Garanční fond obchodníka s cennými papíry

V případě, kdy obchodník s cennými papíry (dále jen "obchodník") není schopen dostát svým závazkům, nastupuje jistý záruční systém, do kterého je zahrnut každý zákazník obchodníka a ze kterého je zákazníkům vyplácen jejich majetek.

Peněžní prostředky nebo investiční nástroje, které zákazníci svěřili obchodníkovi k jejich obchodování na kapitálových trzích, zůstávají po celou dobu zákaznickým majetkem, i když jej spravuje obchodník. Právě kvůli tomuto specifiku je třeba určité veřejné ingerence jako záruky za tento svěřený majetek.

POSTAVENÍ FONDU

Garanční fond obchodníka s cennými papíry (dále jen "fond") je právnickou osobou zabezpečující záruční systém, tedy je jí svěřen zákonem¹⁾ výkon veřejné moci. Není státním fondem ani správním orgánem a není ve své kompetenci podřízen Ministerstvu financí ani jinému státnímu orgánu.

V České republice vznikl jako třetí fond, jenž slouží k částečnému uspokojení zákazníků zkrachovalých institucí.²⁾

PRÁVNÍ ÚPRAVA

V souvislosti s harmonizací tuzemské právní úpravy dle práva Evropské unie, konkrétně podle směrnice EU o záručních systémech pro investory³⁾ byl fond vytvořen na základě novely⁴⁾ zákona č. 591/1992 Sb. o cenných papírech. Nejdůležitějšími a klíčovými ustanoveními byly od počátku tyto:

- zákaznický majetek není součástí majetku obchodníka s cennými papíry;

- roční příspěvek do fondu jsou povinni platit všichni obchodníci ve výši 0,3 procenta hodnoty pojištěného zákaznického majetku, zjištěné jako aritmetický průměr hodnot tohoto majetku vykázaných v rozvaze obchodníka s cennými papíry ke konci posledního dne každého měsíce kalendářního roku;

- příspěvek do fondu je obchodník povinen zaplatit nejpozději do 31. března následujícího roku;

- fond poskytuje náhrady zákazníkům obchodníků ve výši 90 procent hodnoty jejich veškerého (zákaznického) majetku, nejvýše však 400 000 Kč pro jednoho zákazníka u jednoho obchodníka s cennými papíry;

- jestliže prostředky fondu nepostačují k vyplacení náhrad, poskytne stát 50 procent potřebných prostředků do fondu ve formě návratné finanční výpomoci a 50 procent potřebných peněžních prostředků si fond obstará na finančním trhu.

V praktickém fungování fondu byla již od počátku spousta nedostatků, a proto přišla další novela, která se vztahovala k fondu a vstoupila v účinnost 12. 7. 2002. Šlo o zákon č. 308/2002 Sb., kterým se novelizoval zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry.

Na základě této novely se změnilo a doplnilo fungování fondu takto:

- snížení výše příspěvků obchodníků do fondu z 0,3 procenta hodnoty pojištěného zákaznického majetku na 0,01 procenta;

- rozšíření základny pro výpočet příspěvku do fondu: tuto základnu tvoří majetek vykazovaný nikoli v rozvaze jako v předcházející právní úpravě, ale majetek vykazovaný v účetnictví. Konkrétně to znamená majetek/položky vykazované v rozvaze plus majetek/položky vykazované v podrozvaze;

- zákaznickým majetkem nejsou peněžní prostředky zákazníka přijaté obchodníkem, který je bankou nebo pobočkou zahraniční banky, a vedené jím na účtech pojištěných podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách ve znění pozdějších předpisů;

- náhrada z fondu se vztahuje též na pojištěný zákaznický majetek zákazníků z členských států Evropské unie nebo z jiných států tvořících Evropský hospodářský prostor.

