Správné posouzení nutnosti postupu podle zákona o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb. (dále jen "zákon o veřejných zakázkách" či "zákon") je přitom založeno na kombinaci kritérií osobní a věcné působnosti.

Věcnou působnost zákona o veřejných zakázkách vymezuje z tohoto pohledu pojem veřejné zakázky, jehož legální definice je obsažena v § 7 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách. Podle citovaného ustanovení zákona o veřejných zakázkách se veřejnou zakázkou rozumí "zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací". Veřejnou zakázkou je podle tohoto ustanovení fakticky každý smluvní vztah mezi zadavatelem a třetí osobou, na jehož základě třetí osoba (dodavatel) poskytuje zadavateli plnění a naopak zadavatel poskytuje dodavateli za poskytnuté plnění úplatu. Klíčovým prvkem pro vymezení veřejné zakázky je tedy osoba zadavatele.1)

VEŘEJNÝ, SEKTOROVÝ A DOTOVANÝ ZADAVATEL

Zadavatelem je v první řadě veřejný zadavatel.2) Veřejného zadavatele definuje zákon o veřejných zakázkách v § 2 odst. 2, přičemž aplikační problémy mohou nastat zřejmě pouze v případě veřejného zadavatele podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona,3) neboť v praxi není vždy snadné posoudit, zda určitá osoba znaky stanovené v uvedeném ustanovení naplňuje, či nikoliv.

Rovněž osobu sektorového zadavatele vymezuje zákon poměrně jasným způsobem v ustanovení § 2 odst. 6 ve spojení s § 4 zákona. Jak veřejného, tak i sektorového zadavatele tedy zákon vymezuje jejich právní formou či určitými vlastnostmi (výkon sektorové činnosti).

Posledním typem zadavatele je zadavatel dotovaný, kterého ovšem zákon nevymezuje jeho právní formou či jinými vlastnostmi, ale tím, že zadává určitou zakázku (uzavírá smlouvu, na jejímž základě mu bude za úplatu poskytnuto plnění) financovanou z více než padesáti procent veřejným zadavatelem. Aby určitá zakázka kvalifikovala osobu jako dotovaného zadavatele, musí se jednat buď o nadlimitní zakázku na stavební práce4) či nadlimitní zakázku na služby související s nadlimitní zakázkou na stavební práce. Na rozdíl od veřejného či sektorového zadavatele je dotovaný zadavatel zadavatelem pouze ve vztahu k veřejné zakázce naplňující uvedené znaky.

ZAKÁZKY ZADÁVANÉ MIMO ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

Je-li určitá osoba zadavatelem, neznamená to ale, že všechny zakázky (úplatné smlouvy), musí zadávat v zadávacím řízení. Z této povinnosti totiž existuje celá řada výjimek. Některé "zakázky" totiž nejsou vůbec veřejnými zakázkami (např. zakázky na dodávky u dotovaného zadavatele), jiné sice veřejnými zakázkami jsou, ale zadavatel je nemusí zadávat v zadávacím řízení (např. veřejné zakázky malého rozsahu).

Pro zjednodušení nebudeme nadále rozlišovat mezi zakázkami mimo režim zadávacího řízení a "zakázkami" zcela mimo působnost zákona o veřejných zakázkách, neboť pro obě tyto skupiny zakázek je, dle našeho názoru, třeba uplatnit určité minimální standardy vyplývající z komunitárního práva, jak uvádíme dále (pokud je u takových zakázek dán alespoň minimální "komunitární" rozměr).

VEŘEJNÉ ZAKÁZKY MALÉHO ROZSAHU

Z praktického hlediska jsou zřejmě nejdůležitější skupinou veřejných zakázek, které zadavatelé nejsou povinni zadávat v zadávacím řízení, tzv. veřejné zakázky malého rozsahu (viz § 18 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách).

Ve vztahu k veřejným zakázkám malého rozsahu je v první řadě nutné uvést, že se jedná o veřejné zakázky a nikoliv o vztahy vyloučené z působnosti zákona o veřejných zakázkách, jak tomu bylo podle předchozí právní úpravy, která stanovila dvoumilionovou hranici jako definiční znak veřejné zakázky. Dalšími zásadními rozdíly oproti předchozí úpravě obsažené v zákoně č. 40/2004 Sb. jsou jednak dále uvedené zvýšení hranice veřejné zakázky malého rozsahu u zakázek na stavební práce na částku 6 000 000 Kč, jednak rozšíření dozorové pravomoci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže právě i na zadávání veřejných zakázek malého rozsahu mimo režim zadávacího řízení.

