Dělení veřejných zakázek a jejich zadávání po částech

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 110/2007 Sb. (dále jen "zákon o veřejných zakázkách" nebo "zákon"), stanoví pravidla postupu zadavatelů při zadávání plnění, která splňují znaky veřejné zakázky.¹⁾ Zadavatelé²⁾ mají povinnost³⁾ postupovat při sjednávání smluv na plnění, které má být v jejich prospěch dodavateli uskutečňováno, v souladu se zákonem o veřejných zakázkách. Jejich procedurální kroky však v jednotlivých případech nejsou zcela shodné.

Základním kritériem pro rozdělení plnění spočívajícího v dodávkách zboží,⁴⁾ služeb⁵⁾ či stavebních prací⁶⁾ do tří základních kategorií, z něhož pak pro zadavatele vyplývají odlišné povinnosti při postupu podle zákona o veřejných zakázkách, je kritérium předpokládané hodnoty veřejné zakázky.⁷⁾

Zákon o veřejných zakázkách obsahuje pravidlo, podle něhož je třeba veřejné zakázky téže kategorie zadávat shodným postupem, doplněné pravidlem zaměřeným na eliminaci možného obcházení prvního pravidla, tedy na eliminaci umělého dělení jednotlivých veřejných zakázek na části tak, aby se tyto zakázky staly veřejnými zakázkami jiné ("nižší") kategorie, a mohly tak být zadávány (z pohledu zadavatele) jednodušším způsobem, případně zcela mimo režim zákona o veřejných zakázkách.

KRITÉRIUM ROZLIŠENÍ = PŘEDPOKLÁDANÁ HODNOTA

Rozlišení veřejných zakázek na veřejné zakázky nadlimitní, podlimitní a malého rozsahu je podáváno z § 7 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách, přičemž se vychází z výše jejich předpokládané hodnoty stanovené pro jednotlivé druhy veřejných zakázek⁸⁾ v § 12 zákona.

Konkrétní postup při určování předpokládané hodnoty (ve vztahu k jednotlivým druhům veřejných zakázek) je stanoven v § 13 až § 16 zákona o veřejných zakázkách.

ZAKÁZKY MALÉHO ROZSAHU

První kategorii veřejných zakázek tvoří taková plnění, u nichž se nepředpokládá, že by cena, kterou bude třeba dodavateli za jejich uskutečnění zaplatit, přesáhla hranici dvou milionů korun bez daně z přidané hodnoty v případech veřejných zakázek "na dodávky" nebo "na služby". V případě veřejných zakázek "na stavební práce" platí hranice šest milionů korun bez daně z přidané hodnoty. Taková plnění jsou považována za veřejné zakázky⁹⁾ a jsou přitom označována jako veřejné zakázky malého rozsahu.

Na zadávání veřejných zakázek malého rozsahu se zákon o veřejných zakázkách nevztahuje v případě sektorových zadavatelů¹⁰⁾ vůbec, v případě veřejných zadavatelů¹¹⁾ a dotovaných zadavatelů¹²⁾ s jedinou výjimkou: musejí totiž dodržet zásady podle § 6 zákona o veřejných zakázkách. V případě veřejných zadavatelů o této povinnosti není pochyb,¹³⁾ v případě dotovaných zadavatelů se část odborné veřejnosti přiklání k závěru, že jim tato povinnost nesvědčí¹⁴⁾ a část se k této otázce přímo nevyjadřuje;¹⁵⁾ jinak se tato povinnost dovozuje z dikce § 2 odst. 5 zákona o veřejných zakázkách.¹⁶⁾

PODLIMITNÍ A NADLIMITNÍ ZAKÁZKY

Druhou a třetí kategorii tvoří veřejné zakázky, při jejichž zadávání jsou povinni všichni zadavatelé v jednotlivých fázích zadávacího řízení postupovat podle zákona o veřejných zakázkách.

