Opravné prostředky při zadávání veřejných zakázek

Kontrolou veřejných zakázek se zabývá zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále také "zákon o veřejných zakázkách" či "zákon"), přičemž je třeba uvést, že dne 20. prosince 2007 vstoupila v platnost nová směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/66/ES, kterou se mění směrnice Rady 1989/665/EHS a 1992/13/EHS a která má zvýšit účinnost přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek. Členské státy Evropské unie mají povinnost transponovat tuto směrnici do své vnitřní právní úpravy do 20. prosince 2009. V této souvislosti byla připravena novela zákona o veřejných zakázkách.¹⁾

Kontroly se dále týká zákon č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o působnosti Úřadu"), zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů. V přezkumném řízení se subsidiárně (podpůrně) používá zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále také "správní řád"), a dále se používá prováděcí předpis k zákonu o veřejných zakázkách, tj. vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách. V soudním řízení správním se pak postupuje především podle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále také "soudní řád správní"), aj.

NA ZÁKONNOST ZADÁVÁNÍ DOHLÍŽÍ ZEJMÉNA ÚŘAD

Primární dohled nad dodržováním zákona o veřejných zakázkách vykonává Úřad pro hospodářskou soutěž (dále jen "Úřad").²⁾ Působnost Úřadu je vymezena zákonem o působnosti Úřadu. Na základě § 2 písm. b) uvedeného zákona vykonává Úřad (mimo jiných činností) dohled při zadávání veřejných zakázek, jehož obsah je podrobněji upraven v § 112 zákona o veřejných zakázkách.

Podle § 112 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách Úřad přezkoumává zákonnost úkonů zadavatele s cílem zajistit zachování zásad podle § 6 zákona o veřejných zakázkách. Dále vydává předběžná opatření, rozhoduje o tom, zda zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupoval v souladu se zákonem, ukládá nápravná opatření a sankce, projednává správní delikty,³⁾ kontroluje úkony zadavatele při zadávání veřejných zakázek podle zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, a plní další úkoly podle zvláštního právního předpisu (viz § 112 odst. 2 zákona o veřejných zakázkách).

Mezi další úkoly Úřadu stanovené zákonem o veřejných zakázkách lze zařadit uveřejňování pravomocných rozhodnutí Úřadu na jeho internetové stránce.⁴⁾

SPRÁVNÍ DELIKTY DODAVATELE

Právní úprava zákona o veřejných zakázkách je v jeho části páté zaměřena na ochranu vůči nesprávnému postupu zadavatele. Je třeba si ovšem uvědomit, že v průběhu zadávacího řízení může pochybit jak zadavatel, tak i dodavatel.

Správní delikty při prokazování kvalifikace dodavatele jsou v zákoně upraveny v části šesté, týkající se seznamu kvalifikovaných dodavatelů, systému certifikovaných dodavatelů a zahraničního seznamu dodavatelů, v hlavě čtvrté v § 144 a § 145 zákona o veřejných zakázkách, přičemž není vyloučeno, že by v některých případech porušení nebylo možné použít i jiné právní předpisy, např. zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon.⁵⁾

POSTUP PŘI POCHYBENÍ ZADAVATELE

Zákon stanovuje v části páté (Ochrana proti nesprávnému postupu zadavatele) několik na sebe navazujících kroků pro případ, že dojde k pochybení v postupu ze strany zadavatele.

Prvním z nich je dohled, který v podstatě sám nad sebou vykonává zadavatel; označujeme jej za námitkové řízení. Následovat mohou, ale nemusejí, přezkumné řízení a dále rozkladové řízení. Rozbor dalšího kroku, případného soudního řízení ve správním soudnictví,⁶⁾ nebude předmětem tohoto článku.

NÁMITKOVÉ ŘÍZENÍ

Zjistí-li zadavatel v průběhu zadávacího řízení, že některým svým úkonem porušil zákon, přijme na základě § 111 odst. 6 zákona o veřejných zakázkách opatření k jeho nápravě, a to i v případě, že dodavatel [dále také "stěžovatel" nebo (v přezkumném řízení) "navrhovatel"] nepodal námitky. Význam daného ustanovení je třeba si včas uvědomit, neboť může být stěžejní.

