Harmonizační novela českého obchodního zákoníku přinesla v textu nadepsané právní úpravy některé změny a doplnění. Určitou korekci přinesla tzv. technická novela. Vztah k textu právní úpravy tichého společenství mají i další novelizace. Snahou zákonodárce přitom bylo posílit postavení tichého společníka.

Smlouva o tichém společenství nachází svoji úpravu v § 673 až § 681 obchodního zákoníku. U tohoto smluvního typu jsou čtyři ustanovení kogentní (§ 673, § 678, § 679 odst. 1, § 680). Podle § 263 odst. 2 se přitom strany nemohou dohodou odchýlit od ustanovení, která předepisují povinnou písemnou formu právních úkonů. Ostatní ustanovení jsou dispozitivní (viz § 263 obchodního zákoníku) a právní úprava není nijak bohatá. Je tedy možno konstatovat širokou možnost pro různá smluvní řešení.

Ujednání v konkrétní smlouvě budou mít přednost před dispozitivním řešením zákonným. Aby šlo o smlouvu podle citované právní úpravy, musí odpovídat základnímu ustanovení. Současně se musí respektovat pro tuto smlouvu stanovená písemná forma. Smlouvu o tichém společenství řadíme do kategorie typových (absolutních) obchodů, kterých se použije bez ohledu na povahu účastníků (viz § 261 odst. 3 obchodního zákoníku).

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

Aby se jednalo o pojmenovanou smlouvu o tichém společenství (podle § 673 až § 681 obchodního zákoníku), musí smlouva obsahovat podstatné části základního ustanovení této smlouvy.

Podle základního ustanovení (§ 673) se smlouvou o tichém společenství:

- "zavazuje tichý společník poskytnout podnikateli určitý vklad a podílet se jím na jeho podnikání" a

- "podnikatel se zavazuje k placení části čistého zisku po odečtení povinného přídělu do rezervního fondu, je-li podnikatel povinen tento fond vytvářet, vyplývající z podílu tichého společníka na výsledku podnikání."

Ve smlouvě o tichém společenství musí být dohodnutý rozsah účasti tichého společníka na zisku a na ztrátě stejný. (Dříve použité slovo "dohodnut", zvolené harmonizační novelou, změnila tzv. technická novela na "dohodnutý".) Před harmonizační novelou nebyl podíl na zisku a na ztrátě stanoven jako stejný. Přitom podíl na ztrátě nebyl uveden v základním ustanovení, ale byl mimo základní ustanovení v dispozitivní úpravě. To obecně umožňovalo sjednávat podíl na ztrátě nižší než podíl na zisku. Realizovala se však opačná smluvní řešení. Novelizovaný text se tedy jeví pro tichého společníka příznivější.

Podstatnými částmi smlouvy1) - kromě přesného určení smluvních stran a vkladu (předmětu a hodnoty) - tedy je:

- závazek tichého společníka poskytnout podnikateli vklad a podílet se tímto vkladem na podnikání,

- závazek podnikatele k placení části zisku, charakterizovaný základním ustanovením,

- dohodnutý rozsah účasti na zisku a na ztrátě, a to stejný.

U společnosti s ručením omezeným a u akciové společnosti schvaluje smlouvu o tichém společenství a její změny valná hromada (s účinností od 1. 1. 2001).

SMLUVNÍ STRANY

Z textu zákona vyplývá, že není specifikováno, kdo může být tichým společníkem, zatímco druhého účastníka označuje zákon za podnikatele.

Otázku, zda může být v pozici podnikatele jiný subjekt, řešil již K. Eliáš2) a podle našeho názoru správně uvedl, že v této situaci nelze uzavřít smlouvu o tichém společenství, ale pokud by taková situace vůbec nastala, pak jen smlouvu nepojmenovanou podle § 51 občanského zákoníku, případně za provedení § 262 obchodního zákoníku nepojmenovanou smlouvu podle § 269 odst. 2 obchodního zákoníku.

Někdy se dovozuje, že se na nepojmenovanou smlouvu vztáhnou analogicky § 673 a násl. obchodního zákoníku, a to podle § 853 občanského zákoníku. Tento názor nezastáváme. Domníváme se totiž, vzhledem k textu kogentního § 269 odst. 1 obchodního zákoníku, že na jiné než jen (jak zákon v § 269 odst. 1 uvádí) pojmenované smlouvy (obsahující podstatné části smluv uvedených v základních ustanoveních smluvních typů) nelze ustanovení druhé hlavy třetí části obchodního zákoníku analogicky použít.3) Analogické použití § 673 až § 681 obchodního zákoníku by tedy podle našeho soudu nebylo pro tzv. nepojmenovanou smlouvu (uzavřenou podle § 269 odst. 2 obchodního zákoníku) možné. Je však možné ve smlouvě uzavřené podle § 269 odst. 2 dohodnout použití zvolených ustanovení zákona, a to i z právní úpravy věnované smlouvě o tichém společenství.