U podlimitních veřejných zakázek činí předpokládaná hodnota v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby nejméně dva miliony korun bez daně z přidané hodnoty, v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně šest milionů korun bez daně z přidané hodnoty, a zároveň nedosahuje finančního limitu pro nadlimitní veřejné zakázky.¹⁷⁾ Finanční limit je přitom stanoven v závislosti na jednotlivých druzích veřejných zakázek.¹⁸⁾

U nadlimitních veřejných zakázky dosáhne předpokládaná hodnota finančních limitů uvedených pro jednotlivé druhy veřejných zakázek v § 12 odst. 2, 3 a 4 zákona o veřejných zakázkách. Limity jsou stanoveny pro jednotlivé druhy veřejných zakázek odlišně, jejich základem jsou finanční limity stanovené podle jednotlivých zadávacích směrnic na úrovni komunitárního práva.

Veřejné zakázky podlimitní a veřejné zakázky nadlimitní se zadávají postupem předepsaným pro jednotlivé druhy zadávacích řízení uvedené v § 21 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách¹⁹⁾ za podmínek podávaných z § 22 a násl. zákona.

STANOVENÍ PŘEDPOKLÁDANÉ HODNOTY

Při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky je zapotřebí respektovat základní pravidlo, podle něhož je rozhodující předpokládaná výše zadavatelova plnění (které by mělo být poskytnuto dodavateli za uskutečnění předmětu veřejné zakázky) vyjádřená v penězích bez daně z přidané hodnoty.²⁰⁾ Protiplnění zadavatele je nezbytné vyjádřit v penězích i tehdy, pokud by mělo být poskytnuto v jiné než peněžité formě.

Zadavatel má povinnost stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky před zahájením příslušného zadávacího řízení.

Samotná procedura stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky může být komplikovaná. Má-li zadavatel shromážděné údaje ohledně veřejných zakázek, které již byly v minulosti jím nebo jakoukoliv jinou osobou (jiným zadavatelem) realizovány a jež měly stejný nebo obdobný předmět plnění, nemusí uskutečňovat žádné specifické kroky (nemusí zjišťovat podmínky dodávek na trh, různé jejich alternativy, dodavatele apod.), musí však tyto údaje učinit součástí dokumentace o veřejné zakázce.²¹⁾ Pokud však takové údaje k dispozici nemá, musí předpokládanou hodnotu určit jiným objektivním způsobem, který v souladu se zásadou transparentnosti²²⁾ umožní kontrolu postupu, jakým k určení předpokládané hodnoty veřejné zakázky dospěl. Jednou z možností je průzkum trhu,²³⁾ dále přichází v úvahu (principiálně se srovnatelnou průkazní hodnotou) využití již zpracovaných a zadavateli dostupných analýz trhu, na němž má k plnění, jež je veřejnou zakázkou, dojít, neformální "předkolo" zadávacího řízení, tj. oslovení několika dodavatelů poskytujících zadavatelem poptávané plnění apod. Je totiž třeba zjistit prokazatelnou, pravděpodobnou a reálně očekávatelnou výši zadavatelova protiplnění, která by se neměla v řádech odchylovat od skutečné výše zadavatelova plnění vyjádřené v penězích.²⁴⁾ Rovněž doklady o takovém alternativním zjištění rozhodných údajů musí zadavatel založit do dokumentace o veřejné zakázce.²⁵⁾

Důležité je pravidlo, podle kterého je třeba údaje, zjištěné výše uvedenými způsoby, aktualizovat ke dni zahájení zadávacího řízení, tj. ke dni odeslání oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo výzvy o zahájení zadávacího řízení k jejich uveřejnění, respektive ke dni odeslání výzev k jednání zájemcům v těch případech, kdy zahájení zadávacího řízení netřeba uveřejňovat.²⁶⁾

DĚLENÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY NA ČÁSTI

Předmět veřejné zakázky lze zásadně dělit na jednotlivé části. Na tom se shoduje veškerá komentářová literatura, byť se liší v otázce, zda se rozdělením předmětu veřejné zakázky podle § 13 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách ("Zadavatel nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v § 12.") rozumí totéž, co rozdělením veřejné zakázky na části podle § 13 odst. 4 zákona ("Je-li veřejná zakázka rozdělena na části, je pro stanovení předpokládané hodnoty rozhodující součet předpokládaných hodnot všech částí veřejné zakázky.").

