Pojem "zajišťovací směnka" se v zákoně směnečném a šekovém, zákon č. 191/1950 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), neobjevuje. Zákon směnky rozlišuje pouze na vlastní a cizí, teorie je však dělí i na zajišťovací1) a platební.

Zajišťovací směnka se vystavuje primárně za účelem zajištění pohledávky, ovšem ani občanský, ani obchodní zákoník ji neuvádějí jako prostředek k zajištění závazků - přesto je v praxi využívána jako zajišťovací instrument.

ZVLÁŠTNÍ POVAHA SMĚNKY

Zajištění má ve vztahu k zajištěnému závazku akcesorickou povahu, která je dána zejména tím, že zajišťovací závazek nemůže vzniknout bez právní existence zajišťovaného závazku a nemůže bez něj existovat. Platnost akcesorického závazku je závislá na platnosti hlavního závazku. V případech, kdy zajištění poskytuje osoba odlišná od dlužníka, mají zajišťovací prostředky subsidiární povahu, takže ten, kdo zajištění poskytl, je povinen plnit až v případě, že neplnil dlužník.2)

Uvedené závěry však neplatí v případě zajišťovací směnky. Byť je vystavována jako zajišťovací prostředek, nemá akcesorickou povahu vůči zajišťovanému závazku, takže nezaniká v případě jeho zániku. Tím méně je pak prostředkem subsidiárního charakteru k zajištěné pohledávce - zajištění závazku směnkou, kdy výstavce je osobou odlišnou od osoby, jejíž smluvní povinnost je zajišťovací směnkou zajištěna, je přípustné a v praxi k němu dochází.3) Vyloučeno není ani to, aby se věřitel domáhal současně jak nároků ze zajištěné pohledávky, tak i nároků ze zajišťovací směnky.4)

Zajišťovací směnka nejen nezaniká zánikem zajištěného závazku, ale může nezávisle na něm též vzniknout. Tak rozhodl i Vrchní soud v Praze, když konstatoval, že "tzv. zajišťovací směnka není zajišťovacím závazkem, je jen prostředkem zajištění. Proto existence závazků ze směnky není závislá na existenci zajištěné pohledávky."5) Typicky může zajišťovací směnka vzniknout nezávisle na zajištěném závazku, jestliže platební směnka konvertuje ve směnku zajišťovací (např. když směnečný dlužník vydává směnku - nikoliv jako zajišťující směnku - kterou později zajistí směnečný věřitel svůj následně vzniklý závazek) nebo když směnečný věřitel vyžaduje vystavení zajišťovací směnky ještě předtím, než bude uzavřena smlouva, na jejímž základě zajišťovaná povinnost vznikne (tato praxe je častější v mezinárodním obchodě, kdy prodávající požaduje po kupujícím vystavení zajišťovací směnky ještě před podpisem smlouvy).

ZMĚNA V OSOBĚ DLUŽNÍKA ČI VĚŘITELE ZAJIŠŤOVANÉ POHLEDÁVKY

Vzhledem k tomu, že zajišťovací směnka nemá akcesorickou povahu k zajištěné pohledávce, lze samostatně disponovat jak se zajištěnou pohledávkou, tak i se zajišťovací směnkou. Otázkou ovšem zůstává, jaké důsledky může mít dispozice s osamostatněnou zajišťovací směnkou pro směnečného dlužníka a věřitele.

Dojde-li k postoupení zajištěné pohledávky a tím k záměně věřitele bez toho, aby byla převedena i zajišťovací směnka, stane se osobou oprávněnou ze zajištěné pohledávky osoba odlišná od majitele zajišťovací směnky. Otázka, zda lze v daném případě aplikovat § 524 odst. 2 občanského zákoníku, podle kterého "s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená", tedy zda není takový převod vyloučen, byla již několikrát řešena a v tomto případě je doktrína zajedno, že takový převod možný je. Nelze však vyloučit, že směnečný dlužník bude vůči majiteli zajišťovací směnky v případě podání námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu úspěšně uplatňovat kauzální námitku, že ten již není věřitelem zajištěné pohledávky,6) což by ve svém důsledku vedlo k úspěšné obraně směnečného dlužníka proti nárokům směnečného věřitele.

Rovněž v případě, kdy dojde ke změně dlužníka u zajištěné pohledávky, přičemž nový dlužník bude osobou odlišnou od dlužníka ze zajišťovací směnky, bude směnečnému dlužníkovi příslušet kauzální námitka, že zajištění odporuje smlouvě o zajištění směnkou. Tak tomu bude zejména tehdy, bude-li schopnost nového dlužníka zajištěné pohledávky dostát svému závazku podstatným způsobem snížena. Taková kauzální námitka by naproti tomu nepříslušela při pouhém přistoupení dalšího dlužníka k zajištěné pohledávce.

PŘEVOD ZAJIŠŤOVACÍ SMĚNKY

Jak již bylo uvedeno, zajištění směnkou není akcesorické k zajištěnému závazku, a proto je v zásadě možný převod jen samotné zajišťovací směnky, aniž by byla postoupena zajištěná pohledávka. Takový převod zajišťovací směnky ovšem může, ale nemusí být vyloučen smlouvou o zajištění závazku směnkou.