Další otázkou je, zda jeden podnikatel může mít více tichých společníků na základě jednotlivých smluv. Přestože to zřejmě oslabí "tichost" společníka, zákon takové situace po našem soudu nezakazuje. Nic ani nebrání tomu, aby se někdo stal tichým společníkem na podnikání většího počtu podnikatelů, a to na základě samostatných smluv.

PŘEDMĚT VKLADU

Předmětem vkladu může být určitá peněžní částka, určitá věc, právo nebo jiná majetková hodnota využitelná při podnikání. "Sporné je, zda-li vkladem tichého společníka mohou být osobní výkony. V současné době spíše převládá názor, že osobní výkony (práce) nemohou být vkladem tichého společníka, i když to zákon výslovně nezakazuje. Jde o otázku spornou, zatím nejudikovanou."4)

Tichý společník je povinen předmět vkladu předat podnikateli nebo mu umožnit jeho využití při podnikání v době smluvené, jinak bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy. Nestanoví-li se smlouvou jinak, stává se podnikatel převzetím věci, s výjimkou nemovitých věcí, jejím vlastníkem.

Je-li předmětem vkladu nemovitá věc, je podnikatel oprávněn k jejímu užívání po dobu trvání smlouvy.

Je-li předmětem vkladu právo (a smlouva nestanoví něco jiného), je podnikatel oprávněn po dobu trvání smlouvy k jeho výkonu.

Bude-li vkladem nemovitost nebo výkon práva a dojde-li ke ztrátě při podnikání, neztrácí tichý společník vlastnictví nemovitosti ani vložené právo. Jeho vklad však bude při stejném rozsahu užívání a výkonu práva zkrácen.

Tichý společník se podnikání přímo neúčastní, a nemůže tedy jednat a rozhodovat v konkrétních obchodních případech. Protože se ovšem jedná o jeho případný profit či ztrátu, je třeba umožnit mu nahlížet do obchodní dokumentace a znát účetní závěrku. Zákon proto stanoví, že je tichý společník oprávněn nahlížet do obchodních dokladů a účetních záznamů týkajících se podnikání, na němž se účastní, a je oprávněn požadovat stejnopis účetní závěrky.

PODÍL

Pro určení podílu tichého společníka na výsledku podnikání je rozhodná účetní závěrka.

Tichému společníkovi vzniká nárok na podíl ze zisku do třiceti dnů po vyhotovení účetní závěrky. Je-li podnikatelem právnická osoba, běží tato lhůta, v souladu s jejími stanovami, společenskou smlouvou nebo zákonem, "do 30 dnů" od schválení účetní závěrky.

Zákon dále stanoví, že se o podíl na ztrátě zkracuje vklad tichého společníka. O podíl na zisku se v dalších letech snížený vklad zvyšuje a nárok na podíl na zisku vzniká společníkovi po dosažení původní výše vkladu.

Tichý společník přitom není povinen při podílu na ztrátě z podnikání svůj vklad doplňovat a na ztrátě se účastní jen do výše svého vkladu.

Při eventuálním podílu na zisku a případné ztrátě v následujícím období, nelze požadovat vrácení zisku. Pokud by docházelo jen ke ztrátám, není sice podle obchodního zákoníku společník povinen vklad nijak doplňovat, jestliže by však byl celý jeho vklad vyčerpán, zaniká účast tichého společníka.

Smluvně je však zřejmě možno dohodnout, aby tichý společník při ztrátě svůj vklad doplnil.

VZTAH KE TŘETÍM OSOBÁM

U tichého společenství vznikají práva a povinnosti z podnikání vůči třetím osobám pouze podnikateli (§ 678 odst. 1).

Tichý společník však ve stanovených případech za závazky podnikatele ručí (§ 678 odst. 2):

- jestliže je jeho jméno obsaženo ve firmě podnikatele, nebo

- jestliže prohlásí osobě, s níž jedná podnikatel o uzavření smlouvy, že oba podnikají společně.

Smyslem tichého společenství je právě jeho "skrytost"; vůči třetím osobám by se nemělo nijak projevovat. Pokud k projevení dojde určeným způsobem, má to zákonem stanovené důsledky.

ZÁNIK ÚČASTI

Smlouva může být uzavřena na dobu určitou i neurčitou. Účast tichého společníka podle obchodního zákoníku zaniká (§ 679 odst. 1):

- uplynutím doby, na kterou byla uzavřena,

- výpovědí, nebyla-li smlouva uzavřena na dobu určitou,

- dosáhne-li podíl tichého společníka na ztrátě výše jeho vkladu,

- ukončením podnikání, na něž se smlouva vztahuje,

- prohlášením konkursu na majetek podnikatele nebo zamítnutím návrhu na prohlášení tohoto konkursu pro nedostatek majetku (viz zákon č. 328/1991 Sb., ve znění novel),

- prohlášením konkursu na majetek tichého společníka; § 148 odst. 3 obchodního zákoníku se přitom použije přiměřeně.