Část autorů²⁷⁾ má zato, že institut "rozdělení veřejné zakázky na části" je třeba odlišovat od "rozdělení předmětu veřejné zakázky", neboť při "rozdělení předmětu veřejné zakázky" se z jedné veřejné zakázky v důsledku jejího rozdělení (ať už zakázaného nebo v souladu se zákonem o veřejných zakázkách) stávají dvě a více veřejných zakázek, při "rozdělení veřejné zakázky na části" však jde i nadále o jednu veřejnou zakázku (jedno zadávací řízení), jejíž jednotlivé části mohou mít jiný právní režim a ve výsledku zadávacího řízení (jednoho) mohou být na různé části uzavřeny smlouvy s různými dodavateli.

Odlišení obou institutů ale není všemi považováno za správné.²⁸⁾ Ovšem i kdyby z doktrinálního hlediska správné bylo, zřejmě by nemělo praktický význam, neboť i komentářová literatura, která se k důvodnosti takového odlišení přiklání, má zato, že je-li předmět veřejné zakázky rozdělen na části, je zadavatel povinen při stanovení její předpokládané hodnoty sečíst předpokládanou hodnotu všech částí .²⁹⁾ Pokud podle § 13 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách nesmí zadavatel rozdělit předmět veřejné zakázky (logicky zřejmě "na části", jak předvídá § 13 odst. 4 zákona) takovým způsobem, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity uvedené v § 12, bude třeba - za účelem dodržení zákazu umělého snižování předpokládané hodnoty - jednotlivé části veřejné zakázky, jejíž předmět byl rozdělen, sečíst - v takovém případě nenastanou důsledky porušení pravidla vyplývajícího z § 13 odst. 3 zákona. Postup podle § 13 odst. 4 tedy sleduje ochranu před porušením pravidla podle § 13 odst. 3. Také z toho důvodu je zřejmě vhodné vnímat instituty uvedené v § 13 odst. 3 a odst. 4 zákona o veřejných zakázkách jako jedno a totéž "rozdělení předmětu veřejné zakázky na části".

Podle § 13 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách nicméně jistě platí, že zadavatel je oprávněn rozhodnout, že celkový předmět veřejné zakázky spočívající v témže nebo obdobném plnění ze strany dodavatele bude plněn po částech, které budou uskutečňovány v jiné době, za jiných podmínek i odlišnými dodavateli. To je pro zadavatele praktické zejména u rozsáhlejších a finančně náročnějších zakázek, stejně jako u zakázek, kde není zapotřebí o dodavatelích všech postupných plnění rozhodovat společně, případně kdy konkretizace jednotlivých postupných plnění bude známa až v průběhu realizace některé z úvodních částí realizace příslušné veřejné zakázky apod.

UMĚLÉ SNIŽOVÁNÍ HODNOTY VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

Rozdělení veřejné zakázky na jednotlivé části nicméně nemůže vést k umělému snižování její předpokládané hodnoty, tj. fakticky k obcházení zákona přeřazením veřejné zakázky do jiné kategorie (veřejné zakázky nadlimitní mezi veřejné zakázky podlimitní, veřejné zakázky podlimitní mezi zakázky malého rozsahu, případně dokonce veřejné zakázky nadlimitní mezi veřejné zakázky malého rozsahu).

O umělé snížení předpokládané hodnoty půjde tehdy, pokud bude veřejná zakázka rozdělena bez ohledu na její výhodnost pro zadavatele, tj. bez ohledu na předmět veřejné zakázky.³⁰⁾ Pokud by naopak k rozdělení veřejné zakázky došlo proto, že by (po rozdělení) její předmět mohl být realizován pro zadavatele úsporněji, případně pokud by mohl být realizován toliko po takovém rozdělení, nepůjde o rozdělení způsobující umělé snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky. ³¹⁾

Je účelné, aby zadavatel založil do dokumentace o veřejné zakázce veškeré podklady, jimiž hodlá prokázat oprávněnost rozdělení, tj. skutečnost, že nejde o rozdělení umělé, jež porušuje ustanovení zákona o veřejných zakázkách.³²⁾

MOŽNOST PLNĚNÍ ČÁSTI ZAKÁZKY MUSÍ STANOVIT ZADAVATEL

Smlouvu, na základě které má být splněn předmět veřejné zakázky, lze uzavřít pouze na základě konkrétní nabídky předložené uchazečem v rámci zadávacího řízení. Její rozsah a podmínky nemohou být překročeny.