Pojem veřejné zakázky malého rozsahu vymezuje § 12 odst. 3 zákona. Aby se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, nesmí předpokládaná hodnota takové veřejné zakázky dosáhnout v případě zakázek na dodávky a služby částky 2 000 000 Kč bez DPH a v případě zakázek na stavební práce částky 6 000 000 Kč bez DPH. Na určení předpokládané ceny veřejné zakázky malého rozsahu je třeba aplikovat pravidla vymezená v § 13 až § 16 zákona o veřejných zakázkách, neboť veřejné zakázky malého rozsahu spadají do působnosti zákona, přestože nemusejí být zadávány v zadávacím řízení.

Zákon předpokládanou hodnotou veřejné zakázky rozumí předpokládanou výši budoucího peněžitého závazku ze smlouvy, kterou je zadavatel povinen stanovit před zahájením kroků směřujících k zadání zakázky. Zadavatel je povinen předpokládanou hodnotu zakázky stanovit na základě informací o stejných či obdobných zakázkách či na základě průzkumu trhu či jiným vhodným způsobem. Způsob určení předpokládané hodnoty zakázky by měl zadavatel dokumentovat (zejména v případě zakázek blížících se uvedené hranici), aby jej byl případně schopen následně obhájit. Rozhodující je stav v době před zahájením zadávacího řízení - zadavatel proto není povinen postupovat cestou zadávacího řízení ani v případě, pokud se následně výše závazku zadavatele v důsledku objektivních okolností zvýší (např. neočekávaná změna na trhu).

V souvislosti s určením předpokládané hodnoty zakázky je třeba upozornit na častý nešvar, kterým je umělé dělení zakázek na více zdánlivě samostatných zakázek, které samy o sobě nepřekročí hranici veřejné zakázky malého rozsahu. Takový postup je v rozporu se zákonem a může vést nejen k uložení sankce ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ale i k neplatnosti smlouvy na příslušné zakázky z důvodu rozporu se zákonem. Jiným nešvarem je takový postup zadavatele, kdy veřejnou zakázku malého rozsahu na stavební práce účelově spojí s veřejnou zakázkou na dodávky či služby, která sama o sobě veřejnou zakázkou malého rozsahu není, aby se tak vyhnul nutnosti konat zadávací řízení. Rovněž takový postup zákon zakazuje. Posouzení, zda v konkrétním případě byla veřejná zakázka účelově spojena či rozdělena, musí být vždy založeno na konkrétních okolnostech daného případu, přičemž základním měřítkem by, podle našeho názoru, měla v zásadě být vždy ekonomická racionalita a odůvodněnost zvoleného postupu.

PODLIMITNÍ ZAKÁZKY A DALŠÍ TYPY ZAKÁZEK ZADÁVANÝCH MIMO ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

Mezi další případy zakázek, které nejsou zadavatelé povinni zadávat v zadávacím řízení, patří podlimitní zakázky a zakázky, které nesouvisejí s výkonem relevantní činnosti v případě sektorových zadavatelů. Tyto zakázky jsou podle § 19 odst. 1 vyloučeny z působnosti zákona.

Mezi případy zakázek, které podle platného zadávacího práva pojmově vůbec nejsou veřejnými zakázkami přitom patří ty, které dotovaný zadavatel nezadává podle zákona, tedy zejména podlimitní "zakázky" a "zakázky" na dodávky.

Všechny uvedené skupiny zakázek nejsou zadavatelé povinni podle zákona o veřejných zakázkách zadávat v zadávacím řízení. V některých případech tak dochází k situaci, kdy například veřejný zadavatel je povinen zakázku na dodávku kancelářského papíru v hodnotě 2,1 milionu korun zadat v zadávacím řízení, zatímco dotovaný zadavatel tuto povinnost nemá ani u zakázky na stavební práce hrazené z veřejných prostředků, pokud předpokládaná hodnota takové zakázky nepřekročí poměrně vysokou hranici 165 288 000 Kč.