Zákon o veřejných zakázkách stanovuje, že dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech při zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek či v soutěži o návrh, může podat zadavateli podle § 110 odst. 1 zákona zdůvodněné námitky. Zdůvodněné námitky je oprávněn podat rovněž dodavatel, kterého v důsledku domnělého porušení zákona zadavatel odmítl zařadit do dynamického nákupního systému (§ 110 odst. 2).

Námitky se nejčastěji podávají proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky (§ 110 odst. 4), zejména kvůli hodnocení podle kritéria ekonomické výhodnosti,⁷⁾ a samozřejmě kvůli domnělému porušení zákona jakýmkoliv úkonem zadavatele (§ 110 odst. 1 a 3).

Domnívám se, že námitky proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky v důsledku nesprávného postupu hodnotící komise budou četné i v budoucnu, neboť zákon o veřejných zakázkách stanovuje vedle nabídkové ceny pouze příkladný výčet dílčích kritérií (viz § 78 odst. 4) a úprava způsobu hodnocení podle nich tak, jak to bylo dříve ve vyhlášce č. 240/2004 Sb., o informačním systému o zadávání veřejných zakázek a metodách hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti, byla vyloučena.

Též u zakázek malého rozsahu?

Z platné právní úpravy vyplývá, že námitky nemůže dodavatel využít u veřejných zakázek malého rozsahu, nezadával-li je zadavatel postupem podle zákona. V § 18 odst. 3 věta první zákona je stanoveno, že veřejné zakázky malého rozsahu není zadavatel povinen zadávat podle zákona vůbec, nezahájí-li zadavatel zadávání veřejné zakázky postupem platným pro podlimitní veřejné zakázky podle § 26 odst. 5 druhá věta zákona. Veřejný zadavatel je však vždy povinen dodržet zásady uvedené v § 6 zákona.

V každém případě doporučuji, aby zadavatel stanovil, že je možné podávat námitky, nebo aby na podanou námitku nereagoval jen jejím odmítnutím, a to přesto, že nemá povinnost přezkoumat námitky ve veřejné zakázce malého rozsahu nezadané postupem podle zákona.

Ačkoliv tento postup může vypadat na první pohled jako zbytečná komplikace řízení, může se daným krokem předejít řízení u Úřadu z pouhého "nedorozumění". Zadavatel by neměl podceňovat toto riziko, protože ze své i z rozhodovací praxe zjišťuji, že dodavatelé přestávají u drobných zakázek do dvou milionů nebo do šesti milionů korun u stavebních prací bagatelizovat možnost své obrany.⁸⁾

Námitky ve lhůtě

Námitky podle § 110 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách musí stěžovatel doručit zadavateli do patnácti dnů ode dne, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozví, nejpozději však do doby uzavření smlouvy. Do doby doručení rozhodnutí zadavatele o námitkách nesmí zadavatel uzavřít smlouvu či zrušit zadávací řízení.

Námitky podle § 110 odst. 4 zákona proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky nebo proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení z účasti v zadávacím řízení musí stěžovatel doručit zadavateli do patnácti dnů ode dne doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky veřejné zakázky podle § 81 nebo rozhodnutí o vyloučení z účasti v zadávacím řízení.

Počítání času, které není zákonem o veřejných zakázkách upraveno, se řídí v případě hmotněprávních lhůt § 122 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a v případě procesněprávních lhůt § 40 správního řádu.⁹⁾

Náležitosti námitek a rozhodnutí o nich

V písemných námitkách (§ 110 odst. 5 věta první) musí stěžovatel podle § 110 odst. 6 zákona o veřejných zakázkách uvést, kdo je podává, proti kterému úkonu zadavatele směřují, v čem je spatřováno porušení zákona, jaká újma stěžovateli v důsledku domnělého porušení zákona hrozí nebo mu vznikla a čeho se stěžovatel domáhá. Jde-li o námitky podle § 110 odst. 3 zákona, musí v nich stěžovatel uvést také skutečnosti rozhodné pro stanovení okamžiku, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozvěděl.

