Přestože je úprava obchodních společností a družstva zejména věcí zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "obchodní zákoník"), mají jeho některé termíny, jako např. základní kapitál, určitý vztah též ke katastru nemovitostí jako souboru údajů o nemovitostech v České republice, který zahrnuje jejich soupis, popis a geometrické a polohové určení.

NEPENĚŽITÝ VKLAD DO ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU

Podle obchodního zákoníku se základní kapitál povinně vytváří v komanditní společnosti, ve společnosti s ručením omezeným a v akciové společnosti. Základním kapitálem je peněžní vyjádření souhrnu peněžitých i nepeněžitých vkladů všech společníků do základního kapitálu společnosti. Společník se účastní na základním kapitálu společnosti svým vkladem, kterým je souhrn peněžních prostředků (peněžitý vklad) nebo jiných penězi ocenitelných hodnot (nepeněžitý vklad), které se společník zavazuje vložit do společnosti za účelem nabytí nebo zvýšení své účasti ve společnosti.

Nepeněžitý vklad může být představován i nemovitostí, což jistě není jev neobvyklý, neboť každá společnost má mít své sídlo a vklad nemovitosti do základního kapitálu může být pro společníka, případně společníky, nejjednodušší cestou, jak docílit zákonem požadovaného minimálního základního kapitálu příslušné obchodní společnosti.

Ve vztahu k nepeněžitému vkladu stanoví obchodní zákoník určité podmínky. Nepeněžitým vkladem může být jen majetek, jehož hospodářská hodnota je zjistitelná a který může společnost hospodářsky využít ve vztahu k předmětu svého podnikání. S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že v případě nemovitosti, která se má stát sídlem příslušné obchodní společnosti, je tato podmínka splněna.

Některé speciální zákony stanoví výjimky, když pro akciové společnosti, založené za účelem v těchto zákonech vymezeným, nepeněžité vklady do základního kapitálu nepřipouštějí. Jde např. o zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, který stanoví, že hodnota základního kapitálu penzijního fondu musí činit alespoň 50 000 000 Kč a musí jej tvořit pouze peněžité vklady.1) Určité výjimky stanoví rovněž zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, který určuje, že minimální výše základního kapitálu banky činí 500 000 000 Kč a minimálně v této výši musí být tvořen peněžitými vklady.2) Odchylně upravuje výši základního kapitálu a formu vkladů také zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů, který stanoví, že základní kapitál tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny ve výši jím stanovené může být tvořen pouze peněžitými vklady.3)

Obchodní zákoník dále stanoví, že nepeněžitý vklad musí být splacen před zápisem výše základního kapitálu do obchodního rejstříku.

Výjimku tvoří komanditní společnost. Na právní postavení komanditistů se sice použijí podpůrně ustanovení o společnosti s ručením omezeným, komanditista je však povinen splatit vklad ve lhůtě stanovené společenskou smlouvou, jinak bez zbytečného odkladu po vzniku společnosti, případně po vzniku své účasti na společnosti. Zákon tedy komanditistům neukládá povinnost splatit vklad před zápisem společnosti do obchodního rejstříku.

Jak již bylo řečeno v úvodu, základní kapitál, jeho případné zvýšení, snížení a další pojmy vyplývající z obchodního zákoníku obecně nemají s předpisy na úseku správy katastru nemovitostí žádnou spojitost. Je-li však součástí základního kapitálu jako nepeněžitý vklad do základního kapitálu nemovitost, není možné právní úpravu týkající se katastru nemovitostí pominout. Vlastnické právo ke vkladům nebo k jejich částem splaceným před vznikem společnosti, případně jiná práva k těmto vkladům, přecházejí obecně na společnost dnem jejího vzniku. Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, se však vztahuje i na úpravu danou obchodním zákoníkem, proto vlastnické právo k nemovitosti nabývá obchodní společnost až jeho vkladem do katastru nemovitostí se zpětnými účinky ke dni podání návrhu na vklad.4)

VKLAD DO KATASTRU NEMOVITOSTÍ

Před vznikem společnosti spravuje splacené vklady nebo jejich části zakladatel pověřený tím ve společenské nebo zakladatelské smlouvě (tzv. správce vkladu).5) V případě nemovitosti musí vkladatel před zápisem společnosti do obchodního rejstříku předat správci vkladu písemné prohlášení s úředně ověřeným podpisem. Spolu s předáním prohlášení musí být ze strany vkladatele správci vkladu předána i sama nemovitost. Předáním prohlášení vkladatele a nemovitosti je vklad z pohledu obchodního zákoníku splacen.

