Podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále také "zákon o veřejných zakázkách"), je veřejným zadavatelem jiná právnická osoba, pokud byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu (bod 1.) a je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu (bod 2.).

Uvedená národní úprava vychází ze směrnic Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES z 31. 3. 2004 a 2004/18/ES z 31. 3. 2004 (dále také "směrnice 2004/17/ES a 2004/18/ES"),1) podle kterých se veřejnými zadavateli rozumí mimo jiné veřejnoprávní subjekty, kterými je jakýkoliv subjekt založený nebo zřízený za zvláštním účelem uspokojování potřeb obecného zájmu, který nemá průmyslovou ani obchodní povahu, který má právní subjektivitu a je financován převážně státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty nebo je těmito orgány řízen nebo je v jeho správním, řídícím nebo dozorčím orgánu více než polovina členů jmenována státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty.

D. Raus a R. Neruda k otázce financování konkrétně uvádějí: "Evropský soudní dvůr poznamenal v rozhodnutí 'University of Cambridge': posouzení, zda subjekt, jakým je univerzita, je zadavatelem, musí být učiněno zvlášť pro každý rok. Za nejvhodnější období pro výpočet způsobu, jakým je taková instituce financována, je třeba považovat hospodářský rok, v němž je zadávací řízení zahájeno, neboť výpočet musí být učiněn na základě hodnot dostupných na začátku rozpočtového roku, i když jsou předběžné." 2) Toto rozhodnutí je bohužel od reality českých veřejných vysokých škol vzdálené, neboť financování z převážně soukromých zdrojů není v současných podmínkách možné. Lze však přemýšlet o jejich financování alespoň v okrajové míře například formou tzv. fundraisingu.3)

V ČESKÉ REPUBLICE STEJNĚ JAKO V EVROPĚ

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále také "Úřad") potvrdil rozhodnutím z 15. 9. 2008, č. j. R079/2008/02-18312/2008/310-Hr, rozhodnutí I. stupně Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 7. 3. 2008, č. j. S393/2007/VZ-04080/2008/530/Va (dále také "rozhodnutí I. stupně"), podle kterého je zaměstnanecká pojišťovna veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona o veřejných zakázkách.

Rozhodnutí I. stupně uvádí, že k naplnění definice veřejného zadavatele stačí splnění podmínky uvedené v bodu 1. daného ustanovení zákona o veřejných zakázkách a alespoň jedné ze tří podmínek uvedených v bodě 2. tohoto ustanovení. V případě zaměstnanecké pojišťovny se jedná o splnění dvou podmínek bodu 2. a současně o splnění podmínky bodu 1. § 2 odst. 2 písm. d) zákona o veřejných zakázkách.

V bodě 2. se jedná o podmínky financování a ovládání státem či jiným veřejným zadavatelem. "I když tedy činnost ... zaměstnanecké pojišťovny není hrazena ze státního rozpočtu, je její financování bezprostředně vázáno na přerozdělování veřejného zdravotního pojištění prováděné veřejným zadavatelem - Všeobecnou zdravotní pojišťovnou ČR, a že tedy nelze říci, že by byla ... zaměstnanecká pojišťovna při svém financování nezávislá na státu či na jiném veřejném zadavateli, neboť stát určuje jak výši pojistného, tak i reguluje způsob hospodaření s vybraným pojistným". Neuplatní se tedy názor pojišťovny, že "na chod zdravotních pojišťoven stát ze státního rozpočtu ničím nepřispívá. Naopak, peněžní fondy zdravotní pojišťovny jsou generovány platbami soukromých osob."

Ke splnění podmínky "ovládání" státem či jiným veřejným zadavatelem rozhodnutí I. stupně zmiňuje rozsudek Evropského soudního dvora ze 17. 12. 1998, Connemara Machine Turf. Co. Ltd. vs. Coillte Teoranta, C-306/97 (Sbírka rozhodnutí 1998, s. I-08761, body 30.-35.) a rozsudek ze dne 1. 2. 2001, Evropská komise vs. Francouzská republika, C-237/99 (Sbírka rozhodnutí 2001, s. I-00939, body 51.-59.).4) Podrobněji pak cituje Evropský soudní dvůr, který v otázce "ovládání" konstatoval, že "za veřejného zadavatele je nezbytné považovat takovou osobu, u níž má stát byť i jen nepřímý vliv na její rozhodování o zadávání zakázek. V rozsudku C-237/99 takový závěr Evropský soudní dvůr učinil v případě, kdy stát měl (limitovaná) oprávnění dohlížet na činnost posuzované osoby - obdobně jako je tomu u oborových zdravotních pojišťoven v České republice."