NUTNOST DODRŽOVÁNÍ MINIMÁLNÍCH STANDARDŮ

Tento stav je pouze výsledkem situace, kdy náš zákonodárce využil určité volnosti dané tím, že se evropské zadávací směrnice uplatní v zásadě pouze v případech nadlimitních veřejných zakázek, přičemž úpravu podlimitních zakázek přenechávají v kompetenci národních zákonodárství.

Selektivní přístup našeho zákonodárce však v tomto ohledu vytvořil prostředí, které, podle našeho názoru, nezajišťuje dostatečně efektivní nakládání s veřejnými prostředky a ochranu před klientelismem a korupcí. Řešení však nespatřujeme v rozšíření povinnosti zadávat i veřejné zakázky malého rozsahu (případně i další zakázky vyloučené z režimu zadávacího řízení) v zadávacím řízení, ale ve stanovení a důsledném dodržování minimálních standardů pro zadávání takových veřejných zakázek metodickými postupy a interními předpisy.

ZÁKLADNÍ ZÁSADY PRO ZADÁVÁNÍ ZAKÁZEK MIMO REŽIM ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ

Zákon o veřejných zakázkách neobsahuje pravidla pro postup zadavatelů při zadávání zakázek mimo režim zadávacího řízení. Jedinou výjimku představuje § 18 odst. 3 zákona, který veřejnému zadavateli ukládá povinnost dodržet základní zásady zadávacího řízení uvedené v § 6 zákona (zásada transparentnosti, zákazu diskriminace a rovného zacházení) i v případě veřejných zakázek malého rozsahu.

Kromě zásad vyplývajících z § 6 je na proces zadávání určitých zakázek mimo režim zadávacího řízení třeba aplikovat i zásady plynoucí přímo ze Smlouvy o založení Evropského společenství (dále jen "smlouvy o ES"). Tyto zásady je třeba uplatnit v případě zakázek zadávaných mimo režim zadávacího řízení, které mají tzv. "komunitární rozměr". Podle názoru Evropské komise je třeba tyto zásady odvozené ze smlouvy o ES použít "ve vztahu ke smlouvám, které mají dostatečné spojení s fungováním společného vnitřního trhu",5) ačkoliv nespadají do působnosti evropských zadávacích směrnic. Jinými slovy se jedná o zakázky, které mohou vyvolat zájem dodavatelů z jiných členských států. Zde se projevuje podstata evropské úpravy zadávání veřejných zakázek, jejímž účelem není primárně zajištění hospodárného nakládání s veřejnými prostředky, ale zajištění rovného přístupu domácích dodavatelů a dodavatelů z jiných členských států k veřejným zakázkám.

Posouzení, zda se jedná o zakázku, která má uvedený komunitární rozměr, je vždy na odpovědnosti zadavatele. Vodítkem může být v jednotlivých případech rozhodovací praxe Evropského soudního dvora. Evropský soudní dvůr v této souvislosti konstatoval, že v jednotlivých případech, "s ohledem na zvláštní okolnosti, jako velmi malý ekonomický význam zakázky", není zadání zakázky předmětem zájmu dodavatelů z jiných členských států. V takovém případě, "výsledky působení základních svobod ... je třeba považovat jako příliš nejisté a nepřímé", aby odůvodňovaly použití standardů odvozených z primárního komunitárního práva.6) Mezi tyto standardy evropského práva, které je třeba aplikovat i na zakázky mimo působnost evropských zadávacích směrnic mající komunitární rozměr, patří zejména volný pohyb zboží (článek 28 smlouvy o ES), svoboda usazování se (článek 43 smlouvy o ES), volný pohyb služeb (článek 49 smlouvy o ES), zásady nediskriminace a rovného zacházení, zásada transparentnosti, zásada přiměřenosti a zásada vzájemného uznávání.

Pro úplnost je třeba uvést, že na postup zadavatele je třeba v praxi obvykle uplatnit i některé další zásady, vyplývající z nejrůznějších právních předpisů. Jedná se zejména o zásady a principy plynoucí z právních předpisů upravujících oblast ochrany hospodářské soutěže, z právních předpisů upravujících hospodaření s majetkem státu a územních samosprávných celků a nakládání s rozpočtovými prostředky apod.