Námitky neobsahující uvedené náležitosti zadavatel odmítne a bezodkladně písemně uvědomí o této skutečnosti stěžovatele, tzn. že o námitce nerozhoduje a taková námitka nemá žádné procesní důsledky.¹⁰⁾

Zadavatel také nerozhoduje na základě § 111 odst. 4 zákona o námitkách, které byly podány opožděně nebo které vzal stěžovatel zpět, tuto skutečnost zadavatel písemně oznámí stěžovateli. Vezme-li stěžovatel námitky zpět, není oprávněn podat ve stejné věci návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu, přičemž podání řádných námitek je podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele ve stejné věci (§ 110 odst. 5 věta druhá).

Podle § 110 odst. 4 poslední věta zákona zadavatel nesmí s nikým uzavřít smlouvu či zrušit zadávací řízení před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky nebo proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení z účasti v zadávacím řízení, a jsou-li námitky podány včas (tedy ve lhůtě 15 dnů), do doručení rozhodnutí o námitkách. Zájemce či uchazeč se může práva na podání takových námitek vzdát až po vzniku práva podat námitky a pokud se zájemce či uchazeč vzdá svého práva, platí podle § 110 odst. 7 poslední věta, že lhůta pro podání námitek ve vztahu k tomuto zájemci či uchazeči uplynula.

Zadavatel přezkoumá v souladu s § 111 odst. 1 zákona podané námitky v plném rozsahu a do deseti dnů od jejich obdržení odešle stěžovateli písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje, či nikoliv, s uvedením důvodu. Vyhoví-li zadavatel námitkám, uvede v rozhodnutí způsob provedení nápravy.

Podle § 111 odst. 3 zákona o podaných námitkách a rozhodnutí o nich zadavatel bezodkladně písemně informuje všechny uchazeče a pokud neuplynula v době vyřízení námitek lhůta pro podání nabídek, tak i všechny zájemce.

Nevyhoví-li zadavatel námitkám, uvědomí na základě § 111 odst. 2 zákona stěžovatele v písemném rozhodnutí o možnosti podat ve lhůtě podle § 113 odst. 2 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu. Před uplynutím lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, a je-li tento návrh podán včas (viz § 113 odst. 2 a 3), ve lhůtě čtyřiceti pěti dnů ode dne doručení námitek nesmí zadavatel uzavřít smlouvu či zrušit zadávací řízení (viz § 111 odst. 5). Pokud zadavatel o námitkách nerozhodl do deseti dnů od jejich obdržení, platí, že námitkám nevyhověl. Je-li před uplynutím lhůty čtyřiceti pěti dnů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zastaveno, zákaz uzavřít smlouvu nebo zrušit zadávací řízení se ruší dnem zastavení řízení.¹¹⁾

PŘEZKUMNÉ ŘÍZENÍ

Po vyčerpání možnosti podat námitky u zadavatele může podle § 110 odst. 5 věta druhá zákona následovat řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu.¹²⁾

Řízení se v souladu s § 113 odst. 1 zákona zahajuje na písemný návrh stěžovatele nebo z moci úřední, tzn. dnem, kdy Úřad obdrží návrh stěžovatele, nebo dnem, kdy Úřad učinil vůči účastníkovi první úkon. Řízení z vlastního podnětu zahajuje Úřad,¹³⁾ zejména má-li podezření, že došlo k porušení zákona, na základě podnětů státních orgánů, např. zpráv Nejvyššího kontrolního úřadu, vlastního monitoringu tisku a podnětů veřejnosti.

Účastníkem řízení je zadavatel a v řízení zahájeném na návrh dále navrhovatel. Je-li předmětem řízení přezkoumání rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, je účastníkem řízení též vybraný uchazeč (§ 116), tzn. že při rozhodování o legálnosti výběru nejvhodnější nabídky jsou vyjma Úřadu přítomni tři účastníci.

Podle § 113 odst. 2 zákona o veřejných zakázkách musí být návrh doručen Úřadu v písemné formě.¹⁴⁾ Ve stejnopisu musí být návrh doručen i zadavateli, a to do deseti kalendářních dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitkám nevyhověl (§ 113 odst. 2). Pokud zadavatel námitky nevyřídil podle § 111 odst. 1 zákona, lze návrh podat a doručit Úřadu a zadavateli nejpozději do dvaceti pěti kalendářních dnů ode dne odeslání námitek stěžovatelem (dále také "navrhovatel") - viz § 113 odst. 3 zákona.