Nabídka je však předkládána pouze v rozsahu plnění, jak byl vymezen v zadání veřejné zakázky. Připustí-li tedy zadavatel v zadání veřejné zakázky podání jednotlivých nabídek na dílčí části rozdělené veřejné zakázky, lze na plnění odpovídající předmětu veřejné zakázky uzavřít více smluv a těmi pokrýt jednotlivé části veřejné zakázky. Pokud by však zadavatel možnost plnění vymezených částí veřejné zakázky nestanovil, a tím podání jednotlivých nabídek na dílčí části veřejné zakázky nepřipustil, musela by být uchazečova nabídka, která by reagovala pouze na část veřejné zakázky, vyřazena, neboť by nesplnila zadávací podmínky.³³⁾ S uchazečem, který by takovou nabídku zadavateli předložil, by tedy nemohla být uzavřena smlouva na dílčí plnění odpovídající části veřejné zakázky, neboť by byl z další účasti v zadávacím řízení vyloučen.³⁴⁾

PŘEDPOKLÁDANÁ HODNOTA ČÁSTÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY SE SČÍTÁ

Dojde-li k přípustnému rozdělení předmětu veřejné zakázky, tedy respektujícímu omezení podávané z § 13 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách, má zadavatel povinnost určit předpokládanou hodnotu celého předmětu veřejné zakázky.³⁵⁾ Předpokládaná hodnota veřejné zakázky se určí tak, že se sečtou předpokládané hodnoty všech jednotlivých částí takové veřejné zakázky. Výsledná hodnota, která zahrne hodnotu veškerých plnění uskutečňovaných v rámci všech částí příslušné veřejné zakázky, je předpokládanou hodnotou celé veřejné zakázky.

V případě veřejných zakázek "na dodávky" a veřejných zakázek "na služby" je zadavatel povinen při určování předpokládané hodnoty veřejné zakázky sečíst předpokládané hodnoty věcně (podle charakteru plnění) obdobných a spolu souvisejících plnění, která hodlá poptávat na základě zadávacího řízení v průběhu příslušného účetního období - tedy v průběhu příslušného kalendářního roku, případně hospodářského roku (je-li odlišný od kalendářního roku).³⁶⁾ Tím se má "pojistit" dělení veřejných zakázek na části s dopadem do limitů podle § 12 zákona o veřejných zakázkách. I kdyby totiž byla veřejná zakázka rozdělena na několik samostatných zakázek, avšak s věcně obdobným a souvisejícím plněním, předpokládané hodnoty za účetní období by se sečetly a tím by se zabránilo negativnímu dopadu ve smyslu § 13 odst. 3 zákona.

Dodávky s proměnlivou cenou

Povinnost sečíst předpokládané hodnoty věcně obdobných a spolu souvisejících plnění však není v případě veřejných zakázek "na dodávky" absolutní. U plnění, jehož cena je v průběhu roku proměnlivá, a nelze ji tedy předem určit, a zároveň jehož množství zadavatel pořizuje v závislosti na svých aktuálních potřebách, a tak ani množství nelze spolehlivě určit, nedochází ke sčítání předpokládaných hodnot (plnění, ohledně kterého zadavatel neví ani množství, ani cenu, se nezapočítává do předpokládané hodnoty). Zadavatel je však v těchto případech vázán dodržením zásad uvedených v § 6 zákona, tj. zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace,³⁷⁾ jak vyplývá z § 13 odst. 8 in fine zákona o veřejných zakázkách.

Dikce § 13 odst. 8 věta druhá zákona o veřejných zakázkách zdánlivě nasvědčuje tomu, že dodávky, jejichž jednotková cena je v průběhu roku proměnlivá a zadavatel je pořizuje opakovaně podle svých aktuálních potřeb, se podle zákona o veřejných zakázkách vůbec nezadávají. Zkreslení významu tohoto ustanovení je způsobeno dovětkem, že je třeba dodržet zásady dle § 6 zákona. Výjimka podávaná z druhé věty § 13 odst. 8 zákona o veřejných zakázkách však dopadá jen na povinnost sčítat předpokládané hodnoty souvisejícího plnění, které zadavatel hodlá zadat.