Od 1. 5. 2004, tj. k datu vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii vstoupil v platnost zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, který ze zákona o cenných papírech převzal veškerá ustanovení o fondu s následujícími změnami:

- minimální roční příspěvek obchodníka činí nejméně 10 000 Kč;

- náhrada zákazníkovi obchodníka v případě, kdy obchodník není z důvodů přímo souvisejících s jeho finanční situací schopen plnit své závazky, se poskytuje jako v předcházející právní úpravě ve výši 90 procent zákaznického majetku, může však dosáhnout korunové částky až do výše ekvivalentu 20 000 EUR pro jednoho zákazníka u jednoho obchodníka;

- v případě, že prostředky fondu nepostačují k vyplacení náhrad pro zákazníky insolventních obchodníků s cennými papíry, fond si potřebné peněžní prostředky musí obstarat pouze na finančním trhu. Předcházející právní úprava, která fondu umožňovala vypůjčit si formou návratné pomoci až 50 procent potřebných prostředků u státu, byla zrušena;

- zahraniční osoba, která poskytuje investiční služby v České republice a je účastníkem záručního systému osob poskytujících investiční služby ve státě, ve kterém má své sídlo a skutečné sídlo, se nemusí účastnit záručního systému zabezpečovaného fondem;

- zahraniční osoba, která poskytuje investiční služby v České republice a není účastníkem záručního systému osob poskytujících investiční služby ve státě, ve kterém má své sídlo a skutečné sídlo, se účastní záručního systému zabezpečovaného fondem za stejných podmínek jako tuzemští obchodníci.⁵⁾

ÚČEL A FUNKCE FONDU

Hlavním účelem zřízení fondu je fungování záručního systému, ze kterého se vyplácejí náhrady zákazníkům obchodníka, který není schopen plnit své závazky vůči svým zákazníkům. Jedná se tedy o určitou pojistku zákazníkům obchodníků, aby v případě špatného hospodaření nebo fungování obchodníka nepřišli o veškerý svůj majetek, svěřený obchodníkovi. K zajištění takového účelu dozajista potřebuje fond nemalé prostředky.

Zdrojem prostředků potřebných k plnění funkcí fondu jsou zejména příspěvky od obchodníků, dále také výnosy z investování peněžních prostředků, případně úvěry nebo návratné finanční výpomoci a výtěžky z ukončených konkursních a likvidačních řízení, případně další příjmy.⁶⁾

Takto přijaté prostředky může fond použít především na (i) náhrady plynoucí z neschopnosti obchodníka splnit své závazky spočívající ve vydání zákaznického majetku zákazníkům, z důvodu přímo souvisejících s jeho finanční institucí, (ii) splátky přijatých úvěrů a (iii) úhradu nákladů na činnost fondu.

Obchodník platí do fondu roční příspěvek ve výši dvě procenta z objemu přijatých poplatků a provizí za poskytnuté investiční služby za poslední rok. Roční příspěvek činí nejméně 10 000 Kč, a to bez ohledu na dobu, jakou obchodník vykonává svou činnost. Příspěvek do fondu je splatný každoročně do 31. března, a to za předchozí kalendářní rok.⁷⁾

Takto placené příspěvky podléhají kontrole ze strany České národní banky (ČNB), kterou fond informuje o výši příspěvků zaplacených každým obchodníkem za uplynulé období. Česká národní banka porovná výši skutečně zaplacených příspěvků s objemem přijatých poplatků a provizí za poskytnuté investiční služby za poslední rok zjištěným na základě údajů ověřených auditorem obdržených od obchodníka.

V případě nesrovnalostí přijme Česká národní banka vhodné opatření k nápravě a informuje fond.

POSKYTNUTÍ NÁHRADY Z FONDU

Pokud se obchodník dostane do situace, kdy není schopen dostát svým závazkům, nebo na něj soud prohlásí konkurz, oznámí tyto skutečnosti Česká národní banka fondu. Po určité dohodě fond uveřejní informaci, že obchodník není schopen dostát svým závazkům a současně uveřejní místo, způsob a lhůtu pro přihlášení nároků a zahájení výplat z fondu, přičemž lhůta není kratší než pět měsíců od uveřejnění zjištění.