Obsah návrhu a jeho náležitosti

Návrh lze podat proti všem úkonům zadavatele, které vylučují nebo by mohly vyloučit zásady stanovené v § 6 a v jejichž důsledku hrozí nebo vznikla újma na právech navrhovatele, a to podle § 114 odst. 1 zákona zejména proti zadávacím podmínkám, obsahu oznámení nebo výzvy o zahájení zadávacího řízení, vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení, rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky a použití druhu zadávacího řízení.

Podle § 37 odst. 2 správního řádu jsou obecnými náležitostmi návrhu: kdo jej činí, které věci se týká a co se navrhuje, označení správního orgánu, jemuž je určeno, a podpis osoby, která jej činí.

Podle § 114 odst. 2 zákona o veřejných zakázkách musí návrh vedle obecných náležitostí podání obsahovat přesné označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, příslušné důkazy, a čeho se navrhovatel domáhá. Součástí návrhu zasílaného Úřadu je doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o složení kauce podle § 115 zákona a dále plná moc oprávněné osoby jednat za navrhovatele.¹⁵⁾

S podáním návrhu je navrhovatel povinen složit na účet Úřadu¹⁶⁾ kauci ve výši jednoho procenta z nabídkové ceny navrhovatele, nejméně však ve výši padesát tisíc korun, nejvýše dva miliony korun.V případě, že není možné stanovit nabídkovou cenu navrhovatele, je ten povinen složit sto tisíc korun (§ 115 odst. 1 věta první a druhá).¹⁷⁾

Návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele není zpoplatňován podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích.

Jestliže návrh nemá předepsané náležitosti a navrhovatel jej ve lhůtě stanovené Úřadem nedoplní nebo nebyl doručen Úřadu a zadavateli ve lhůtách podle § 113 odst. 2 nebo 3 zákona nebo nebyl podán oprávněnou osobou nebo není-li Úřad věcně příslušný k rozhodnutí o návrhu, Úřad na základě § 114 odst. 3 zákona zahájené řízení zastaví. Pokud má ovšem důvodné podezření, že došlo k porušení zákona, zahájí z úřední moci správní řízení.

Podle § 114 odst. 4 zákona je zadavatel povinen ve vztahu k návrhu zaslat k němu své vyjádření Úřadu do sedmi dnů od jeho doručení. Společně s tímto vyjádřením zašle příslušnou dokumentaci veřejné zakázky.

Předběžné opatření

Úřad může před vydáním rozhodnutí podle § 118 zákona v rozsahu nezbytně nutném na návrh účastníka řízení nebo z úřední moci k zajištění účelu řízení nařídit zadavateli předběžné opatření v souladu s § 117 odst. 1 zákona, a to buď zakázat uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, nebo pozastavit zadávací řízení.

Návrh na nařízení předběžného opatření musí vedle obecných náležitostí podání podle § 37 odst. 2 správního řádu obsahovat přesné označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli bezprostředně hrozí újma na jeho právech, příslušné důkazy a čeho se navrhovatel předběžným opatřením domáhá. Nemá-li návrh stanovené náležitosti, předběžné opatření Úřad nenařídí (§ 117 odst. 2).

Předběžné opatření Úřad zruší na základě § 117 odst. 3 zákona, jakmile pomine důvod, pro který bylo nařízeno, jinak pozbývá platnosti dnem, kdy nabylo právní moci nápravné opatření podle § 118 zákona. Nápravné opatření uloží úřad s tím, že zruší zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivý úkon zadavatele, nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, jinak Úřad zastaví řízení.¹⁸⁾

Odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření nemá odkladný účinek (§ 117 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách).

Nestanoví-li zákon jinak,¹⁹⁾ nesou Úřad i účastníci řízení své náklady řízení (§ 119 odst. 1). Součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 zákona je též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Platí se paušální částkou, kterou stanoví již uvedená vyhláška č. 328/2006 Sb., a činí třicet tisíc korun. Byl-li k řízení přibrán znalec, zvyšuje se paušální částka o odměnu znalce, nejvíce však o třicet tisíc korun.