Plnění, u nichž je jednotková cena proměnlivá, která zadavatel pořizuje opakovaně a podle svých aktuálních potřeb, se tedy nezahrnuje do plnění, z něhož zadavatel stanovuje předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, naopak představuje samostatnou veřejnou zakázku. Ta je pak nutně zadávána v každém jednotlivém případě podle režimu, který zákon o veřejných zakázkách pro její zadání předepisuje, tj. jde-li o veřejnou zakázku nadlimitní, aplikují se pravidla pro zadávání veřejných zakázek nadlimitních, jde-li o veřejnou zakázku podlimitní, aplikují se pravidla pro zadávání veřejných zakázek podlimitních.

Má-li tedy zadavatel povinnost postupovat v jednotlivých případech podle zákona o veřejných zakázkách, musí zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace dodržet již na základě § 6 zákona. Dikce § 13 odst. 8 in fine zákona o veřejných zakázkách by tedy snad mohla nasvědčovat výkladu, že v případech, kdy jde o veřejnou zakázku malého rozsahu (která se podle zákona o veřejných zakázkách nezadává), je třeba respektovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace nejen veřejným zadavatelem podle § 18 odst. 3 věty za středníkem (a dotovaným zadavatelem na základě aplikace § 2 odst. 5), tj. nikoli jen v případech, na které dopadá § 18 odst. 3 věta za středníkem, ale též v případech, kdy zadavatelem je zadavatel sektorový, neboť § 13 odst. 8 in fine zákona o veřejných zakázkách stanoví tuto povinnost jednotně pro všechny zadavatele podle § 2 zákona o veřejných zakázkách. Takovému výkladu by však mělo bránit pravidlo o obecné výjimce z postupu sektorového zadavatele podle zákona o veřejných zakázkách v případech, kdy nezadává nadlimitní veřejnou zakázku v souvislosti s výkonem relevantní činnosti, což vyplývá z § 19 odst. 1 zákona. Pravidlo vyplývající z § 13 odst. 8 in fine zákona o veřejných zakázkách by jen těžko mohlo být vnímáno jako pravidlo speciální k obecnému pravidlu vyplývajícímu z § 19 odst. 1 zákona. Pak se tedy zásady uvedené v § 13 odst. 8 in fine zákona o veřejných zakázkách jeví jako nadbytečné a neaplikovatelné.

ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY VCELKU NEBO PO ČÁSTECH

Jestliže zadavatel respektuje omezení podle § 13 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách, tj. neprovádí rozdělení veřejné zakázky s dopadem do limitů podle § 12 zákona, je ponecháno na jeho rozhodnutí, zda celkový předmět veřejné zakázky, spočívající v témže nebo obdobném plnění ze strany dodavatele, bude plněn vcelku nebo po částech. Jiné omezení, než které vyplývá z § 13 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách, zadavatele nesvazuje.³⁸⁾

Pokud zadavatel zvolí variantu, podle které bude předmět veřejné zakázky plněn po částech, mohou být jednotlivé části jednoho předmětu veřejné zakázky uskutečňovány v jiné době a odlišnými dodavateli. Uvedená možnost je využitelná typicky u veřejných zakázek na investiční akce, případně u jiných zakázek rozsáhlejšího a ekonomicky významnějšího charakteru, kde jde o veřejné zakázky "nezbytně dělitelné".

Dodrží-li zadavatel zákaz rozdělení veřejných zakázek podávaný z § 13 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách, tj. pokud provede rozdělení veřejné zakázky bez dopadu do finančních limitů podle § 12 zákona, může rozdělit na části i jinou zakázku než nezbytně dělitelnou, jestliže to nevylučuje její povaha, respektive povaha jejího předmětu.