Ovšem ne všichni zákazníci mají na náhradu nárok. Z fondu nemá na náhradu nárok Česká konsolidační agentura, územní samosprávný celek a osoba, která v průběhu předchozích tří let byla určitým způsobem provázána s obchodníkem nebo se dopustila určité trestné činnosti tak, jak je uvedeno taxativním výčtem v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu.⁸⁾

Náhrada se zákazníkovi poskytuje ve výši 90 procent částky, která se dle zákona o podnikání na kapitálovém trhu vypočte jako rozdíl součtu hodnot všech složek majetku zákazníka, včetně případného spoluvlastnického podílu na majetku ve spoluvlastnictví s jinými zákazníky a hodnoty závazků zákazníka vůči obchodníkovi splatných ke dni, kdy fond obdrží oznámení od České národní banky.⁹⁾ Hodnota peněžních prostředků svěřených bance a pojištěných podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, se do výpočtu nezahrnuje. Nejvýše se však vyplatí částka odpovídající 20 000 EUR a to v českých korunách pro jednoho zákazníka u jednoho obchodníka s cennými papíry. Pro výpočet hodnot investičních nástrojů jsou určující reálné hodnoty investičních nástrojů ke dni, kdy fond obdrží oznámení od České národní banky. Při výpočtu se přihlédne i k dalším skutečnostem uvedeným v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu.¹⁰⁾

Okamžikem výplaty náhrad se stává fond věřitelem obchodníka, a to v rozsahu těchto náhrad. Pokud zákazník obchodníka přihlásil svou pohledávku do konkursu na majetek obchodníka, stává se fond stejným momentem a ve stejném rozsahu namísto zákazníka konkursním věřitelem obchodníka v úpadku. Na žádost fondu vyznačí insolvenční správce tuto změnu bez zbytečného odkladu v seznamu přihlášených pohledávek. Tyto zásady zákona¹¹⁾ však mnohdy soudy vykládají různě, což způsobuje mnohaleté spory mezi zákazníky obchodníka a fondem.

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA FONDU

Fond je řízen pětičlennou správní radou. Předsedu, místopředsedu a ostatní členy správní rady jmenuje a odvolává ministr financí. Členové správní rady fondu jsou jmenováni na období pěti let, a to i opakovaně. Nejméně jeden člen je jmenován z řad zaměstnanců České národní banky, a to na návrh bankovní rady České národní banky. Nejméně dva členové jsou jmenováni z řad členů představenstva nebo zaměstnanců obchodníků.

Fond hospodaří podle rozpočtu schváleného ministerstvem financí. Hlavním dokumentem upravujícím chod a fungování fondu je Statut fondu, který byl schválen ministerstvem financí a je uložen ve sbírce listin.

SOUČASNÝ STAV A FUNGOVÁNÍ FONDU

Fond vznikl prakticky bez finančních prostředků a již od svého vzniku se potýká s jejich nedostatkem, což je zcela jistě největší problém fungování fondu. Již v roce 2001 vyvstaly pro fond závazky vůči klientům několika obchodníků, kteří se ocitli v úpadku. Tyto finanční ztráty provázejí fond až do současnosti. Zákonná konstrukce příjmů pro fond je postavena na příspěvcích za uplynulý kalendářní rok, kdy je obchodníci platí fondu na konci března běžného roku. První příspěvky měl tedy fond k dispozici až 31. 3. 2002. Ovšem tyto prostředky byly nepatrné a stačily pouze k zajištění chodu fondu.

Proběhly pokusy o získání úvěru žádostí u několika bankovních institucí, ovšem neúspěšné, protože příjmy do fondu byly nízké a stát se odmítal zaručit za možný úvěr. Fond měl také zákonnou možnost požádat o pomoc stát o poskytnutí návratné finanční výpomoci, která mohla být až do výše 50 procent náhrad, které by měl fond vyplatit a tuto možnost také fond využil. Vzhledem k tomu, že se fond dostal do situace, kdy již nebyl dále schopen další návratné finanční výpomoci splatit, přišlo ministerstvo financí s řešením ve formě dotace. Umožnila ji novela zákona o podnikání na kapitálovém trhu¹²⁾a na jaře roku 2008 byla fondu dotace poprvé poskytnuta.