Správní delikty zadavatele

Podle § 120 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že:

"a) nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu s uchazečem podle § 82,

b) zruší zadávací řízení, aniž byly splněny podmínky podle § 84,

c) nepořídí nebo neuchová dokumentaci o veřejné zakázce podle § 109 a 155, nebo

d) nesplní povinnost stanovenou v § 146 a 147 pro uveřejňování."

Za správní delikt se podle § 120 odst. 2 zákona uloží pokuta do:

- pěti procent ceny zakázky nebo do deseti milionů korun, pokud cena zakázky nebyla nabídnuta, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona,

- deseti milionů korun, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. b), c) nebo d) zákona, přičemž sazba pokut se zvyšuje na dvojnásobek, jestliže se zadavatel dopustí správního deliktu opakovaně. Správní delikt je spáchán opakovaně, pokud ode dne, kdy došlo ke spáchání jakéhokoliv posledního správního deliktu neuplynulo pět let (§ 120 odst. 3).

Při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, se přihlédne podle § 121 odst. 3 zákona k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

Zadavatel, který je právnickou osobou, za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložil veškeré úsilí, které bylo možné požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránil (§ 121 odst. 1), přičemž odpovědnost pachatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže o něm Úřad nezahájil řízení do pěti let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy byl spáchán (§ 121 odst. 3).

Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby podle § 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu zadavatele, který je právnickou osobou (§ 121 odst. 5 zákona).

Podle § 121 odst. 4 zákona v prvním stupni projednává správní delikty Úřad, který zároveň podle § 121 odst. 6 zákona vybírá a vymáhá pokuty. Příjem z pokut stejně jako z kauce je příjmem státního rozpočtu, jestliže Úřad řízení zahájené na návrh pravomocným rozhodnutím zastaví podle § 118 zákona, jinak kauci spolu s úroky Úřad vrátí navrhovateli do patnácti dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.

ŘÍZENÍ O ROZKLADU

Proti rozhodnutí Úřadu v prvním stupni může účastník řízení podat ústřednímu orgánu státní správy,²⁰⁾ kterým je orgán dohledu, rozklad podle § 152 správního řádu ve lhůtě patnácti dnů ode dne oznámení rozhodnutí. Rozklad je řádným opravným prostředkem,²¹⁾ který je systematicky zařazen mezi zvláštní ustanovení o přezkoumání rozhodnutí v části třetí v hlavě sedmé správního řádu.

Nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání (§ 81 až § 93 správního řádu). Rozklad musí mít obecné náležitosti podle § 37 odst. 2 správního řádu a dále musí obsahovat identifikaci správního orgánu, kterým je Úřad, identifikační údaje osoby podávající rozklad, údaje o tom, proti kterému rozhodnutí rozklad směřuje, v jakém rozsahu je rozhodnutí napadáno a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo, a datum a podpis osoby oprávněné jednat za účastníka řízení.

Rozklad se podává v odpovídajícím počtu stejnopisů, tzn. že jeden musí zůstat u Úřadu a další náležejí účastníkům.

Včas podaný a přípustný opravný prostředek má odkladný (suspenzivní) účinek,²²⁾ pokud nebude podle správního řádu vyloučen. Rozklad nemá devolutivní účinek,²³⁾ tzn. není projednáván dvouinstančně.

O rozkladu rozhoduje předseda Úřadu,²⁴⁾ přičemž mu návrh na rozhodnutí předkládá rozkladová komise.²⁵⁾ Rozkladová komise může jednat a přijímat usnesení v nejméně pětičlenných senátech²⁶⁾ a většina přítomných členů musejí být odborníci, kteří nejsou zaměstnanci Úřadu. Ustanovení o vyloučení z projednávání a rozhodování věci podle § 14 správního řádu a řízení před kolegiálním orgánem podle § 134 správního řádu platí v případě rozkladové komise obdobně.

Pokud účastník řízení uvede nové skutečnosti anebo navrhne provedení nových důkazů, předseda k nim přihlédne, jde-li o skutečnosti nebo důkazy, které účastník nemohl uplatnit dříve, tzn. v řízení u Úřadu.

Předseda Úřadu napadené rozhodnutí zruší nebo změní, pokud se tím plně vyhoví rozkladu a jestliže tím nemůže být způsobena újma žádnému z účastníků, ledaže s tím všichni, kterých se to týká, vyslovili souhlas,²⁷⁾ nebo lze rozklad zamítnout.