Řízení o povolení vkladu ovšem nemusí skončit vždy vkladem vlastnického práva k příslušné nemovitosti do katastru. Jak tedy postupovat v případě, kdy byl podle zákona vklad splacen, následně došlo ke vzniku společnosti a podání návrhu na vklad vlastnického práva k příslušné nemovitosti na základě prohlášení vkladatele, který však byl příslušným katastrálním úřadem zamítnut? Obchodní zákoník upravuje i takovou situaci; nepřejde-li na společnost majetkové právo k předmětu nepeněžitého vkladu, přestože se nepeněžitý vklad považuje za splacený, je společník, který se k poskytnutí tohoto vkladu zavázal, povinen zaplatit hodnotu nepeněžitého vkladu v penězích a společnost je povinna vrátit nepeněžitý vklad, který převzala, ledaže jej byla povinna vydat oprávněné osobě.

NÁLEŽITOSTI PROHLÁŠENÍ VKLADATELE

Několikrát zde již bylo zmíněno prohlášení vkladatele. Upravuje jeho podobu obchodní zákoník? Nebo snad jiný zákon? Jaké by měly být jeho obsahové náležitosti?

Zákon, až na výjimku, kterou představuje § 143 odst. 6 obchodního zákoníku upravující písemné prohlášení při zvýšení vkladu nebo při novém vkladu, náležitosti prohlášení vkladatele nespecifikuje. Poohlédnout bychom se tedy měli po obecných náležitostech právního úkonu (ten musí být učiněn svobodně, vážně, určitě a srozumitelně), se zvláštním důrazem na jeho určitost a srozumitelnost, zejména pokud jde o označení nemovitostí, které budou předmětem takového prohlášení.

Podle § 5 odst. 1 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "katastrální zákon"), v listinách, které jsou podkladem pro zápis do katastru, musejí být označeny:

- pozemky parcelním číslem s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží, a v případě, že jsou v katastrálním území pozemky vedeny ve dvou číselných řadách, též údajem, zda se jedná o pozemkovou nebo stavební parcelu,

- pozemky, které jsou evidovány zjednodušeným způsobem, parcelním číslem podle dřívější pozemkové evidence s uvedením, zda se jedná o parcelní číslo podle pozemkového katastru, přídělového operátu nebo scelovacího operátu, a s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží, a

- budovy označením pozemku, na němž jsou postaveny, číslem popisným nebo evidenčním, případně, pokud se číslo popisné ani evidenční budově nepřiděluje, způsobem jejího využití a v případě budov s číslem popisným či evidenčním též příslušností budovy k části obce, pokud je název části obce odlišný od názvu katastrálního území, v němž se nachází pozemek, na kterém je budova postavena.

Pokud by byla nemovitost v prohlášení vkladatele označena jinak, než jak je uvedeno, mohlo by to mít za následek neurčitost právního úkonu.6)

Podle § 36 písm. h) vyhlášky č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška), jsou předmětem vkladu práva zapisovaná do katastru na základě prohlášení vkladatele s úředně ověřeným podpisem o vložení nemovitosti do základního kapitálu obchodní společnosti nebo do jiného obdobného jmění právnické osoby. Jde-li o úředně ověřený podpis, potom se musí jednat o podpis ověřený na příslušném matričním úřadě nebo notářem.

Návrh na vklad na základě prohlášení vkladatele je možné podat až po zápisu obchodní společnosti do obchodního rejstříku. Obchodní společnost totiž musí v den podání návrhu na vklad právně existovat, aby mohla nabývat práva a povinnosti.

Přílohy návrhu na vklad

Podle katastrální vyhlášky je třeba příslušnému katastrálnímu úřadu doložit spolu s prohlášením vkladatele také společenskou smlouvu, popř. zakladatelskou smlouvu nebo zakladatelskou listinu nebo jinou listinu s projevem vůle právnické osoby (například usnesení valné hromady) přijmout nemovitost do svého základního kapitálu.

V případě zvýšení základního kapitálu je navrhovatel povinen doložit též výpis z obchodního nebo jiného zákonem stanoveného rejstříku dokládající zvýšení základního kapitálu.

Účinky zvýšení základního kapitálu nastávají ode dne zápisu jeho výše do obchodního rejstříku. Společnost však, jak již bylo uvedeno výše, vlastnické právo k nemovitosti nabude až vkladem vlastnického práva do katastru se zpětnými účinky ke dni podání návrhu na vklad.

ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU NEPENĚŽITÝM VKLADEM

Nemovitost je možné do základního kapitálu vložit nejen při samotném založení společnosti, ale také při zvýšení základního kapitálu za doby existence společnosti. Obchodní zákoník stanoví pro zvýšení základního kapitálu určité podmínky. Obecně platí, že zvýšit základní kapitál nepeněžitými vklady je možné jen tehdy, je-li to v důležitém zájmu společnosti. Určitou výhodou by se mohlo zdát, že je zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady přípustné již před splacením peněžitých vkladů, zatímco zvýšení základního kapitálu peněžitými vklady je přípustné jen když jsou dosavadní peněžité vklady zcela splaceny.

V případě akciové společnosti platí, že nepeněžitými vklady nelze upisovat akcie na zvýšení základního kapitálu na základě veřejné nabídky akcií. Nepeněžité vklady musejí být splaceny před podáním návrhu na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku.

V případě společnosti s ručením omezeným o zvýšení nebo snížení základního kapitálu rozhoduje dle § 125 odst. 1 písm. e) obchodního zákoníku valná hromada společnosti, a to dvoutřetinovou většinou hlasů všech společníků. O rozhodnutí valné hromady musí být pořízen notářský zápis. Stejně jako při založení společnosti musejí být nepeněžité vklady splaceny před podáním návrhu na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Je-li nepeněžitým vkladem nemovitost, musí vkladatel předat společnosti písemné prohlášení a nemovitost před zápisem zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Podle § 143 odst. 6 obchodního zákoníku se závazek ke zvýšení vkladu nebo k novému vkladu přebírá písemným prohlášením, které musí obsahovat částku, o kterou se zvyšuje základní kapitál, předmět nepeněžitého vkladu a částku, kterou se započítává na vklad společníka na základě znaleckého posudku, a lhůtu pro splacení peněžitého, případně nepeněžitého vkladu. V prohlášení také musí zájemce, který není společníkem, prohlásit, že přistupuje ke společenské smlouvě; podpis zájemce musí být úředně ověřen. Prohlášení potom nabývá účinnosti dnem doručení společnosti.

Také u akciové společnosti rozhoduje o zvýšení základního kapitálu valná hromada. Podle § 210 odst. 1 obchodního zákoníku však lze usnesením valné hromady pověřit představenstvo, aby za podmínek určených obchodním zákoníkem a stanovami rozhodlo o zvýšení základního kapitálu upisováním akcií nebo z vlastních zdrojů společnosti s výjimkou nerozděleného zisku, nejvýše však o jednu třetinu dosavadní výše základního kapitálu v době, kdy valná hromada představenstvo zvýšením základního kapitálu pověřila. Zvyšuje-li se základní kapitál nepeněžitými vklady, musí představenstvo předložit valné hromadě písemnou zprávu, ve které uvede důvody upisování akcií nepeněžitými vklady a odůvodnění výše navrhovaného emisního kursu či způsobu jeho určení. Je-li podle § 204 odst. 3 obchodního zákoníku nepeněžitým vkladem nemovitost, musí vkladatel předat společnosti písemné prohlášení před zápisem zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Předáním tohoto prohlášení spolu s předáním nemovitosti je vklad splacen. Obsah prohlášení by se neměl výrazněji lišit od obsahu prohlášení v případě společnosti s ručením omezeným.

V období od 1. 1. 2005 do 14. 3. 2006 platila v případě zvýšení základního kapitálu akciové společnosti právní úprava, podle které byl vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí prováděn nikoliv na základě prohlášení vkladatele, ale na základě smlouvy o převodu nemovitosti uzavřené mezi vkladatelem a obchodní společností, která nepeněžitý vklad do svého základního kapitálu přijímala. Důvodem této úpravy měla být skutečnost, že pro splácení vkladů stačí obecná úprava nabytí vlastnictví, neboť při zvyšování základního kapitálu již společnost jako způsobilý právní subjekt existuje, a proto je zbytečné, aby bylo používáno konstrukce prohlášení vkladatele. Rozdílný postup při zakládání obchodních společností a při zvyšování jejich základního kapitálu nepeněžitým vkladem, stejně jako odlišná úpravu zvyšování základního kapitálu u společnosti s ručením omezeným a u akciové společnosti však vyvolaly zmatek, a proto došlo cestou novely zákona o advokacii k návratu k původnímu znění obchodního zákoníku.

DAŇOVÉ HLEDISKO VKLADU DO ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU

Od daně darovací a daně z převodu nemovitostí jsou osvobozeny pouze vklady do společnosti zvyšující její základní kapitál, prostředky vložené do společnosti, které její základní kapitál nezvyšují, těmto daním naopak podléhají.