V letech 2001 až 2005 zkrachovalo v České republice devět obchodníků. Tento stav začal ve své době úpadkem největšího obchodníka s americkými akciemi Private Investors. Největší finanční zátěží se ovšem stal pád společnosti KTP Quantum, po němž požádalo zhruba 20 000 osob o odškodnění ve výši kolem 1,5 miliardy korun. Fond zatím vyplatil náhrady za zhruba 1,3 miliardy korun, ministerstvo financí přitom půjčilo fondu více než miliardu korun.

V této souvislosti je nutné opět zmínit význam směrnice EU o odškodňování investorů,¹³⁾ protože její případné porušení by bylo pro stát velmi drahé. V této směrnici je uvedena možnost sankce vůči státu za každý den trvání protiprávního stavu ve výši 100 000 EUR do doby jeho odstranění, což v praxi znamená do doby výplaty náhrad zákazníkům obchodníků.

Nárůst příspěvků od obchodníků je patrný, což je dáno především zákonnými změnami ve způsobu určení výše příspěvků. V roce 2002 byly příspěvky obchodníků pouze 5 milionů Kč a za rok 2007 činí zhruba 122 milionů Kč.¹⁴⁾

Fungování fondu je bezpochyby důležitou nutností, i když bylo a stále je provázeno problémy s nedostatkem finančních prostředků. Kritika se snáší především od obchodníků, kteří argumentují vysokými odvody a nespravedlností systému vůči zákazníkům daného stanovením maximálního stropu výplaty náhrad. Současně však obchodníci považují nové podmínky¹⁵⁾ za průhlednější, než tomu bylo na počátku vzniku fondu,¹⁶⁾ takže kritické hlasy již nejsou tak silné jako v dřívějších letech.

Poznámky:

¹⁾ Zákon č. 256/2004 Sb. zákon o podnikání na kapitálovém trhu.

²⁾ Pro klienty bank funguje Fond pojištění vkladů. Například peněžní prostředky svěřené obchodníkovi, který je bankou, jsou pojištěny podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách. Pro klienty družstevních záložen byl vytvořen Zajišťovací fond družstevních záložen.

³⁾ Směrnice č. 97/9 Evropské unie o záručních systémech pro investory.

⁴⁾ Zákon č. 362/2000 Sb.

⁷⁾ Srovnej § 129, zákona o podnikání na kapitálovém trhu.

⁸⁾ Srovnej § 130, odst. 4 zákona o podnikání na kapitálovém trhu.

⁹⁾ a) Oznámení, že obchodník není schopen dostát svým závazkům spočívajícím ve vydání majetku zákazníkům a není pravděpodobné, že je dojednoho roku splní,

b) Případně oznámení, že soud vydal rozhodnutí o úpadku obchodníka nebo jiné rozhodnutí, které má za následek, že se zákazníci obchodníka nemohou účinně domáhat vydání svého majetku vůči obchodníkovi.

¹⁰⁾ Např. smluvní ujednání mezi obchodníkem a zákazníkem, jsou-li obvyklá, zejména k připsaným úrokům nebo jiným výnosům, na které zákazníkovi vznikl nárok.

¹¹⁾ Vyjádřené v § 131 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu.

¹²⁾ Zákon č. 29/2008 Sb.

¹³⁾ Směrnice EU 97/9 o odškodňování investorů.

¹⁴⁾ Zdroj: Výroční zpráva Garančního Fondu za rok 2007.

¹⁵⁾ Stanovené zákonem č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu a jeho novelami - zákon č. 29/2008 Sb. a č. 230/2008 Sb.

¹⁶⁾ Česká asociace obchodníků s cennými papíry. Garanční fond vybral vloni od obchodníků rekordních 95 mil. Kč [10. 11. 2008]. Dostupné z www.caocp.cz

Michal Janovec
advokátní koncipient, Brno