Vrchní soud v Praze se ve věci sp. zn. 5 Cmo 242/2004 zabýval otázkou, jaké jsou následky porušení zákazu převodu zajišťovací směnky, který je vyjádřen ve smlouvě mezi majitelem a dlužníkem ze směnky. Uzavřel, že v případě, kdy smlouva o zajištění závazku směnkou vyloučí převod zajišťovací směnky, nezpůsobuje porušení této dohody neplatnost takového převodu, pokud byl uskutečněn v souladu s obecnými předpisy směnečného práva. V posuzovaném případě byla věc o to zřetelnější, neboť dohoda zakazující převod zajišťovací směnky byla uzavřena mezi dlužníkem a remitentem, následně nabyl směnku nový majitel v rámci smlouvy o prodeji podniku remitenta a zajišťovací směnku tento nový majitel převedl na třetí osobu. Vrchní soud v Praze uvedl: "Obecně z hlediska věcného je nutno konstatovat, že dohoda o zákazu postupu pohledávky a dohoda o vzdání se práva je vždy dohodou stran příslušného závazkového vztahu, tj. dlužníka a věřitele. Třetí nemůže takový zákaz ani takové vzdání se práva nikdy založit... Bylo by ostatně jen těžko představitelné, jak by tomu bylo se směnkou, o které by se jeden z dlužníků dohodl s věřitelem o nepostupitelnosti a ostatní nikoliv. Byla by pak smlouva o postoupení současně platná i neplatná anebo snad vůči někomu platná a vůči jinému neplatná? To je zjevně nesmyslné."

Poněkud odlišnou situaci řešil Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 1. března 2006, sp. zn. 29 Odo 280/2005, kde uvedl, že převod zajišťovací směnky před splatností zajištěného závazku bez současného převodu zajištěné pohledávky je porušením smluvního ujednání o zajišťovacím charakteru směnky. To platí, i když ani ve smlouvě, ani na samotné směnce není vyjádřeno, že směnku nelze před splatností zajištěného závazku převést. Nejvyšší soud ČR nicméně zároveň výslovně stvrdil správnost názoru soudu nižší instance, že převod zajišťovací směnky je platný i přes porušení smluvního ujednání o zajišťovacím charakteru směnky.

Zmíněný rozsudek Nejvyššího soudu ČR obsahuje rovněž další zajímavé konstatování: "V projednávané věci byla, jak vyplývá ze skutkových zjištění soudů obou stupňů, směnka, ze které byla žalobkyně povinna plnit, zajišťovací směnkou ve vztahu k pohledávce žalované na plnění žalobkyně ze smlouvy. Ze zajišťovacího charakteru směnky vyplývá, že se žalovaná nemohla domáhat plnění z této směnky dříve, než jí vznikl nárok, který směnka zajišťovala, tj. než žalobkyně porušila povinnost ze smlouvy." Tento závěr je však podle mého názoru v rozporu s povahou zajišťovací směnky jako platebního nástroje, který není akcesorický ani subsidiární. Splatnost směnky upravuje § 33 a násl. zákona, kdy splatnost může být na viděnou, na určitý čas po viděné, na určitý čas po datu vystavení a na určitý den. Směnky s jinou dobou splatnosti jsou neplatné. Z odůvodnění Nejvyššího soudu ČR sice není patrné, jaká splatnost byla stanovena, pokud by však byla vázána na podmínku porušení (zajištěné) smluvní povinnosti, způsobovalo by to neplatnost směnky.

Nezdá se však, že by uvedený názor Nejvyšší soud ČR zastával i nadále. Např. v rozsudku ze dne 28. 8. 2008, sp. zn. 29 Odo 1446/2006, se uvádí: "Vzhledem k tomu, že zákon nerozlišuje jednotlivé druhy směnek ... je třeba i v případě tzv. směnek zajišťovacích dovodit, že nejsou akcesorickým závazkem ve vztahu k závazku jinému (jde o prostředek zajištění a nikoli o zajišťovací závazek)... Argumentace dovolatele, vycházející z akcesorické a subsidiární povahy zajišťovací směnky (založené na srovnání s jinými zajišťovacími instituty - ručením a zástavním právem), tak neobstojí."

Zajišťovací směnku lze převést na třetí osobu samostatně, tj. bez převodu zajištěného závazku. Na platnosti převodu nic nemění ani eventuální rozpor takového právního úkonu se smlouvou o zajištění pohledávky směnkou.

Stejně tak lze samostatně postoupit zajištěnou pohledávku, aniž by její osud měl dopad na zajišťovací směnku. Takový postup ale může vést k tomu, že směnečnému dlužníkovi budou v případě uplatnění pohledávky ze zajištěné směnky svědčit kauzální námitky.


Poznámky:

1) Pojem zajišťovací směnka je obecně užívaný, viz např. Kovařík, Z.: Směnka jako zajištění, Praha: C. H. Beck, 2002; Fejta, J., Grulich, T.: Ještě k aplikaci § 334 obchodního zákoníku a povaze tzv. zajišťovací směnky, Právní rozhledy, 2001, str. 604 a násl.

2) Viz Jehlička, O., Švestka, J., Škárová, M. a kol.: Občanský zákoník. Komentář. 9. vydání. Praha: C. H. Beck, str. 790.

3) Srov. např. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze 14. 5. 1996, sp. zn. 5 Cmo 462/95.

4) Srov. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 10. 1999, sp. zn. 9 Cmo 306/97, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 8. 2002, sp. zn. 25 Cdo 1839/2000.

5) Viz rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 5. 1998, sp. zn. 5 Cmo 14/97, publikovaný v časopise Soudní rozhledy.

6) Srov. zejména Kovařík, Z.: Směnka jako zajištění, Praha: C. H. Beck, 2002; Chalupa, R.: Osamostatnění zajišťovací směnky, Právní rádce, 7/2000, str. 18.


Vojtěch Pavel Traurig
právník, Ezpada s. r. o., Praha

Související