VEŘEJNÁ ZAKÁZKA ROZDĚLENÁ NA ČÁSTI

V případě, že se zadavatel rozhodne veřejnou zakázku rozdělit, učiní oznámení či výzvu o zahájení zadávacího řízení³⁹⁾ ve vztahu k celé veřejné zakázce (ke všem jejím částem) a předmět veřejné zakázky rozdělí na jednotlivé části veřejné zakázky. Zároveň musí určit, jaký vztah má jednotlivá část veřejné zakázky k celku, jak jsou jednotlivé části provázány, za jakých podmínek a kdy bude přistoupeno k jejich realizaci, jak na sebe jednotlivá plnění budou navazovat apod. Nutnou náležitostí takového oznámení či výzvy o zahájení zadávacího řízení je informace o tom, zda mohou být nabídky podávány k celému předmětu veřejné zakázky rozdělené na části, nebo jen k některým částem, a zda k příslušným částem společně, či ke každé z nich jednotlivě.⁴⁰⁾

Jednotlivé části rozdělené veřejné zakázky se zadávají samostatně, přičemž je třeba postupovat podle pravidla, že jednotlivé části nadlimitní veřejné zakázky se zadávají podle pravidel platných pro zadávání nadlimitních veřejných zakázek a samostatně zadávané části podlimitních veřejných zakázek se zadávají podle pravidel pro zadávání podlimitních veřejných zakázek, byť by samostatně zadávané části samy o sobě odpovídajících finančních limitů nedosáhly.⁴¹⁾ Z tohoto pravidla však platí výjimka pro takové samostatně zadávané části veřejných zakázek, kdy je celková veřejná zakázka sice veřejnou zakázkou nadlimitní, avšak jednotlivá její zadávaná část je z pohledu celé veřejné zakázky (zahrnující všechny její části) plněním bagatelního rozsahu specifikovaného v § 98 odst. 5 zákona o veřejných zakázkách. V takovém případě lze samostatnou část veřejné zakázky, která by jinak musela být zadávána postupem předepsaným pro zadávání nadlimitních veřejných zakázek, zadat jako veřejnou zakázku podlimitní.

Uvedený postup lze však využít pouze za následujících taxativně stanovených podmínek:

- Jde-li o veřejnou zakázku "na dodávku" nebo "na služby", musí být každá samostatně zadávaná část veřejné zakázky zásadně zadávána způsobem, který je předepsán pro veřejnou zakázku jako celek; je-li veřejná zakázka nadlimitní, pak i každá její samostatně zadávaná část musí být zadávaná postupem stanoveným pro zadávání nadlimitních veřejných zakázek, ledaže by předpokládaná hodnota samostatně zadávané části veřejné zakázky nepřesáhla v součtu s ostatními částmi veřejné zakázky, které hodlá zadavatel tímto způsobem zadat, hranici dvaceti procent předpokládané hodnoty celého předmětu jinak nadlimitní veřejné zakázky a zároveň by předpokládaná hodnota této jednotlivé části veřejné zakázky nedosáhla částky 80 tisíc eur (tj. byla by nižší než uvedená částka).

- Pro veřejné zakázky "na stavební práce" platí totéž, co pro veřejné zakázky "na dodávky" a "služby" s tím rozdílem , že předpokládaná hodnota samostatně zadávané jednotlivé části veřejné zakázky nesmí dosáhnout částky 1 milion eur.⁴²⁾

- V případě sektorového zadavatele platí výše uvedené s další výjimkou: za předpokladu, že by jinak byly splněny podmínky pro zadání části veřejné zakázky postupem pro podlimitní veřejné zakázky, není třeba zadávat veřejné zakázky postupem podle zákona o veřejných zakázkách vůbec.

Poznámky:

¹⁾ Viz § 7 zákona.

²⁾ Viz § 2 zákona.

³⁾ S výjimkami podle § 18 až § 20 zákona.

⁴⁾ Viz § 8 zákona.

⁵⁾ Viz § 9 zákona.

⁶⁾ Viz § 10 zákona.

⁷⁾ Viz § 7 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách a na něj navazující § 13 až § 16 zákona.

⁸⁾ Tj. pro veřejné zakázky "na dodávky", "na služby" a "na stavební práce" - § 7 odst. 2 zákona.

⁹⁾ Odlišně od předchozího zákona o veřejných zakázkách, tj. od zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, účinného do 30. 6. 2006.