ZPŮSOBY APLIKACE UVEDENÝCH ZÁSAD

Co se týče konkrétního způsobu aplikace uvedených zásad, zákon o veřejných zakázkách ani prováděcí předpisy neobsahují podrobnější určení či rozvedení povinností zadavatelů. To však samozřejmě neznamená, že by zadavatelé byli oprávněni při zadávání mimo zadávací řízení postupovat bez jakýchkoliv pravidel. V této souvislosti je proto nezastupitelná role rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, judikatury národních i evropských soudů, jakož i role odborné právní veřejnosti.

Za účelem určení způsobu aplikace výše uvedených zásad na zakázky vyloučené z působnosti evropských zadávacích směrnic (tedy i na zakázky nezadávané v zadávacím řízení podle zákona o veřejných zakázkách) zpracovala a vydala Evropská komise dne 23. června 2006 výkladové stanovisko, ve kterém uvedla, jak konkrétně rozumí aplikaci uvedených zásad na zadávání zakázek mimo režim zadávacího řízení.7) Je však nutné uvést, že předmětné výkladové stanovisko nemá povahu právního předpisu a není proto formálně závazné. Závazný výklad evropského práva v konkrétním případě přísluší pouze soudním orgánům Evropského společenství. Nelze nicméně pochybovat o tom, že z praktického hlediska bude toto výkladové stanovisko představovat zásadní vodítko pro postupy zadavatelů, a to zejména v případech, kdy zadávání zakázek podléhá kontrole Evropské komise (například čerpání prostředků z evropských fondů).

Lze proto doporučit, aby zejména veřejní zadavatelé upravili svými interními předpisy postupy pro zadávání veřejných zakázek mimo režim zadávacího řízení tak, aby tyto zakázky nebyly zadávány nahodile a aby byla zajištěna dostatečná soutěž.

Zvláštní postavení mají v tomto ohledu rovněž ti veřejní zadavatelé, kteří působí jako poskytovatelé či jako zprostředkující místa pro poskytování příspěvků z národních či evropských dotačních programů. Tyto subjekty by totiž měly uvedené metodiky pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu a dalších zakázek mimo režim zadávacího řízení učinit závaznými i pro konečné příjemce jimi poskytovaných dotací tak, aby bylo zajištěno transparentní a efektivní nakládání s veřejnými prostředky, jakož i - v relevantních případech - možnost ucházet se o zakázku i pro dodavatele z jiných členských států.

Největší pozornost přitom podle našeho názoru vyžadují dotovaní zadavatelé v případech, kdy z nejrůznějších důvodů (podíl dotace je nižší než padesát procent, jedná se o podlimitní zakázku apod.) nejsou podle zákona povinni zadávat zakázku v zadávacím řízení. V případě rozsáhlejších veřejných zakázek (např. zakázka na stavební práce v hodnotě sto padesát milionů korun) považujeme za nejvhodnější, aby poskytoval dotace zajistil dodržení uvedených zásad u dotovaného zadavatele nejlépe tím způsobem, že poskytnutí dotace podmíní zadáním zakázky v zadávacím řízení8) - byť podle zákona o veřejných zakázkách zadávací řízení není povinné. Odpadne tak objektivní nejistota, zda takový zadavatel v nějakém ad hoc vytvořeném kvazi-zadávacím řízení postupoval dostatečně transparentně a nediskriminačně či nikoliv.

POSTUP ZADAVATELE PŘI ZADÁVÁNÍ ZAKÁZEK MIMO REŽIM ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ

Jak jsme již uvedli výše, pro zakázky9) zadávané mimo režim zadávacího řízení není stanoven závazný postup nebo zvláštní zadávací řízení. Zadavatel musí pouze respektovat výše uvedené základní zásady. Zadavatel tak stojí před nelehkým úkolem nalézt vyváženou míru mezi opatřeními směřujícími k jejich ochraně a charakterem, resp. významem konkrétní zakázky.

Zadavatel si nejprve musí odpovědět na otázku, zda na získání zakázky mohou mít - s ohledem na okolnosti daného případu, tedy předmět a hodnotu zakázky, zvláštnosti trhu10) a geografickou polohu místa plnění - zájem i dodavatelé z jiných členských zemí ES11) (viz výše). V případě kladné odpovědi musí zadavatel věnovat zvýšenou pozornost způsobu zadání a procesu zadání.