Podle § 20 odst. 6 písm. e) zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, platí, že od daně darovací a daně z převodu nemovitostí jsou osvobozeny vklady vložené podle zvláštního zákona (v zákoně je odkaz na obchodní zákoník) do základního kapitálu obchodních společností nebo družstev.

Je-li vkladem nemovitost, osvobození se neuplatní, jestliže do pěti let od vložení vkladu zanikne účast společníka v obchodní společnosti nebo člena v družstvu, s výjimkou případu úmrtí společníka, a nemovitost není společníkovi vrácena. Osvobození zůstává zachováno, dojde-li ke změně obchodní společnosti na veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení. Po dobu těchto pěti let neběží lhůta pro vyměření daně. Zánik účasti ve společnosti nebo členství v družstvu do pěti let od vložení nemovitosti jako vkladu je společník povinen oznámit do 30 dnů ode dne zániku účasti nebo členství místně příslušnému správci daně; součástí tohoto oznámení je i sdělení o způsobu vypořádání.

SNÍŽENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU

Stejně jako může dojít ke zvýšení základního kapitálu, může dojít i k jeho snížení. Jak postupovat v případě, že jde o nemovitost?

Je nutné si znovu položit otázku, co je to základní kapitál - jde o peněžní vyjádření souhrnu peněžitých i nepeněžitých vkladů všech společníků do základního kapitálu společnosti. V podstatě se jedná o účetní hodnotu (peněžní vyjádření) vložených vkladů. Základní kapitál ovšem společnost nemusí po celou dobu svého trvání uchovávat v podobě, kterou měly vklady společníků při založení společnosti. Mylně se tedy dovozuje, že pokud by byl základní kapitál tvořen věcnými vklady, nelze tyto věci volně zcizovat. Vzhledem k tomu, že z definice základního kapitálu vyplývá, že tento není souhrnem předmětů vkladů, ale je to pouze účetní hodnota (peněžní vyjádření) hodnoty vložených vkladů,7) věci, které tvoří předmět vkladů do základního kapitálu společnosti, může tato využívat k zajišťování své činnosti. Nemovitosti tak lze jako nepeněžité vklady volně zcizovat, pokud má společnost v účetnictví vedena aktiva ve výši příslušného minimálního základního kapitálu.

O snížení základního kapitálu rozhoduje u společnosti s ručením omezeným a u akciové společnosti valná hromada.

Pokud se v souvislosti se snížením základního kapitálu mění též hodnota čistého obchodního majetku a tedy i vlastního kapitálu společnosti, jde o tzv. efektivní nebo též konstitutivní snížení základního kapitálu. V katastru nemovitostí se takové snížení základního kapitálu projeví vkladem vlastnického práva ve prospěch nového vlastníka nemovitosti. V tomto případě totiž společnost zcizuje nemovitost a pozbývá tak vlastnické právo k ní.

Jde-li ale o snížení základního kapitálu, při kterém se výše čistého obchodního majetku (a vlastního kapitálu) nemění, označuje se takové snížení jako nominální, případně formální, či deklaratorní snížení základního kapitálu. V katastru nemovitostí se takové snížení základního kapitálu nijak neprojeví, neboť nemovitost nadále zůstává majetkem společnosti. Dojde pouze ke snížení výše základního kapitálu společnosti o cenu předmětné nemovitosti, která však zůstává součástí čistého obchodního majetku společnosti.

ZVLÁŠTNÍ POSTUPY U DRUŽSTVA

Základní kapitál družstva tvoří souhrn členských vkladů, k jejichž splacení se zavázali členové družstva. Výše základního kapitálu družstva, která se zapisuje do obchodního rejstříku (tzv. zapisovaný základní kapitál) je určena stanovami, musí však činit nejméně 50 000 Kč. Při založení družstva určuje výši zapisovaného základního kapitálu ustavující schůze.

Rovněž v případě družstva může být vklad jak v peněžité, tak nepeněžité formě, může jít tedy i o nemovitost. Nemovitost se ocení způsobem uvedeným ve stanovách. Při založení družstva se může nemovitost ocenit také způsobem dohodnutým všemi členy, což však není příliš praktické.