Nejvyšší pokutu v jednom správním řízení udělil do dnešního dne předseda Úřadu ve výši pět milionů korun, následuje pokuta ve výši tři miliony korun. Ostatní udělené pokuty prozatím nedosáhly výše jednoho milionu korun.²⁸⁾

Dojde-li k porušení zákona a zadavatel tuto skutečnost zjistí, má možnost přijmout opatření k nápravě (a to nikoliv jen z podnětu podané námitky dodavatele), což je podle mého názoru významným oprávněním zadavatele, kterému by se neměl díky administrativní náročnosti, jež může s danou nápravou vzniknout, vyhýbat.

Otázkou k diskusi je podávání námitek v zadávání zakázek malého rozsahu. Podle mého názoru může tento úkon v některých případech ozřejmit pouhou nejasnost, kterou dodavatel má, aniž by musel dále pokračovat "spor" v dané věci.

Právní úprava části páté zákona o veřejných zakázkách je zaměřena zejména na ochranu vůči nesprávnému postupu zadavatele. Pochybit ovšem může i dodavatel, což je také upraveno, a to v části šesté zákona. Ve vztahu k rozsahu úpravy týkající se zadavatele se může zdát, že úprava týkající se dodavatele je okrajová. Ovšem není vhodné to tak pojímat.

Úřad pro hospodářskou soutěž může nesprávný postup zadavatele sankcionovat pokutou (až do výše deseti milionů korun), která může citelně zatížit rozpočet zadavatele. Proto je třeba při rozhodování o některých úkonech v průběhu zadávacího řízení postupovat pečlivě a uvědomovat si míru rizika možného nesouladu se zákonem.

Při zadávání veřejných zakázek je nezbytná znalost správního řádu, případně v soudním řízení soudního řádu správního.

Otázkou zůstává, zda je dvojinstančnost správního řízení v případě podání rozkladu zachována. "Je zásadně nežádoucí a odporuje obecné zásadě dvojinstančnosti správního řízení, jejímž účelem je co možná nejobjektivnější přezkoumání prvostupňového rozhodnutí."²⁹⁾ S tímto vyjádřeným názorem dr. Vedrala nelze než souhlasit a je třeba de lege ferenda druhostupňové rozhodování o veřejných zakázkách objektivně oddělit od rozhodování Úřadu.

Poznámky:

¹⁾ Homolová, Š. Navrhované změny zákona o veřejných zakázkách v připravované novele. Veřejné zakázky, 2009, č. 1, str. 13 a násl.

²⁾ Se sídlem v ulici Kpt. Jaroše 31 v Brně (původní sídlo Úřadu bylo Joštova 5, Brno).

³⁾ "Delikt správní je protiprávní jednání, jehož znaky jsou stanoveny zákonem, za které ukládá správní úřad (orgán) trest stanovený normou správního práva." Hendrych, D. a kol., Právnický slovník. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2003, str. 121.

⁴⁾ Viz sbírky rozhodnutí na: http://www.compet.cz/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/

⁵⁾ Dne 27. ledna 2009 byl prezidentem České republiky podepsán nový trestní zákon, který byl vyhlášen ve Sbírce zákonů 9. února 2009 v částce 11 pod číslem 40/2009 Sb. a který by měl být účinný od 1. ledna 2010.

⁶⁾ Podrobněji viz Hendrych, D. a kol., Správní právo. Obecná část. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 541 a násl.

⁷⁾ Viz např. rozsudek Vrchního soudu v Olomouci, č. j. 2A 4/2000: Zadavatel pochybil, když stanovil kritérium, z něhož není patrné, co jím jednoznačně myslí, resp. jak má vypadat nabídka, aby tomuto kritériu vyhověla a mohla být hodnocena.

⁸⁾ Podle rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k zákonu č. 137/2006 Sb. ze dne 23. července 2007, č. j. S159/2007/VZ-13474/2007/540-MČ, jsou veřejnými zakázkami i zakázky malého rozsahu (tj. do dvou milionů korun nebo do šesti milionů korun u stavebních zakázek), avšak takovými, které zadavatel nezadává ve smyslu definic § 17 písm. k) a m) zákona. Z tohoto důvodu není dána ani pravomoc přezkumu Úřadu, neboť tomu podléhají pouze postupy při zadávání veřejných zakázek.