Z odkazu na § 148 odst. 3 plyne, že se podíl tichého společníka stává součástí konkursní podstaty a práva tichého společníka je oprávněn vykonávat pouze správce konkursní podstaty s tím, že přijatá plnění náležejí do konkursní podstaty.

Nestanoví-li smlouva jinou výpovědní lhůtu, lze smlouvu vypovědět nejpozději šest měsíců před koncem kalendářního roku (§ 679 odst. 2).

Kromě možností zániku účasti tichého společníka na podnikání, uvedených v obchodním zákoníku pro smlouvu o tichém společenství (§ 679), ne-lze vyloučit zánik i jiným zákonným způsobem, např. odstoupením od smlouvy podle § 344 a násl. obchodního zákoníku, zmařením účelu smlouvy podle § 356 a násl. obchodního zákoníku, dohodou podle § 570 občanského zákoníku.

Před uplynutím doby stanovené pro trvání tichého společenství je možno domáhat se u soudu zrušení závazků z této smlouvy, jsou-li pro to důležité důvody. Bude vždy záležet na posouzení daného případu. To platí i pro smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou. Jde o novou právní úpravu (§ 679a) přijatou harmonizační novelou. Otázkou však je, jak pružně se jí podaří provádět. Jde o to, aby např. nebyl eventuálně dříve zkonzumován vklad tichého společníka, než dojde ke zrušení závazků.

Podnikatel je povinen vrátit tichému společníkovi vklad zvýšený nebo snížený o jeho podíl na výsledku podnikání (§ 680). Pokud by byly vkladem individuálně určené věci, které mezitím zanikly, musela by se poskytnout náhrada.

V posledním ustanovení obchodního zákoníku k tomuto smluvnímu typu je určeno, že pokud z § 673 až § 680 nevyplývá něco jiného, má tichý společník ohledně svého vkladu právní postavení, jaké má věřitel ohledně své pohledávky, není však oprávněn požadovat vrácení svého vkladu před zánikem smlouvy.


Tiché společenství, a v tom je jeho smysl, umožňuje soustředit u podnikatelů jistý rozsah volných prostředků (jež by jinak nebyly k podnikání přímo určeny), a tím přispívá k tomu, aby se do podnikatelské činnosti zapojily subjekty, které se z nejrůznějších důvodů nechtějí podílet na podnikání jinými formami.

Vzhledem k dispozitivnosti a stručnosti právní úpravy jsou otevřeny nejrůznější široké možnosti smluvních ujednání (s výjimkou respektování kogentních ustanovení) "ušitých na míru" pro daný případ.

Protože tichými společníky bývají často fyzické osoby bez zkušeností v oblasti podnikatelské i smluvní (kteří se odhodlávají, jak praxe ukazuje, ke konzultaci až v případě reálné hrozby ztráty svého vkladu), lze říci, že konstatování o právní pomoci, která je vhodná obecně při přípravě a vzniku smlouvy, zde platí ve zvýšené míře.

Pro případ eventuálního sjednávání nepojmenovaných smluv, které by nemohly obsahovat podstatné části tohoto smluvního typu a místo podnikatele by byl jiný subjekt, nedoporučujeme spoléhat na analogické použití ustanovení smluvního typu o tichém společenství a nepojmenovanou smlouvu doporučujeme koncipovat s bohatým obsahem a případným odkazem na použití ustanovení tohoto smluvního typu.


Poznámky:

1) Domníváme se, že přesnější je používání pojmu "podstatné části smlouvy" než pojmu "podstatné náležitosti smlouvy". Domníváme se, že nejde o pojmy se shodným obsahem. Mezi náležitosti se totiž mj. řadí i forma smlouvy, která však částí smlouvy není. K jinému pojetí viz např. Kol.: Obchodní právo, Meritum, ASPI Praha 2005, str. 1325-1326.

2) Eliáš, K. a kol.: Kurs obchodního práva, Obchodní závazky, Cenné papíry, C. H. Beck Praha 1996, str. 357.

3) Shodně viz též Bartošíková, M.: in Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M.: Obchodní zákoník, Komentář, 10., podstatně rozšířené vydání, C. H. Beck Praha. 2005, str. 1352-1353; v 11. vydání. 2006, str. 1345.

4) Shodně viz též Bartošíková, M.: in Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M.: Obchodní zákoník, Komentář, 10., podstatně rozšířené vydání, C. H. Beck Praha. 2005, str. 1355; v 11. vydání. 2006, str. 1347.

Karel Marek
docent katedry obchodního práva
PF MU, Brno

Související