POVINNOST ZVEŘEJNĚNÍ

Zadavatel má povinnost zveřejnit oznámení o zadávání zakázky takovým způsobem, aby každému potenciálnímu dodavateli byla taková informace přístupná. Současně je třeba stanovit dostatečnou lhůtu pro předložení nabídek tak, aby každý potenciální zájemce měl dostatek času relevantním způsobem projevit svůj zájem na získání zakázky. Zadavatelé musejí mít vždy na paměti, že ze zásady transparentnosti12) jim vyplývá povinnost zvolit takovou míru publikace informací o zakázce, která zaručí dostatečné otevření trhu konkurenci. Rovněž si musejí uvědomit, že zájem na dodržování základních zásad vyplývá ze snahy o efektivní využívání veřejných prostředků, potírání korupce a klientelismu.

Zadání zakázky bez jakékoliv publikace je možné pouze výjimečně. Takový postup může ospravedlnit výhradně extrémní časová tíseň způsobená nepředvídatelnými okolnostmi.

Bez publikace je možné zakázku zadat i v případě, kdy technické a umělecké důvody, nebo ochrana výlučných práv způsobují, že zakázka může být plněna pouze jediným konkrétním dodavatelem.13)

Domníváme se, že bez zveřejnění je možné zadat zakázky, u nichž by při striktním požadavku publikace došlo, s ohledem na hodnotou zakázky, k porušení principu proporcionality.14)

V konkrétním případě musí zadavatel vzít v úvahu při stanovení hranice objemu zakázky, kterou je možné bez dalšího zadat bez publikace jedinému zájemci, mnoho faktorů. Jako určité vodítko je možné použít Metodiku zadávání veřejných zakázek vydanou podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách,15) Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, kde u zakázek malého rozsahu na dodávky a služby, jejichž hodnota nepřesahuje 200 000 Kč a zakázek na stavební práce, jejichž hodnota nepřesahuje 600 000 Kč, je v návrhu modelového vnitřního předpisu navrženo zadání jedinému zájemci bez předchozí publikace. S takto navrženou hranicí lze jistě souhlasit. Nicméně je nutné upozornit, že i v těchto případech nesmí docházet k porušování zákazu diskriminace. Zadavatel nemůže tímto způsobem stejné nebo podobné zakázky zadávat opětovně pouze jedinému zájemci.

Poskytnutí obecného návodu není možné. S ohledem na konkrétní podmínky zakázky se může jevit jako dostatečné zveřejnění informace o zakázce na stránkách zadavatele. Lze si však představit i případy, kdy bude nutné informaci zveřejnit na regionálním internetovém portálu či v regionálním tisku. U některých zakázek bude potřeba zveřejnění v celostátním periodiku, větším internetovém portálu nebo dokonce v Ústředním věstníku Evropské unie.

Volba způsobu publikace bude vždy závislá na charakteru a konkrétních podmínkách zakázky. U veřejných zakázek, které s ohledem na svůj ekonomický význam objektivně nemohou být předmětem zájmu dodavatelů z jiných členských států, nebudou nároky na publikaci tak vysoké. Dá se říci, že spolu s hodnotou zakázky se bude snižovat i nutnost informace o zakázce zveřejňovat.

Při svých úvahách však musejí zadavatelé zohlednit i geografické hledisko. U zakázky s místem plnění v příhraniční oblasti se dá předpokládat zájem dodavatelů z jiných členských zemí i v případě zakázek nižšího objemu.

VYMEZENÍ PŘEDMĚTU ZAKÁZKY A DALŠÍCH POVINNOSTÍ ZADAVATELE

Zadavatelé se mohou do rozporu se základními zásadami zadávání zakázek dostat i při vymezení předmětu veřejné zakázky. Diskriminačním může být vymezení předmětu veřejné zakázky odkazem na specifický výrobek, patent či místo původu apod. Zadavatel se musí, pokud k tomu nejsou objektivní důvody, snažit použít k popisu předmětu veřejné zakázky obecný popis funkce.

Zadavatelům - i bez výslovné zákonné dikce - vzniká povinnost stanovit na počátku pravidla zadávání veřejných zakázek a ty v průběhu zadávání zakázky jednostranně neměnit. Zadavatel musí zajistit, aby pravidla a postup zadání byly předem přístupné všem zájemcům.

Stanovený postup se musí vůči všem zájemcům důsledně dodržovat. Nesmí být poskytnuta jakákoliv neoprávněná výhoda, zejména musí být zajištěna stejná informovanost zájemců, resp. stejný přístup k informacím.