⁹⁾ Srov. rozsudek Vrchního soudu v Olomouci z 12. 12. 1996, sp. zn. 2A 7/96.

¹⁰⁾ Jurčík, R. zákon o veřejných zakázkách. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, str. 568.

¹¹⁾ Zastavení řízení na základě zpětvzetí návrhu nemůže být předmětem přezkoumávání soudem. Podrobněji viz usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 6. 5. 1996, sp. zn. 2A 1/96.

¹²⁾ Je třeba rozlišovat pojem "přezkumné řízení" ve správním soudnictví a označení "přezkumné řízení" v procesu zadávání veřejných zakázek. K přezkumnému řízení ve správním soudnictví podrobněji viz Horzinková, E., Novotný, V. Správní právo procesní. 1. vydání. Praha: Linde Praha, 2006, str. 193 a násl.

¹³⁾ Krč, R., Dohled nad zadáváním veřejných zakázek. In Justoň, J. a kol., Veřejné zakázky od A do Z. 1. vydání. Praha: Verlag Dashoefer, 2007, záložka 5/5 str. 4.

¹⁴⁾ Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 7, 604 55 Brno, nebo elektronicky na http://poe.gordic.cz/uohs/

¹⁵⁾ Návrh na přezkoumání úkonů zadavatele podle zákona č. 137/2006 Sb. (citováno 17. srpna 2007). Dostupné z: http://www.compet.cz/verejne-zakazky/navrh-na-prezkoumani-ukonu-zadavatele/navrh-na-prezkoumani-ukonu-zadavatele-dle-zakona-c-1372006-sb/

¹⁶⁾ Bankovní spojení uveřejňuje Úřad na své internetové adrese: www.compet.cz

¹⁷⁾ Při výpočtu kauce se zaokrouhluje na celé koruny české, a to do padesáti haléřů na celé jednotky dolů a při padesáti haléřích a výše na celé jednotky nahoru.

¹⁸⁾ "Neexistuje ustanovení zákona, které by zakazovalo Úřadu pro hospodářskou soutěž zrušit zakázku, pokud už byla vyhodnocena některá nabídka jako nejvhodnější." Podrobněji viz rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17. 4. 1997, sp. zn. 2A 10/1996.

¹⁹⁾ Např. § 119 odst. 2 nebo 3 zákona o veřejných zakázkách.

²⁰⁾ Průcha, P., Správní právo: obecná část. 7. vydání. Brno: Masarykova univerzita a Doplněk, 2007, str. 157.

²¹⁾ Podrobněji viz Průcha, P., In Skulová, S. a kol., Správní právo procesní. 1. vydání. Plzeň: vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008, str. 263 a násl.

²²⁾ Hendrych, D. a kol., Správní právo. Obecná část. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 405.

²³⁾ Průcha, P. In Kadečka, S., Správní řád. 1. vydání. Praha: ASPI, 2006, str. 309.

²⁴⁾ K nepřípustnosti delegace rozhodovací pravomoci viz rozsudek Vrchního soudu v Praze z 21. 9. 1998, č. j. 6A 86/96-45, nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR z 15. 1. 2004, č. j. 6A 11/2002-26.

²⁵⁾ Je třeba si uvědomit, že se jedná pouze o návrh komise; předseda Úřadu není návrhem vázán.

²⁶⁾ V praxi působí u rozkladové komise většinou zaměstnanec Úřadu, který se daným případem zabývá, a tudíž ho zná nejlépe, takže komisi o případu podává zprávu. Podle zákona není ovšem taková osoba členem rozkladové komise, takže vlastní jednání a přijímání usnesení je třeba činit bez její přítomnosti.

²⁷⁾ Podrobněji viz Mates, P., Řízení o rozkladu. Právní rádce, 2007, č. 7, str. 39 an.

²⁸⁾ Podrobněji viz Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) potvrdil pětimilionovou pokutu. (citováno 1. srpna 2008). Dostupné z: http://www.compet.cz/verejne-zakazky/aktuality-z-verejnych-zakazek

²⁹⁾ Vedral, J., Správní řád. Komentář. 1. vydání. Praha: Bova Polygon, 2006, str. 853.

Michaela Poremská
právnička, Brno