¹⁰⁾ Viz § 2 odst. 6 zákona.

¹¹⁾ Viz § 2 odst. 2 zákona.

¹²⁾ Viz § 2 odst. 3 zákona.

¹³⁾ Jsou totiž výslovně zmiňováni při stanovení této povinnosti v § 18 odst. 3 zákona.

¹⁴⁾ Srovnej např. Šebesta, M., Podešva, V., Olík, M., Machurek, T.: Zákon o veřejných zakázkách s komentářem, ASPI Praha, 2006, str. 99.

¹⁵⁾ Srovnej např. Jurčík, R.: Zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí v ČR a EU, C. H. Beck Praha, 2007, kde tento problém není řešen ani na str. 65 až 67, ani na str. 108.

¹⁶⁾ Srovnej v podrobnostech např. Raus, D., Neruda, R.: Zákon o veřejných zakázkách. Komentář. LINDE Praha, 2007, str. 137.

¹⁷⁾ Viz § 12 odst. 5 zákona.

¹⁸⁾ Viz § 12 odst. 2, 3 a 4 zákona.

¹⁹⁾ Zákon o veřejných zakázkách upravuje tyto druhy zadávacích řízení: otevřené řízení, užší řízení, jednací řízení s uveřejněním, jednací řízení bez uveřejnění, soutěžní dialog a zjednodušené podlimitní řízení.

²⁰⁾ Viz § 13 odst. 1 zákona.

²¹⁾ Podle § 155 zákona o veřejných zakázkách tvoří tuto dokumentaci souhrn všech dokumentů, jejichž pořízení vyžaduje zákon o veřejných zakázkách. Jde o dokumenty, jimiž zadavatel prokazuje, že postupoval v souladu se zákonem o veřejných zakázkách.

²²⁾ Viz § 6 zákona.

²³⁾ Zákon o veřejných zakázkách tento způsob uvádí demonstrativně v § 13 odst. 2.

²⁴⁾ Vždy v české měně - v Kč; srovnej dikci jednotlivých odstavců § 12 zákona o veřejných zakázkách.

²⁵⁾ Viz § 155 zákona.

²⁶⁾ Viz § 26 zákona.

²⁷⁾ Srovnej např. Šebesta, M., Podešva, V., Olík, M., Machurek, T.: Zákon o veřejných zakázkách s komentářem, ASPI Praha, 2006, str. 76.

²⁸⁾ Srovnej Raus, D., Neruda, R.: Zákon o veřejných zakázkách. Komentář. LINDE Praha, 2007, str. 96 a 97.

²⁹⁾ Šebesta, M., Podešva, V., Olík, M., Machurek, T.: Zákon o veřejných zakázkách s komentářem, ASPI Praha, 2006, str. 76.

³⁰⁾ Zde specifikovaný nikoli podle druhů veřejné zakázky (§ 8 až § 10 zákona), ale podle konkrétního plnění v rámci jednoho druhu veřejné zakázky.

³¹⁾ S argumentací, že jinak by si zadavatel takovou zakázku z ekonomických důvodů jednoduše "nemohl dovolit" zadat.

³²⁾ Viz § 155 zákona.

³³⁾ Viz § 76 odst. 1 zákona.

³⁴⁾ Viz § 76 odst. 6 zákona.

³⁵⁾ Viz § 13 odst. 4 zákona.

³⁶⁾ Viz § 13 odst. 8.

³⁷⁾ Viz § 6 zákona.

³⁸⁾ Srovnej § 98 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách, kde je tato možnost (vyjma omezení přímo vyplývajícího z § 13 odst. 3) ponechána pro všechny veřejné zakázky a pro všechny zadavatele, logicky omezena výlučně povahou předmětu veřejné zakázky.

³⁹⁾ Viz § 26 zákona.

⁴⁰⁾ Viz § 98 odst. 3 zákona.

⁴¹⁾ Viz § 98 odst. 4 zákona.

⁴²⁾ Podlimitní veřejné zakázky totiž sektorový zadavatel podle § 19 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách povinně podle zákona o veřejných zakázkách nezadává.

David Raus
soudce Krajského soudu v Brně,
vyučující na PF MU v Brně a na VŠ NEWTON College