailovou schránou nakládal, protože pouze někteří poskytovatelé těchto služeb vedou záznamy o událostech (tzv. logy), ačkoliv to zákon všem ukládá. Nemluvě o nižší míře právního vědomí a odpovědnosti zaměstnanců běžných firem. Ale především standardní e-mailová komunikace je obvykle vedena v otevřené podobě, tj. protokolem http (nikoliv https).

Ani zneužití správcem či provozovatelem není příliš pravděpodobné. V Informačním systému datových schránek budou evidovány (trvale) všechny události, které se ke každé schránce vztahují. Podstatné je i to, že jsou odděleny funkce správce a provozovatele, přičemž správce ani provozovatel Informačního systému datových schránek nejsou oprávněni k přístupu do datových schránek jiných subjektů (§ 14 odst. 6 zákona). Obsah datové zprávy je na vstupu do tohoto systému zašifrován a je rozšifrován až na jeho výstupu. Jediné, co Informační systém schránek vidí, je to, co je napsáno na obálce datové zprávy, tedy zejména informace o odesílateli a příjemci. Systém vede pouze informace o tom, kdy, kdo a komu něco posílal, ale nemůže vést záznam o obsahu komunikace.

Od dne nabytí účinnosti zákona, tj. od 1. července 2009, se začnou ve schránkách povinných osob dle zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů objevovat obálky se žlutým pruhem, které budou obsahovat přístupové údaje. Samozřejmě ale také u těch, kdo o schránku sami požádají.

Ale i bez toho je možné si vyzkoušet práci s datovou schránkou, tj. zažádat o její zřízení k testovacím účelům. Demo verze umožňuje skutečnou práci s datovou schránkou tak, jak bude probíhat v reálném provozu, a je omezena jen dobou existence testovacího přístupu.

Všem, kdo se chtějí připravit na používání schránek, nebo kdo mají pochybnosti o funkčnosti a spolehlivosti systému, lze tento postup jen doporučit. Informace o způsobu testování včetně přihlášky k testování jsou zveřejněny na adrese provozované Ministerstvem vnitra ČR www.datoveschranky.info.

Poznámky:

¹⁾ K podpisu viz např. Mates, V., Smejkal, V.: E-government v českém právu. 1. vydání. Praha: LINDE, 2006.

²⁾ Např. Smejkal, V.: Doručování v českém právním řádu. Justiční praxe. L., 2002, č. 10, str. 572 - 603.

³⁾ Datovou zprávou jsou, podle § 2 písm. d) zákona o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů, elektronická data, která lze přenášet prostředky pro elektronickou komunikaci a uchovávat na záznamových médiích, používaných při zpracování a přenosu dat elektronickou formou,

⁴⁾ Dokument je definován, dle mého názoru nadbytečně, odkazem na zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, podle jehož § 2 písm. d) je dokumentem každá písemná, obrazová, zvuková nebo jiná zaznamenaná informace, ať již v podobě analogové či digitální, která byla vytvořena původcem nebo byla původci doručena.

⁵⁾ Podle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.

⁶⁾ Viz § 15 odst. 4 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů.

⁷⁾ V tomto případě se lze domnívat, že ke zrušení dojde i v případě úmrtí fyzické osoby podnikající, ale zákon v tomto smyslu nic neuvádí.

⁸⁾ Viz provozní řád Informačního systému datových schránek.

⁹⁾ Viz § 6 vyhlášky č. 194/2009 Sb., o stanovení podrobností užívání a provozování informačního systému datových schránek.

¹⁰⁾ Provozní řád Informačního systému datových schránek (ISDS). Verze z 10. 4. 2008.

¹¹⁾ Viz zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

¹²⁾ Viz zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

¹³⁾ Viz např. § 50d občanského soudního řádu, § 64 trestního řádu.

¹⁴⁾ Například § 24 odst. 2 správního řádu.

¹⁵⁾ Tyto podatelny jsou orgány veřejné moci povinny zřídit a provozovat podle § 11 odst. 3 zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 495/2004 Sb., kterým se provádí zákon o elektronickém podpisu s cílem zajistit jejich prostřednictvím přijímání a odesílání elektronicky podepsaných datových zpráv. Ministerstvo vnitra eviduje v současné době vznik více než dvou tisíc elektronických podatelen.

¹⁶⁾ Viz např. § 37 odst. 4 správního řádu, § 59 trestního řádu, § 37 odst. 2 soudního řádu správního, § 42 občanského soudního řádu.

¹⁷⁾ Viz Smejkal, V.: Povinnost mlčenlivosti advokáta a elektronická komunikace. Bulletin advokacie, 2007, č. 10, str. 17-22.

Vladimír Smejkal
univerzitní profesor
člen Legislativní rady vlády,
člen redakční rady Právního rádce