Se základními zásadami musí být konformní i samotné rozhodnutí o zadání veřejné zakázky. Pokud však již během procesu zadávání veřejné zakázky došlo k porušení základních zásad, pak ani samotné rozhodnutí nemůže být správné.



Zadávání zakázek mimo zadávací řízení klade na zadavatele zvýšené nároky na přípravu i na samotný proces zadávání veřejné zakázky. Každý zadavatel by měl zvážit možnost upravit zadání takových zakázek vnitřním předpisem či metodikou. Rovněž v takovém případě však musí zadavatel bedlivě posuzovat, s ohledem na konkrétní podmínky, dodržení základních zásad zadávání zakázek.

Zadavatelé musejí, a to nejen u zakázek malého rozsahu a zakázek financovaných z prostředků Evropského unie, dbát na dokumentaci postupu zadání zakázky. Archivovány by měly být nejen dokumenty zveřejňované nebo zasílané zájemcům zadavatelem, ale i protokoly o jednání se zájemci a korespondence zadavatele adresovaná zájemci.


Poznámky:

1) Zákonná definice sice hovoří o tom, že předmětem veřejné zakázky musí být poskytnutí "dodávek, služeb či stavebních prací", avšak vzhledem k vymezení rozsahu předmětu veřejné zakázky na služby v § 10 odst. 1 ("veřejnou zakázkou na služby je veřejná zakázka, která není veřejnou zakázkou na dodávky nebo veřejnou zakázkou stavební práce") je veřejnou zakázkou fakticky poskytnutí jakéhokoliv plnění zadavateli za úplatu (pokud nejsou dány předpoklady pro naplnění některé ze zákonných výjimek uvedených v § 18 a § 19 zákona o veřejných zakázkách).

2) Blíže k vymezení pojmu zadavatele odkazujeme na článek Věcná působnost a rozdělení veřejných zakázek týkající se osobní působnosti zákona o veřejných zakázkách uveřejněný v Právním rádci č. 4/2006.

3) "Veřejným zadavatelem je ... jiná právnická osoba, pokud 1. byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a

2. je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu."

4) Jedná se o stavební práce uvedené v § 2 odst. 3 písm. a) zákona.

5) Viz výkladové sdělení Evropské komise z 23. června 2006.

6) Viz rozsudek C-231/03, Coname, z 21. července 2005, odstavce 16 až 20.

7) Výkladové sdělení Evropské komise ze dne 23. června 2006 ohledně komunitárního práva vztahujícího se na zadávání zakázek, které je zcela nebo z části vyloučeno z působnosti ustanovení evropských zadávacích směrnic.

8) V této souvislosti je však vždy třeba volit individuální přístup, s ohledem na charakter zakázky i zadavatele.

9) Zakázkami se dále rozumí, jak veřejné zakázky malého rozsahu, tak další zakázky hrazené z veřejných prostředků, na něž působnost zákona nedopadá.

10) Zadavatel musí zohlednit zejména specifika trhu, např. počet možných dodavatelů, velikost trhu apod.

11) Zadavatel nezjišťuje zájem konkrétních zadavatelů, ale musí posoudit, zda se zájem dodavatelů z jiných členských států dá z objektivních důvodů (potenciálně) předpokládat.

12) Je lhostejné, zda jim povinnost dodržovat tuto zásadu vyplývá ze zákona nebo primárního komunitárního práva.

13) U veřejných zakázek malého rozsahu se bude jednat o důvody, pro něž je možné zadat veřejnou zakázku jedinému zájemci v jednacím řízení bez uveřejnění, tedy zejména dle § 23 odst. 4 a 5 zákona. V případě ostatních zakázek hrazených z veřejných zdrojů zadávaných mimo režim zákona, se jedná o důvody uvedené v čl. 31 směrnice 2004/18/ES a článku 40/3 směrnice 2004/17/ES.

14) Objektivně daný nepoměr mezi náročností zveřejnění a výběru nejlepší nabídky (procesem zadání) a možnými úsporami a přínosy pro zadavatele.

15) Zveřejněné na http://www.portal-vz.cz/metodicke-pokyny.


Michal Bernášek
advokát, Plzeň, odborný asistent na FPR ZČU

Matěj Vácha
advokát, Praha
Související