Speciální zákony mohou obsahovat výjimky, jako např. zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, který stanoví, že členský vklad může být tvořen pouze peněžitými vklady8) a výše zapisovaného základního kapitálu musí činit minimálně 500 000 Kč.9)

Podmínkou vzniku členství v družstvu je splacení členského vkladu určeného stanovami (základní členský vklad) anebo ve stanovách určené části základního členského vkladu (vstupní vklad). Před podáním návrhu na zápis družstva do obchodního rejstříku musí být splacena alespoň polovina zapisovaného základního kapitálu. Základní členský nebo vstupní vklad musí být splacen do patnácti dnů od konání ustavující schůze družstva určenému členovi představenstva; jedná se tedy o jakéhosi správce vkladu. Podle § 224 odst. 5 obchodního zákoníku musí být vklad splacen způsobem stanoveným členskou schůzí. Člen je však povinen splatit členský vklad přesahující vstupní vklad do tří let, neurčují-li stanovy lhůtu kratší. V rozsahu, v jakém stanovy způsob splacení neurčují, se postupuje podle § 260 obchodního zákoníku, který stanoví přiměřené použití § 60 odst. 1 obchodního zákoníku, jež se týká správy a splacení vkladů před vznikem společnosti, i na družstvo.

Jiná situace nastává při zvýšení zapisovaného základního kapitálu družstva. Sami členové družstva se mohou zavázat, pokud to stanovy připouštějí, k dalšímu členskému vkladu a k další majetkové účasti na podnikání družstva za podmínek určených stanovami. Při přijetí nového člena v průběhu trvání družstva bude vklad splacen převodem vlastnického či jiného práva k předmětu vkladu na družstvo.

Podle § 227 odst. 2 písm. b) obchodního zákoníku po splnění podmínek vyplývajících ze zákona a stanov vzniká členství za trvání družstva přijetím za člena na základě písemné členské přihlášky, když ovšem členství nevznikne před zaplacením vstupního vkladu. Neupravují-li, pokud jde o formu, stanovy splacení členského vkladu, kterým dochází ke zvýšení zapisovaného základního kapitálu družstva, bude nutné uzavřít smlouvu o vkladu, a to mezi novým členem družstva na jedné straně a družstvem na straně druhé, neboť zákon zde použití ustanovení obchodního zákoníku o prohlášení vkladatele neumožňuje.

Základní kapitál obchodní společnosti může být podle obchodního zákoníku, až na výjimky stanovené speciálními zákony, tvořen i nepeněžitými vklady, tedy rovněž nemovitostmi, které však musejí mít pro obchodní společnost určitou hospodářskou využitelnost ve vztahu k jejímu předmětu podnikání.

Obecně platí, že jak při založení společnosti, tak při zvýšení základního kapitálu, se vklad v podobě nemovitosti splácí ještě před samotným podáním návrhu na zápis obchodní společnosti, popř. zvýšení základního kapitálu, do obchodního rejstříku. Vklad je splacen předáním prohlášení vkladatele spolu s faktickým předáním nemovitosti správci vkladu.

Obchodní společnost však vlastnické právo k nemovitosti nabude až jeho vkladem do katastru nemovitostí, a to se zpětnými účinky ke dni podání návrhu na vklad vlastnického práva k příslušné nemovitosti do katastru. Vklad je do katastru nemovitostí prováděn na základě prohlášení vkladatele s úředně ověřeným podpisem.

V případě snížení základního kapitálu, jenž byl zčásti tvořen nemovitostí, se zápisu v katastru nemovitostí týká pouze tzv. konstitutivní snížení základního kapitálu, tzv. deklaratorní snížení základního kapitálu vliv na zápis v katastru nemá.

Obdobně jako u obchodních společností lze též u družstva učinit vklad do základního kapitálu představovaný nemovitostí.

Pro vkladatele nejsou jistě nezajímavá ustanovení daňových předpisů, která osvobozují od daně darovací a daně z převodu nemovitostí vklady do společnosti zvyšující její základní kapitál. Osvobození se ovšem neuplatní, jestliže do pěti let od vložení vkladu zanikne účast společníka obchodní společnosti nebo člena v družstvu, s výjimkou případu úmrtí společníka, a nemovitost není společníkovi vrácena.


Poznámky:

1) Ustanovení § 4 odst. 4 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.

2) Ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

3) Ustanovení § 9 odst. 6 zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů.

4) Ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů.

5) Správou peněžitého vkladu může být pověřena též banka, i když není zakladatelem.

6) Kotrady, P. Označení budov v právních vztazích. Právní rozhledy č. 7/2006, str. 264-267.

7) Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 11. vydání. Praha, C. H. Beck, 2006, str. 202.

8) Ustanovení § 4b odst. 1 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů.

9) Ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů.


Pavel Kotrady
justiční čekatel, Krajský soud v Ostravě

Související