VEŘEJNÝM ZADAVATELEM MŮŽE BÝT TÉŽ SOUKROMÁ SPOLEČNOST

V Právním rádci číslo 12/2008 bylo v příspěvku "Veřejné prostředky v aktuální rozhodovací praxi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže" zmíněno rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 15. 5. 2008, č. j. R074,075/2006/02-09553/2008/310-Hr, který potvrdil rozhodnutí I. stupně Úřadu z 13. 6. 2006, č. j. S140/2006/SZ-10659/2006/520-KV, vydané na základě zákona č. 40/2004 Sb. V tomto rozhodnutí se Úřad mimo jiné zabýval rovněž otázkou, zda soukromá společnost splňuje definici veřejného zadavatele podle § 2 odst. 1 písm. a) bod 4. zákona č. 40/2004 Sb., tj. zda jde o právnickou osobu, která byla zřízena zákonem nebo na základě zákona za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu a je financována převážně veřejnými zadavateli nebo je veřejnými zadavateli řízena nebo veřejní zadavatelé jmenují více než polovinu členů v jejím správním, řídícím nebo kontrolním orgánu.

Podle uvedeného rozhodnutí "splnění podmínky, že společnost M. byla zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, spatřuje Úřad ve skutečnosti, že tato společnost nebyla založena za účelem zisku ve smyslu § 2 živnostenského zákona, neboť z vybudovaného C. nelze očekávat ziskovost a společnost M. P. S. nebude mít po dobu realizace projektu jiné podnikatelské aktivity, které by šly nad rámec činnosti investora. Ke druhé obligatorní podmínce definice právnické osoby jako veřejného zadavatele podle § 2 odst. 1 písm. a) bod 4. zákona pak Úřad uvádí, že společnost M. P. S. byla sice založena soukromou společností M., avšak již v té době vyjádřilo město P. vůli po uzavření smluv o dílo tuto společnost fakticky řídit. Naplnění definice veřejného zadavatele nelze dle názoru Úřadu vztahovat až k okamžiku faktického řízení společnosti M. P. S. městem P."

K postavení společnosti, která je veřejným zadavatelem, není bez zajímavosti ani aktuální rozsudek Evropského soudního dvora z 10. 4. 2008 ve věci Ing. Aigner, Wasser-Wärme-Umwelt GmbH vs. Fernwärme Wien GmbH, C-393/06,5) který uvádí k podmínce potřeby obecného zájmu: "je lhostejné, že kromě své úlohy v obecném zájmu vykonává uvedený subjekt [myslí se Fernwärme Wien GmbH - pozn. aut.] rovněž další činnost za účelem dosažení zisku, pokud nadále uspokojuje potřeby obecného zájmu ... podíl činností vykonávaných za účelem dosažení zisku v rámci všech činností daného subjektu je pro účely jeho kvalifikace jako veřejnoprávního subjektu rovněž irelevantní". Toto rozhodnutí odkazuje na četná jiná rozhodnutí Evropského soudního dvora.


Splňuje-li subjekt podmínky definice veřejného zadavatele, musí při zadávání zakázek postupovat podle předpisů o veřejných zakázkách, i když disponuje se soukromými prostředky.


Poznámky:

1) Jiné jazykové verze (např. anglicky nebo francouzsky) uvedených směrnic viz (bezplatně) na http://eur-lex.europa.eu/

2) Raus, D., Neruda, R. Zákon o veřejných zakázkách. Komentář. 1. vydání. Praha: Linde Praha, 2007, str. 29.

3) "Termín je těžko přeložitelný. Jde o soubor nejrůznějších činností, směřujících k zajišťování zdrojů, k získávání darů nebo jiných výhod." Pešta, K. Některé právní otázky: získávaní a poskytování finančních prostředků jiných výhod neziskovými organizacemi [citováno 27. října 2008]; dostupné z http://www.fundraising.cz/index.php?show=clanek&id=290.

4) Úřad přitom poznamenává, že se obě rozhodnutí vztahují k předchozí právní úpravě zadávání veřejných zakázek, tj. směrnic 93/37/EHS, 93/36/EHS a 77/62/EHS, ale lze jich použít i na současnou právní úpravu.

5) Rozhodnutí se týká směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES.


Michaela Poremská
právnička, Brno

Související